Kdo chce euro mít, důvod si vždycky najde. Jenže spoustu argumentů má po ruce i ten, kdo by euro v Česku nejraději viděl co nejpozději. Paradoxně oběma skupinám poskytuje potřebnou munici stejný dokument – Analýza stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou-, který vydává Česká národní banka. „Data sama o sobě nedokazují nic. Klíčová je jejich interpretace. Navíc se nedá jednoduše říct, že když budou určité indikátory na nějakých hodnotách, bude Česko připraveno na vstup do eurozóny. Pro mě jako zastánce nízkoinflační ekonomiky s plovoucím kurzem v době dohánění eurozóny jsou důležité jiné indikátory než třeba pro exportéry,“ vysvětluje viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Ten na základě poslední analýzy sladěnosti říká, že za eurem není třeba spěchat.
Ve srovnání s rokem 2007 je česká ekonomika zase o něco připravenější na přijetí eura, soudí Hampl. Pro vstup do eurozóny hovoří tradičně vysoká míra otevřenosti ekonomiky, velká obchodní a vlastnická provázanost s eurozónou i podobný vývoj inflacea úrokových sazeb v Česku a v měnové unii, vyplývá z analýzy ČNB.
Ekonomická úroveň měřená ukazatelem HDP na obyvatele se poměrně rychle přibližuje eurozóně. V roce 2008 byl na úrovni 74 procent průměru třinácti zemí s eurem. Průměru eurozóny se blíží i česká cenová hladina. I když je stále nižší, než by odpovídalo vyspělosti domácí ekonomiky, upozorňuje analýza. To by do budoucna mohlo znamenat rychlejší růst cen.
Dobře se vyvíjí i český trh práce, který ekonomové považují za klíčový pro stabilizaci ekonomiky v okamžiku, kdy korunu nahradí euro a Česko přestane mít vlastní měnovou politiku. Díky rychlému hospodářskému růstu klesal například počet dlouhodobě nezaměstnaných. Jako pozitivní hodnotí ČNB i zastavení růstu zdanění práce, podílu minimální mzdy vůči průměrné mzdě. Letošek ovšem podle Hampla ukáže, jak se dokáže trh práce vypořádat s krizovým vývojem. Zatím se například neukazuje, že by mzdy reagovaly dostatečně pružně na ekonomický vývoj. Podle teorií by jejich růst měl v době stagnace klesat nebo se dokonce zastavit.
Průzkum, který mezi téměř dvanácti sty firmami provedla Hospodářská komora, ukazuje, že letos by teoretické poučky platit mohly. Mzdy hodlá zmrazit polovina firem. Třetina zaměstnancům přidá, ale pouze o inflaci, která se má letos pohybovat kolem dvou procent. Oproti loňskému téměř desetiprocentnímu růstu mezd bude tedy letošek pro pracovníky podstatně chudší.
Analýza vidí na trhu práce ještě jeden problém. Náklady na propouštění pracovníků se smlouvou na dobu neurčitou jsou pro firmy stále v mezinárodním srovnání velmi vysoké. Zejména se to týká pracovních poměrů, které trvají kratší dobu.
Letošní rok podle Hampla rovněž ukáže, nakolik je Česko sladěno s ekonomickým cyklem eurozóny. Poslední čísla z analýzy sladěnosti hovoří o tom, že česká ekonomika se čím dál víc pohybuje po stejné trajektorii jako eurozóna. Nicméně na asymetrické ekonomické šoky prý stále nereaguje stejně. Takovým šokem je i nynější krize, která se v různých zemích projevuje různě. Sladěnost je v tomto ohledu klíčová, aby jednotná měnová politika, kterou stanovuje Evropská centrální banka, fungovala stejně dobře v Česku jako třeba v Německu či Francii.
Přitom právě nedostatečnou sladěnost ekonomického cyklu uvádějí odpůrci rychlého přechodu na eurojako důvod pro vyčkávání. Zastánci eura, mezi něž patří například hlavní ekonom RaiffeisenbankPavel Mertlík, či ekonomický stratég ČSOBTomáš Sedláček, považují sladěnost za dostatečnou.
Centrální banka ze své analýzy vyvodila doporučení, aby vláda zatím pevné datum vstupu do eurozóny nestanovovala. Rovněž by Česko nemělo letos zapojit korunu do evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). V něm je koruna napevno svázána s eurem a může se pohybovat v rozmezí plus mínus patnáct procent od centrálního kurzu. Minimálně dvouletý pobyt v tomto systému je jednou z podmínek pro přijetí eura.
Hampl tvrdí, že kdyby Česko bylo v ERM II už dnes, jeho boj s ekonomickou krizíby byl obtížnější. Je to prý i proto, že česká měnová politika jako stabilizační nástroj ekonomiky funguje dobře. Na rozdíl od jiných zemí střední a východní Evropy, které na vlastní měnovou politiku buď rezignovaly (pobaltské státy), nebo ji prováděly špatně (Maďarsko). Česko má tedy dobrý důvod, pořádně si vstup do eurozóny rozmyslet. „Nepotřebujeme si totiž důvěryhodnost měny kupovat. Až budeme měnit korunu za euro, budeme měnit jednu dobrou měnu za jinou dobrou měnu,“ dodává viceguvernér ČNB.
Bylo podle vás pro Česko lepší, kdyby během nynější krize už mělo euro? Podělte se o názor.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
