Co jsou fondy
V jednotě je síla. Investiční fondy jsou v podstatě sdružení drobných investorů. Co si nemůže dovolit jeden, co si nemůžou dovolit dva, na to už tisícovky snadno dosáhnou. A o zisk se pak dělí podle toho, kolik do společného podniku vložili. Investiční fondy slouží jako sběrná místa, ve kterých se hromadí prostředky investorů, které se pak investují na finančních trzích ve shodě s předem stanovenou investiční strategií.
Může jít o strategie konzervativní až nudné, ale taky o strategie opravdu neotřelé, jak o tom svědčí zaměření některých z fondů. Můžeme se setkat s fondy investujícími do firem bojujících s obezitou v USA (The Obesity ETF (SLIM)) nebo s fondy, které investují do akcií firem na základě nákupních trendů generace mileniálů (Global X Millennials Thematic ETF (MILN)). Což je samozřejmě zajímavé a vtipné, jenže – jenže jak se v té džungli fondů, kterých jsou tisíce, vyznat?
Do čeho se investuje
Fondy dělíme podle toho, do čeho investují
- Akciové
- Dluhopisové
- Smíšené
Akciový fond kupuje za prostředky investorů akcie předem určených firem, tedy podíl na majetku dané společnosti. Pokud hodnota firem roste, roste i hodnota našich akcií a při prodeji dojde k zisku. Opačná situace vede ke ztrátě.
Dluhopisový fond kupuje dlužní úpisy. Státní, municipální, firemní. Zkrátka nějakému subjektu půjčíte peníze a jako smlouva o půjčce tu slouží dlužní úpis, tedy dluhopis. Dluhopisy mají pevně definované termíny a většinou i procenta úroků. Riziko je, že vám daný subjekt nebude schopen půjčku splatit. Investování do dluhopisů pomocí fondů je dobré v tom, že se nakoupí dluhopisy několika států, několika firem, několika municipalit.
Smíšené fondy jsou fondy, kde dochází jak k investování do akcií, tak do dluhopisů nebo i například do komodit.
Je to bezpečné?
Pokud se budeme bavit o investování na finančních trzích, tak fondy dostupné běžným investorům, jsou regulované, registrované u národních bank států, ve kterých je fond zřízen a veden. To všechno zpravidla z několika důvodů. Těmi hlavními je vnést do fungování zprostředkovatelů fondů maximální možnou míru transparence a také ochránit investory.
Zprostředkovatelé (např. brokerské společnosti) těchto fondů podléhají auditům od regulačních orgánů a jakékoliv porušení předem stanovených pravidel pro ně může mít mnohdy až likvidační následky.
V praxi to může vypadat tak, že například běžné otevřené podílové fondy musí předem regulátorovi (např. CySEC nebo České národní bance) sdělit, do čeho fond bude investovat. Prací regulátora je dohlédnout, jestli manažer fondu opravdu investuje do toho, co na začátku při zakládání fondu písemně tvrdil a tvrdí i svým investorům. Úlohou regulátora ale není bránit ztrátám. Jeho jediná úloha je kontrolovat a dohlédnout, jestli je všechno podle předem stanovených regulí. Tím nám, drobným investorům, dává jistotu, že nedojde k nekalým činnostem.
Může být autopilot lepší než pilot?
Jak bylo výš naznačeno, otevřený podílový fond má svého manažera, který rozhoduje, jestli koupit například akcie Apple, nebo Samsungu, LG, nebo Siemens, VW, nebo BMW. Nebo třeba všechny. Manažer dělá tato rozhodnutí s cílem vyzrát nad trhem v tipování, které akcie by mohly růst více než ostatní.
Manažeři fondů nedělají tuto práci pro svoji vlastní zábavu a potěšení, ale pravděpodobně proto, že za ni dostávají zaplaceno. Což je pochopitelné. Každý pracujeme pro svůj osobní zisk či příjem. Klienty fondu ročně toto řízení fondu stojí v průměru kolem dvou procent. Když do fondu vložíte tisíc korun, tak když za rok nic fond nic nevydělá ani neprodělá, budete v něm mít majetek za 980 korun, dvacetikorunu si vzal fond.
Existuje ale levnější alternativa. Fondy dělíme nejen podle toho, do čeho investují, ale také podle toho, kdo je řídí.
Fondy podle způsobu investování
- Aktivně spravované
- Pasivně spravované
Pasivně spravované fondy nemusí platit speciálně vzdělaného profesionály na výběr akcií nebo dluhopisů. V tuhle chvíli jste asi trochu zbystřili: jak by mohl fond investovat bez přičinění člověka a jak by mohl investovat tak, abyste vydělali? Odpověď je jednoduchá: fond může investovat na autopilota. Například se naváže na některý z burzovních indexů. Burzovní index je ukazatel výkonnosti burzy, segmentu ekonomiky a podobně. Například jeden z nejznámějších indexů Standard and Poor’s 500 zahrnuje v různém poměru akcie 500 nejvýznamnějších průmyslových firem obchodovaných na newyorské burze. A pasivní fond navázaný na tento index prostě kupuje akcie těchto firem ve stejném poměru, v jakém jsou zastoupené v indexu.
Primitivní.
A účinné!
Data naznačují, že pokud porovnáme výsledky aktivně spravovaných fondů s fondy pasivními, pouze jeden až dva aktivní fondy z desíti dokážou překonat výsledky fondů pasivních. A to mnohdy jen v jednom roce. Šance, že se to povede i v roce následujícím velké nejsou.
ETF, pasivní investice do budoucnosti
Zkratka ETF označuje burzovně obchodované fondy (exchange traded funds). Od otevřených podílových fondů se liší právě tím, že postrádají manažera, který by spravoval jejich portfolio. ETF jednoduše kopírují nějaký segment trhu a jejich poplatky bývají zhruba desetinové oproti aktivně řízeným podílovým fondům.
V úvodu jsme zmínili, že druhů investičních fondů a jejich zaměření na různá odvětví ekonomiky je bezpočet. V rámci nabídky Purple Trading tak například najdete v dnešní době velice populární ETF fond se zaměřením na farmaceutické a biotechnologické firmy. Investováním do těchto fondů přispíváte nejen ke své potenciálně lepší budoucnosti sebe, ale i k lepší budoucnosti celého lidstva. Vaše peníze pomáhají těmto firmám posouvat úroveň biotechnologií a medicíny stále výš.
Investování do fondů je lepší volba než ukládat peníze na spořicí účet. Mnohonásobně vyšší potenciální zisk (8–12 procent ročně) je ovšem vykoupen vyšší mírou rizika, proto je vítanou vlastností ETF fondů možnost investovat s opravdu nízkými částkami (u Purple Trading například již od 500 Kč měsíčně). Investor tak má šanci si produkt „osahat” a zjistit, jak se mu daří, aniž by se příliš spálil.
Sdílejte článek, než ho smažem