Škola finanční gramotnosti: stavební spoření

Prozradíte mi, Riku, kteé věty jsou zle poskládané?

Tak systém dvojích poplatků je pryč? Sám uvádíte, že jeden platíte za spořící účet, druhý za (mezi)úvěrový. Dohromady to může dělat až 800 Kč ročně. Když to zohledním k výši průměrné půjčky, tak je to v relaci s hypotékami. Zde navíc můžete mít hypo i bez poplatků. A jen krátkým nahlédnutím co sazebníku Lišky, Buřinky a MoPy jsem zjistil, že tyto si i nadále účtují až 1% z poskytnutého meziúvěru, k tomu obecné a obligátní 1% z CČ při uzavření smlouvy. Naopak u hypo máte možnost tuto získat bez poplatku, a to i běžně, mimo akce. Takže dvojí poplatky stále přetrvávají, jen možná ne v tak plném rozsahu, jako dříve.
Sám uznáváte, že úrok u hypo je nižší než u SS, navíc zdanění úroků a snížení podpory znamená, že už při 47 - 70tKč na spořícím účtu si dle úroku na spořící straně (1 – 2,5%) tytéž peníze na druhé straně na meziúvěru půjčujete dráž. A to průměrná výše meziúvěru je 600tKč. A v takovém případě si pak k úrokové sazbě meziúvěru (dnes „akční“ začinají okolo 4% ale i 5% není žádnou výjimkou) musíte připočítat cca.0,4%. Srovnejte to naopak s různými způsoby bilancování, kdy se naopak z „dvojích“ peněz dělají „jedny“ a naopak dochází ke snížení placeného úroku. Loňské úpravy u SS také boří dlouholetý mýtus o
Garance splátek – totéž je u hypo – od variabilu bez jakékoliv záruky až po 30 let, možná více (?). Naopak u meziúvěru je garance běžně 6 let, někde dokonce jen 3 roky (variabilní sazba). Garance splátek řádného úvěru je sice pěkná, ale jedná o úvěry v průměrné výši 200tKč.
Mimořádná splátka – u hypo opět petrá paleta možností od kdykoliv a bez poplatku, přes částečné možnosti splacení kdykoliv + nad limit za poplatek, kdykoliv nebo někdy jen za nějaký poplatek až po možnost čistě a jen k datu fixace.
Pojistky – u hypo je velmi flexibilní a nelze paušalizovat, obecně se požaduje pojištění nemovitosti, což si normální člověk platí bez ohledu na to, jestli půjčku má nebo ne. Životní pojištění, pojištění schopnosti splácet – někde pak i snižují úrokovou sazbu.
Takže z hlediska klienta situace přinejměnším srovnatelná. Já osobně hodnotím hypotéky jako mnohem flexibilnější potřebám zákazníků ve všech parametrech než rigidní systém stavebního spoření, kde jsem omezen často podmínkami z doby, kdy jsem smlouvu uzavíral.
A ještě jeden pohled:
Hypotéky jsou poskytovány tržními subjekty za tržních podmínek a posledních cca. 8 let za finannčích podmínek, které se proti stavebnímu spoření moc moc neliší. Naopak v posledních letech jsou často lepší, variabilnější a flexibilnější. Co je ale zásadní, tak právě ta tržní stránka. Stavební spořitelny poskytly od roku 2005 úvěry za 412 mld. (z toho cca. 80% peněz bly úvěry překlenovací, kterými chtěly a vlastně musely konkurovat hypotékám), ale stát pro to do toho systému jen v těchto letech nasypal 97 mld., takže skoro čtvrtinu toho, co stavební spořitelny půjčily. V předchozích letech byl poměr ještě horší. Takže systém s 25% dotací funguje z pohledu zákazníka po stránce finančnín stejně, ne-li hůř, než systém, který žádné dotace nedostává.

obecně se stavebko na bydlení vyplatí do 500 - 600 tis. potom je už výhodnější hyp. úvěr s profinancováním, ostatně, kterej blázen by chtěl na stavebku 15 let platit úroky třeba z 1,5 mil i když už má skoro polovinu splaceno?... :-)

Škoda, že článek nelze označit jako komentáře odkazem "Nahlásit nevhodný příspěvek". Panu autorovi bych snad prominul, že neumí správně poskládat větu, ale takto zaujatý článek na serveru, který by měl běžného člověka střízlivě seznamovat ze světem financí, se opravdu nehodí...

...opravdu finančně gramotný pisatel.....a už vůbec nezaujatý.....

Systém dvojích poplatků je dávno pryč (Překlenovák vedení účtu kolem 300,-ročně versus vedení hypotečního účtu 150,- kč měsíčně a výš....) Pokud spoříte 2,3 roky pak Vám půjčí byť překlenovákem v pohodě daleko více než je tržní cena zastavované nemovitosti (běžně 120,130 % ) -zkuste najít takovou hypotéku RPSN u překlenováku vychází díky SP a úroku z vkladů stejně jako u hypotéky,která má nižší úrok o cca 0,5% Máte garanci výši splátek na celou dobu,což je pro spoustu rodin velmi důležité a přitom můžete půjčku kdykoliv splatit za směšný poplatek Nejste nucen k překlenováku uzavírat životní pojistku ani pojištění půjčky atd atd... Takže momentální situace na trhu je o preferencích klienta.Buď si vezmu aktuálně levnější hypotéku, s tím ,že za3,5 let budu možná shánět po bankách refinancování až mi zvednou úrok a nebo jdu do jistoty,byť v tuto chvíli vychází o něco dráž ( jinak prodávám i hypotéky,takže fakt můžu srovnávat)

Dnes už není SS výhodné ani pro žadatele o úvěr, protože překlenováky (kterých je co objemu půjčených peněz drtivá většina) jsou obecně dražší než hypotéky. Protože ta konstrukce "dvojích" peněz, která při současném úročení i výši státní podpory spolu s dvojími ročními poplatky a často i dvěma vstupními poplatky, už nedokáží nabídnout ty jakés takés drobné výhody, které mělo SS před pár lety.
A řádný úvěr? Jedná se v průměru o úvěry ve výšiokolo 200 tKč, ale dosáhnout na ně je při efektivním využívání SS (tzn. nyní 22tKč ročně) vzhledem k současným relacím mezd a cen zdlouhavé. Lze je dosáhnout i rychlejším spořením, ale to pak zase zabíjí efektivní výnos spoření, který za nevých podmínek není už nic moc.

Pletete si pojmy. Když si znovu přečtete, co jste napsal, sám musíte uznat, že je to nesmysl. Centrální banka může teoreticky emitovat neomezené množství peněz, nepotřebuje k tomu žádné vklady od bank ani nikoho jiného. Výše povinných minimálních rezerv je v tomto případě zcela irelevantní. PMR byly v minulosti a na např. v Číně stále jsou jedním z nástrojů, kterými centrální banka mohla omezovat úvěrovou aktivitu komerčních bank. S růstem PMR klesá možnost multiplikace depozit, banka má tedy méně prostředků na půjčování.

V tomto článku bylo řečeno mnoho rozumného

take bych rad doplnil, ze vypovedni doba terminaku v tomto pripade je teoreticky kdykoliv, na rozdil od terminaku, s tim, ze mi stat na terminak prispiva (pokud dodrzim lhutu) a tento prispevek se take slozene uroci. tim padem je to stale, i pres uvedena negativa, velmi zajimavy sporici produkt se zajimavym zhodnocenim, garantovany fondem pojisteni vkladu.

K finanční gramotnosti bych rád doplnil, že SS je vlastně termínovaný účet na 6 let se vstupním poplatkem zpravidla 1% CČ, ročním poplatkem cca 300-400 kč a omračujícím průměrným úrokem 2% p.a. Je tedy vhodný pouze pro žadatele o úvěr a jako spořící produkt naprostý nesmysl. Je s podivem, že loni klesl počet nově uzavřených smluv jen o 1/4, když každému myslícímu tvoru je jasné, že SS se stává mrtvolou.

Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.

Jo, přesně tak to funguje. Alespoň jedene, co je fin. gramotný.

rezerva centralni banky neni rezerva z komercnich bank a nema nic spolecnyho s rezervami komercnich bank. rezerva, kterou ma ta ktera komercni banka u centralni banky (ze zakona), se na multiplikaci nijak nepodili. proto zvysenim povinnych rezerv u centralni banky dochazi k nizsi multiplikaci, a naopak.
nic si z toho soudruhu, nedelej. takoveto veci se na VUML neucily...

Doba inkvizičních metod. Peníze nemohou koupit vše, ale koupí si dostatek vlivu na to, aby to bylo podstatné. Nejchytřejší chlápci v místnosti toho využívají, kupují si politiky jako zubní pastu. Demokracie je jen slovní žvást. Záleží pouze na bohatství a moci. Jejich dostatek přeměnil finanční obry na zrůdy. Ať chtějí cokoliv, dostanou to, včetně práva fungovat neomezeně mimo rámec zákona, manipulovat s trhy, okrádat investory, ruinovat země a lidi kvůli zisku a být nouzově vyplacení na úkor veřejnosti, pokud se přepočítají. Lišky hlídají kurník. Blázinec řídí chovanci. Regulátoři neregulují. Vyšetřování se neprovádí. Zločinné podvody na nejvyšší úrovni dostávají zelenou. K jejich zamezení není činěno nic. Nezáleží ani na názorech veřejnosti, ani na udržení nízkoinflačního dlouhodobého růstu, pokud dostanou zaplaceno bankéři. Dnes je to v Americe a problémových evropských zemích záležitostí číslo jedna. Nadvláda Wall Street je nejpodstatnější v Americe. V Evropě je všemocný „triumvirát“ – MMF, EU a Evropská centrální banka (ECB). Země uvězněné ve svěrací kazajce euro nemohou znehodnotit své měny, aby byly konkurenceschopnější, nemohou svobodně monetizovat dluh nebo uzákonit fiskální politiku stimulující růst. Místo toho jsou v pasti diktátu bankéřů, dožadujících se poddanských dávek. Jinými slovy, suverénní vlády řídí autorita, která se dostala k moci finančním pučem. Dělá to dravě a hrabivě, vytváří pravidla, přichází s požadavky a tlačí, uplácí nebo jiným způsobem nutí politické vůdce k poslušnosti. Pokud se nepodvolí, jsou vyměněni. Pracující lidé nesou náklady ve formě propouštění, snižování mezd a dávek, vyšších daní a dalších úsporných opatření, sloužících k zajištění, že bankéři dostanou zaplaceno.Toto jsou odpovědi na tento svět.Občané bděte!

Ale kdepak. Jak by mohly komerční banky tisknout peníze, když k tomu nemaj licenci ? Mohou pouze příjímat vklady, které se automaticky stávají rezervou té které centrální banky, rozhodně se dál nepůjčujou, jak se třeba domníváte. Komerční banky, drahý příteli, jsou jen satelity - emitátory nových tranší digitální či hotovostní měny - distributory zmnožených peněz multiplikací rezerv té které centrální banky. Nastudujte si bankovnictví částečných rezer a multiplikační efekt.

Eďo, nehlásejte nesmysly, pokud si banka uloží své peníze do rezerv u centrální banky, k zádné multiplikaci nedojde. Efektu multiplikace vkladů mohou využít pouze komerční banky.

Škola fin. gramotnosti by měla začínat slovy. Neházejte perly - peníze sviním. Jakmile totiž dáte peníze bance, spořícímu fondu, pojišťovně, atd. všechny tyto instituce je dřív či později přesunou do rezerv té které centrální banky a ta na ně tzv. multiplikačním efektem natiskne - namnoží až 1000 více peněz, které pustí do oběhu prostřednictvím nových půjček. Takže čím víc spoříte, tím je více peněz okolo vás a míň si za ně koupíte až si za vůz peněz nakonec koupíte celé jedno prt.