Pavel Kohout: Největší problém dneška je sociální stát

„Většina Čechů, a dokonce i ti, kteří připadají v úvahu jako příjemci dávek, nechce, aby stát jen rozdával a utrácel,“ tvrdí ekonom Pavel Kohout. Proč ale sociální stát neustále bují a jakou roli hraje v současné migrační vlně? Nejen o tom jsme si s Pavlem povídali v rozhovoru, jehož první část si dnes můžete přečíst.
Pavel Kohout: Největší problém dneška je sociální stát

Islám, oslabení čínské měny, Rusko, sociální stát – jen hrstka témat, která hýbou světem. Co vnímáte jako největší riziko pro společnost?

Největší riziko rozhodně představuje sociální stát. Pád čínské měny je naproti tomu naprosto bezvýznamný. Všechny měny posilují a oslabují. Ano, Čína má problémy s úvěry, ale nejde o nic, co by mělo mít velký dopad na světovou ekonomiku. Čína možná projde krizí, ale rozhodně bude existovat i za deset let. Podobně zbytečný je i strach z Ruska – stačí se podívat na stav jeho financí. Nejen, že Rusko nemá peníze, ale ani lidské kapacity. Z téhle světové strany bych riziko nečekal.

Proč je podle vás největší hrozbou právě sociální stát?

Jednoduše proto, že neustále roste. Jen se podívejte na veřejné finance jakéhokoliv státu. Někteří sice tvrdí, že sociální stát umírá, protože občané jsou ponecháni o hladu a bídě. Jenže současný stav se naprosto nedá srovnat se situací, která panovala ještě v 70. letech. Kdo hesla o ústupu nebo dokonce odumírání sociálního státu používá, evidentně netuší, co se ve světě děje. Nebo jde o propagandu politických stran, které mají sociální stát v programu a chtějí ho maximalizovat. Dávat lidem peníze za nic se ale ještě nikomu neosvědčilo. Počet lidí, kteří nemají potřebu pracovat, se neustále rozšiřuje a pracující stále víc zatěžují daně a odvody. Oboje ochromuje ekonomiku a veřejné finance. Státu, který odvádí velkou část HDP na sociální účely, nezbývá na další věci, jako je věda a výzkum.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Jenže existuje vůbec cesta ven? Politici chtějí hlasy a tak prostě „rozdávají“.

Politici mají jednak dost pokřivený marketing a vůbec pohled na svět – sebereme lidem dávky, a oni už nás znovu nezvolí. Je zajímavé, že z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že Češi nejsou levicoví tolik, jak se říká. Většina Čechů, a dokonce i ti, kteří připadají v úvahu jako příjemci dávek, nechce, aby stát jen rozdával a utrácel.

Volebním průzkumům dnes vládne s velkým náskokem ANO. Považujete hnutí za levicové?

Hnutí ANO samo sebe vnímá jako něco, co stojí nad tímhle dělením. V koalici s ČSSD se ale poměrně rychle rekvalifikovalo do role jejího „béčka“.

Možná právě proto je řada lidí s vládou spokojená. V ANO našla méně levicovou alternativu k ČSSD, která se zdánlivě snaží omezovat veřejné výdaje. Jak hodnotíte současnou vládní koalici vy?

Měli štěstí, protože do hry vstoupili v době, kdy se lidem začalo žít a dařit o něco líp. Možná je to taky tím, že začaly chodit lepší ekonomické zprávy díky cyklickému oživení Evropy. Nejsem si jistý, nakolik společnost vnímá, že se jí recese reálně dotýká, nebo spíš vnímá depresivní zprávy o recesi, které chrlí média. Osobně si myslím, že kdyby nebylo ekonomické zpravodajství, byli by lidi šťastnější. Třeba v Itálii nebo Řecku je většina veřejnosti naprosto finančně negramotná, ekonomické zpravodajství nikoho nezajímá. Průměrný Čech oproti nim ví mnohem víc. V tomhle jsme výrazně nad úrovní evropských národů.

Opravdu? V čem konkrétně jsme napřed?

Dobrý příklad je Řecko. V 70. letech získalo demokracii a národ si odhlasoval, že se bude mít dobře. V praxi to znamenalo život na dluh. Řekové byli ekonomicky prakticky negramotní, a když se vláda chtěla zavděčit a vyhrát příští volby, musela dávky ještě navýšit. Podobné sliby pak musela dávat i opozice. Během necelých dvaceti let se dluh, který byl v roce 1974 na necelých 17 procentech HDP, vyšplhal na 112 procent. Chvíli ho zvládli maskovat, ale nakonec se ukázalo, že je mnohem vyšší. Řekům to ale nevadilo, měli prostě pocit, že se mají dobře. Naše mentalita je úplně jiná, taky se chceme mít dobře, ale oproti Řecku velmi řešíme státní dluh. I lidi bez ekonomického vzdělání vědí, co je a jak vzniká státní dluh, a taky vědí, že představuje určité riziko.

Pokud jsou Češi citliví vůči státnímu dluhu, proč neřeší i osobní dluhy a tak rádi si půjčují?

To je sice pravda, na druhou stranu pořád mají větší respekt z dluhů než Britové. V Británii si lidé půjčují opravdu na cokoliv. Britské televizní reklamy jsou půjček plné a je to úplně jiná liga než u nás: mnohem agresivnější reklamy zaměřené na ekonomicky zcela negramotnou klientelu. Češi nemají výrazně horší problém s úvěry než lidé ve státech, které považujeme za vyspělé. Zhruba před deseti lety došlo k delikvenci zadlužení a zhoršení platební schopnosti. Pak se situace, možná díky mnoha hororovým příběhům o exekutorech, trochu zlepšila. Lidi si z toho vzali příklad.

V dobré společnosti

Texty Pavla Kohouta najdete mimo jiné v tištěném Finmagu. V té nejlepší společnosti. Klikněte na obrázek a zajistěte si předplatné magazínu Finmag.

Hraje sociální stát roli v momentální migrační vlně? Bylo by Švédsko nebo Německo pro imigranty tak atraktivní, kdyby tam nefungoval sociální stát?

Pravděpodobně daleko méně. Imigranti by přicházeli ve výrazně menším počtu a spíš jen ti, kterým jde skutečně o život. Ubylo by těch, které lákají hlavně cifry na propagačních letácích. V Německu dostane jeden dospělý žadatel na měsíc 374 eur kapesného, nepočítaje další benefity – takže dva dospělí zhruba dvacet tisíc a navíc ubytování a stravu zdarma. Což je samozřejmě silný magnet. Takhle funguje Německo, Británie a Švédsko. V Rakousku nebo v Dánsku je podpora mnohem menší, a taky tam zůstat nechtějí.

V souvislosti s imigrací se mluví hlavně o Syřanech, Somálcích nebo Eritrejcích. Přitom do Německa přichází taky celá řada lidí z Balkánu.

Ano, sice mají minimální šanci, že azyl dostanou, ale pravděpodobně berou svůj pobyt jako několikaměsíční brigádu. Něco dostanou a možná i něco ušetří, protože jsou zvyklí na malé příjmy.

Azylový proces v různých zemích

Zvětšíte klikem, zdroj dat UNHCR, zdroj Economist

Jak by celou situaci změnilo, pokud by Evropská unie sjednotila výši podpory. Zůstali by imigranti raději v Itálii, nebo by stejně odcházeli do Švédska, kde už mají nějaké komunity?

Zpravidla by směřovali tam, kde jsou komunity. Protože tam snáz zakotví a najdou si zaměstnání než v prostředí, kde by byli úplně noví a sami.

Kdy se situace vrátí do normálu?

Pokud Němcům a Švédům nedojde, že jejich politika je trochu přehnaná, možná vše jen touhle vlnou neskončí. Jde o typický příklad sociální dynamiky – dlouho se nic neděje, najednou se zpráva rozkřikne a je z ní problém, který má nezamýšlené důsledky. Kdyby například Švédsko nemělo imigranty, mělo by pravděpodobně pravicovou vládu. Právě imigranti zvrátili preference směrem k levici.

Nemůže Evropa se stárnoucí populací využít současnou vlnu imigrace jako šanci pro nastartování ekonomického růstu?

Samozřejmě může, záleží na nastavených podmínkách, tady jsme opět u sociálního státu, a motivaci imigrantů. Můj oblíbený příklad je britský ministr obchodu a průmyslu Sajid Javid, syn pákistánských rodičů. Jeho otec přišel do Velké Británie s jednou librou v kapse a vůbec ho nenapadlo žádat o podporu. Našel si práci a ve stejném duchu vychoval i svoje děti – neexistuje žádná podpora, na všechno se musí vydělat. To je člověk podle mého gusta a to je imigrace, kterou by měla Evropa vítat. Na druhou stranu statistiky ukazují, že velká část Pákistánců si o dávky ráda požádá, a navíc má tendenci zvát svoje početné rodiny, aby si požádaly také.

Každý člověk chce svůj život zlepšit, chce, aby se jeho děti měly co nejlíp. Otázka je, jestli chce svoji situaci zlepšit vlastní prací nebo s pomocí sociálních dávek. Nemám nic proti ekonomickým migrantům prvního typu, ale ti druzí by neměli mít v Evropě místo.

Pokračování příště

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+33
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 9. 2015 17:50, aha

Citace - marek / 26.09.2015 13:39

Pan Kohout ma jednoznacne pravdu. Plivat na nej umi lide, kterym vadi - neb zneuzivaji davky.


Je-li jim umožněno zneužívat dávky, pak je to problém hlídačů, státu, ne jich samotných. Podnikatelé také zneužívají např. dotace.
Dávky jsou tisíce, dotace i desítky milionů. Co je horší?

Zobrazit celé vlákno

+42
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 10. 2015 10:19, Karel P.

Tihle lidé, jako Kohout, mají půlku mozku nabušenou ekonomikou, a v druhé půlce, ve které je život a nadhled mají vakuum.Když už mu nefunguje selský rozum, měl by se vzdělat v oblasti humanitních věd. Bohužel tihle polomozci vládnou i médiím a proto tolik lidí- ovcí věří Kohoutovskému populismu. Nejen pracující, ale dokonce i děti a důchodci věří tomu, že daně a sociální stát je "nebezpečí větší než Islám". Kohout je pomatenec, která se bude za pár let stydět za to, co vyplodil.

Zobrazit celé vlákno

-3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Pavel Kohout: Zachraňte Řecko

3. 10. 2015 | Monika Veselíková, Martin Vlnas | 1 komentář

Pavel Kohout: Zachraňte Řecko

Představte si, že se ocitnete v Řecku roku 1974. Ovšem ne na dovolené, ale jako předseda vlády nové republiky. Dokážete držet na uzdě státní dluh? Budete vládnout odpovědně, nebo začnete... celý článek

Kdy doženeme Německo

13. 8. 2015 | Pavel Kohout | 34 komentářů

Kdy doženeme Německo

Heslem socialismu bylo dohnat a předehnat vyspělý Západ. S příchodem kapitalismu jsme slevili, už nám stačil slib, že Západ jednou aspoň doženeme. A po pětadvaceti letech? Jen jestli... celý článek

Prolhané modly

8. 6. 2015 | Pavel Kohout

Prolhané modly

Politici jimi zdůvodňují, proč vládnou tak či onak, ratingové agentury je používají při hodnocení prospěchu států, ekonomové se jim klaní. Problém se zbožštěnými ekonomickými ukazateli... celý článek

Jak Řecko přišlo k dluhům

13. 4. 2015 | Pavel Kohout | 12 komentářů

Jak Řecko přišlo k dluhům

Populisté ve vládě jsou horší než zemětřesení.

Peněžní bombardování

27. 1. 2015 | Pavel Kohout | 8 komentářů

Peněžní bombardování

Co bylo kdysi považováno za finanční zbraň hromadného ničení, se nyní stává nadějí. Všichni upírají své zraky ke kvantitativnímu uvolňování.

Partners Financial Services