Důležitější než samotné odškodňování je podle Nejvyššího soudu hlavně prevence průtahů. "Zjednodušeně řečeno, centrální orgány, které posléze odškodňují, by měly vytvořit takové materiální, finanční a personální podmínky pro práci soudů či jiných správních orgánů, aby ke zbytečným průtahům vůbec nemohlo dojít," uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Zároveň je nutné zdůraznit, že obchodní spory není třeba řešit prostřednictvím státních soudů. Ve velké většině smluv v obchodních vztazích je možné případným dlouhotrvajícím sporům předcházet rozhodčí doložkou. V obchodní praxi jsou rozhodčí doložky rychlou a efektivní cestou k řešení případných sporů hlavně v rámci mezifiremních obchodních vztahů. Jak říká JUDr. Ing. Bc. Martin Kohout z Rozhodčího soudu při IAL SE (www.rozhodcisoud.net): „Odpadají tak zejména složitá řešení s aplikací obchodního práva.“ Rozhodčí doložka se v praxi často vztahuje na zvolení stálého rozhodčího soudu, který má svůj konstantní rozhodčí statut a řád, potřebný administrativní aparát a spory rozhoduje ve větším rozsahu.
Průtahy v řízení patří podle dřívější zprávy Ligy lidských práv k nejčastějším důvodům stížností, jež podávají účastníci soudních sporů. Soudy je přitom často odmítají jako nedůvodné. Například v roce 2008 Česká republika vyplatila jako odškodnění za průtahy téměř 45 milionů korun.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
