Krásný nový svět
26. 7. 2016 | Pavel Kohout | 13 komentářů
Žádné mince ani bankovky. Žádná šedá ekonomika. Zamlouvá se vám svět bez hotovosti? Možná do doby, než vám stát začne konfiskovat vklady.
Bezkontaktní karta je dnes v Česku samozřejmost, boom tu zažívají i platby bezkontaktními nálepkami, mobilem nebo chytrými hodinkami. Paradoxní je, že i když u nás přes 70 procent karetních transakcí probíhá bezkontaktně, většina lidí pořád ještě nedokáže popsat rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. „Myslím, že se to zlepší až s nástupem mladších generací, které na tom už budou líp s finanční gramotností a budou se víc orientovat v bankovních produktech. Banky teď klientům radši vysvětlují, co je hypotéka, životní pojistka a další produkty, které jim přinesou větší zisk,“ říká v úvodu našeho rozhovoru Miroslav Lukeš, který šéfuje karetní společnosti MasterCard Europe v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Hotovostní platby už podle něj nebudou za pár let vůbec potřeba. A prý se o to přičiní i stát, který může zánikem bankovek výrazně přidusit šedou ekonomiku.
Působil více než šest let u McKinsey & Company, kde se zaměřoval na strategie, sales a marketing v oblasti financí, hi-tech a telekomunikačních služeb. Měl také na starosti strategické plánování v GE Money Bank. V listopadu 2011 přišel do MasterCard, kde je nyní generálním ředitelem MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Získal titul MBA na INSEAD, kde byl oceněn jako nejlepší student, vystudoval finance a IT management na Vysoké škole ekonomické v Praze a program Joint European Studies.
Jak se podle vás bude řekněme za patnáct let platit v supermarketech?
Už teď jsme zvyklí na bezkontaktní platby a za patnáct let bude placení ještě mnohem rychlejší a pohodlnější. Se zbožím v košíku zkrátka vyjdeme z obchodu a v tu chvíli už budeme mít automaticky načteno v mobilu, co všechno jsme si odnesli, a jen potvrdíme platbu.
Nedávno jsme v Globusu představovali službu, při které si zboží naskenujete a nákup zaplatíte mobilním telefonem. To, že někomu fyzicky dáváme na pokladně peníze nebo platební kartu, zmizí. A prim budou hrát mobilní technologie.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
A co hotovost? Stále častěji se mluví o jejím konci…
Hotovost nebude potřeba. Samozřejmě k tomu nedojde ze dne na den, ale postupně. Podívejte se třeba na Česko. Technologicky jsme na bezhotovostní ekonomiku připraveni už teď. Je tady rozšířená akceptační síť, většina lidí má bankovní účet a bezkontaktní platební kartu. Samozřejmě to je ale do určité míry politická otázka. Ale přínos elektronických plateb je pro stát nezpochybnitelný, protože elektronické platby omezují šedou ekonomiku.
Vymizí všechna hotovost, nebo jen bankovky?
Je pravda, že některé státy si představují konec hotovosti tak, že zmizí jen bankovky a zůstanou mince na malá vydání, třeba v automatech na jídlo, parkování nebo na lístky v hromadné dopravě. Pro šedou ekonomiku budou mince problém. Těžko si představit, že budete někoho uplácet s obřím kontejnerem plným kovových padesátikorun.
Já si ale myslím, že ani mince časem nebudou vůbec potřeba. S jejich vydáváním i přijímáním jsou spojené zbytečné náklady. Na drobnější náklady postačí předplacené platební karty nebo platební přívěsky na klíčích.
Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?
Stejný osud jako hotové peníze ale potká i plastikové platební karty, nebo ne?
Ano. Všechno se stěhuje do mobilu. Platby budou probíhat digitálně, ať už s platebním terminálem, nebo bez něj, čistě digitálně na displejích našich mobilních zařízení. I terminál může být nahrazen dalšími zařízeními, která dokážou provést digitální platby. Dnešní plastové karty budou jen doplňkem, který můžou využívat děti, když se učí hospodařit s penězi, nebo třeba lidé na hudebních festivalech.
Není to voda na mlýn nejrůznějších hackerů a kyberteroristů? Nebudeme při absolutní digitalizaci plateb mnohem zranitelnější? Navíc v době, kdy o sobě přes nejrůznější platformy a přístroje – polohou přes GPS na mobilu počínaje a srdečním tepem na chytrých hodinkách konče – sdílíme spoustu osobních údajů?
Každý z nás za sebou zanechává elektronickou stopu a množství těch údajů bude růst. Tak to zkrátka je a s tím už se nic neudělá. Podle mě tedy nemá cenu řešit, jestli tato data sledovat a uchovávat, ale spíš jak s nimi pracovat a kdo k nim má mít přístup. Vezměte si jen to, kolika lidem zachránilo život, že se je podařilo lokalizovat podle mobilního telefonu. Zatím nejsou žádné závažné případy kyberterorismu nebo úniků dat, takže bych v tomto ohledu spíš aplaudoval technologickému pokroku. Pokud mě někdo ochrání a pomůže mi, tak je mi celkem jedno, že ví, kde jsem, protože nedělám nic špatného.
Česko, Slovensko a další země našeho regionu dnes fungují v oblasti platebních technologií jako malá laboratoř, ve které se zkoušejí novinky, než se uvedou na větší trhy. Považujete to za velkou výhodu?
Rozhodně ano. Získáváme tím technologický náskok. A neplatí to je pro finanční instituce, ale i pro technologické firmy a obchodníky. Dalším efektem je totiž to, že se tu daří vychovávat technologické experty, kteří pak mají uplatnění při exportu novinek do zahraničí. To se povedlo jak v oblasti bezkontaktních plateb, tak v případě digitálních peněženek. V Česku jsme například vyvinuli aplikaci InCard MasterPass, která se dnes exportuje do sedmi dalších zemí.
Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry zautomatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.
Čím to je, že se nám v této oblasti tak daří?
V první řadě jde o technickou zdatnost Čechů, tu máme historicky. Zároveň jsme stále ochotní přijímat novinky. Za poslední dvě a půl dekády jsme se museli ve všech směrech snažit dohánět vyspělejší země a prokázat schopnost přijmout řadu nových věcí. Věřím, že si ji dlouhodobě udržíme, protože je to nesmírně přínosné pro rozvoj. Třeba Rakousko, které také v MasterCardu vedu, je také technicky vyspělá země, ale ochota tamějších lidí přijímat novinky je daleko menší.
Od konce loňského roku už konečně na (některých) svých pobočkách zavádí možnost plateb kartami Česká pošta. V jakých dalších dosud opomíjených oblastech byste chtěli s platebními kartami prorazit?
Tam, kde si váží svých zákazníků, už platební karty přijímají. Je to zkrátka součást zákaznického servisu. V řadě oblastí to ale bohužel stále neplatí. Já bych se zaměřil na tři.
První z nich je veřejný sektor, který bývá v zavádění novinek typicky nejpomalejší. Akceptaci platebních karet se nám daří alespoň postupně prosazovat ve veřejné dopravě. Například v městské hromadné dopravě v Plzni můžete všude zaplatit jízdné bezkontaktní kartou. A ostatní města jako Brno, Liberec, Jesenicko, Ostrava a další se přidávají. Stát by měl samozřejmě podporovat také platby na městských úřadech, platby daní a tak dál. Je to bohužel běh na dlouho trať.
Druhá oblast se týká restauračních a ubytovacích zařízení a maloobchodu. Tam bohužel bují šedá ekonomika. Obchodníkům v tomto případě často nevadí, že by museli zaplatit jedno nebo dvě procenta na poplatku za přijatou platbu kartou, jde tu o „ušetření“ 21 procent na DPH. V této otázce velmi vítám aktivitu Ministerstva financí a jeho snahu zavést elektronickou evidenci tržeb. Myslím, že to bude prospěšné opatření, které narovná podnikatelské prostředí a ve velké míře zabrání daňovým únikům.
A třetí oblast?
To jsou místa, kde se na zákazníka moc nedbá. Jako příklad bych uvedl třeba lékařská zařízení. Celá řada soukromých lékařů platby kartou přijímá, spousta je naopak úplně ignoruje. Je jim jedno, jestli pacient musí dlouho čekat u automatu na rozměňování mincí nebo stát ve frontě při platbě na kartotéce.
Zmiňoval jste dopravní podniky v Plzni, Brně a Liberci. V těchto městech to zatím funguje tak, že si cestující přiloží k platebnímu terminálu kartu a vyjede mu papírová jízdenka. Kdy půjde využívat platební kartu jako jediný cestovní doklad?
To je samozřejmě náš cíl. Je to levnější a pohodlnější. Navíc se dá takový systém jednoduše aktualizovat podle potřeb dopravce. U revizora by se člověk prokazoval právě jen platební kartou, ze které by se při kontrole vše potřebné načetlo. Přepnutí na elektronický bezlístkový systém je otázka jednoduchého nastavení. Už teď máme tenhle systém připravený, ale s dopravními podniky jsme zvolili postupný vývoj, který umožní rychle si získat důvěru zákazníků.
Mezi městy, která zavádějí moderní platební technologie, chybí Praha, potýkající se s projektem Opencard. Zkoušeli jste s pražským magistrátem vyjednávat o možnosti využívání platebních karet?
Magistrátu v Praze jsme výhody platebních karet v dopravě prezentovali mnohokrát. Bohužel tu nejde o samotné technické provedení, ale o politiku. Mám pocit, že by Praha naše řešení uvítala, ale je teď uvězněná v kauze Opencard. Z hlediska technologické implementace je zavedení našeho řešení otázkou měsíců, politici o tom ale můžou rozhodovat roky. Věřím ale, že jim Plzeň a další progresivní města rozvážou ruce.
Bavili jsme se o českých úspěších na poli bezkontaktních plateb. V čem naopak za Západem v oblasti platebních technologií zaostáváme?
Například v tom, v jakém rozsahu tu k placení používáme hotovost. Asi osmdesát procent všech výdajů řeší Češi hotovostí. Na Západě je to mnohem méně.
Čím to je?
Je to otázka zvyku. Podívejte se, jak tu e-shopy bojují s dobírkou. Ta je mezi lidmi stále populární. A nic na tom nemění ani to, že si za ni většina internetových obchodů účtuje příplatky nebo že je nepohodlná, protože po vás kurýr často chce hotovost přesně. Nehledě na to, že u dobírky je nižší ochrana spotřebitele. Pokud za nákup na internetu zaplatíte kartou a obchodník zkrachuje nebo vám nedodá zboží, můžete platbu reklamovat u banky a ta vám peníze relativně rychle vrátí. Lidé jsou ale na dobírku zvyklí.
A nebojí se lidé platit kartou na internetu prostě kvůli bezpečnosti?
Co se týče rizik při používání platebních karet, je dnes Česko jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Dochází tu k minimu podvodů a zneužití. Největší problémy jsou paradoxně stále s tím, že si lidé společně s platební kartou nosí v peněžence i lísteček s PIN kódem. Velká výhoda používání karet je také v tom, že když už skutečně dojde k nějakému podvodu, který není způsobený nedbalostí klienta, tak banky vycházejí maximálně vstříc a v plné výši hradí vzniklou škodu.
Jaké je nejčastější zneužití platební karty?
Největší problém je asi se skimmingem, při kterém podvodník zkopíruje údaje z magnetického proužku na vaší kartě a klon karty následně použije při platbě v jiné zemi. Přestože to zní strašidelně, tak i tahle hrozba je minimální. Máme kvalitní bankomaty a musím si pochválit i spolupráci s policií. V neprospěch kriminálníků hraje především to, že elektronická platba zanechává stopu, která jde vypátrat. A banky už mají velmi sofistikované systémy, které podezřelé platby automaticky hlásí, takže se ještě dají zablokovat.
Podle mě by si majitelé platebních karet měli dávat pozor především na to, kde si svoji kartu registrují, tedy u nějakého obchodníka uloží číslo své karty. Nákupy přes zabezpečené prostředí s podporou 3D Secure, nebo prostřednictvím digitální peněženky jsou ale zcela bezpečné.
Čím to je, že se lidé ve Spojených státech nebojí používat karty, i když je tam proti Evropě mnohonásobně víc případů zneužití a úniků dat?
Evropa má jiný přístup k řízení rizika. Říkáme si tu, že riziko je špatné, a proto se musí co nejvíc eliminovat. Američan naopak bere riziko jako součást podnikání a života. Riziko chce hlavně kvantifikovat a dokázat s ním počítat ve svém byznysplánu. Dlouhou dobu ve Spojených státech platilo, že je pro finanční instituce výhodnější akceptovat riziko, než investovat do vylepšování bezpečnostních technologií. Když pak dojde k nějakému problému, tak klientům okamžitě vyplatí náhradu škody, protože je to součást podnikání. Pomalu se to ale mění i v USA, protože tam v posledních letech došlo u několika významných obchodníků k velkému úniku dat kreditních karet klientů.
Pokračování za týden
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 2. 2016 15:54, znalec
Opet jen hloupe PR !!
V EU MINIMALNE 50 let (to je brzy ?!?) rozhodne NEE !!
otazka zni zda-li ve 22.stoleti vubec ? - jestli lidstvo prezije,jaka bude spolecnost apod.
Podobnyma tycovina (zanik fyz. penez) bych se ted rozhodne nezabyval a uvidime jak dopadne svedsky test - Kdy to tam
ma vlastne zacit ?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 2. 2016 12:54, RaK
Nebojte, dočkáte se.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.