Jedním z nejčastěji používaných a nejjednodušších derivátů je forward, který se na finančních trzích používá nejdéle. Jde o nestandardizovaný termínový kontrakt zavazující k plnění obě smluvní strany, jež se mezi sebou dohadují na konkrétních podmínkách obchodu individuálně. Forward umožňuje nakoupit nebo prodat podkladové aktivum termínově, tedy s dodáním či plněním v budoucnu za dnes stanovenou cenu. Jelikož jde o kontrakt nestandardizovaný, obchoduje se s ním především na mimoburzovních trzích.
Investor, který termínově nakupuje podkladové aktivum se nachází v takzvané dlouhé (long) pozici a očekává, že cena podkladového aktiva v budoucnu poroste nad cenu sjednanou v termínovém kontraktu. V budoucnu tak získá podkladové aktivum z forwardového kontraktu za dnes sjednanou cenu, přičemž získané aktivum bude moci prodat na burze či mimoburzovním trhu za aktuální tržní cenu. Naproti tomu investor, který podkladové aktivum termínově prodává, je uzavřením forwardového kontraktu v takzvané krátké (short) pozici. V takovém případě očekává, že cena podkladového aktiva do budoucna klesne v porovnání s cenou sjednanou ve forwardovém kontraktu, takže bude moci v budoucnu případně nakoupit dané aktivum levněji na burze či mimoburzovním trhu za aktuální tržní cenu a prodat jej dráže smluvní straně forwardového kontraktu.
Na rozdíl od obchodů typu futures dochází u forwardů k fyzickému plnění sjednaného obchodu, tedy dodání podkladového aktiva. Výhodou forwardových obchodů je jejich pružnost, která je dána skutečností, že na konkrétních podmínkách obchodu (tedy množství a termínu dodání podkladového aktiva) se mohou dohodnout samy smluvní strany. Toto "šití na míru" ovšem zároveň snižuje likviditu těchto kontraktů.
Forwardové obchody mohou být úrokové, akciové, komoditní i měnové. Asi nejznámějším představitelem forwardových kontraktů jsou dohody o termínových (budoucích) úrokových sazbách zvané FRAs neboli Forward rate agreements. Ty umožňují po stanovené období zafixovat úrokovou sazbu. Smluvní protistrany si totiž mezi sebou vyměňují úrokové rozdíly mezi úrokovou sazbou sjednanou v FRA kontraktu a aktuální tržní úrokovou sazbou, čímž si zajišťují stabilní výši úrokových plateb ze svých proměnlivě úročených závazků či pohledávek. Kupující FRA si tak zajišťuje před růstem úrokových sazeb své proměnlivě úročené závazky, prodávající FRA si zase proti poklesu úrokových sazeb zajišťuje své proměnlivě úročené pohledávky.
Sdílejte článek, než ho smažem