Konec starých časů po italsku? Pět hvězd pana účetního

Pavel Kohout | 12. 3. 2013 | 1 komentář
V italských parlamentních volbách zazářilo nové hnutí, vedené Beppem Grillem, bývalým komikem. Pro novináře, zejména cizozemské, má Grillo automaticky nálepku populisty. Jenže – „Označovat Grilla za populistu není fér – i přesto, že některé prvky programu mají líbivý ráz,“ říká ekonom Pavel Kohout.
Konec starých časů po italsku? Pět hvězd pana účetního

Evropa zůstává v šoku nad volebním úspěchem italského Hnutí pěti hvězd. Strana, kterou nelze označit ani za pravici, ani za levici, nejeví žádnou ochotu zapojit se do tvorby vlády. Není ochotná ani vyjádřit svoji parlamentní podporu pro jakoukoli možnou koalici.

Komentátoři se proto stereotypně vyjadřují o zakladateli strany Beppem Grillovi jako o populistovi. Ale Grillo je především dlouhodobým kritikem italské korupce. A nikoli jen teoretickým. V 80. letech otevřeně kritizoval tehdejšího premiéra Craxiho, na což doplatil tím, že byl – herec, komik – fakticky zakázán ve státní televizi. Tento stav pokračoval i v 90. letech. Grillo nikdy neváhal jmenovitě uvádět politiky nebo firmy podezřelé z korupce, což jej stálo několik žalob pro nactiutrhání.

Anketa

Co s kraji?

Zrušit oblastní pašaliky!

Jenže Grillo měl obvykle pravdu. Třeba v případě finančního skandálu společnosti Parmalat, na nějž upozorňoval už od konce 90. let. V roce 2002 Grillo podal trestní oznámení na Parmalat italské finanční policii (Guarda di Finanza). Na otázku, od koho ví, že ve firmě se děje něco nekalého, odpověděl: „Stačil pohled na finanční výkazy.“ V této souvislosti stojí za zmínku, že Grillo není jen populární komik, ale studovaný účetní. A evidentně dobrý účetní.

„Parmalat je debakl,“ pokračoval Grillo v roce 2002, „ale je to jen vrchol ledovce. Skutečnou katastrofou je šíření informací: je zlé, když na tyto věci musíme upozorňovat my komici, a nikoli tisk, který je pozadu.“

Grillo tedy není žádná rychlokvaška. Jeho popularita nepochází z laciných slibů důvěřivému lidu, ale má ji tvrdě odpracovanou. A jaký je vlastně faktický obsah volebního programu jeho hnutí?

Vůbec prvním bodem je zrušení provincií. „Příliš často jsou provincie považovány za skladiště, kam jako politik můžete odložit svého syna, vnuka nebo kohokoli, kdo má zvláštní vztahy k politickému establishmentu nebo k byznysu v určité oblasti.“ Autorem těchto slov není Grillo, ale jeden z členů jeho hnutí. „Příliš často bývaly provincie politickou zbraní používanou v zájmu přežití mafiánských a klientelistických struktur. Příliš často, zejména v mé rodné provincii Messině, jsme viděli, že provinčním komisařům scházely základní schopnosti, aby mohli cokoli řídit.“

Nepřipomíná nám to něco? Krajské vlády, krajské koalice, krajští kmotři? Údajné úspory ve státní správě, které se nekonaly? Zneužívání dotací a tak dále?

Čisté a přehledné zákonodárství

Dále je obsahem volebního programu významné omezení privilegií poslanců. Hnutí pěti hvězd prosazuje zákaz kumulace funkcí – aby například starostové nemohli být poslanci a tak podobně. Mohou se vyskytnout konflikty zájmu mezi činností zákonodárce a soukromým zaměstnáním poslance nebo jinou jeho veřejnou funkcí.

Poslanecký plat by měl být vázán na průměrnou mzdu v italském hospodářství. Poslanci by neměli být voleni na více než dva mandáty. Odsouzení občané by neměli mít právo kandidovat. Veřejnost má mít k dispozici prostřednictvím internetu všechny návrhy zákonů s dostatečným předstihem, aby měla možnost se vyjádřit. Závazné referendum a povinnost parlamentu diskutovat o návrzích zákonů předložených na základě lidových iniciativ. Co je zvláště zajímavé: schvalování zákonů má být podmíněno finančním krytím nároků, které by z těchto zákonů mohly vzejít.

To jsou v kostce návrhy základních změn v oblasti veřejné správy. Pokud někomu zní populisticky, je to možná otázka osobního názoru, ale jsou motivovány racionální úvahou: politika má být seriózním zaměstnáním na plný úvazek, a nikoli výsadou pro vyvolené.

Při pohledu na další pasáže volebního programu můžeme vidět celou sérii podnětů z oblasti energetiky a ekologie. Jejich hodnocení vynechávám a pokračuji k informační politice státu. Grillo prosazuje „digitální občanství“, právo přístupu na internet pro každého občana již od narození.

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

V nedávné době vyšla Pavlu Kohoutovi kniha Úsvit s jeho návrhem nové české ústavy. Důvody k jejímu sepsání popisuje v dvoudílném rozhovoru pro Peníze.cz

Otevřeně proti Berlusconimu

Ano, to může znít populisticky. Jenomže v tomto bodě se odráží Grillova životní zkušenost. Léta čelil faktické cenzuře své osoby ve státní televizi. Dlouhá léta byl svědkem slabosti a nekompetentnosti tištěných médií, zejména italského ekonomického tisku. Teprve masivní rozšíření internetu přineslo zásadní změnu. Bez internetu by se Italové nezačali masově zajímat o témata přesahující bulvár a fotbal – témata, která jim byla dlouhodobě vnucována hlavním proudem médií. Státních i soukromých.

„Informace jsou základem demokracie a přežití jednotlivce. Pokud je kontrola informací soustředěna v rukou několika málo činitelů, nevyhnutelně se projeví antidemokratické tendence,“ uvádí volební program. Jedním z jeho dalších bodů je privatizace státní televize mezi větší počet drobných akcionářů a zákaz většinového vlastnictví soukromých mediálních skupin – bod otevřeně namířený proti Berlusconimu.

V souvislosti s italskými médii musím citovat dotaz jednoho čtenáře z června 2009:

„Obracím se na Vás s dotazem, jaká je výše veřejného dluhu v Itálii a přepočet na hlavu, abych si udělal srovnání s naší výší dluhu na hlavu, což je 121 794 korun. Proč Vám dávám tento dotaz? Nemůžeme se dohodnout se švagrovou, která žije už 40 let v Itálii a má znalosti jako naši poslanci. Italské sdělovací prostředky je informují, že výše veřejného dluhu není nic podstatného, ale že důležité je to, že italská ekonomika funguje a že se snadno splácí.“

V roce 2009 Itálie dlužila 27 787 euro na hlavu. Nyní je to již 32 462 euro na každého Itala, v přepočtu na hrubý domácí produkt jde o nejvyšší dluh od roku 1924. (Mimochodem, na každého Čecha dnes připadá dluh ve výši 167 112 korun. Vláda rozpočtové zodpovědnosti, ano.)

Itálie tedy má co řešit. Pokud jde o Grilla – některé prvky jeho programu vskutku mají lidově líbivý ráz, například požadavek na zrušení částečné reformy pracovního trhu. Paušálně jej označovat za populistu však není fér.

Psáno pro Lidové noviny

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+20
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

A tohle už jste četli?

Jak škodí korupce a daňové úniky ekonomice? Méně, než si myslíte

18. 2. 2013 | Petr Hampl | 21 komentářů

Jak škodí korupce a daňové úniky ekonomice? Méně, než si myslíte

Podrobnější rozbor ukazuje, že nepoctivost při zadávání státních zakázek neškodí bohatství národů až tolik, někdy dokonce naopak. Totéž platí o některých daňových únicích.

Lék na kraje? Přímá demokracie. Nebo žádná demokracie

12. 10. 2012 | Michal Kašpárek | 3 komentáře

Lék na kraje? Přímá demokracie. Nebo žádná demokracie

Jen půlka lidí zná svého hejtmana. Zlomek z nich jeho práci a zlomek ze zlomku se podle ní rozhodne při volbě. Jak provětrat korupční prostředí? Radikálně. Přidat demokracii – nebo... celý článek

David Ondráčka: Mafiáni už nehrají o svůj byznys, ale o kriminál

1. 9. 2012 | Ondřej Tůma | 7 komentářů

David Ondráčka: Mafiáni už nehrají o svůj byznys, ale o kriminál

Nevládní organizace Transparency International má za úkol bojovat s korupcí. V zemi jako Česká republika to může být nadlidský úkol. Co si myslí šéf Transparency International ČR David... celý článek

Člověče, koncepce: pravidla deskové hry

24. 2. 2012 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Člověče, koncepce: pravidla deskové hry

Milion za mizernou diplomku? Rozdává se právě teď v celém Česku, z veřejných rozpočtů a evropských fondů. Přisedněte k hracímu stolu, šestky na téhle kostce padají všem.

Silvio padl, Andrej povstal. Souvislost čistě náhodná? Co si o tom myslíte?

24. 11. 2011 | Petra Dlouhá | 35 komentářů

Silvio padl, Andrej povstal. Souvislost čistě náhodná? Co si o tom myslíte?

Politický příběh dvou zemí. V hlavní roli miliardáři s velkým B.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.