Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krásný nový svět

| rubrika: Komentář | 26. 7. 2016 | 13 komentářů
Žádné mince ani bankovky. Žádná šedá ekonomika. Zamlouvá se vám svět bez hotovosti? Možná do doby, než vám stát začne konfiskovat vklady.
Krásný nový svět

Představte si život bez hotovosti. Všechny platby probíhají kartou nebo bankovním převodem. Nemusíte se starat, jestli máte v peněžence dost bankovek, stačí mít náležitý zůstatek na účtu. A když ne, vyměníte prostě jen debetní kartu za kartu kreditní. Obchodníci si ušetří nákladnou, nebezpečnou, a připusťme, i nehygienickou manipulaci s bankovkami a mincemi. Ministr financí bude mít dost peněz, protože odpadnou daňové úniky. Skončí doby kufříků, igelitek a krabic od vína plných svazků bankovek: Korupčníkům, obchodníkům s drogami a jiným organizovaným zločincům to natolik zkomplikuje život, že radši začnou sekat dobrotu.

Bankovky budeme znát už jen z filmů. Děti se budou divit barbarským zlozvykům staré doby – placení papírovými penězi, kouření, benzinovým automobilům v soukromém vlastnictví a pojídání masa. Nechme ale stranou možné zákazy cigaret, fosilních paliv a masa. Konec hotových peněz je zřejmě aktuálnější. Proč? Výhody bezhotovostních peněz lze totiž veřejnosti snadno prodat. Nevýhody nejsou tak patrné. Přesto jsou podstatné.

Cash je král

Je král mrtev?

Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?

Jen papírek

Nejprve ale stručně popišme fungování současného finančního systému. Peníze jsou formálně kryty aktivy centrální banky – ve skutečnosti jsou ale kryty tím, co za ně jde koupit. Tisícikoruna nemá svoji hodnotu kvůli rezervám České národní banky, ale jedině díky tomu, že si za ni můžete pořídit nějaké zboží nebo službu. Zapomeňte i na krytí zlatem – to nefungovalo stoprocentně ani za první republiky.

Moderní peníze, ať už koruny, eura, dolary, libry, nebo švýcarské franky, jsou vesměs peníze virtuální. Hodnotu jim propůjčuje jen všeobecná společenská dohoda, že tuto hodnotu mají. Ať už ve formě mince, papíru, nebo počítačového záznamu, hodnota peněz je stejná.

A přece má bankovka výhodu oproti elektronickým penězům. Máte ji v peněžence a je plně pod vaší kontrolou. Může vás o ni připravit jen kapesní zloděj nebo velký zloděj v podobě státu provádějícího měnovou reformu. K takovému zásadnímu kroku se ale žádný moderní stát neuchýlí. Pokud si dáte pozor, vaše bankovka je v bezpečí. Samozřejmě pouze v relativním bezpečí, neboť je tu riziko inflace.

Strach z inflace

Představuje skutečně inflace riziko hodné pozornosti? Vždyť můžeme neustále číst, že je prakticky nulová (v Česku 0,1 procenta), někde dokonce záporná (na Slovensku -0,9 procenta), a naše peníze tudíž neztrácejí kupní sílu. Proč tedy nemít peníze v hotovosti?

Předplaťte si FINMAG

Článek vyšel v nejnovějším čísle magazínu FINMAG. Zajímavého čtení je v něm ale daleko víc. A tady ho nenajdete! Kromě titulního rozhovoru se Zdeňkem Pohlreichem v něm narazíte třeba na trochu jiný pohled na nadcházející olympijské hry v Riu, pravděpodobně poslední opravdu velké, nebo reportáž o tom, jak se v Česku žije věřícím homosexuálům.

Nechybí ani investiční tipy (tentokrát ve znamení popu a komiksů), byznysplán, články Aleše Michla a Pavla Jégla. A spoustu dalšího. Předplaťte si FINMAG, jinak o tohle všechno přijdete!

Objednávejte za 294 kaček na rok

Z hlediska občana a podnikatele nízká inflace nemusí vadit. Občanův příjem má díky nízké inflaci vyšší kupní sílu. Úspory samozřejmě také. Podnikatel by možná uvítal trochu inflace, aby rozpustila část hodnoty jeho úvěru, ale ani on si nakonec nemůže stěžovat. Za prvé, díky nízké inflaci si může půjčit levněji než kdykoli dříve. Za druhé, nerostou mu náklady — někdy naopak klesají. Z podobných důvodů nízká inflace nemusí vadit ani státu, protože i úroky ze státního dluhu jsou levnější. V historickém srovnání rekordně levné. Některé státní dluhopisy nesou dokonce záporný úrok – investoři platí Německu nebo Švýcarsku, ale i Česku, že těmto státům smějí vůbec půjčit peníze!

Záporné výnosy dluhopisů stojí za hlubší zmínku. Jak je možné, že nějaký investor je tak zpozdilý a investuje do cenných papírů, které nesou jistotu ztráty? Jak je možné, že se najdou hlupáci, kteří takové dluhopisy vůbec koupí? Státní dluhopisy kupují vesměs portfolio manažeři bank, pojišťoven, penzijních fondů a podobných institucí. Jsou snad intelektuálně nedostateční? Ale ne. Každý správce peněz ví, že investuje peníze svých klientů špatně. Jenže nemá jinou možnost. Musí. Proč? Banky, pojišťovny a penzijní fondy jsou přece soukromé společnosti a jako takové smějí provádět vlastní rozhodnutí. Máme přece kapitalismus. Nebo ne?

Iluze kapitalismu

Smiřte se s tím, že kapitalismus na finančních trzích nemáme. Už dávno před krizí roku 2008 bylo podnikání na finančních trzích sešněrováno regulacemi do takové míry, že se nedalo mluvit o svobodném trhu. Pouze v pohádkách levicových politických aktivistů se vyskytoval zlý drak jménem „neregulovaný finanční trh“. Účelem těchto pohádek bylo přesvědčit politiky, aby regulovali ještě víc a radostněji. Když pak nastala krize roku 2008 – z velké části způsobená nepromyšlenými regulacemi –, byl to důvod zavést ještě ostřejší regulace.

Ale zpět k záporným výnosům dluhopisů. Pojišťovny a penzijní fondy v prakticky všech evropských zemích musejí investovat minimálně několik desítek procent rezerv do státních dluhopisů. Je jedno, jestli dluhopisy klientům prodělávají, ze zákona prostě musí investovat do státních dluhopisů, přes to nejede vlak.

Záporné výnosy dluhopisů jsou výsledkem měnové politiky centrálních bank. Centrální bankéři se totiž bojí, že nízká inflace může mít zlé následky pro hospodářský růst. Tyto obavy přitom nemají žádnou oporu ve faktech a taky teorie, která to tvrdí, je hodně chatrná. Pokud je nízká inflace spojena s hospodářskými krizemi, je spíš jejich důsledkem, nikdy příčinou.

Smůla je, že všechny učebnice, ze kterých se centrální bankéři učili během svých studií, papouškují stejné dogma o škodlivosti nulové nebo záporné inflace. Centrální bankéři mají tuto poučku hluboce pod kůží. Jestli je to pravda, nebo ne, je zcela vedlejší. Hlavní je, že se o nebezpečí poklesu cen mluvilo ve škole.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Run na banky

Jaký je důsledek jednostranného vzdělání centrálních bankéřů? Když se nedaří inflaci povzbudit nulovou úrokovou sazbou, nastupují záporné úrokové sazby. Ty jsou už skutečností u státních dluhopisů, pro běžné a spořicí účty jsou zatím tabu. Ale co když se to změní? Co byste dělali, kdyby bylo možné nasadit na váš spořicí účet zápornou sazbu, řekněme pro začátek, třeba minus tři procenta? Podle představ centrálního bankéře byste měli běžet do banky, vybrat si peníze z účtu a utratit je. Tím rozhýbete kola ekonomiky, spotřeba vzroste, porostou i tržby, zisky, investice a zaměstnanost. Ekonomika obživne a inflace vzroste. Vše se pod moudrým vedením centrální banky vrátí do rovnováhy a úrokové sazby bude opět možné zvýšit. A teď tu o Karkulce…

Anketa

Čeho se bojíte nejvíc?

Ve skutečnosti by rozezlení střadatelé okamžitě oblehli bankovní pobočky a začali by likvidovat zůstatky na svých účtech. Jak ví i finančník-amatér, takovýto run na banku nepřežije žádný, ani zcela zdravý peněžní ústav. Vědí to dokonce i centrální bankéři: Jakmile se sejdou davy a začnou požadovat hotovost v bankovkách, je zle. Bankovní krize je nadosah.

Jak ale zavést záporné úroky, a neohrozit přitom stabilitu bankovního sektoru? Lze nějak zakázat lidem, aby stáli fronty před bankovními pobočkami s cílem vybrat si hotovost? Ano, lze. Prostě tak, že zakážete hotové peníze.

Měnová reforma 2.0

A jsme u pointy příběhu. Skutečným motivem snah o zrušení bankovek není pohodlí, bezpečnost, boj proti korupci, ba ani hygiena. Jde tu o snahu zavést záporné úroky na účtech se vším, co by obnášely. Tedy postupnou konfiskaci vkladů. Neexistovala by hrozba bankovních runů, protože lidé by neměli co ze svých vkladů vybírat. Museli by pokrčit rameny a raději utrácet za nesmysly, než aby své peníze nechávali postupně znehodnotit. Šlo by o řízenou postupnou měnovou reformu, před kterou by nebylo úniku. 

Dokonalý policejní dohled nad každou utracenou korunou by pak byl dalším nástrojem pro ministra financí, aby mohl lépe hlídat své ovečky, daňové poplatníky. Otevřel by se prostor pro další zdanění a další inovativní druhy daní. Což takhle třeba zavést progresivní sazby DPH podle toho, kolik utrácíte? Anebo progresivní spotřební daně na energie? Moderní evropský sociální stát přece potřebuje hodně finančních zdrojů! Pořád se těšíte na krásný nový svět bez hotovosti?

Článek vyšel, stejně jako další parádní texty, které na webu nikdy nenajdete, v tištěném časopise. Předplaťte si ho

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+137
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 7. 2016 10:14, josef

Samozrejme. Penize v podstate vznikly jako zjednoduseni drivejsiho barteroveho obchodu. Na cas bychom se vratili k tomu, dokud by alternativni mena nevznikla.

Reagovat

 

+12
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Martin 26. 07. 2016 10:03)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 7. 2016 9:50, kodiak medvěd

A proto je jasné, že dobře bude až tehdy, když centrální banku, nejlépe tu evropskou, povede pan Kohout, který se z těch špatných učebnic neučil.

Reagovat

 

-27
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

15. 8. 2016 | 9:10 | Mareg

A to si vážně myslíte, že když si ten systém nastaví tak, aby vás mohli ještě víc okrádat, že si nepohlídají abyste z toho neměli úniku? Třeba tak, že postaví vlastnictví zlata mimo zákon? více

2. 8. 2016 | 20:35 | Vojta

A ci Vám brání koupit si v takovém případě zlato, akcie nebo nemovitosti? Prostě aktiva a peníze mit uložené v majetku, místo toho je utratit? Navíc pokud to nebude globální tah, můžete koupit i devizy. Takže já bych se nebál....více

29. 7. 2016 | 10:45 | jentag

Žádné nové alternativy ani není třeba vymýšlet. Pokud stát zruší fyzickou podobu své měny, nijak by si nepomohl. Pořád je tady ještě spousta jiných měn, které fyzickou podobu i jasně definovanou hodnotou budou mít. více

28. 7. 2016 | 17:14 | ZipZip

Z pohledu banky to stejné není. Lidé si sice peníze vyzvednou, ale utratí je u obchodníků a ve službách a tyto firmy si zase u banky peníze uloží. Ne na dlouhou dobu, budou je točit. více

27. 7. 2016 | 13:40 | xXx

Myslenka hezka, jenze to by vam ty bitcoiny nebo komoditni kovy za ty zaporne urocene koruny musel taky byt nekdo ochoten vymenit. Proc by to kdo delal? Aby ziskal menu, ktera za mesic ztrati 3 %? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Gesce, Přidělení cílové částky, Cílování inflace, e-shopy, podnikání, zaměstnanec, andrej babiš, daňový bonus, obchodní zákoní, bankovní vklad, manažer, Státní dluh, IKS Eurobondový, podnik, brýlové obruby, marie zemanová, profilový fond, Termínovaný vklad Artesa STANDARD

4S26370, 3SI8345, 8B49930, 8T68191, 8B49930

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK