Zrušení pracovního poměru ve zkušební době - podpora v nezaměstnannosti

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší poradny. K Vašemu dotazu nám dovolte sdělit následující.

Pokud zaměstnanec nepracuje pro zaměstnavatele celý kalendářní rok, odpracuje-li alespoň 21 dnů, vznikne mu právo na dovolenou za odpracované dny podle ustanovení §214 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), a to právo na 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Záleží tedy na přesném počtu dnů, které jste odpracovala, a na tom, kolik dnů dovolené Váš zaměstnavatel přiznává. Při výpočtu je také nutné zohlednit pravidlo ustanovení § 216 odst. 4 Zákoníku práce, podle kterého se necelé dny dvanáctin dovolené zaokrouhlí na půlden. Při skončení pracovního poměru pak máte právo na to, aby Vám zaměstnavatel podle ustanovení § 222 odst. 2 proplatil náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
Jestliže na Vaše původní zaměstnání nebude bezprostředně (tedy následující den) navazovat zaměstnání nové, je třeba se okamžitě po ukončení pracovního poměru přihlásit na úřadu práce. Tam vzhledem k okolnostem přizná podporu v nezaměstnanosti. Je třeba však myslet na to, že podle ustanovení § 25 odst. 8 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o zaměstnanosti“) je to, že zaměstnanec bez vážného důvodu sám ukončil pracovní poměr výpovědí překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a brání tedy i přiznání podpory v nezaměstnanosti, na kterou má podle ustanovení § 39 odst. 1 Zákona o zaměstnanosti právo právě jen uchazeč o zaměstnání.

GÜRLICH & Co.  advokátní kancelář, 06. 08. 2013 08:03