„První přímá volba českého prezidenta se začíná měnit ve skandál,“ napsal ve svém komentáři politolog Jiří Pehe. Nemýlí se, a jak jsem na vlastní kůži zjistil, vysvětlit někomu zpoza českých hranic, jak ministerstvo vnitra může místo zprůměrování chyby procenta neplatných podpisů na peticích prezidentských kandidátů prostě sečíst, je téměř nadlidské úsilí. „To kecáš. To přece není možné,“ divil se kolega novinář z největšího polského deníku Gazeta Wyborcza. A když jsem mu potom vysvětlil, že kvůli něčemu takovému se mohou v Česku o dlouhé měsíce odložit prezidentské volby a že Česko může být bez hlavy státu, tak už vůbec nevěřil vlastním uším.
Zpovídáme prezidentské kandidáty
Mohli bychom se nad tím pousmát, ale k smíchu to vůbec není. Pro mě jako novináře, který píše do zahraničních novin, to je sice dobře, protože je pořád co psát i z jinak poměrně nudné země. Jsem ale asi jeden z mála, který z toho něco dobrého má. A popravdě řečeno, i já bych raději svým kolegům v polských, slovenských či německých novinách nabízel jiné zprávy, třeba jak skvělou penzijní reformu nějaké česká vláda vymyslela a prosadila...
Místo toho mi mé honoráře v eurech a zlotých už skoro pět let zajišťují jen české průšvihy, trapasy a skandály, které v konečném důsledku nedělají nic menšího, než že ničí pověst českého státu a dělají z něj jakýsi podivný útvar, neschopný zvládat i ty nejzákladnější věci.
Už dávno to přestala být legrace. Stačí se podívat do historie Evropy ne starší než sedmdesát osmdesát let, jak takové útvary končí. Převraty, revolucemi, puči, po nichž zavládne nějaká forma diktatury, v mnoha případech fašistická nebo jako v Německu po chaosu výmarské republiky nacistická.
K tomu je sice, doufejme, v dnešním Česku ještě daleko, byť úspěch komunistů v krajských volbách varuje. Ale pocitu, že český stát a jeho demokratické mechanizmy přestávají i v klíčových věcech fungovat, nabude každý, kdo třeba jen zběžně sleduje dění v této zemi ze stránek největších světových médii.
Rozpad české vlády uprostřed předsednictví, blokování Lisabonské smlouvy pro svět zcela nepochopitelnou podmínkou Václava Klause, neuskutečněné parlamentní volby, rok a půl úřednické vlády Jana Fischera, metanolová aféra – na otrávený alkohol umírají v civilizované zemi lidé i po několika měsících a počet obětí se blíží čtyřicítce! A teď ještě neschopnost uspořádat regulérní, klidné přímé prezidentské volby a v řádném termínu zvolit novou hlavu státu.
Můžeme být ještě rádi, že počet zpravodajů zahraničních médií je v Česku tak malý a zájem světa pouze povrchní, protože míra a formy české politické korupce, rozkrádání evropských fondů, původ bohatství českých miliardářů, to vše by při bližším zkoumání odhalilo slabost a nefunkčnost českého státu.
I tak je selhání taková řada, že si toho nemohou nevšimnout zájemci o investice v naší zemi. A ti samozřejmě zváží, zda do země, která si nedokáže ohlídat ani regulérnost a nenapadnutelnost volby prezidenta, ani kolky na lahvích alkoholu, dávat své prostředky s nějakou dlouhodobou mírou návratnosti.
Toto mnohdy zcela zbytečné „kažení si pověsti“ se prostě časem projeví, pokud už se neprojevilo, výškou zahraničních investic, jejich skladbou, úrokovými mírami půjček a dalšími věcmi, které se v konečném důsledku projeví na finanční situaci Česka, růstu naší ekonomiky a v neposlední řadě i na výplatních páskách Čechů.
Snaha některých českých miliardářů ovlivňovat ať už tím, či oním způsobem českou politiku, která má na těchto selháních hlavní podíl, nemusí být proto jen projevem mesiášského komplexu, ale prostou racionální starostí o vlastní peníze a investice.
Myslím, že v zásadě mají pravdu: stav české politiky a (ne)funkčnost českého státu jsou alarmující. A je třeba s tím zkusit něco dělat, než toho bude tolik uplaceno, čeští občané tak znechuceni a různí mafiáni a podnikatelské pijavice tak na koni, že cokoli měnit bude velmi obtížné. Nebo to začnou měnit k obrazu svému necelé čtvrtstoletí po listopadu 1989 třeba čeští komunisté.
Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 11. 2012 18:36, Supa
Důvody problémů jsou v zásadě dva, za prvé všeobecné volební právo, volit by měl jen ten,kdo se skládá na veřejný rozpočet, lidé kteří jsou příjemci výnosů z daní (hlavně úředníci) by neměly mít možnost volit vůbec. Kromě toho,že by o svých daní rozhodovali jen přispěvatelé,tak by to nutilo ostatní produkovat nadhodnotu, platit daň a zajistit si volební právo, tím by se eliminovalo spoustu problémů.
Druhý důvod je psychologický, většina lidí volí člověka o kterém je buď vědomě nebo podvědomě přesvědčena,že je horší než on sám, dává to člověku pocit nadřazenosti nad tím koho zvolil a tím se tupí to vědomí faktické podřízenosti. Proto podporujte dobré a schopné lidi všude ve svém okolí. Že to děláte? Jste si opravdu jistí ...???
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.