Čína dnes oslabila svou měnu na nejnižší hodnotu za víc než deset let, když prolomila úroveň sedm jüanů za dolar. Podle analytiků chce využít devalvaci jako zbraň v novém kole obchodní války se Spojenými státy americkými. Státem vlastněné čínské společnosti zároveň mají pozastavit dovoz zemědělských produktů z USA.
Čína tím reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil uvalení desetiprocentních cel na dovoz zboží z Číny s roční hodnotou nad 300 miliard dolarů. Od začátku září by to prakticky znamenalo cla na skoro všechno čínské zboží dovážené do USA.
Z hrozící měnové války těží „bezpečné“ či alternativní měny. Posílil japonský jen nebo švýcarský frank. Daří se také bitcoinu, který smazal předchozí ztráty, za poslední den posílil skoro o deset procent a přiblížil se hranici 12 tisíc dolarů. Na šestileté maximum – až skoro 1470 dolaru za troyskou unci – stoupla cena zlata.
„Hlavní evropské akciové indexy dnes výrazně padají. Navazují na asijské akciové indexy, které zažily největší propad za posledních deset měsíců. Trhy dostaly strach ve chvíli, kdy pochopily, že rok naivně věřily, že se USA nějak dohodnou s Čínou a nedojde k prohloubení obchodní války,“ říká Vladimír Pikora, ekonom společnosti Next Finance.
Čína podle něj potvrzuje, že nehodlá Americe ustoupit. „Vzhledem k tomu, že z USA se toho do Číny vyváží méně než z Číny do USA, nepřistoupila Čína k adekvátnímu zvýšení cel, ale k něčemu, co Američany bolí víc: Nechá oslabit svou měnu a tím svým vývozcům poskytnout kurzovou výhodu,“ vysvětluje Pikora.
„Chápu to jako začátek měnové války. V ní nevyhrává ten, kdo má nejsilnější měnu, ale ten, kdo má měnu tak slabou, že mu rostou exporty. Obchodní válka tím dostává nový rozměr: Všichni se teď budou snažit o nízké úrokové sazby a v důsledku toho taky slabou měnu,“ předpovídá Pikora.
„Dnešní oslabení čínské měny na nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních více než deset let zřejmě vyvolá rychlou odezvu Spojených států. Ty nebudou tolerovat slabou čínskou měnou, která čínským vývozcům poskytuje výhodu a do značné míry potlačuje efekt uplatňovaných nebo zamýšlených cel,“ očekává Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
„Trump má po ruce několik možností, jak oslabit dolar. Nyní je pravděpodobnost takového kroku tak vysoká jako už dlouho ne. Spojené státy naposledy jednostranně intervenovaly za slabší dolar na přelomu 80. a 90. let minulého století,“ říká Kovanda.
Oběťmi možné měnové války mezi USA a Čínou budou hlavně Evropa a Japonsko. „To proto, že centrální banky eurozóny a Japonska už nemají příliš kam své základní úrokové sazby snižovat. Jinými slovy, měnová válka je zastihne přinejlepším jen velmi slabě vyzbrojené. Jestliže se Peking s Washingtonem budou přetahovat v tom, kdo si více oslabí svoji měnu, měnověpolitická stimulační opatření v eurozóně nebo Japonsku budou prakticky neúčinná,“ vysvětluje Kovanda.
Další úder podle něj dostane německý průmysl, který je silně závislý na odbytu v ne-eurovém zahraničí, v prvé řadě právě v Číně. Zpomalení německého průmyslu a exportu znamená by uškodilo i Česku, protože český průmysl a export jsou na tom německém subdodavatelsky velmi závislé.
Sdílejte článek, než ho smažem