Budeme vracet PET lahve a plechovky? Chystá se zákon o zálohování

Před několika dny oznámily obchodní řetězce Lidl a Kaufland, že ve čtvrtek 23. února spustí zpětný výkup PET lahví a plechovek od nápojů. Zatím jen v testovacím provozu v celkem šesti prodejnách. 

Kdo tlačí zálohování plastu

Snahu o rozšíření současného systému zálohování o PET lahve a plechovky mají především prodejci balených vod, kteří se sdružují v iniciativě Zálohujme.cz. Podporují je odborníci z Institutu cirkulární ekonomiky, ekologičtí aktivisté ze skupiny Trash Hero, ale i mnozí další.

Argumentují tím, že výkup zálohovaných obalů zajistí, aby se neválely v přírodě a na ulicích a byly znovu použity k tomu, k čemu původně sloužily – tedy k balení potravin.

„Žluté kontejnery umí sesbírat jen 69 procent PET lahví. Jedna třetina je nezvěstná a končí v přírodě,“ uvádí iniciativa Zálohujme.cz. Povinné zálohování je podle ní cesta, jak splnit cíle připravovaného evropského nařízení z loňského listopadu. To počítá se zavedením povinného zálohového systému na PET lahve a plechovky v těch zemích EU, které do roku 2026 nedokážou sbírat 90 procent použitých nápojových obalů. Zatím platná evropská legislativa chce 90procentního zpětného sběru dosáhnout do roku 2029.

Kdo je proti

Proti povinnému zálohování je Česká asociace odpadového hospodářství(ČAOH) nebo společnost EKO-KOM, která zajišťuje svážení žlutých popelnic s tříděnými plasty a PET láhve jsou pro ni důležitým zdrojem příjmů. Za odpad zase platí obcím, kterým příjmy za vytříděný odpad můžou vylepšovat zpravidla ztrátovou bilanci odpadového hospodářství.

Podle dat EKO-KOMu se při současném způsobu třídění plastů daří vysbírat zhruba 80 procent nápojových PET obalů. Česká asociace odpadového hospodářství tvrdí, že o deset procentních bodů vyššího unijního cíle můžeme dosáhnout i se současným systémem. Jen je potřeba ho zintenzivnit.

Kdo to zaplatí

Z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz, kterou si nechal vypracovat Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, vyplývá, že zavedením zpětného výkupu PET lahví a plechovek by se ročně mělo zpětně vysbírat až 90 procent obalového materiálu, což je nějakých 2,3 miliardy kusů obalů. Stálo by to přibližně 5,2 miliardy korun. Dalších 1,3 miliardy ročně by prý bylo potřeba na zajištění provozu.

Hlavní tíha na vybudování a provoz systému na zálohování by padla na obchody, které by musely investovat do nákupu automatů, vytvoření skladových prostor nebo zaškolení obsluhy. Vzniklé náklady by pravděpodobně přenášely na zákazníka.

Zákazník by se pak musel připravit také na to, že PET lahve i plechovky k vytřídění už doma nemůže skladovat sešlápnuté, jak byl zvyklý. Vratné automaty je totiž přijímají pouze neporušené.

Ministerstvo životního prostředí slibuje, že zákon o zálohování bude už brzy. „Konkrétní návrh bychom měli mít připravený během letošního roku. Součástí jeho přípravy budou kulaté stoly se všemi subjekty, kterých se zavádění systému dotýká, včetně nápojových firem, odpadových firem, obchodníků i svazů měst a obcí,“ říká Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.

„Do budoucna tak budeme mít legislativně podchycené možné zálohování PETek, ale i jiných typů výrobků. Logicky se nabízí autobaterie nebo jiné produkty, které nyní končí mimo ČR a ne zpět u výrobce,“ dodává Marian Jurečka, který působí jako ministr životního prostředí.

Zálohování na zkoušku

Krok napřed udělaly řetězce Kaufland a Lidl ze skupiny Schwarz, které pilotní provoz výkupu PET lahví a plechovek spustí od 23. února. Za vrácené obaly nebudou lidem vracet přímo peníze, ale zatím jen slevové kupony na nákup.

Vybraný obalový materiál předají obchody k dalšímu zpracování. „Do budoucna je naším cílem, aby tyto komodity byly využity na výrobu nových PET lahví a plechovek. Aktuální legislativa ale tento postup neumožňuje. Vysbíraný materiál bude patřit městu, a tudíž bude zpracováván tím způsobem, jaký je nastavený v daném městě,“ vysvětluje za oba řetězce mluvčí Lidlu Tomáš Myler.

Ostatní potravinářské řetězce jsou prozatím zdrženlivé a vyčkávají, co poví zákonodárce.

„Jakmile vyjde zákon, tak se samozřejmě zapojíme. Zatím se aktivně účastníme diskuze nad parametry systému tak, aby byl v první řadě přívětivý pro zákazníka a aby jeho fungování bylo dlouhodobě udržitelné,“ komentuje za Globus Martina Vladyková z tiskového oddělení. 

„Akceptace systému ze strany zákazníků a bezchybná implementace je nezbytnou podmínkou pro jeho úspěšné fungování,“ vyhýbá se konkrétní odpovědi Michal Kuzmiak z tiskového oddělení řetězce Tesco.

Polyetylentereftalát

Zdroj: Shutterstock

Polyetylentereftalát, zkratkou PET, je jeden z nejvíc recyklovaných plastů. Dá se recyklovat opakovaně, a proto je ceněnou surovinou. PET lahve se dají bez ztráty kvality materiálu recyklovat do nových lahví.

Zatím se ale z použitého PET mnohem častěji vyrábějí spíš vlákna pro textilní průmysl, izolační materiály, doplňky do automobilů, a další výrobky. Tedy výrobky, které se zpravidla dál už nerecyklují.

Zkušenosti ze zahraničí

Systém zpětného výkupu PET lahví a plechovek zavedlo v Evropě už třináct zemí – Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Island, Litva, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a od loňského roku i Lotyšsko, Malta a Slovensko. Dalších patnáct zemí o tom uvažuje nebo se na to připravuje.

Nejúspěšnější je Norsko, které recykluje 97 procent plastových lahví. Tamní systém funguje od roku 1996. Materiál můžou lidé vracet prostřednictvím některého z 3500 zpětných prodejních automatů. Za plastovou lahev o objemu 330 ml dostanou 10 eurocentů, za dvoulitrovou PET láhev nebo za hliníkovou plechovku pak 26 eurocentů.

Slovensko loni v lednu zavedlo jednotnou výši vratné zálohy pro PET lahve i plechovky. Při nákupu nápojů v PET lahvi nebo plechovce, které jsou označené symbolem „Z“ (zálohované), zákazníci navíc platí zálohu 15 eurocentů. Pokud obal vrátí nezmačkaný, s uzávěrem a čitelným čárovým kódem, záloha je jim vrácena zpět. Zálohování je povinné pro prodejny s plochou větší než 300 metrů čtverečních, takových je na Slovensku přes dva tisíce.

Mnozí ze Slováků si systém pochvalují. Kritika se většinou objevuje ve spojení s logistikou a problémy při vrácení. Jak v polovině loňského roku napsal web SME, lidé si nejčastěji stěžovali, že zálohomaty jsou přeplněné a že se musí dlouho čekat, než je obsluha vyprázdní.

Nová obchodní centra v Česku

Už se nechcete vracet do starých? Projděte se s námi po nových i čerstvě vylepšených obchodních centrech.

Pojďte dál!

Popisky fotek a jejich autory najdete uvnitř galerie.

Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem