Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zlato je zase v kurzu a míří k historickému rekordu

Zlato je zase v kurzu a míří k historickému rekordu
Ceny zlata vzrostly na sedmadvacetileté maximum. Skoro se opakuje situace z doby, kdy zlato dosáhlo rekordu: politická nestabilita ve světě se potkala s ekonomickou nejistotou ohledně budoucího vývoje amerického hospodářství.

Když se schyluje k válce, když americký dolar (profil, názory) klesá, úrokové sazby jsou nízko a kapitálové trhy ovládnou medvědi, začnou se investoři i soukromé osoby shánět po zlatu. Jeho cena pak stoupá do výšin, jejichž hranicí je snad jen historické maximum z roku 1980, které činí 850 dolarů za trojskou unci, což by dnes dělalo 16 535 korun za 31,103 gramu.

Tento týden se cena zlata vyšplhala nad 770 dolarů za trojskou unci a je nejvýše od onoho ledna 1980. Důvod je jednoduchý: investoři se opět obracejí k "bezpečnému přístavu", jak se zlatu také říká.

Dnes má zlato řadu jiných uplatnění, než jen tradiční funkce pokladu, oběživa, či suroviny ve šperkařství. Stalo se také průmyslovým kovem. Využívá se v elektronice, optice, ve výrobě porcelánu nebo při dobývání vesmíru. Přesto je ho na světě relativně málo. Odhaduje se, že v lidské historii se nevytěžilo více než 170 tisíc tun zlata. Roční produkce všech dolů na světě nepřekračuje 2 700 tun.

Na světových burzách se obchoduje s tzv. měnovým zlatem. Jsou to slitky (nesprávně někdy nazývané "pruty"), které ve svých trezorech uchovávají centrální banky a investoři. Jeden známý finančník o zlatých slitcích říká: "Na každém z nich by mělo být vyraženo varování: Toto aktivum nenese žádné úroky. Lze s ním zbohatnout i přijít o všechno."

Není to tak úplně pravda. Zlato si banky nebo investoři mezi sebou půjčují zpravidla za velmi nízký úrok, který se splácí opět ve zlatě. V dlouhodobém horizontu výnosy ze zapůjčování zlata ovšem zdaleka nedosahují strmosti výnosových křivek třeba dolarových aktiv či akcií. John Maynard Keynes, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, proto nazýval zlato "barbarským reliktem".

Sám se ale podílel na stabilizaci světového měnového systému právě pomocí zlata. V roce 1934 americký Kongres devalvoval dolar, který se tak začal obchodovat za pevnou cenu 35 dolarů za trojskou unci zlata. Keynes osobně se později, v roce 1944, účastnil jednání, která vyústila v tzv. Brettonwoodské dohody, jimiž byly založeny Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Zlato se v rámci těchto dohod stalo měřítkem vzájemné hodnoty měn členských zemí, které byly povinny určitou část svých devizových rezerv přechovávat ve zlatě. Pod dohodu se podepsala i tehdejší Československá republika. Směnitelnost dolaru za zlato, tedy základ zlatého dolarového standardu, byla zrušena až v roce 1971. Cena měnového zlata se od té doby odvíjí podle nabídky a poptávky na trhu.

Velmi záhy stoupla cena zlata z 35 na 120 dolarů za trojskou unci. U této ceny ovšem nemělo zůstat. Spojené státy americké se na začátku 70. let vzpamatovávaly z prohrané války ve Vietnamu. Státní rozpočet USA se propadal do hlubokého deficitu a svět zachvátil první ropný šok. Akciové trhy klesly téměř o polovinu. Míra inflace v USA se vyšplhala na 14 procent a úrokové sazby skoro na 20 procent. Na konci dekády se odehrál druhý ropný šok, americká ekonomika spadla do recese a přiostřila se i politická situace. Studená válka hrozila přerůst v "horkou", když Sovětský svaz provedl invazi do Afghánistánu. Nejbezpečnější investicí se za těchto okolností stalo zlato. Jeho cena se 21. ledna 1980 zastavila na dosavadním historickém maximu 850 dolarů za unci.

Následujících dvacet let cena zlata postupně klesala. V 90. letech byl tento pokles podpořen prodeji zlata z devizových rezerv centrálních bank, včetně České národní banky (profil, názory). Bylo to období globální hospodářské prosperity a nízké inflace. V tomto ekonomicky "bezpečném" klimatu považovaly banky za zbytečné držet zlato, které nevynáší, a měnily ho za jiná aktiva, která mohou plnit funkci státního pokladu a ještě vydělávat. V letech 1995 a 1996 prodala nizozemská státní banka zlato za 400 dolarů za unci. O dva roky později se ČNB zbavila 56 tun ze 70 tun zlata ze svých rezerv za 323 dolarů za unci. Prodávaly i asijské centrální banky, prodeje ohlásily Bank of England, Rakouská národní banka, prodávali Švýcaři a záměr prodat zlato ze svých devizových rezerv oznámili Francouzi.

Těžební společnosti se obávaly obrovských ztrát a sociálních nepokojů v producentských oblastech, zejména v rozvojových zemích. V roce 1999, kdy cena zlata spadla k 290 dolarům za unci, proto uzavřely Evropská centrální banka a centrální banky Británie, Švýcarska a Švédska tzv. Washingtonskou dohodu, která omezila prodej a půjčování zlata na příštích pět let. Kurz žlutého kovu okamžitě vylétly na 320 dolarů, nicméně oživení na trhu trvalo sotva jeden rok.

Zájem o zlato se však zanedlouho vrátil. Probudila ho poptávka z asijských zemí, a to jak po zlatu jako komoditě, tak po zlatu měnovém, tj. jako investici. Na postupný růst jeho ceny měly vliv i extrémně nízké úroky a očekávání jejich vzestupu. V poslední době se téměř opakují okolnosti z konce 70. let: politické napětí v Perském zálivu a v Afghánistánu, prodlužující se válka v Iráku, úvěrová krize v USA, šířící se do západní Evropy a z ní vyplývající oslabení kupní síly obyvatel, hrozba poklesu akciových trhů i oslabení globálního hospodářského růstu, ne-li rovnou stagnace. Americký dolar je extrémně slabý a zadlužení USA příliš vysoké.

Na přelomu let 2005 a 2006 se tak zlato prodávalo za ceny kolem 550 dolarů za unci, o rok později už o sto dolarů dráž. Hranici 700 dolarů otestovalo letos v dubnu, aby po mírném zklidnění nabralo v srpnu strmý růst, když co americká centrální banka Fed snížila základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů. Podle burzovních obchodníků může jeho cena ještě v tomto roce dosáhnout 840 dolarů za unci. To by se mohlo stát, pokud centrální banky znovu sníží úrokové sazby a napětí ve světě nepoleví.

Je zlato skutečně bezpečným přístavem v době ekonomické nestability?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+28
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 10. 2007 10:34, AgS

Kto ma USD oplati se investovat do zlata. Do 3 let zhodnoti min o 50%. Globalni inflace narusta. Mark my words!
FTS
g-vision .sk

Reagovat

 

+88
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 10. 2007 13:59, Jarin

A to jsme dopadli jeste dobre. Takovy Gordon Brown, kdyz byl jeste ministrem financi, prodal v letech 1999 az 2002 vice nez polovinu zasob zlata UK za prumernou cenu $265 za unci! A to presto, ze ho od toho vsichni odrazovali. Navic to prodaval po 25 tunach, cimz si sam vyrazne snizoval cenu a jeste vytvarel turbulence na trhu zlata... Nejen, ze za to nebyl nijak potrestan, ale dokonce je z nej dnes 'prime minister'.

Reagovat

 

-20
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Eric 19. 10. 2007 09:37)

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

2. 5. 2011 | 22:54 | Michal Malkovský

Keynes není laureátem Nobelovy ceny! více

15. 11. 2008 | 13:47 | pepik

No investovat do sperku neni rozumne. Lepsi je nakoupit investicni zlato. Tam se neplati tolik za jeho zpracovani a jeho prodejni ceny nejsou prilis vyssi nez ceny na burze. Navic u investicniho zlata (zlate mince, zlate...více

13. 11. 2007 | 16:58

prosim vas aki mate nazor na sperky ? myslite ze je to vhodna investicia ? dakujem . více

22. 10. 2007 | 12:15 | Aurum to je ono

Zlato má jednu fantastickou vlastnost a to- nejlepší uchovatel hodnot, jaký existuje. Za Rakousko -uherska se od r. 1892 platilo zlatou desetikorunou = 3gramy zlata. Kdo ji měl r. 1892 , mohl si za ni tehdá koupit jedny...více

22. 10. 2007 | 11:04 | Eric

Jejda! Whoops!! Damned! Ajta! Nastojte! více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nedobrovolná nezaměstnanost, Veřejné výdaje na zboží a služby, Pozůstalostní penze, sleva, mobilní operátoři, o2, operátoři, spotřebitel, výpomoc, out, manageři, osvobození, tereza mynářová, daňová úspora, vězení pro dlužníky, tabakismus, nmnmn, Rychlá půjčka

1P55559, 8P888888, 8P888888, 8P888888, 7B57338

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK