Elektronický podpis je tu samozřejmostí od roku 2000, elektronické volby zavedlo Estonsko jako první země na světě v roce 2005. Dnes už je dokonce možné hlas odevzdat prostřednictvím mobilu. Daňové přiznání lze po internetu vyplnit a odevzdat do pěti minut, přičemž v roce 2010 tuto možnost využilo 92,4 procent poplatníků. „V Estonsku je prostě běžné používat internet všude. Na úrovni státní správy, místní samosprávy a samozřejmě byznysu,“ řekl před časem premiér Andrus Ansip.
Rozsah elektronických služeb řadí Estonsko mezi dvacet pět pro podnikatele nejpřívětivějších zemí světa. Zatímco v Česku zabere založení firmy v průměru dvacet pracovních dní, v Estonsku je to možné učinit přes internet přibližně za minutu. A občané jsou spokojeni.
Z březnového výzkumu veřejného mínění vyplynulo, že 96 procent z nich uznává, že jim eGovernment šetří čas, 93 procent je toho názoru, že je díky němu snazší obchodovat a 87 procent je přesvědčeno, že má díky elektronickým službám státu lepší přístup k informacím.
eGovernment šetří dvě procenta HDP ročně
Plně elektronizovaný je také systém zdravotnictví. Pacienti mají například anamnézu v elektronickém registru, takže k lékaři či do lékárny stačí jít s občankou. Elektronicky a na dálku už jsou v Estonsku uzavírány i smlouvy, 98 procent bankovních transakcí probíhá přes internet.
Kromě toho, že tzv. eGovernment lidem šetří čas a nervy, šetří také peníze státní pokladně. Estonský úřad pro informační technologie odhaduje, že se takto daří ušetřit až dvě procenta HDP ročně.
Aby internetové služby k něčemu byly, je potřeba zajistit obyvatelům přístup k webu. Podle posledních statistik je v Estonsku on-line 95 procent rodin s dětmi. Celkem má v Estonsku přístup k internetu 78,6 procent obyvatel, což je rovněž jedna z nejvyšších hodnot na světě.
Odborníci nicméně radí neusínat na vavřínech a jít ještě dál. „Je čas, aby stát udělal další skok, protože vedle fyzického státu už vyrostl stát druhý – digitální,“ vyzývá konzultantka neziskové organizace e-Governance Academy Mari Pedaková.
Není cesty zpět
Život v takovém elektronickém ráji má ale i své stinné stránky. Závislost na informačních systémech představuje dvě hlavní rizika: krádež dat nebo vyřazení páteřních systémů.
Druhá z možností by měla pro Estonsko doslova katastrofální důsledky. Celých 95 procent kritické infrastruktury je totiž na informačních technologiích závislých, přičemž funkce desetiny se bez správně fungujících výpočetnětechnologických systémů vůbec neobejde.
„Už není cesty zpět. K papíru už se jednoduše vrátit nemůžeme,“ přiznala pro Aktuálně.cz Anu Kuttová z odboru mezinárodních vztahů Estonské obranné ligy (obdoba americké Národní gardy). Liga proto vytvořila vůbec první jednotku kybernetické obrany na světě.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem