Spoření za inflace aneb sundejte růžové brýle

Výpočty naspořených částek vypadají obvykle asi takto: dnes budete spořit 1 000 Kč měsíčně a dosáhnete výnosu 8 % ročně. Za 30 let tak budete mít naspořeno 1 490 000 Kč. Zajímavá částka, ne?
K této částce dojde každý, kdo použije v Excelu funkci Budhodnota nebo dosadí do jednoduchého matematického vzorce. (Někteří "poradci" jen kouknou do tabulek a vyskočí na ně číslo. Leckdy ale bohužel ani nevědí, kde se vzalo.)
Podobných výpočtů si můžeme udělat spoustu. Jestli chceme více ohromit, použijte vyšší zhodnocení (třeba 12 % vypadá úchvatně). Také prodloužení časového horizontu pomůže astronomickým částkám.

Jakkoli oslnivé může ovšem výsledné číslo být, nesmíme přehlédnout dvě problematické oblasti. Víme totiž přesně, co jsme to vlastně spočetli? Co si za uvedenou částku opravdu koupíme? Právě zde je třeba počítat se znehodnocováním naspořených peněz.
Druhý problém podobných výpočtů je v samotné spořené částce. Jestli dnes spoříme 1 000 Kč, může to být třeba 5 % z výplaty. Za 20 let těchto 1 000 Kč bude mít ovšem podstatně menší hodnotu. Nebude to 5 % z výplaty jako dnes, ale budou to například jen 2 % nebo ještě méně. Záleží na růstu našeho platu. Zkusme tedy opravit zadání předchozího příkladu…

… a počítejme reálně

Dnes začneme měsíčně odkládat 1 000 Kč, které chceme později použít na penzi. Budeme počítat se zhodnocením 6 % p.a., což by mělo odpovídat balancovanému fondu, a dále započtěme inflaci 3 % ročně. Ta bude mít za následek nejen pokles hodnoty celkové naspořené částky, ale i pokles reálné hodnoty spořených 1 000 Kč měsíčně. Abychom se tohot efektu vyvarovali, budeme spořit každý rok o 3 % více, a pokryjeme tím inflační znehodnocení a zachováme reálnou hodnotu spořené částky.
Kolik bude naspořeno za 30 let při zohlednění těchto podmínek? Po zadání do naší on-line kalkulačky dostaneme výsledek 1 426 000 Kč, jak se ale také dozvíte, tyto peníze budou mít ovšem za 30 let hodnotu rovnou dnešním 580 000 Kč. Také zjistíme, že v posledním měsíci už nebudeme spořit 1 000 Kč, ale 2 457 Kč (nominálně).

Naspořenou částku si můžeme chtít jednorázově vybrat nebo postupně vyplácet. Klasické zadání podobných příkladů zní: jaká bude renta, pokud si ji chci nechat vyplácet 20 let a pokud očekávám zhodnocení 6 % p.a.? My ovšem opět zadání zmodifikujeme. Renta, která má stejnou nominální hodnotu, by měla stále menší a menší hodnotu reálnou - na počátku bychom tak dostávali částku, která by časem přestala být zajímavá.

Náš požadavek proto nastavíme tak, aby vyplacená renta rostla alespoň tolik, že by pokryla růst inflace. Budeme tedy chtít vyplácet každý rok o 3 % více než v roce předchozím. Po zadání do kalkulačky dostaneme nominální výši renty 7 925 Kč, její reálná (kupní) síla ale bude odpovídat dnešním 3 226 Kč. V posledním roce budeme dostávat rentu ve výši 14 429 Kč, její kupní síla se ale nezmění.

Kalkulačka umí "přesně počítat s nepřesnými čísly". Umí tedy říct, co se stane když… Ono "když" (zhodnocení, inflace…) samozřejmě ale musí říci uživatel. Nikdy tedy nebudeme znát přesné zhodnocení v horizontu 20 let, nemůžeme totiž znát míru inflace v budoucnu, stejně tak nevíme, co si za 20 let za naspořené peníze koupíme. Kalkulačka ovšem umí pracovat s dalšími parametry a dokáže dát lepší interpretaci spočítaným číslům. Jenom pro zajímavost: klasické výpočty, které ukazují, kolik bude naspořeno, počítají s nulovou inflací a s předpokladem, že budeme spořit pořád stejnou částku. Vyzkoušejte naši metodiku!

Co si myslíte o spoření na důchod? Jak se bude vyvíjet míra inflace? Co si koupíme za dnešních 1 000 Kč za 30 let? Jak se vám líbí naše kalkulačka?