Ropná krize aneb příliš velká závislost na černém zlatu

Tak jistě, ropa je v dopravě velmi důležitá, ale ropa není jen doprava, ale taky obrovský zdroj surovin pro chemický průmysl, denně užíváme desítky věcí, které byly vyrobeny z ropy a ani si to přitom neuvědomujeme. Jsou to veškeré plasty a chemikálie, na které jsme si již tak zvykli, že nám to dnes už ani nedochází.

a tady jeste link co opravdu stoji za zhlednuti,pro potvrzeni predchoziho nazoru :http://elektromobily.wz.cz/El ektromobily/loremo-electric

Podle uvahy na www.i-ekis.cz je energie uchovaná ve 300litrech vzduchu při 300 atm 2,7kwh,při srovnání a přihlédnutí k učinnosti benzínového motoru je to ekvivalent 1,3 litrů benzínu.Na první pohled hodně málo.Ale na stránkách nadšenců co přestavují obyč auta na elektromobily jsou zajímavá měření,např s trabantem předělaným na elektro:na připojeném wattmetru:při rozjezdu 3kw,na udržování rychlosti 1kw,do kopce 3,5kw.Není to samozřejmě žádný "trhač asfaltu" max rychlost asi 60km a rozjezdy velmi líné ale jede to.Nicméně je vidět že auta se mohou pohybovat i pomocí malých výkonů,z jiných měření je zřejmé že např. Favoritu stačí na udržování rychlosti 80 kmh po rovině asi 1kw,z toho vyplývá že benzínové motory jsou pro malé výkony značně neučinné (motor Favorita má min výkon 8kw) a většina energie benzínu přichází vniveč.Uváděná učinnost benzín. motorů až 35% platí pouze pro optimální otáčky a potřebu výkonu.uschovaná energie ve stlač.vzduchu 2,7kwh zn. že může dávat 2,7 kw po dobu jedné hodiny nebo třeba 5,4kw po dobu půl hodiny a to už by šlo.Kdyby mě tohle auto odvezlo za půl hodiny 40 km do práce a na nákupy,pokrylo by z 80% moje pozadavky na auto.

Je to těžké odhadovat. Snáze by se odhadoval "příkon" podle spotřeby paliva. Ale s otáčkami se mění účinnost motoru a tak to nelze jednoduše přepočítat. Ten výkon 61kW mám mít při 5500 otáčkách/min. Běžně jezdím při 2500-3000. Výkon potřebný k pohonu vozu lze zjistit asi nejlépe tak, že změříme sílu nutnou k plynulému tlačení auta. Při "pěší" rychlosti sice nehraje roli aerodynamika, která potřebný výkon ještě zvýší, ale myslím, že i tak by bylo možné snadno vyvrátit schopnosti auta na vzduch.
Dejme tomu, že pro tlačení auta po rovině (udržování rozjetého vozu v jízdě) rychlostí chůze musím tlačit silou odpovídající 10kg, tedy cca 100N. Chůze má rychlost asi 1m/s, takže se nám to bude snadno počítat. Na 1m dráhy tlačení během sekundy musím tedy mít výkon 100W. 300km dráhy bych ujel za 300.000 / 3600 = 83 hod. a 20 min. Energie potřebná k ujetí této dráhy je pak 83,33 x 100 = 8,33kWh. Při jízdě rychlostí až 110km/h bude samozřejmě potřeba energie stoupat na několikanásobek, nehledě na krabicovitý tvar vozů MDI, který aerodynamickými vlastnostmi nevyniká. A zatím jsem nezapočítal účinnost kompresoru pro tankování a účinnost motoru na vzduch. Zajímavé by jistě bylo prozkoumat i mazací vlastnosti rostlinného oleje pří -30°C, což je teplota vzduchu ve výfuku podle technických dat MDI. Rovněž mám pochybnosti o lehkosti nádrží, které snesou tlak 300 atmosfér a pojmou dostatek vzduchu k pohonu vozu. No, nechme se překvapit. Pokud to není nesmysl, budou toho brzy plné silnice. Cena je pouhých $9000, tedy lidová. Rozhodně ale nebudu mezi prvními zájemci.

Jen malá technická drobnost: 20 kW (uváděná 1/3 max výkonu) jakožto průměrně využitý výkon je pořád ještě několikanásobně nadhodnoceno, i když to zní možná překvapivě. V otáčkách, ve kterých se běžně jezdí, dostanu 20 kW horko těžko s plným plynem. Nevím přesně jak to změřit, ale odhadl bych tak průměr 5kW ... Podle všeho je největší ztráta u auta na vzduch právě teplo vznikající při stlačování, zajímavý příspěvek k tomu je zde http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=2501

Ještě dodatek: V technických datech jsem našel výkon motoru kompresoru: 5kW. Ten by vyžadoval jistič 25A. Ale velmi snadným kupeckým výpočtem nyní zjistíme energii v nádrži: 5kW x 3hod. plnění = 15kWh (ztráty zanedbám). Porovnejte s energií u klasického vozu a je to jasné. Ani rekuperací energie (jak se píše v technických datech) při brždění a jízdě z kopce nemůže mít takové auto na vzduch tak velký dojezd, i když je při plném obsazení a naložení o polovinu lehčí, než moje auto. Pochybuji, že pan vynálezce vezl nějakého zákazníka dál, než kolem továrního dvora.

Pokud jde o principy, na nichž může být založen pohon, těch by se našlo jistě víc. Výroba stlačeného vzduchu (plnění tlakových lahví), je poměrně drahá záležitost. Kompresor představuje značné ztráty energie (tření mechanických součástí, únik vzduchu netěsnostmi, elektrické ztráty na elektromotoru). Tepelné ztráty na nabíječce akumulátorů budou mnohem nižší. Při stlačování plynů dochází rovněž k jejich zahřívání, což znamená nutnost plyn ochlazovat o teplo dodané kompresí (známe u chladniček). A toho není málo. Narozdíl od nádrží pro LPG by nádrže na stlačený vzduch musely být plněny na mnohem vyšší tlak a musely by mít i větší kapacitu na srovnatelný dojezd. Elektropohon je zkrátka hospodárnější. Pokud jde o dobu "tankování", ta by u stlačeného vzduchu byla závislá na výkonu kompresoru, kondenzátoru pro ochlazování vzduchu a na světlosti hadic a ventilu nádrže. Netroufám si posoudit, jakou zásobu vzduchu by takové osobní auto bylo schopno uvézt, ale nejspíš nic moc a ještě by padl za oběť úložný prostor.
P.S.: Díval jsem se na ty odkazované stránky a tuším v tom podvod. Jednak je divné, že se o takové senzaci dávno nemluví jako o možné alternativě. Ale hlavně mne zaujal jeden údaj: Auto MDI je prý vybaveno kompresorem napájeným z běžné sítě, který natankuje plnou za tři hodiny. Jak jsem počítal v příspěvku níže u problematiky nabíjení akumulátorů elektromobilů, není možné z běžné zásuvky dodat množství energie odpovídající provozu spalovacího motoru na jednu nádrž benzínu za tak krátkou dobu. Dojezd MDI vozů je prý 200-300 km, což je asi polovina dojezdu mého vozu na plnou nádrž při průměrné spotřebě podle TP. Ani rychlost není nijak skromná - 110 km/h. Tedy energie pro nádrž MDI musí být asi polovinou energie nádrže mého auta. Počítejte se mnou: Nádrž 35 litrů, prům. spotřeba 6,16 l/100km = dojezd 35 / 6,16 x 100 = 568 km Při průměrné rychlosti 60 km/h bych projel nádrž za 568 / 60 = 9,47 hod. Max. výkon motoru 61 kW (pro běžnou jízdu uvažujme potřebný výkon třetinový) = 20kW Využitelná energie v nádrži je pak 9,47 x 20 = 189,4kWh Při napětí 230V a proudu na jistič pro běžnou přípojku max 16A by doba bezeztrátového tankování energie (komprese vzduchu) byla 189,4 x 1000 / 230 / 16 = 51,5 hod. !!! Ve skutečnosti více než dvojnásobná.
Závěr: pan Guy Négre prodává podvod, nikoli auto na vzduch!

Proc pouzivat jen elektrochemicke akumulatory a elektromobily. Vzdyt je k dispozici auto na slaceny vzduch, ne? Tato technologie je slibna Viz http://www.autonavzduch.cz/

to je utopie, mnozstvi uhli ani zdaleka nepokryje potrebne mnozstvi ropy

Ona se ovšem ropa dá v mnoha případech nahradit uhlím. Dokonce benzín se umí dnes vyrábět z uhlí, je to ale asi o polovinu dražší než z ropy. Takže pokud cena ropy o tu polovinu stoupne, není problém upravit technologii na jinou surovinu, která se jen tak nevyčerpá, a jede se dál. Jestli si u nás budeme uhlí šetřit (např. pod dosud nezbouranými vesnicemi), tak z nás jednou může být hodně bohatý stát.

Pohony aut lze v podstatě rozdělit na spalovací motory na různá paliva (neobnovitelné zdroje) a elektromotory, které mohou čerpat energii z baterií nebo palivových článků. Na paliva tedy lze uplatňovat spotřební daň jako dosud (s úpravou danové sazby). Na palivové články to bude možné rovněž. Ty bude muset vyrábět a recyklovat firma vybavená potřebnou technologií. A elektromobily dobíjené ze sítě? Když si přepočtu energii v nádrži mého auta průměrné kubatury 1500ccm podle údajů v technickém průkaze, vychází mi energie na nádrž 577kWh. Elektromobil bude navíc těžší, pokud nebudou vynalezeny podstatně lehčí akumulátory s dostatečnou kapacitou a výkonem, než olověné akumulátory, takže na stejnou energii bude mít patrně kratší dojezd. Výhodou elektromobilů je, že při stání jejich motory stojí a při brždění mohou dokonce baterie dobíjet. Spotřebu světel, a ostatních elektrozařízení vozu, jejichž spotřebu jsem do kapacity elektronádrže nezapočítal, považujme za započtenou přes spalovací motor, který alternátorem dobíjí za jízdy baterii tak, že spotřebu těchto zařízení pokrývá. Budeme-li takovouto baterii dobíjet ze sítě, budeme potřebovat buďto velmi dlouhou dobu nabíjení nebo přípojku s dostatečně silným jističem. Pro srovnání:
Na nabití běžné autobaterie 12V 44 Ah (528Wh) za hodinu (teoreticky - ve skutečnosti by tak rychlé nabíjení baterii zničilo) bychom potřebovali proud cca 4A na primární straně (síť 230V). Na nabití elektrické obdoby mé nádrže bychom pak potřebovali asi 4400A na primární straně. I při několikahodinovém nabíjení je tedy jasné, že běžné přípojky v garážích na to nemohou stačit ani u méně výkonných vozidel.
Speciální přípojka by pak měla samozřejmě zvláštní sazbu, tak jako dnes máme různé sazby podle odběru. A tato sazba může být zatížena spotřební daní, která se použije na dopravní infrastrukturu. Spotřební daní lze zatížit i akumulátory. Budou se muset realtivně často měnit. Výstavba a údržba silnic by pak ovšem byla podstatně snazší, protože při takovémto pohonu a nutné době "tankování" si spousta lidí vlastní vůz odpustí. Kamiony nejspíš zmizí docela. Ty by potřebovaly trolejové vedení nad vozovkou. Takže nám silnice více vydrží, budou bezpečnější.

Mám dojem, že jen malá část výnosu spotřební daně jde do fondu dopravni infrastruktury, je to méně než 1/10. ... Jinak ta spotřební daň bude spravedlivá jen potud, pokud bude prakticky využitelných jen málo různých pohonů, tj. dnes nafta a benzín, časem ale přijdou elektromobily, vodíkové motory a já nevím co ještě. Potom bude lepší vhodně nastavená a jednoduchá silniční daň.

Zcela souhlasím. Proto bych uvítal, kdyby byla zrušena podivně vyměřovaná silniční daň a úměrně tomu zvýšena spotřební daň z paliva.

Dobrý postřeh. Naštěstí zemědělství už existovalo i bez traktorů. Pan Šimek by na to asi řekl, že se tím alespoň vytvoří spousta pracovních příležitostí pro voly, kterých bude vždycky dostatek. Alespoň se jich tolik nebude tlačit do politiky a státní správy.:-)

Uhlí má bohužel s ropou společnou vlastnost - je to neobnovitelný zdroj. A jeho zásoby jsou prý tak na 160 let. Zde platí to, co o plynu. Jak dojde ropa, zrychlí se spotřeba těchto paliv. Je to jen oddalování stejného průšvihu. Ne řešení. Navíc, jak uvedl Váš předřečník, z ropy se vyrábí neskutečné množství materiálů. Jejich likvidace spalováním je hrubá chyba hned dvakrát. Jednak se tím likviduje často recyklovatelný materiál. A za druhé se tím šíleně zamořuje vzduch zdraví nebezpečnými zplodinami. Pro spalování plastů se používají vysoké teploty, aby to spalování bylo alespoň co nejdokonalejší. I tak to není nic neškodného. Dokud nebudeme umět vyrábět plasty, maziva, kosmetiku, léčiva a další výrobky dnes vyráběné z ropy synteticky (např. z jednoduchých uhlovodíků), měli bychom s ropou i jejími produkty maximálně šetřit.

Az na to, ze ty dane (teda, ta vetsi cast, ktera je spotrebni dan) jde do fondu dopravni infrastruktury na stavbu a udrzbu silnic po kterych jezdite... Naopak spotrebni dan na benzin/naftu je jedna z nejspravedlivejsich, protoze ji plati uzivatele silnic a zhruba v mnozstvi, jak moc silnice pouzivaji.

"Na jednu nádrž je třeba dost velká osetá plocha a dost času" A SPOUSTA LITRŮ NAFTY DO TRAKTORU, který tu louku obhospodařuje.

Ona to nebude takova sranda, az ropa opravdu dojde. Nepouziva se totiz jen ke "spotrebe" v autech, letadlech a elektrarnach. Ono se z ni bohuzel taky vyrabi spousta veci, bez kterych si dnes uz zivot nedokazeme predstavit - od plastovych obalu na jidlo az po nabytek a stroje.
Tim horsi je kratkozrake spalovani cenne suroviny, jimz se neziskava nic, jen pomijiva energie.

Ono už teď do alternativních zdrojů investuje hodně firem

Ja naopak budu rad, kdyz se ropa rycvhle vycerpa. Cim vice poroste jeji cena, tim vice se vyplati investovat do alternativnich zdroju energie. A az zde budou, tak se prirode jiste odlehci.