Zdroj: Shutterstock
Lékařská věda stojí na datech. Čím víc dat máte, tím kvalifikovanější rozhodnutí můžete dělat. Právě o tom je projekt EHDS, který má za cíl propojit databáze zdravotnických dat v rámci Evropské unie, což umožní lepší péči o pacienta i vývoj nových postupů.
Na papíře je to jasné, co to ale znamená v praxi? Příležitost. Je to šance vybudovat ekosystém, který české zdravotnictví postaví do čela inovačního procesu. Dokonce se na tom už pracuje. V rámci Aliance pro telemedicínu, digitalizací zdravotnictví a sociálních služeb to s kolegy ze zdravotnických institucí i dalších technologických firem za Kyndryl řeším už několik let.
Jiří Batěk je vystudovaný elektroinženýr se zkušenostmi z řady technologických firem. Přes čtyři roky působil ve vedoucích pozicích v britské pobočce společnosti Nokia, téměř deset let věnoval rozvoji technologických brandů v Jihoafrické republice. Od února 2014 pracoval v byznysdevelopmentu IBM. Po oddělení společnosti Kyndryl od IBM vloni v září se stal ředitelem její české pobočky. Nejvíce se věnuje využití moderních technologií při automatizaci vnitřních procesů finančních institucí a digitalizaci zdravotnictví.
Říkáme tomu Ekosystém digitálních zdravotních služeb. Není to žádný nový megaprojekt, naopak jde spíš o propojování toho, co tu už funguje. Nemocnice mají data, běžní lékaři mají data, pojišťovny mají data. Všechna pohromadě dávají obraz skutečného stavu zdravotnictví. Problém je ale ten, že nikde pohromadě zatím nejsou.
Přitom by byla tak cenná! Pokud je správně anonymizujete, jdou využít k tomu, aby zásadně posunula vědu a vývoj ve zdravotnictví. Ekosystém digitálních zdravotních služeb by tato data uměl využít a poskytnout je výzkumníkům. Ti s jejich pomocí můžou vyvinout nové nástroje, které by usnadnily práci lékařům a život pacientům. Týká se to třeba nositelných zařízení, která pomáhají lékařům sledovat zdravotní stav pacienta.
Takových chytrých start-upů je už nyní překvapivě hodně. Zbývá jen vybudovat jednotný systém, na který je můžeme napojit a ony se můžou díky sesbíraným datům zdokonalovat.
Co všechno se dá díky datům například zvládnout? Například snížit chyby při nastavování medikace. Jeden izraelský datový start-up takto odhalil přes 15 tisíc případů, ve kterých mohl být souběh několika prášků od různých lékařů pro pacienty nebezpečný. Data také zvládnou snadněji identifikovat opravdu rizikové pacienty. Očividnou výhodou je samozřejmě úspora času lékařů a sester, a tedy i významné finanční úspory, které se jinak ve zdravotnictví hledají jen těžce. Jeden z takových systémů například v Paříži pomáhá predikovat frekvenci na nemocničním příjmu na další dva týdny.
Na tohle všechno ale potřebujeme mít vybudovanou digitální infrastrukturu. Implementace Evropského prostoru pro zdravotní data nás ji beztak donutí postavit. Buďme o krok rychlejší a začněme s tím už teď.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
