Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Růst HDP znamená větší blahobyt? Nevěřme politikům!

Růst HDP znamená větší blahobyt? Nevěřme politikům!
Vládní představitelé v posledních měsících stále hlasitěji opěvují impozantní ekonomický růst České republiky, z ukazatele HDP vytvořili doslova modlu. Refrénem tohoto evergreenu je rozmach automobilového průmyslu a rychlé dohánění "vyspělé Evropy". Politici ovšem zřejmě zapomněli na drobný "detail": růst HDP není synonymem pro růst blahobytu.

Veličina hrubého domácího produktu (HDP) má nesporně významnou vypovídací hodnotu. Nesmíme však zapomenout, co skutečně reprezentuje. Hlavně politici často růst HDP rádi zaměňují s růstem blahobytu nás, občanů. Urychlit tento růst je totiž samozřejmě jednodušší, než urychlit růst životní úrovně. Od růstu veličiny HDP k růstu veličiny přibližně odrážející růst blahobytu však vede dlouhá cesta.


Každé zvýšení cen není inflace

Veličina HDP ve stálých cenách se snaží měřit, kolik jsme vyrobili zboží za dané období. Vypočítá se tak, že se od HDP v běžných cenách odečte vliv inflace.

To by dávalo smysl např. tehdy, pokud bychom letos v ČR vyrobili dvacet rohlíků a jeden chleba stejně jako loni; máme se pořád stejně. Cena rohlíku i chleba je sice vyšší, ale my máme zároveň vyšší mzdy. Tento druh růstu cen je tou "pravou" inflací, je totiž způsoben emisí peněz. Větší množství peněz připadající na stejný objem zboží způsobí plošný růst cen a cena každého produktu vzroste o stejné procento. Na reálné hodnoty (jako blahobyt) ale nemá tento druh růstu cen vliv. Proto musíme vliv inflace eliminovat.

Prvním úskalím tohoto počínání je fakt, že při výpočtu se HDP v běžných cenách očišťuje od všech pohybů cen. Ke změně ceny však může dojít i tak, že se změní vzácnost (tedy poměr celkové užitečnosti a celkové dostupnosti daného zboží). V důsledku toho ceny některých produktů vzrostou a ceny jiných zase klesnou. Kdo vyrábí zboží, u kterého celková vzácnost (a tedy i cena) vzrostla, vydělá více než dříve. I když vyrobil stejný objem zboží a naopak. Jedinou podmínkou je, aby se jeho individuální náklady na výrobu daného zboží nezměnily.

Pokud k takovým pohybům dojde u zboží obchodovaného v rámci národního hospodářství, není to problém a veličinu HDP nám to nezkreslí. V národním hospodářství máme totiž obě skupiny lidí, jak ty, kteří na cenovém vývoji vydělali, tak ty, kteří prodělali.


Vyvezli jsme více zboží. Ale máme se lépe?

Jak rychle doháníme vyspělou Evropu
Při sledování zpráv informujících o rychlém ekonomickém růstu ČR, kdy je Česká republika označována za "tygra" Evropy, by si člověk mohl myslet, že už za několik málo let na tom budeme stejně jako lidé ve vyspělé Evropě.

Nezapomínejme však, že HDP (resp. RHND) je tokovou veličinou. To, jak se máme, ovšem závisí nejen na toku, ale především na stavu, tedy nastřádaném bohatství. Pokud Českou republiku přirovnáme k rodině, potom HDP (resp. RHND) můžeme přirovnat k příjmu rodiny. To, jak si ona rodina žije, však nezáleží pouze na jejím aktuálním příjmu, ale také na bohatství daném výší minulých příjmů.

Budeme-li v přirovnání pokračovat, potom můžeme rychlejší růst HDP České republiky ve srovnání s růstem EU interpretovat tak, že česká rodina dohání tu evropskou teprve ve velikosti jejího měsíčního příjmu. Česká rodina však stále dosahuje pouze okolo 65 % příjmu průměrné evropské rodiny. Ke svému celkovému bohatství tak evropská rodina každý měsíc přidá téměř dvakrát tolik, co česká.

A to se nesrovnáváme s rodinami ve Spojených státech. Ty mají měsíční příjem oproti nám více než dvojnásobný. Proto i v případě, kdy by příjem české rodiny rostl dlouhodobě procentuálně rychleji (o 5 % v ČR a o 3 % v USA), bude příjem americké rodiny ještě dlouhou dobu růst o větší částku.

    HDP se od našeho požadavku (tedy vyjádřit, kolik jsme vydělali) odchyluje až v případě, kdy k takovému pohybu cen dojde v rámci zahraničního obchodu.

    V případě, kdy se zboží souseda, které od něj kupujeme, stane oproti minulému období vzácnější (tedy jeho cena poroste) a vzácnost (tedy i cena) námi produkovaného zboží současně zůstane stejná, na nákup stejného množství souseda budeme potřebovat více našeho zboží. Pokud se současně nezměnila nákladnost na výrobu našeho ani sousedova zboží, my na pohybu cen proděláme, zatímco náš soused na něm vydělá.

    V takové situaci nám za jinak stejných podmínek (další složky HDP jako investice a spotřeba jsou stejné) vzrostlo HDP ve stálých cenách, neboť vzrostl čistý vývoz (objem dováženého zboží snižující velikost HDP zůstal stejný a objem vyvezeného zboží zvyšující HDP nám vzrostl). Ale máme se lépe? Nikoliv. Jen jsme proto, abychom se měli stejně jako dříve (tedy abychom mohli spotřebovat stejné množství zahraničního zboží), museli vyrobit více našeho zboží než minule.


    HDP dnes roste rychleji než skutečný blahobyt

    Pokud tedy chceme vědět máme-li se spíše lépe nebo hůře, a ne kolik jsme toho vyrobili, musíme sledovat veličinu nazvanou reálný hrubý domácí důchod (RHDD). Ta totiž zmíněný problém směnných relací (poměr cen dovozu a vývozu) zohledňuje. Český statistický úřad však zveřejňuje jen pohyb směnných relací, vypočet RHDD nechává na veřejnosti.

    Dlouhou dobu byl pro ČR vývoj směnných relací výhodný (ceny vývozu rostly rychleji než ceny dovozu). HDP tak v tomto ohledu rostl pomaleji, než náš skutečný blahobyt. V současnosti je tomu však naopak.


    Automobily táhnou ekonomiku. Ale jak moc?

    Druhým úskalím správné interpretace makroekonomických veličin je jak zohlednit, kdo dané zboží na našem území vyrobil. To už se dostáváme k vládou mohutně oslavovanému rozmachu automobilového průmyslu v posledním období.

    HDP totiž měří výkonnost všech subjektů na území ČR, bez ohledu na to, kam důchody z této činnosti plynou. Ten, kdo má největší podíl na rostoucích hodnotách vyráběné produkce, je však samozřejmě tím, kdo má na konci roku v kapse více peněz, než loni. A jak je známo, automobilky, táhnoucí růst našeho HDP, jsou vlastněné zahraničními subjekty. Podle čtvrtletní makropredikce České spořitelny (profil, názory) plyne okolo 66 % růstu do zahraničí. Pouze 34 % z růstu automobilového průmyslu je proto skutečně naším růstem (těchto 34 % představuje hlavně mzdy českých zaměstnanců a přidanou hodnotu českých dodavatelů komponentů).

    Ukazatel, který zohledňuje kromě směnných relací i tento faktor, to znamená náš skutečný růst, se nazývá reálný hrubý národní důchod (RHND; tento ukazatel však Český statistický úřad přímo nekonstruuje, je možno ho získat pouze na základě údajů o HDP, informací o směnných relacích a informací obsažených v národních účtech či platební bilanci). Ten tedy očišťuje HDP i saldo transferů se zahraničím (saldo transferů se zahraničím = transfery přijaté ze zahraničí – transfery plynoucí do zahraničí).

    I když automobilový průmysl i se všemi dodavateli nemá na celkovém HDP významný podíl (5,5 % v roce 2005 podle makroekonomů České spořitelny viz graf), jeho příspěvek k růstu HDP dosáhl v loňském roce 1,8 procentního bodu. To znamená, že pokryl téměř 1/3 celkového růstu.

    Příspěvek automobilového průmyslu k růstu HDP a jeho podíl na celkovém HDP


    Zdroj: Makropredikce na 3. čtvrtletí 2006 České spořitelny

    Automobilová výroba je zároveň hodně proexportně orientována (podíl exportu na výrobě činí 86 % u Škody a 99,5 % u TCPA). Růst vývozů tak tlačí na posilování koruny, což tlumí ostatní proexportně orientovaná odvětví. To je naprosto přirozená věc. Ovšem je zároveň nutno si uvědomit, že jiná odvětví mají v průměru vyšší domácí podíl na hodnotě vyráběné produkce. V situaci, kdy by jednotlivá odvětví české ekonomiky rostla vyrovnaněji jako celek, by i při nižším růstu HDP mohl růst RHND rychleji.

    Při hodnocení přínosu automobilového průmyslu jsme dosud záměrně nebrali v úvahu daňová a jiná zvýhodnění, která v rámci investičních pobídek automobilky požívají. O tom, co vlastně investiční pobídky představují, si přečtete v příštím článku.

    Pociťujete ve svém každodenním životě růst HDP? Jak? Myslíte si, že má tento ukazatel skutečně takovou váhu, jakou mu přisuzují politici?

    • RSS
    • Kindle
    • Poslat e-mailem
    • Vytisknout

    Líbil se vám článek?

    +10
    Ano
    Ne

    Diskuze

    Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

    8. 8. 2006 14:36, janasv

    Myslím, že pan Marek má pravdu, pokud tvrdí, že růst HDP automaticky neznamená růst blahobytu obyvatel dané země. Představte si, že v ČR přibude jedna továrna. Postaví si ji zahraniční investor a protože bude nabízet nízkou mzdu, bude zaměstnávat jen Poláky a Slováky. Ti zde utratí jen to nejnutnější a zbytek pošlou jejich rodinám do zahraničí. Totéž učiní zahraniční investor se svým ziskem generovaným zdejší továrnou. Továrna pak sice vyprodukuje HDP třeba za tisíc, ale jediné, co bude utraceno v ČR a tudíž se stane příjmem místních obyvatel, budou jen omezené výdaje zahraničních pracovníků a výdaje továrny na materiál, který nedoveze. Takže z tisíce to může být třeba 200. Už je vám jasný rozdíl mezi HDP a HND? Nikdo nezpochybňuje, že HDP je důležitá veličina vypovídající o stavu ekonomiky, ovšem růst HDP jen velmi zprostředkovaně vypovídá o růstu blahobytu obyva´tel.

    Reagovat

     

    +41
    Líbí
    Nelíbí

    Zobrazit komentovanou zprávu (Černý 08. 08. 2006 11:04)

    Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

    8. 8. 2006 17:47, Michal Kára

    Jednou ano - na dluh nepujde zit donekonecna...

    Reagovat

     

    -30
    Líbí
    Nelíbí

    Zobrazit komentovanou zprávu (klm 08. 08. 2006 10:32)

    Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

    31. 12. 2011 | 10:03 | EULASHERMAN26

    That's good that we are able to take the business loans and this opens up new possibilities. více

    7. 2. 2009 | 18:09 | filip

    Mylite se. Kazdy soudny ekonom se velmi peclive zabyva i tim, jak takovy HDP byl vytvoren. HDP je vyznamny ekonomicky ukazatel, ale je jeden z nekolika. Na vec je treba divat se z vice stran. Je to podobne, jako byste sledoval...více

    7. 2. 2009 | 17:09 | Filip

    Presne tak. Divim se, ze se tento akcionarsky princip neuplatnuje v praxi vseobecne, v sirsim meritku. Je mi jasne, ze firmy, tedy jejich akcionari neradi vidi, kdyz se jejich kapital takto "redi" mezi stat a ne.Na jejich...více

    14. 8. 2006 | 12:15 | Jarda K.

    Chcete v ČR podnikat? To už vás přestal bavit život? Skočte z vysokého mostu, výsledek je stejný, ale je to rychlejší a se stejným výhledem i perspektivou!
    Podnikání v tomto státě z člověka dostane to nejlepší (včetně...
    více

    9. 8. 2006 | 19:03 | Fredy

    Přesně tak.
    Docela dobře to popsal Pavel Kohout. (Český hospodářský zázrak je jen statistická fikce)
    Třeba zde: http://www.virtually.cz/index.php?art=11286
    více

    Naposledy navštívené

    Články

    Produkty a instituce

    Kalkulačky

    Poradna

    Finanční subjekty

    Nabídky práce

    Obchodní rejstřík

    Osoby v obchodním rejstříku

    Části obce

    Městské části

    Obce

    Okresy

    Témata

    Předvaha, Minimální mzda, Reálná mzda, karel havlíček, banky, daně, pavel bělobrádek, e-shopy, rozpočtová rezerva, IŽP, František Kupka, whistleblower, Facebook Credits, Zástavní právo, marek dospiva, timeshare, bezpečné země, Raiffeisen

    6U12786, 1Z59964, IAMS0RRY, 1Z59964, 1Z59964

    Přihlášení

    Jméno

    Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

    Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

    ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
    Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
    Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

    Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK