Krize ukázala, že finanční svět je do takové míry propojen s reálnou ekonomikou, že žádná vláda na světě si nedovolí nechat padnout klíčovou finanční instituci, soudí Marek Hatlapatka hlavní analytik společnosti Cyrrus. To si velké bankyi přes opačná tvrzení politiků zapamatují. Toto pravidlo bude možná ještě významnější než před rokem. Tři největší banky v Americe, JP Morgan, Bank of America a Wells Fargo, dnes díky krizi ovládají dvě třetiny úspor amerických domácností, zatímco před rokem to byla zhruba polovina a před třemi lety jen něco přes pětinu. Nechat padnout některou z této velké trojky bude v budoucnosti vyloučeno. A to může mít významný dopad na chování těchto bank a na potenciální vznik dalších finančních bublin, dodává Hatlapatka.
Zřejmě nejniternější příčinou současné krize je ztráta konkurenceschopnosti Západu vůči Východu Západ již nedokáže ufinancovat svou vysokou životní úroveň, proto se prudce zadlužuje a je jen otázkou času, kdy se jeho životní úroveň postupně sníží a naopak díky změně měnových kurzůporoste životní úroveň v nastupujících ekonomikách, myslí si Štěpán Pírko, hlavní portfolio manažer společnosti Colosseum.
Především v USA se nyní opět lidé začínají učit slovo „spoření“. Je zřejmé, že míra spoření se bude muset zvýšit v USA, ale i v některých zemích západní Evropy, na úkor okamžité spotřeby, dodává Hatlapatka. To bude znamenat nižší hospodářský růst a pomalejší zvyšování životní úrovně.
Ohodnocení rizikovosti dlužníka, tzv. riziková prémie, bylo v minulosti neobyčejně nízké. Proto byly levné i úvěry. „Finanční krize tento postoj razantně změnila a předpokládám, že tato lekce zůstane v mysli investorů i bank ještě dlouhou dobu,“ říká Hatlapatka. Na trhu se to bude projevovat tak, že rizikové přirážky u úrokových sazeb zůstanou výše než tomu bylo v předkrizové době. Platit to bude i v dobrých časech, tedy obdobích ekonomické konjunktury.
Rozsah problémů v současném světě, zejména Západním, se dostaly do takových rozměrů, že jejich vyřešení tržními cestami by bylo extrémně bolestivé s nepředvídatelným průběhem a následky. Stát se proto zapojuje v roli zachránce, kde může, konstatuje Pírko. Vládní výdaje, více regulace, měnová politika, znárodňování - role státu je silnější než kdykoliv v historii a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla v budoucnu snižovat.
Po velmi velmi dlouhé době použily centrální banky zcela netradiční a potenciálně nebezpečné nástroje měnové politiky. Úroky jsou po celém světě nejníže v historii lidstva, probíhá kvantitativní uvolňování, což přeloženo znamená tištění peněz. „Kam toto vede, dokázal i pan Law ve Francii před několika staletími - k totálnímu znehodnocení peněz,“ glosuje obavy z nástupu inflacepo opadnutí nynější recese Pírko.
Strach z vysoké inflacepramení z nejistoty, zda vlády a centrální banky dokážou včas zastavit pumpování peněz do ekonomiky a jejich část z oběhu stáhnout zpět. „Obavy z inflace jsou nyní okamžitou reakcí na to, jak se státní dluh kryje tiskem nových peněz. Jenže růst inflace jen sotva brzy nastane, vzhledem k chmurným vyhlídkám vývoje ekonomiky,“ brzdí pesimisty Chris Jeffery, ekonom společnosti Fortis Investments.
Většina západních ekonomik i v dobrých časech vykazovala deficity veřejných financí. Z původně vzdáleného problému je ale nyní problém akutní. Deficity budou dosahovat úrovní, které již přestávají být bezpečné a především nedávají šance návratu k nule či dokonce k přebytkům, upozorňuje Hatlapatka. Americký úřad pro dohled nad rozpočtem (Congressional Budget Office) například předpovídá, že americká vláda bude vršit obrovské schodky státního rozpočtu do nekonečna, pokud se výdaje neupraví výši vybraných daní, dodává Jeffery.
Nově vydané státní dluhopisyke krytí těchto deficitů a financování úroků zatím je trh schopen vstřebat, i když za vyšší ceny. „Ale to nemusí platit za jeden či dva roky,“ varuje Hatlapatka. Proto bude třeba veřejné finance zejména v evropských zemích výrazně ozdravit.
Se stavem státních rozpočtů bude souviset i větší hon na daňové ráje, myslí si Štěpán Pírko. Vlády hledají veškeré možné zdroje příjmů, a proto se zaměřují na daňové ráje, kde jsou ukryty nepředstavitelné sumy peněz. Je paradoxní, že právě silná role státu vyžadující stále rostoucí zdanění způsobila vznik daňových rájů.
Bankovnictví je založeno na důvěře. Instituce, které shromažďují krátkodobé vklady a z nich poskytují dlouhodobé úvěry, musí mít důvěru svých věřitelů. Po pádu Lehman Brothers a zamrznutí trhu s mezibankovními úvěry si svět uvědomil, jakou katastrofu může ztráta vzájemné důvěry mezi bankami způsobit.
Pravidla, podle kterých se řídil finanční systém, se změní. „Bude to podobné, jako když se do budovy musí zabudovat více únikových východů či hlásičů požáru. Konkrétně půjde třeba o vytvoření centrálních míst pro vypořádání obchodů z derivátů, které se neobchodují na burzách, či změnu kapitálových požadavků na banky,“ předpovídá Chris Jeffery.
Změny se budou týkat i pravidel, podle kterých se sestavují bilance bank a oceňují jejich aktiva. „Skončí skrývání rizikových aktiv mimo rozvahy. Díky tomu mohly banky v minulosti udržovat nižší kapitál, než kdyby tyto položky v rozvahách měly. To přispělo k hloubce nynější krize,“ říká Hatlapatka. Při oceňování aktiv se bude prosazovat koncept férové ceny, čili oceňování na základě tržních cen a nikoli historické hodnoty, jak se například dnes oceňují úvěry.
Ztráta konkurenceschopnosti Západu se projevuje zejména ztrátou pracovních míst. Míra nezaměstnanostijiž nyní dosahuje nejvyšších úrovní za poslední desetiletí a bude dále růst. Odpověď politiků v takových případech je velmi typická - "záchrana" míst pomocí protekcionismu. Projevy jsou cítit už od počátku krize po celém světě. Bohužel v historii bývají následky ekonomického protekcionismu ošklivé, obchodní války často přerostou ve skutečné, varuje Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
