Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tomio Okamura: Postrádám u nás dlouhodobé vize

| rubrika: Rozhovor | 29. 3. 2011 | 10 komentářů
Tomio Okamura: Postrádám u nás dlouhodobé vize
Druhá část rozhovoru s Tomiem Okamurou se bude věnovat především jeho obchodním projektům a investicím. Řeč přijde ale i na nedotažené reformy českých politiků a problémy mezilidských vztahů.

Tomio Okamura v první části obsáhlého rozhovoru popisuje svou strastiplnou cestu na vrchol. Rovněž se rozhořčuje nad tím, jak je možné, že někteří čeští politici disponují majetkem, na který si ze svých příjmů nemohli našetřit. V následujících řádcích se mimo jiné dozvíte, jak Okamura hodnotí své působení v televizním pořadu Den D a jak se mu vyplácejí jeho investice do moderního umění.

Říkáte, že vaše šance přišla díky tomu, že české cestovní kanceláře nebyly schopné dostatečně vyhovět potřebám japonských turistů. Obecně se dá o úrovni poskytovaných služeb v ČR pochybovat. Co si o tom myslíte?

Co se týče cestovního ruchu, tak v místech, kde se pohybují cizinci, se to zlepšilo. Jinde je to ale pořád bídné. Obsluha nezdraví, není ochotná. Dodnes například nechápu prodavače na benzínových pumpách, kde před vás dají tašku a čekají, že si tam začnete dávat zboží sami. To by přece mělo patřit k servisu. Lidé nejsou zkrátka navyklí na vzájemnou sounáležitost. Většinou myslí jen na sebe. Výsledkem je pak to, že k sobě nemají úctu a nechovají se dostatečně slušně. A to nehovořím jen o službách.

Jde tedy podle vás o jakousi krizi tradičních hodnot? O jejich vytrácení?

Myslím si, že u nás v nějakých místech je už většina hodnot dávno fuč. Vezměte si třeba, že Praha je místem, kde se ze tří manželství dvě do roka rozvádějí. To je jeden z nejhorších výsledků v celé EU a svědčí to o klimatu ve společnosti. V tomhle je ale chyba na straně státu. Vůbec tu není důraz na rodiny s dětmi. Jen prázdné fráze politiků před volbami.

Mnoho politiků, žádní státníci

Co by měl tedy podle vás stát dělat?

Měl by motivovat úplné rodiny. V současné době například řešíme důchodovou reformu, která však není vůbec komplexní. Řeší se jen čísla, ale chybí tu sociologická hloubka. Podobná reforma musí obsahovat jednoznačné motivace pro úplné rodiny s dětmi. Pokud se to podaří prosadit, tak bude vyrůstat větší množství odpovědných občanů a bude se rodit více dětí. Vše by se mělo provázat i s reformou školství. Reformy mají být dlouhodobé vize, které dávají smysl. To u nás postrádám.

Proč jsou podle vás v Česku reformy většinou nedotažené?

My se pořád vymlouváme na politickou kulturu a tak podobně. Velkou brzdou politiky je podle mě poměrný volební systém. Myslím si, že by tady měl být systém s mnohem podstatnějším většinovým prvkem. V současnosti nám vznikají koalice, které si ideově protiřečí. Různé podivné útvary, které nemají jasný tah na branku. To máte jako v soukromé firmě, když se řešení a návrhy rozmělní ve zdlouhavém vyjednávání. Ztratí pak údernost, efektivitu. Dlouhodobě je však problém i v něčem jiném.

V čem?

Cílem politika je vyhrát volby, být čtyři roky u moci a realizovat svůj program. Naopak státník je osobnost, která má svou životní vizi – světonázor. Má přesvědčení o tom, kam by mělo vše směrovat. Důležité reformy, jako je například důchodová reforma, které jsou plánovány na desítky let dopředu, žádají státnické smýšlení. Ne smýšlení politika na pár let. My máme mnoho politiků, ale nemáme téměř žádného člověka, který by vizionářsky dokázal dát směr a nastolit témata. Takový byl Masaryk, Havel, možná i Klaus.

Den D: sliby a lži

Pojďme se nyní přesunout k vašemu podnikání. Jak zpětně hodnotíte vaše působení v televizním pořadu Den D? Vyplatily se vám vaše investice?

Pořad Den D pochází původně z Japonska a z toho důvodu mě také velmi baví. Ani ve snu by mě nenapadlo, že když jsem v Japonsku začínal jako popelář, tak bych se mohl jednou do toho studia dostat v pozici investora. U těch možných investic byl ale problém v tom, že většina soutěžících, kterým jsem slíbil finance, buď nebyla schopna dostát svým závazkům, lhala, nebo měla dluhy.

Jak vám soutěžící lhali?

Například tak, že prezentovali cizí patent, který jim vůbec nepatřil. Něco z toho již řeší policie. Jiní měli zase velké dluhy a s takovými lidmi samozřejmě nemůžu podnikat. Další zase slíbili, že se tomu budou věnovat naplno, ale na první schůzce řekli, že si chtějí držet svoje zaměstnání, takže na to nebude tolik času. V tom případě to pro mě taky nemělo smysl. Dohromady jsem chtěl investovat desetkrát, ale realizovali jsme jen dva projekty. Reálně jsem se pustil do cestovní kanceláře pro plyšová zvířata a pak do jednoho tenisového programu. Ten se ale bohužel taky zasekl, protože se ukázal být programátorsky příliš složitý.

Unikátní nápady: hodně zábavy za málo peněz

Přijde mi, že toho naráz stíháte strašně moc. Necítíte se někdy přepracovaný?

Dříve jsem se v dětském domově bál probudit do dalšího dne. Teď je život jiný, nechci ani spát, protože mám pocit, že má smysl žít a mám tu co na práci. Najednou mi čas nestačí, je spousta věcí, které bych ještě chtěl dělat. Přiznám se, že většina z nich nemá nic společného s podnikáním nebo byznysem.

Jsou bohatí Češi stydlíni?

Ach jo, proč nemůžu číst podobně zajímavé příběhy také od jiných lidí? Proč se tolik Čechů stydí za svůj úspěch?“ napsala čtenářka, která se podepsala jako Jana M., v diskusi pod první částí rozhovoru s Tomiem Okamurou. Stydí se Češi opravdu za úspěch? A jestli ano, tak proč?

Anketa

Proč se Češi stydí za úspěch?

Dříve jste hodně investoval do oblasti gastronomie. Platí to stále?

V minulosti jsem investoval do pěti restaurací, kde jsem měl svůj podíl. Nyní už jich není tolik, pečlivěji si vybírám. Dobrá invesstice je například do restaurace v Rytířské ulici, kam si dodávám turisty z mé cestovní kanceláře, takže můžu pohlídat, aby vše fungovalo správně. Skvěle funguje také prodejna JAPA, což je první japonský obchod v Čechách. Ten jsme založili s mou bývalou manželkou. Nejprve jsem tomu projektu příliš nevěřil a ani jsem nechtěl jít do podniku s bývalou partnerkou. To je vždy ošidné. Nicméně přinesla velmi precizní plán se skvělým marketingem. Nejdříve jsme začali s malým obchůdkem, který si ale rychle vydělal na obrovský obchod na jiném místě a sklad, odkud se dováží suroviny do sushi restaurací po celé Praze. Je to start-up, ale obrat je okolo dvaceti milionů ročně, což je na firmu se třemi zaměstnanci velmi solidní výsledek.

Takže vás těší pouštět se do zcela nových nápadů?

Já se vždycky snažím hledat unikátní nápady. S nimi se totiž za relativně malé peníze dá užít dobrá zábava. Investuji ale také hodně do moderního umění, což se mi vysoce vyplácí. Mám v tom vážně štěstí. Často se jedná o velké znásobení, třeba i z jednoho milionu na pět, a to nemluvím pouze o jedné věci. Pak mám ještě pár neveřejných projektů s partnerským zastoupením. Ale co si budeme povídat, hlavní pro mě je cestovní ruch. Ten mě zajistil na celý život.

S ledničkou a autem přijde i ohleduplnost

Miki Travel je největší japonská cestovní kancelář. Vaše Miki Travel je její české pobočka, nebo ji vlastníte na principu franšízy?

Přesně tak. Každý měsíc platím za značku a používání jejich systému. Druhý velký projekt, kde jsem měl soukromou cestovku, jsem již za velmi dobré peníze prodal. Chci se soustředit jen na Miki Travel. Mám v rámci globální sítě tak dobré podmínky, že nemá cenu na tom cokoli měnit.

Jak se do provozu vaší cestovní kanceláře promítne tragédie v Japonsku?

Máme samozřejmě obrovská storna. Jen za poslední týden mi odřeklo 27 skupin a ti co jezdí, jezdí v menším počtu. Japonci jsou velmi solidární národ a nechce se jim cestovat a utrácet v okamžiku, kdy ostatní trpí.

Byli by Češi také podobně solidární?

Vždy je to spojeno s určitým blahobytem. V chudých národech lidé myslí na tady a teď. Na svoji ledničku a auto, jiné věci už je tolik nezajímají. Nemají čas se starat o palčivé globální problémy. Proto to u nás zkrátka nevypadá jako v Rakousku nebo Švýcarsku. Vím, že to jde ruku v ruce s platem, že lidé nejsou roboti. Věřím, že když národ celkově zbohatne, má svou ledničku a auto, tak začne myslet jinak. Zvyšuje se pak i vzájemná ohleduplnost. Nás to snad taky jednou čeká.

A za jak dlouho?

Až budou zkrátka lepší podmínky a větší platy. Já myslím, že to je bohužel přímá úměra. V tomhle nejsem naivka. Až bude průměrný plat kolem 45 tisíc měsíčně, tak se postoj lidí třeba změní. Snad se toho jednou dočkáme.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+54
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 6. 2011 16:50, Iaara

"Až lidé zbohatnou, pak budou solidární." Velmi hloupý názor, u Okamury překvapivý. Život člověka učí, že nejvíce pohostinných a ochotných pomoci jiným je právě mezi chudými, nikoliv mezi bohatými. Každý, kdo cestoval do chudých zemí tzv. třetího světa, si musel všimnout, že v jednom nám tyto země dávají na frak: v mezilidských vztazích. Nemluvím teď o zhroucených státech, kde je válka nebo hlad - to už pak skutečně bratr nezná bratra. Ale v takových těch "normálně" chudých zemích jsem zažil neskonale lepší přijetí a vlídný zájem, než ve sterilně čistých bohatých městech a vesnicích Západu. Pravda, o globálních problémech ve chudém světě se mnou nikdo nediskutoval, na to neměli v každodenním boji o přežití čas ani myšlenky, ale zájem (v dobrém slova smyslu) o mně měli.
A takovou zkušenost nemám jen já, to vím zcela jistě.

Abych to shrnul: chování Čechů a Japonců v oblasti mezilidských vztahů nemá co dělat s výší jejich příjmů. Japonci vždy obdivuhodně drželi spolu a byli schopni táhnout za jeden provaz - a to i v dobách, kdy byli chudým a vysmívaným národem "žluťochů". Naopak, dnešní blahobyt Japonska do značné míry rozkládá tradiční japonské hodnoty, objevují se tam negativní společenské jevy, které byly ještě před půlstoletím neslýchané. Kdo jiný, než míšenec T. Okamura by to měl vědět?
Nechápu, proč potom mele takovou hloupost...

Reagovat

 

+8
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

18. 11. 2013 | 0:23 | Detlef Deggendorf

Neplatí to rozhodně paušálně. Ale i mezi bohatými a to i velmi bohatými (např. je jím Radim Passer) se najdou takoví, kteří velmi podporují chudé, např. děti v Bangladéši, atd. Výše zmíněný podnikatel je křesťan, jenž dává...více

14. 11. 2012 | 12:01 | Jan Spilka

Je vidět, že jste tuto myšlenku tak úplně nepochopil/a... pokud člověk nemá prostředky, jeho mysl se soustředí na jejich nabytí a už "nemá čas" přemýšlet či se zabývat ostatními "méně podstatnými" věcmi, lidmi a myšlenkami......více

23. 10. 2012 | 21:37 | Wladyk

Osobně jste mě natchl větou před II kolem sen.vol. na čt. Budete-li kandidovat, můj hlas máte a budu se snažit prezentovat vás v okruhu svých známých z té "dobré stránky". Osobně vím jak to u nás funguje - kdo né, že? :-)...více

11. 9. 2011 | 21:02 | Saša

Pan Okamura říká, že až bude průměrný plat kolem 45 tisíc měsíčně, tak se postoj lidí třeba změní. Nemyslím si to. Až bude průměrný plat kolem 45 tisíc měsíčně, tak lidé budou chtít, aby jejich průměrný plat činil 70 tisíc...více

23. 6. 2011 | 16:50 | Iaara

"Až lidé zbohatnou, pak budou solidární." Velmi hloupý názor, u Okamury překvapivý. Život člověka učí, že nejvíce pohostinných a ochotných pomoci jiným je právě mezi chudými, nikoliv mezi bohatými. Každý, kdo cestoval do...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Předvaha, Garanční fond burzy, Předmět dozajištění, t-mobile, penzijní společnosti, Český telekomunikační úřad, o2, penzijní fondy, marcela machová, FTC, dodávka elektřiny, šťouch, Outperformance, Invalidní penze, státní propaganda, fundraising, Iveta Glogrová, odměna exekutora

2AB4866, 2SH9515, 8A29515, 8A29505, 4L61066

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK