Spoření vylepšuje i největší banka. Vyšší úrok ale nedá všem

Mohu doporučit knihu: Prof. Josef Jílek Finance v globální ekonomice I. Tam jsou tyto věci docela srozumitelně vysvětleny. Ve většině ostatních odborných knih (i ve vysokoškolských učebnicích) jsou nesmysly typu multiplikace vkladů, které člověku akorát pořádně zamotají šišku. :-)
Jinak k Vaší otázce. Zkusím to napsat podrobněji s názornými příklady.

Nejprve je třeba ujasnit si, jak to probíhá při vypořádání převodů peněz z jedné banky do druhé. Klient zadá příkaz k převodu peněz z jeho vkladového účtu v bance A na jiný vkladový účet vedený v jiné bance B. K vypořádání takového převodu banky používají právě tu likviditu. Bank A si musí půjčit likviditu v objemu dané klientem převáděné částky a tuto likviditu převede za účelem vypořádání daného převodu ze svého rezervního účtu na rezervní účet banky B. Banka A tedy klientovi odepíše danou částku z jeho vkladového účtu a současně do pasiv zaúčtuje likviditu, kterou si půjčila na vypořádání převodu daného vkladu. Současně banka B připíše převedenou částku peněz na vkladový účet klienta, který danou platbu přijal a současně do aktiv zaznamená novou likviditu drženou na jejím rezervním účtu, kterou jí tam v rámci vypořádání převedla banka A.

A jaký má tento převod peněz vliv na hospodaření bank. Banka B získala nový vklad, který do ní převedl klient z banky A a tento banka B úročí dejme tomu 4% p.a. Současně banka B získala novou likviditu, kterou ČNB úročí např. 7%. Banka B tak díky tomu, že klient do ní převedl svůj vklad získává úrokovou marži ve výši 3% p.a., a to po dobu, kdy tato situace (převis přítoku nad odtokem vkladů) platí. Tuto marži získává jen díky tomu, že do ní připlouvá více vkladů, než kolik z ní odplouvá.

Banka A naproti tomu nahradí pasívum v podobě vkladu úročeného např. 3% p.a. jiným pasivem v podobě dlužné likvidity, s úrokem např. 7% p.a. Po dobu trvání této situace tak banka A ztrácí oproti původnímu stavu 4% p.a. z částky vkladů, které z ní odtekly do jiných bank.

Zatím uvedené asi nebylo pro Vás nic nového. :-)

A tady možná už nějaké nové informace budou:

Je třeba vědět, že banky tím, že půjčují peníze klientům, tak tímto tyto peníze vytvářejí, a to tak, že je jednoduše těm klientům připíší na jejich vkladový účet. Takto vznikají peníze, tím že banky uzavírají (nejčastěji úvěrové) kontrakty s nebankovními subjekty.

Další způsob, jak banka může získat vklady je tedy tyto vklady vytvořit např. tím, že nějakému nebankovnímu subjektu půjčí peníze. V takovém případě banka půjčí někomu např. 10 mil. korun, které klientovi připíše na jeho vkladový účet a které budou úročeny např. 4% p.a. Současně banka tento úvěr poskytne např. za 9% p.a. Úroková marže banky tak v tuto chvíli činí 5% p.a.

Dále uvedu příklad banky, do které v minulosti nateklo více vkladů, než jich odteklo. V pasivech banky jsou vklady klientů, jež jsou úročeny konstantně tedy např. 4% p.a. Banka ale proti těm vkladům drží různá aktiva podle toho jaké obchodní aktivity banka doposud zrealizovala. Část aktiv tak tvoří poskytnuté úvěry např. s průměrnou úrokovou sazbou 9% p.a., část aktiv tvoří např. nakoupené dluhopisy s průměrný výnosem 6%, a část aktiv tvoří nakonec i rezervy uložené v ČNB úročené např. 7%, které banka v minulosti získala právě v důsledku toho, že příliv vkladů klientů z jiných bank byl vyšší než jejich odliv do jiných bank.

Pokud bychom měli banku, z které naopak více vkladů odplulo, než jich připlulo, pak taková banka by měla v aktivech rezervy pouze ve výši povinných minimálních rezerv a měla by naopak v pasivech (vedle vkladů) zaúčtovánu likviditu, kterou si banka na vypořádání odlivu vkladů musela půjčit.

Z výše uvedeného je tedy možné dojít k obecnému závěru, že banky se v každém okamžiku dělí do dvou skupin. První skupina bank má v pasivech jednak sumu vkladů, které ty banky samy vytvořily a pak sumu vkladů, které do této banky připluly nad rámec vkladů, které ty banky vytvořily. V takovém případě mají tyto banky v aktivech navíc likviditu uloženou v ČNB (ale mohou ji mít uloženu i v jiných bankách), která těmto bankám připlula na rezervní účet v důsledku přílivu vkladů.

Druhá skupina bank pak má v aktivech pouze část sumy vkladů, které tyto banky vytvořily, protože část těchto vkladů odplula do bank zmíněných výše. A tyto chybějící vklady pak nahrazuje položka pasiv v podobě dlužné likvidity, kterou tyto banky dluží ČNB a/nebo bankám zmíněným výše.

A nakonec ještě odpověď na Vaši otázku, "proc banka nemuze pouzit likviditu, ktera byla vytvorena tim, co si u ni klient ulozil, a nechat si od CNB generovat tech 7%?"

Banka likviditu získanou v souvislosti s přílivem vkladů samozřejmě může nechat v ČNB na úročeném rezervním účtu. Může ale tuto likviditu půjčit jiné bance, které zrovna likvidita chybí, za ještě vyšší úrok. Úrok, který platí ČNB je jen jakousi spodní hranicí, pod kterou banky na mezibankovním trhu nejdou. Stejně tak úrok, který ČNB požaduje za půjčenou likviditu je horní hranící, přes kterou banky na mezibankovním trhu nejdou. Vždy je pro banku tedy lepší získávat likviditu i půjčovat likviditu na mezibankovním trhu. S ČNB tak banky obchodují jen ve výjimečných případech.

Pro bezúročné intradenní půjčky likvidity od ČNB pro průběžné vypořádání platebního styku pak existuje systém mezibankovního platebního styku CETRIS.

Pokud jste to dočetl až sem, pak gratuluji. :-)

Dekuji za priblizeni, ale porad tomu moc nerozumim. Da se nekde dohledat nejaka rychla dokumentace s vysvetlenim jak a proc to tak funguje? proc banka nemuze pouzit likviditu, ktera byla vytvorena tim, co si u ni klient ulozil, a nechat si od CNB generovat tech 7%?

OK. Takže banka má nějakou roční úrokovou sazbu, třeba 4,5 %. Tu rozdělí na jednotlivé dny a každý den touto denní sazbou úročí aktuální zůstatek a tento úrok připisuje na zvláštní účet (jestli ten účet opravu existuje, nebo to "jen" tak počítá, to nevím, ale výsledek je stejný). Na konci měsíce se pak obsah tohoto účtu připíše na skutečný účet a zdaní se. Vtip je v tom, že různé banky mají různě dlouhý rok. Většina bank počítá s 365 dny i v přestupný rok. RB počítá se skutečným počten dnů v roce (takže průměrně 365,2425 dnů) a Hello spolu a ČS počítají jen s 360 dny v roce.

Takže (zjednodušeně) u většiny bank dostane klient na úrocích v nepřestupný rok 365/365 * 4,5 % = 4,5 %. U RB dostane 365/365,2425 * 4,5 % = 4,497 % a u Hello 365/360 * 4,5 % = 4,563 %.

Další fígl, může nastat v pojmu "aktuální denní zůstatek". Většina bank bere zůstatek na konci dne (tedy v 23:59:59), ale třeba Hello a Moneta bere stav na začátku dne (v 00:00:00), takže to vypadá, že úročí předešlý den.

Jiný fígl má RB u účtu TOP, kdy 2,6 % připisuje měsíčně a zbylých 1,9 % půlročně, takže tím klient přichází o část úroků z úroků. A nejspíš to má i psychologický efekt, když někteří nevidí připsané úroky "hned" na konci měsíce, takže se jim tento účet nelíbí.

Sice jsi to hezkyporovnal ale nevysvětlil v čem je jádro pudla.

ČS může udělat cokoliv čím by jiná banka normálního klienta odradila, přesto její hard core stále zůstává. Dobře jim tak, jejich volba :-)

Příklady? 4,50% úrok u Hello bank je stejný jako 4,56% úrok u Monety nebo Creditas. Naopak 4,50% úrok RB Hit odpovídá 4,497% úroku u Monety. 4,50% úrok RB TOP odpovídá 4,48% úroku u Monety.
Nebo jinak. Pokud se jako "základ" vezme 4,50% úrok RB Hit, pak Moneta a Creditas mají úrok 4,503 % a Hello má 4,566 %.

A od zítra i v ČSOB, což mě u velké banky docela překvapuje.

Takto to funguje pouze u té části vkladů, které do té banky přitečou z jiných bank nad rámec objemu vkladů, který z té banky odtekl.

Vedle této části vkladů pak existuje v bance druhá část vkladů, které ta banka vytváří tím, že půjčuje peníze nebankovním subjektům nebo cokoliv nakupuje ode nebankovních subjektů, resp. kdykoliv za cokoliv zaplatí nebankovnímu subjektu.

Pak záleží na tom, jak výnosná aktiva obchodováním s nebankovními klienty banka získala. Pokud poskytne hypotéku např. za 6%, pak proti danému pasivu v podobě vkladu stojí v aktivech ta 6% hypotéka, nikoliv úložka likvidity na rezervním účtu v ČNB s úrokem 7%.

Krátce řečeno, úložka v ČNB s vysokým úrokem se týká pouze vkladů, které získala banka navíc nad rámec její standardní obchodní činnosti (poskytování úvěrů především).

Podle mě banky ze zisků z nízkého úročení vkladů, kde je klientská citlivost na výši úroku malá, "dotují" jiné produkty jako např. hypotéky, kde je citlivost klientů na výši úroku velká a konkurence silnější.

Líné držitele nízko úročených vkladů tak nízkým úrokem dotují hypotéční dlužníky, kteří mají úroky hodně nízko.

S rezervami bank to nijak nesouvisí. Pro banky jsou držitelé vkladů prostě levným pasivem, proto o ně soutěží ale ne zase moc, aby ta soutěž ty úroky nevyhnala příliš vysoko.

To, co si mohou dovolit české banky vůči klientům, je neuvěřitelné a jediným důvodem je lenost nebo blbost těch klientů.
Banky by ve skutečnosti měly a mohly úročit i běžné účty, stejně jako ty spořící, které by mohly zrušit. To by ale nesmělo existovat tak početné stádo tupounů, kteří peníze drží na běžných účtech nebo využívají spořící účty s hanebně nízkým úročením.

Tak ČS je tradiční český skrblík. Jakmile vymřou jejich klienti, pro které je změna banky nepřekonatelnou překážkou, dopadnou špatně. :-)

Spořitelnu nebrat. Spoléhá na jméno, ale klientům mnoho nedá. Nejlepší je Creditas. Mám tam melouna na TV, 6 měsíců. Každý měsíc vyplatí úrok cca 3700 Kč. K tomu SU s 350000 Kč, úrok 1115 Kč. Měsíčně hnedle 5 litrů navíc, zítra mi je vyplatí. Paráda. Je na pivo, dobrou baštu. Ve spořitelně bych dostal méně!!

Jaký je důvod, že banky nenabízejí vyšší sazby? To nevím, ale myslím, že to mají dobře spočítané a víc vydělají, když sazby nezvedají. Velké množství klientů neřeší ani to, jestli mají peníze na běžené nebo spořicím účtu, natož aby řešili přesuny peněz podle toho, kdo zrovna nabízí lepší úrok. Takových lidí, kteří to řeší, je málo a kvůli nim se bankám zvedat sazby moc nevyplatí.

Důvod pro to, že není 4,5 % jako 4,5 %, je v tom, jak banky počítají úrok. Nejvýhodněji pro klienta ho počítá Hello bank (a ČS), nejnevýhodněji RB. Většina bank je někde mezi. Dost zajímavě počítá úrok Trinity. U nich se úrok lehce mění podle uložené částky. V extrémním (v praxi příliš nepoužitelném) případě může úrok překročit 8 %.

A jaký je tedy ten důvod? pokud si banka může u ČNB uložit za 7%, proč nenabídne spořící účet s 5.5% neomezeně/do 2.5 milionů? klienti by se k ní jistě hrnuli a ještě by na tom vydělala. Je to kvůli minimu rezerv, které ta banka musí mít? to je ale jen pár procent, ne? jaký mají banky důvod k tomu, že při 7% zhodnocení u _CNB nenabidnou klientum 6%?

Vy toho asi moc nevíte o řízení hotovosti v bankách, že? Víte proč vám banka nedá na spořáku víc, i když si to může uložit u ČNB za velmi slušnou sazbu? Ze stejného důvodu, proč i při nulových sazbách připisovala klientům aspoň těch pár desetin procenta.
TV je něco jiného, tam je to čistě o fixaci sazby na jasně danou dobu a je to clear deal pro obě strany v ten daný moment sjednání.

To ovšem nemění nic na tom, že jsem dal kocourovi pá-pá :-)

5 % na termíňáku je poněkud málo. Spořák dá až 4,5% s tím, že úroky připisuje měsíčně a hlavně máš prostředky obratem k dispozici. Splnění podmínek pro zvýšený úrok je otázka 5 minut.

No tak banka vám dá za váš milion 45,000 za rok, sama ty peníze uloží u čnb a dostane 65,000 za rok...akorát když to banka udělá u 100,000 účtů, tak inkasuje 6,500,000,000 a na úrocích zaplatí 4,000,000,000 - takže vývar 2 miliardy jenom tak z plezíru...

Velmi složité podmínky,hlavně zbytečné podmínky. Povinnost investovat, atd... U Monety je termínovaný vklad na půl roku za 5%, jednoduše, bez podmínek, on-line....

když už to takto nakousneš, buď laskav a uveď příklady. Dík