K získání jediné unce ryzího zlataje zapotřebí týden práce jednoho horníka, 6350 litrů vody, dávka elektřiny, která by průměrné domácnosti vystačila deset dnů, 86125 krychlových metrů stlačeného vzduchu a množství chemikálií jako je kyanid, různé kyseliny, olovo, borax, vápno. Spočítali to autoři pražské výstavy České zlato, která se koná v Obecním domě až do konce letošního června. Jedna trojská unce zlataváží pouhých 31,103 gramu. Abyste získali kilogram ryzího zlata, musíte mít takovýchto uncí 32,15. Na kilogram zlata byste přitom potřebovali zhruba 732 580 korun (dle cen k 3.5.2010). Spočítejte si, kolik musíte spořit, abyste si ušetřili na kilogram zlata.
Nalézt tuto komorní pražskou výstavu o zlatě není jednoduché. Po zakoupení vstupenky v suterénu musíte projít dvěma liduprázdnými patry Obecního domu a přejít do pravého křídla, kde je takzvaný Český klub. Teprve z chodby plné dveří vstoupíte do těch otevřených do světa zlata, mincí a medailí. Zde, jen pár kroků od vchodu leží velký zlatý předmět neurčitého tvaru. Jedná se o repliku největšího zlatého nugetu na světě, který se dosud člověku podařilo nalézt. Nuget je velký asi jako schoulený střední psík.
Replika největšího zlatého nugetu "Welcome stranger"
Největší zlatý nuget světa zvaný „Welcome stranger“ váží přes 72 kilogramů. To je v dnešních cenách téměř 53 milionů korun. Za tento nepoměr váhy a objemu může vysoká měrná hustota zlata. Tuna zlata se vejde do krychle o hraně pouhých 37,27 centimetrů. Replika nugetu v Obecním domě je ovšem uvnitř z olova a z venku je pobronzovaná. Původní originál našli 5. února 1869 John Deason a Richard Oates v Moliagulu v australském státě Victoria pouhých pět centimetrů pod povrchem země. Díky unikátnímu nálezu si oba posléze zařídili v Austrálii farmy, kde žili až do vysokého věku. Spočítejte si, kolik musíte pravidelně spořit na stáří, abyste i po započtení inflace také dosáhli na slušnou rentu jako australští nálezci zlata.
Kdo by se chtěl pokusit o nalezení dalšího obřího nugetu, může to prý stále zkoušet ve vybraných oblastech Autrálie, Aljašky či pouštích americké Kalifornie. Není to ovšem lehké. Říká se, že zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. V současnosti se zlato těží hlavně ve zlatých dolech. Přečtěte si, který národ výrazně ovlivňuje cenu zlata.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Aktivní těžba zlata probíhala v minulosti i v českých zemích. Těžilo se až na šestině území a odhady celkového množství vytěženého zlata se pohybují kolem 60 až 100 tun. Nejvíce zlatase patrně získávalo z ložisek v Jílovém u Prahy. „Zlatý věk“ těžby nastal ve 13. a 14. století, především pak za Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. První zlaté mince, které se razily z českého zlata, byly florény za Jana Lucemburského, které měly i funkci mezinárodního platidla. Florény spolu s dalšími historickými mincemi třeba z Antiky či z doby Rudolfa II. jsou na výstavě k vidění v sekci Mince našich předků.
V komorní expozici nechybí ani historie k ražbě a ukázky z výroby několika středoevropských mincoven. Jednou z nejstarších nepřetržitě vyrábějících mincoven světa je ta slovenská v Kremnici. Privilegium ražení mincí získala od uherského krále Karla Roberta Anjou 17. listopadu roku 1328, kdy král povýšil Kremnicu na svobodné královské město. Z dílny této mincovny pochází například největší ražená stříbrná medaile v Evropě s názvem Ján Pavol II. s portrétem papeže. Od roku 1993 v Česku působí nově založená Česká mincovna, která vznikla z divize tehdejší společnosti Bižuterie a.s. v Jablonci nad Nisou. Třetí prezentovanou mincovnou je vídeňská, která vytváří mince a medaile už více jak 800 let. Právě zde byla vyražena první česká pamětní mince k prvnímu výročí schválení Ústavy ČR. Přečtěte si, jak se cena zlata chová na finančních trzích a kdy se může vyplatit do zlata investovat.
Foto: Michal Mikulenka/Zlaté mince – numismatika
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
