Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecku od bankrotu jen půjčky, škrty a vyšší daně nepomohou

| rubrika: Analýza | 4. 5. 2010 | 6 komentářů
Řecku od bankrotu jen půjčky, škrty a vyšší daně nepomohou
Předlužené Řecko budou v příštích třech letech udržovat při životě půjčky od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Někteří ekonomové ale tvrdí, že i přes přísnou léčbu, se Řecku státní bankrot nevyhne.

Řecko dostalo tři roky na to, aby si udělalo pořádek ve veřejných financích. Má jistotu, že ho nebudou nahánět investoři do řeckých státních dluhopisů, kteří by se báli, že půjčené peníze nedostanou zpátky. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodly na záchranné půjčce pro Řecko ve výši 110 miliard eur, z nichž bude tamní vláda moci splácet staré i nové dluhy. Státy eurozóny půjči 80 miliard eur, MMF 30 miliard eur. Částku bude balkánská země moci čerpat tři roky. Výměnou za tuto pomoc, musí tamní vláda razantně seškrtat výdaje na chod státu, sociální dávky a důchody .

Nebezpečí tkví v tom, že za tři roky na tom Řecko nemusí být o moc lépe než teď. Řecké firmy nemůžou kvůli vysokým nákladům konkurovat těm zahraničním, což ničí řecký potenciál pro budoucí hospodářský růst. Cesta k větší konkurenceschopnosti vede přes pokles mezd a cen, což by nejspíš znamenalo bankroty zadlužených firem, růst nezaměstnanosti  a problémy bank , tedy několikaletou recesi. V té je uzdravování veřejných financí obzvláště obtížné.

Foto: Dreamstime

Záchranný program sice myslí i na zlepšení konkurenceschopnosti Řecka, nicméně zatím jde spíše o obecné návody. Řecká vláda musí zlepšit fungování trhu práce, podnikatelské prostředí, zbavit se některých státních podniků. Vláda by měla rovněž modernizovat státní správu, což bude znamenat razantní propouštění zbytečných úředníků.

Pro zlepšení stavu veřejných financí MMF a eurozóna nadiktovaly řecké vládě úspory a vyšší daně v celkovém rozsahu 11 procent HDP, což odpovídá zhruba 30 miliardám eur v následujících třech letech. Do těchto opatření se ovšem nepočítají kroky, které už řecká vláda podnikla v předchozích měsících a jejichž výši odhaduje na 5 procent HDP.

Cílem škrtů budou hlavně mzdy státních zaměstnanců a sociální systém. Ty tvoří 75 procent výdajů řeckého státního rozpočtu (bez splátek úroků ze státního dluhu), spočítal MMF. Důchody a platy ve státním sektoru vláda sníží a následně zmrazí na tři roky. Státní zaměstnanci přijdou o letní, vánoční a velikonoční bonusy. Tyto škrty se vyšplhají na 5,25 procenta HDP. Další úspory přinese výrazné snížení výdajů na obranu a zvýšení věku pro odchod do důchodu z 53 na 67 let.

Zbytek požadované sumy bude muset vláda vybrat na daních. Daň z přidané hodnoty vzroste z 21 na 23 procent. O desetinu poskočí spotřební daně z tabáku, alkoholu a luxusního zboží. Ruku v ruce s vyššími daněmi půjdou opatření na zlepšení výběru daní a na boj proti rozšířeným daňovým únikům. Ta by měla v příštích třech letech přinést do státní poklady čtyři miliardy eur.

Na dodržování programu bude dohlížet MMF. Peníze bude Řecko dostávat postupně. Pokud nebude podmínky půjčky plnit, penězovod se zastaví.

Dopady úsporných opatření na ekonomiku budou značné. Vyšší daně zdraží zboží a spolu se snížením platů ve veřejném sektoru a pravděpodobném propouštění povedou k omezení spotřeby domácností. Už pro letošek vláda počítá s propadem HDP ve srovnání s minulým rokem o 4 procenta. Recese by podle některých předpovědí mohla trvat ještě tři roky.

Řekům rostly mzdy více, než si zasloužili

Řecký premiér Jorgos Papandreu při představování dohody s MMF a eurozónou v řeckém parlamentu prohlásil, že je dobré, že škrty v rozpočtu se nedotknou zaměstnanců soukromých firem. Jenže ekonomové tvrdí, že těm se snižování mezd nevyhne, pokud mají firmy opět získat konkurenceschopnost. Mzdy totiž v Řecku rostly v posledních letech mnohem rychleji než produktivita práce.

Důsledky mohou Řekové vidět ve finanční krizí zasaženém Irsku, kde mzdy padají už od roku 2008. Tamní HDP se propadlo v roce 2008 o tři procenta a o rok později o 7,5 procenta. Letos by měla ekonomická výkonnost klesnout o další necelá dvě procenta.

Pokles mezd je hlavním receptem, aby firmy mohly zlevňovat zboží a služby, které pak budou moci konkurovat dovozům. To by však mohlo přerůst v dlouhodobou deflaci, upozorňuje například Wolfgang Munchau v listu Financial Times. Už zmíněné Irsko se s poklesem cenové hladiny potýká už od loňska.

Deflace snižuje firmám tržby a ty zadlužené může přivést na pokraj krachu, protože dluhy na rozdíl od příjmů neklesají. Když se recese spojená se snahou zbavovat se firemních i osobních dluhů spojí s deflací, může se ekonomika za určitých okolností zhroutit, upozornil při studiu Velké deprese ve 30. letech minulého století ekonom Irving Fisher. Pak se hospodářství dostane do vleklé krize s vysokou nezaměstnaností , budou krachovat firmy a banky, stát nebude schopen vybrat dost peněz na daních a nebude tak umět splácet své dluhy.

Dlouhodobá recese spojená s nevyhnutelným státním bankrotem je scénář, který si zatím připouští jen málokdo. Jak blízko se mu Řecko přiblíží, bude hodně záviset na schopnosti vlády prosadit tvrdá nepopulární opatření a obhájit je před veřejností. Stávky státních zaměstnanců jsou přitom stále častější. Řekům se nelíbí, že vše odnese střední třída a důchodci, zatímco bohatí, kteří se vyhýbali placení daní, zůstanou nedotčeni.

Sociologové tvrdí, že klíčový bude první půlrok. Pokud Řekové uvidí výsledky reforem a ucítí, že opatření proti daňovým unikům začínají fungovat, bude mít vláda z části vyhráno. Zatím je však teprve na začátku.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 5. 2010 10:21, Ivo Patta

Je bez diskuse, že Řecku od bankrotu jen půjčky, škrty a vyšší daně nepomohou, v tom má J. Stuchlík pravdu. Ale nerozumím větě: "Pokud Řekové uvidí výsledky reforem ..." . To, co je zde presentováno, jsou jen škrty. O skutečných reformách, důchodové a sociální, které jediné mají šanci na zásadní změnu demografickou i rozpočtovou, si nechávají politici jen zdát, což je méně než nic. Více na www.demografie.cz

Reagovat

 

+3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

29. 3. 2011 | 22:29 | Edita

Dle Komise EU, rozhodnoti Rady EU i jiných článků je zvýšení DPH z 11% na 13%, předpokládám, že je v článku chyba. více

7. 5. 2010 | 14:59 | vladislav skalicky

státní bankrot bude nejlepší forma léčby. Někde to začít musí a všichni se z toho poučí. Možná to konečně vyplení přebujelý státní aparát , lidé si budou vážit práce , politici přestanou slibivat nesmysly a přestane odliv...více

5. 5. 2010 | 16:59 | bobes

Německo a Francie řeší jestli mají svoje banky, vlastnící řecké dluhopisy, sanovat přímo a nebo přes řecký rozpočet. Ted občané vidí co je EU a euro,které si vymysleli pro své ekonomiky.Řekove ukázali jen to na co se chystaly...více

5. 5. 2010 | 0:31 | pts

Jak to chápu já. Německo má ohromné množství Řeckých dluhopisů a pokud by se nechalo Řecko zbankrotovat - a v podstatě vzniklo jiné Řecko - tak by asi pohledávky Německa byly z velké části nedobytné (a z části by se Německo...více

4. 5. 2010 | 11:33 | Dotaz

Jaké mohou být důsledky stávek a protestů v Řecku? Jestli protestují státní zaměstnanci, kteří vlastně pobírají nepřiměřené odměny vzhledem ke své pracovní (ne)aktivitě, tak se to asi moc v produktivitě práce neprojeví? ...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Oligopson, Kartel, Plán zaměstnaneckého držení akcií, miroslav kalousek, pavel kohout, euro, podnikání, petr mach, konspirační teorie, 117/1995 Sb., floatingové hypotéky, elektrotechnika, Oprah Winfrey, řešení, vytápění, spořicí účet hit, CCB, Tomáš Ervín Dobrovský

6U35512, 1T63031, 2SU1819, 3AI5835, 3AI5835

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK