Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Měny 2013 a 2014: Člověk míní, centrální bankéř mění

| rubrika: Analýza | 20. 1. 2014 | 11 komentářů
Vývoj na měnových trzích v roce 2013 dirigovaly centrální banky. Mezi ekonomy se stále častěji začíná skloňovat pojem měnová válka. Ani Česká národní banka nezůstala jen nečinně přihlížet a rozhodla se pomocí intervencí oslabit českou korunu. V zájmu vyšší inflace.
Měny 2013 a 2014: Člověk míní, centrální bankéř mění

Potřebujeme opravdu vyšší inflaci? Je deflace opravdu takové zlo, proti kterému je potřeba bojovat? Názory ekonomů se různí. Podle mě není na deflaci nic špatného. Špatné je, že růst české ekonomiky a životní úrovně obyvatel byl posledních dvacet let z velké části na dluh. V celé Evropě, v USA, v Japonsku a v podstatě všude ve světě roste velmi rychlým tempem zadlužení veřejného sektoru. Objem dluhů je tak velký, že je nereálné, aby byly někdy splaceny. Dovedete si snad představit, že Česká republika bude příštích dvacet let hospodařit s přebytkem sto miliard korun ročně?

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Je veřejné tajemství, že vyšší inflace je jediná schůdná cesta z bludného kruhu zadlužení. Existuje ještě cesta druhá: totiž že vlády zadlužených zemí přiznají, že nejsou schopny dluhy splatit, a vyhlásí státní bankrot. Vlastně by to bylo jednodušší, a především – mnohem rychleji bychom se mohli postavit zase na nohy. Jenže zároveň by to pěkně bolelo, nemůžeme čekat, že se najde politik, který by svým voličům otevřeně tuhle trnitou cestu nabídnul. Takže nás čeká dvacet let vyšší inflace a nadávání.

Před takovým problémem stojí půlka zeměkoule. Česká republika je na tom ve srovnání se zbytkem Evropy ještě dobře. A Evropa se ještě ani zdaleka nedá srovnat s Japonskem. Centrální banky různě ve světě se nyní snaží uměle držet úrokové sazby na co nejnižší úrovni a zároveň rozdmýchávat inflaci. K tomu používají kvantitativní uvolňování a jiné moderní formy ředění peněžní zásoby. Některé centrální banky se také snaží přímo nebo nepřímo oslabit domácí měnu, aby podpořili exportéry a zároveň přilévaly do inflačního ohně olej za pomoci růstu cen dováženého zboží.

V roce 2013 se do této hry naplno zapojila i Česká národní banka. Kurz koruny tak v listopadu oslabil zhruba o pět až sedm procent vůči všem hlavním světovým měnám. Za celý rok 2013 kurz koruny oslabil vůči euru o devět procent, vůči švýcarskému franku a britské libře zhruba o sedm procent a k americkému dolaru ztratila koruna 4,5 procenta.

Euro ke koruně: posledních pět let

Zdroj: ČNB, Peníze.cz

Aktuální kurzy hlavních světových měn na Peníze.cz.

Japonsko vyhlásilo válku deflaci a silné měně

Mnohem tvrdší hru rozehrála japonská centrální banka, která spustila masivní kvantitativní uvolňování. Japonský jen v důsledku v roce 2013 oslabil k americkému dolaru téměř o 20 procent a k euru skoro o 25 procent. Domnívám se, že i v roce 2014 bude Bank of Japan šlapat na plyn, co to půjde, aby konečně po dvaceti letech rozvířila inflaci a zároveň dál oslabila kurz domácí měny. Slabší kurz jenu totiž pomáhá japonským exportérům prosadit se v tvrdé konkurenci čínských, korejských a tchajwanských firem, které v posledních letech díky nižším cenám porážely japonské firmy na plné čáře.

O měnové válce se v minulém roce nejčastěji mluvilo v souvislosti s Japonskem a Jižní Koreou. Před deseti lety bylo Japonsko hlavním hráčem v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Dnes se už víc prodávají korejská auta (Hyundai, Kia) a korejská elektronika (Samsung, LG). Hlavní důvod: nižší cena. To chce ale japonský premiér Šinzó Abe změnit. A japonská centrální banka skáče, jak Abe píská.

Japonský jen ke koruně: posledních pět let

Zdroj: ČNB, Peníze.cz

Aktuální kurzy hlavních světových měn na Peníze.cz.

Vítězové, poražení, důležití

Zdroj: Česká národní banka, FINEZ Investment Management

Měna

rok 2013

nejlepší měny

Somálsko (SOS)

46,78  %

Island (ISK)

16,22  %

Seychely (SCR)

13,26  %

Izrael (ILS)

12,17  %

Uganda (UGX)

10,97  %

nejhorší měny

Malawi (MWK)

-19,24  %

Argentina (ARS)

-21,36  %

Venezuela (VEF)

-28,73  %

Sýrie (SYP)

-47,68  %

Írán (IRR)

-48,33  %

vybrané měny

eurozóna (EUR)

9,09 %

Čína (CNY)

7,42 %

Maďarsko (HUF)

7,36 %

Švýcarsko (CHF)

7,26 %

Polsko (PLN)

6,98 %

Velká Británie (GBP)

6,81 %

USA (USD)

4,40 %

Rusko (RUB)

-3,06 %

Austrálie (AUD)

-10,01 %

Japonsko (JPY)

-14,34 %

Jihoafrická rep. (ZAR)

-16,27 %

Jan Traxler

Jan Traxler – ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.

Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na portálech Investujeme.cz, Finmag.cz, Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.

Měny na rozvíjejících se trzích prudce oslabily

Vývoj na měnových trzích v uplynulém roce silně poznamenala ještě jedna událost. V květnu naznačil předseda Fedu Ben Bernanke že Fed možná brzy začne omezovat kvantitativní uvolňování. To na trzích rozpoutalo až překvapivě velkou paniku. Okamžitě začaly růst úrokové výnosy amerických dluhopisů a potažmo státních dluhopisů prakticky všude ve světě. Mnohem větší rozruch ale přinesl vývoj na měnových trzích.

Jakmile se začalo spekulovat o možném omezení kvantitativního uvolňování v USA, začaly prudce oslabovat měny na rozvíjejících se trzích. Indická rupie oslabila v uplynulém roce vůči dolaru o 12 procent, brazilský real o 14 procent, turecká lira o 18 procent, jihoafrický rand a indonéská rupie o 20 procent a argentinské peso dokonce o 25 procent.

Kombinace vyšší inflace na rozvíjejících se trzích s vidinou posílení amerického dolaru (v případě ukončení kvantitativního uvolňování) vedla k silnému odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů. A nejen že se z emerging markets začali stahovat zahraniční investoři, ale také místní obyvatelé zatoužili vlastnit raději „tvrdou měnu“ – dolar nebo ještě lépe rovnou zlato. Indie musela dokonce v létě zakázat dovoz zlata do země a bez povolení vlády nemohli Indové ani převádět kapitál do zahraničí, aby zastavili oslabování rupie.

Rok 2014 ve hvězdách

Odhadovat vývoj měnových kurzů pro rok 2014 je velmi obtížné, ne-li nemožné, všechno totiž v podstatě závisí na tom, co si zrovna usmyslí centrální bankéři. Bude Česká národní banka trvat na kurzu minimálně 27 korun za euro, nebo změní názor? Zastaví Fed kvantitativní uvolňování? Bude v něm naopak pokračovat japonská centrální banka? Bude švýcarská centrální banka nadále intervenovat na trzích, aby tak zabránila posílení švýcarského franku? A co Evropská centrální banka, začne také ve větší míře „tisknout peníze“ nebo bojovat proti silnému kurzu eura?

Ve vzduchu visí příliš mnoho otazníků. Já osobně se domnívám, že japonský jen bude nadále oslabovat a že americký dolar naopak začne posilovat. Ale kdo ví. Člověk míní a centrální bankéři mění. Zvykněme si na to.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+13
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 1. 2014 11:50, Janek

Tohle není dobrý signál pro lidí... Banky mají čím dál větší vliv a politikové jsou v čím dál větší závislosti. Co by se stalo normálnímu člověku, kdyby padla nějaká velká banka? Nic. Tak proč je stát sanuje z našich peněz? Proč jim pak dovolí nás sdírat z kůže?

Normální člověk musí vyjít s tím, co si vydělá. A snaží se šetřit na horší časy. Stát se snaží žít na dluh. Politici slibuji a utrácejí (částečně odsypávají do svých bezedných kapes) a tím podporují banky. Každý kdo si půjčí peníze, musí splatit jistinu i úroky.

Představte si, že stát by se začal chovat stejně rozumně, jako každý občan. Vydával by jen tolik, kolik vybere od lidí a začal splácet současný dluh. Až by ho splatil, z čeho by banky žily? Jak by se mohly míchat do rozhodování státu? Jenže my potřebujeme, aby nám někdo lhal. Neumím si totiž představit politickou reprezentaci, která by vyhrála volby a utáhla opasky tak, že bychom neměli schodek, ale přebytek... Stačí jen kouknout jak dopadla vláda Nečase (pominu, že se vůbec nesnažila své kroky vysvětlovat), která měla rekordně malý deficit (a to má Rusnok ještě tu drzost dávat si to jako zásluhu). No a protože není jak jinak zaplatit dluhy a přitom se neznelíbit občanovi, tak se to dělá skrytě pomoci inflace. No že to stejně zaplatí znehodnocením úspor prohlédne jen pár lidí a ta podstatná část voličů bude sice nadávat a plakat, ale na nesprávném hrobě. A pozice bank se posílí a stát bude zase více závislejší...

Nedávno jsem si počítal RPSN pro spotřebitelský úrok 6,9% a vyšlo mi 13%. A tak mne napadlo, jak nestydatě se banky chovají, když brečí, že nemohou dát na spoření větší úrok než 1-2%, protože by nepřežily... Hm, myslím si, že jejich marže jsou nestydatě vysoké.

Reagovat

 

+14
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 1. 2014 13:51, Jaroslav

Dobrý den pane Traxlere,
zřejmě se nebudete diskusi pod Vaším plátkem věnovat, natož pak zabývat se mým dotazem.
Zajímalo by mne, proč se domníváte, že deflace není škodlivá? Jste držitelem hypotéky nebo nějakého dlouhodobého úvěru? Nemohlo by se při deflaci stát, že dluh bude klesající cenovou hladinou zhodnocován namísto znehodnocení? Nemůže při deflaci nastat to, že spotřebitelé budou očekávat nižší ceny a tím bude spotřeba klesat?
Mějte se hezky.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

24. 1. 2014 | 9:52 | Janek

Už jsme zaplatili. Znehodnocením úspor. ČNB vydělala cca 75mld Kč. Takže jsem pochopil, že nám dává zprávu, lidé, zadlužujte se, protože pak Vám inflace zaplatí část dluhů. A pokud šetříte, tak určitě ne v korunách, protože...více

24. 1. 2014 | 9:46 | Janek

Dobrá otázka. Vzhledem k tomu, že je lepší mít diverzifikované portfolio, tak tam mám i banky. Především tím, že mají dividendy a v době vyplácení dividend se cena akcii dost zajímavě pohybuje... To nic nemění na tom, že...více

22. 1. 2014 | 20:37 | Mo

Oprava: Vzhledem k tomu, že peníze v penzijních fondech nejsou pojištěny, budou tak ochráněny před možným propadem či krachem penzijního fondu těsně před důchodem a nebo v průběhu jeho vyplácení. více

22. 1. 2014 | 20:34 | Mo

Co se stalo už se neodstane a devizové intervence trvaly zatím jen 3 dny v listopadu a ČNB jimi vyspekulovala 7,4 mld. eur, které teď už platíme ve zdražení všeho z dovozu. Pokud by se tak zachovala soukromá osoba byl by...více

21. 1. 2014 | 20:42 | Roger

Takže ten, kdo žije na dluh, na úkor ostatních, by měl být zvýhodněn vůči těm, co žijí lehce pod úrovní toho, co si mohou dovolit, a ušetřené prostředky vlastně skrze vklady a investice půjčují ostatním?
Nemyslím si,...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ziskový výnos, Credit card, Reciproční hodnota, transformované fondy, státní podpora, penzijní společnosti, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, jan lorenc, pokladniční poukázky, úvěrové skóre, Roman Kakos, Jiří Majstr, likvidace škody, růst blahobytu, AMEX, bytové domy, americký radar

4E16485, 4E16485, 1HCVERVA, 1HCVERVA, 4E16485

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK