Žádost o vrácení přeplatku – kdy ji podat?
V dnešním alertu bychom se s Vámi rádi podělili o praktický postřeh týkající se načasování podání žádosti o vrácení přeplatku.
Přeplatek na dani vzniká poplatníkům poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a to i v situacích, kdy poplatník podá daňové přiznání výrazně dříve, než tato lhůta uplyne. V případě vzniku přeplatku na dani je možné o něj zažádat podáním žádosti příslušnému správci daně.
Standardně se na žádost o vrácení přeplatku na dani dle daňového řádu (§155) aplikuje šedesátidenní lhůta od podání žádosti, ve které musí na daňovém účtu poplatníka vzniknout přeplatek vyšší než 200 Kč, aby mohl správce daně žádosti vyhovět. Pokud tedy poplatník podá žádost například v dubnu, ale lhůta pro vyměření daně mu uplyne až 1. července, pak v období šedesáti dnů od podání žádosti přeplatek na daňovém účtu nevznikne a finanční úřad bude nucen žádost o vrácení přeplatku zamítnout.
Pokud ale poplatník podá žádost o vrácení přeplatku na dani současně s daňovým přiznáním, bude se na žádost aplikovat ustanovení § 38zf zákona o daních z příjmů. Na žádost se pak bude pohlížet jako kdyby byla podána až poslední den lhůty pro podání daňového přiznání a šedesátidenní lhůta začne běžet až tímto dnem. Poplatník se tak může vyhnout případnému opakovanému podání žádosti z důvodu propadnutí lhůty. Podmínka současného podání je splněna i pokud poplatník tyto dokumenty podá jako dvě samostatná podání neprodleně po sobě. V případě zájmu vám s přípravou žádosti rádi pomůžeme.
V případě dotazů se prosím obraťte na autorky článku nebo na EY daňový tým, se kterým pravidelně spolupracujete.
Autorky:
| Zdroj: | EY |
