V předchozích dílech seriálu jsme řešili, jaké možnosti máme pro uložení peněz na krátkou dobu, ale i jak se rozhodovat o penězích, které můžeme investovat na několik let. Dnes se podíváme na situaci, kdy nás čas netlačí.
Pětiletka
Pět let je obvykle limit, o němž se hovoří jako o dlouhodobém investičním horizontu. Při pohledu dopředu je to opravdu nedohledně "daleko", ale řekněte sami – že jste byli překvapeni, jak rychle "utekl" cyklus stavebního spoření? Ovšem zejména: ani celá pětiletka stále ještě nestačí ke smazání všech rizik. Proto ani na tuto dobu nelze odmítat dluhopisové fondy. Ostatně ne nadarmo jsou většinou i zajištěné fondy konstruovány na pětileté období.
Nechme stranou nejen evidentně výnosné stavební spoření, ale směle pomiňme i nejrůznější typy pojištění: riziková složka je u nich "jiná káva" a o té rezervotvorné (spořicí, kapitálové či investiční) části platí totéž, co u všech investic.
Standardně se tedy dostáváme k tzv. strukturované investici, kde jde v principu o členění na akciovou a dluhopisovou (fix income) část. Z principu žádoucí diverzifikace (odstranění nesystematického rizika) je vhodné využívat fondy, ale jak to bývá, nikdo není dokonalý.
Investiční svět
Dluhopisová část stojí pevně na zemi, sice vydělá jen cca 2 až 3 % nad inflaci, ale nepadne. Hodnota akciového podílu naopak lítá od zdi ke zdi (od krize k recesi), ale v dlouhodobém průměru vynáší (přesněji zatím vždy vynášela) kolem 8 % nad inflaci. Nedávno to velmi drsně vyjádřil generální ředitel společnosti ČSOB Asset Management Josef Beneš: "Akciový trh má stále velký potenciál čistě z principu trhu jako takového, protože kdybychom popřeli tento základní prorůstový potenciál, znamenalo by to, že svět zanikne." Fyzikům i historikům (o farářích nemluvě) se jistě zježí vlasy hrůzou nad takovým výrokem, ale kdybychom vložili před pojem svět slůvko "západní", myslím, že by i většina z nich pochopila. Západní vesmír by se změnil z dynamického v to, čemu fyzikové říkali steady state.
Jakou mám odvahu
Základní volbou tedy určuji podíl obou složek. Nejjednodušší je pravidlo, že desetiletí věku investora vynásobené koeficientem 1,5 by mělo určit podíl dluhopisů, tedy:
| 30letý | 45 % dluhopisů + 55 % akcií |
| 40letý | 60 % dluhopisů + 40 % akcií |
| 50letý | 75 % dluhopisů + 25 % akcií |
Zdá se vám to příliš konzervativní? Ale zkušení investiční poradci nesmějí být žádní pubertální jupíci (byli, a jak to dopadlo). Historie pamatuje i dvacetileté vlny a ani Japonsko není tak daleko. Největším nepřítelem investora je zásadně jeho vlastní chamtivost (touha vydělat rychle).
Dogma modelových portfolií je však vždy jen prázdná slupka. Jde o to jakou míru rizika "strávím", jakou si mohu dovolit. A málokdo na to má nervy, povahu… Paradoxně ti nejbohatší se u nás v této oblasti chovají jako největší sedláci (chcete-li burani). Podle průzkumu Cap Gemini Ernst &Young je u nás deset tisíc 30timilionářů (milionářů v dolarech). A ti se prakticky neangažují na akciových trzích, ale hlavně ve vkladech a hotovosti, nejvýš v nemovitostech.
Je-li člověk mladý, dynamický, nebojácný, kvalifikovaný, jistě si koeficient v uvedené tabulce upraví, třeba na 1,2. Na druhou stranu 100 % svých aktiv do akcií vloží jen nezdolný hazardér (nespisovně řečeno blázen)…
Krátká zkušenost
Nezkušený i konzervativní člověk vidí hlavně kolísání, že by mu jeho penízky mohly tratit. Spokojí se proto i se směšným úrokem, protože je předem daný a jeho investice "neklesá" (inflaci beztak obvykle nerozumí). Klasické je přirovnání burzovního investování k plavbě na lodi saúdského prince a proslulého investora Al-Valída bin Talála: "Nesmíte se dívat na vlny kolem, ale na obzor, jinak se vám udělá špatně." Jaké vydržíte houpání? Chcete dobře spát, anebo dobře žít? Podívejte se do naší Univerzity a zkuste si otestovat svou odolnost vůči riziku!
Druhý problém je nejrozšířenější chyba většiny drobných (nezkušených) investorů na celém světě. Ti totiž investují podle minulých výsledků či "loňských sněhů" – tedy až tehdy, když kurzy už delší dobu rostou (jsou nahoře). Tam ovšem obvykle dochází ke korekcím. Oslní je výnos minulého období, které je ale zase příliš krátké na to, abychom podle něj mohli zevšeobecňovat.
Inspirujme se tedy dostatečně "delší" zkušeností:
Myslíte, že bychom se už konečně už měli začít chovat jako investoři ve většině vyspělého světa? Podělte se o své názory!
Více infomací o tématu najdete v naší Univerzitě, v sekci Akcie či Fondy.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 6. 2003 11:16
Před jedním nebo dvěma týdny se tato studie o počtu bohatých lidí objevila v jedněch novinách a pak dalších. Zajímavé je, že všude říkají něco jiného, je to zřejmě dáno kvalitou jejich překladu zase z nějakých jiných zahraničních zdrojů.
Obecně ale platí, že nemovitosti se do toho majetku nezapočítávají (určitě ne nemovitost, ve které daná osoba bydlí). "K bohatým, tedy k osobám s "vysokou čistou majetkovou hodnotou", se počítají vlastníci finančního majetku v hodnotě nejméně jednoho milionu dolarů, do níž se nezapočítávají nemovitosti." Pak je tedy definice použitá v tomto článku značně nepřesná. Ostatně domnívám se, že nepřesný je i počet 10000 $milionářů v našem státě. Myslím, že je jich více, jinak by ta koncentrace majetku u nás byla ohromná.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 6. 2003 11:27, TGP
Já bych řekl, že ten odhad poměrně odpovídá. Opravdu si myslíte, že je tady více než 10,000 lidí s majetkem nad 30 milionů korun? Určitě by do této kategorie spadlo o hodně víc lidí, kdyby se započítaly jejich superdrahé nemovitosti nebo cena jimi (spolu)vlastněných firem. Ale pokud se podíváte na jejich finanční majetek, tak jich možná až zas tolik nebude.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.