Volné peníze u obchodníka s cennými papíry. Jak jsou pojištěné?

Tyhle problémy můžete obejít tak, že si jako brokera zvolíte mimoevropskou společnost, například IBKR (Inetractive Brokers). Jejich limity plnění jsou nesrovnatelné. https://ibkr.info/article/2012
Customer securities accounts at IBLLC are protected by the Securities Investor Protection Corporation (“SIPC”) for a maximum coverage of $500,000 (with a cash sublimit of $250,000) and under IBLLC's excess SIPC policy with certain underwriters at Lloyd's of London for up to an additional $30 million (with a cash sublimit of $900,000) subject to an aggregate limit of $150 million. Futures, and options on futures are not covered. As with all securities firms, this coverage provides protection against failure of a broker-dealer, not against loss of market value of securities.

Zřejmě jste myslel ČSOB.

Cyrrus nedělá nic špatného. Zato špatně z toho vychází ČNB. Ta, která dá běžným (dlouholetým a věrným) klientům maximálně 2,5 %, teď nově 3 % na spořicím účtu, a to ještě s relativně nízkým stropem. Ale takové firmě nabídne 5,4 % a ještě bez stropu...

Zajímavý problém. Myslím, že na přístupu Cyrrusu něco je. Jakože teoreticky má pravdu ČNB, ale v praxi to může být tak, jak píše Cyrrus... Na druhou stranu: Mimo jiné by to znamenalo, že když bych se bál, že obchodník brzo zkrachuje, převedu si "investiční instrumenty" zpátky na hotovost, abych případně dostal zpátky víc než pětinásobek? Na začátku byl přece stejný záměr: investuji peníze, svěřuji je obchodníkovi. A stejné peníze pak jsou někdy pojištěné z 90 % do 500 tisíc, jindy ze 100 % do 2,5 milionu? Koneckonců i uložení na dobře úročeném účtu v bance bych ze strany obchodníka chápal jako formu investice... Nevím. Každopádně zajímavý spor a jsem zvědav na další vývoj.

Naco,vůbec existují dluhopisové fondy,šak jsou naprosto k ničemu. To,i na běžném spořícím ,či vkladní knížce není aspoň záporný úrok.

Mám v tom zmatek.

To je právě to, že se zde v diskusi pletou jablka a hrušky. Článek je o penězích, které nejsou investovány alias sedí na obchodních účtech.
Garanční fond o kterém je řeč se vztahuje na zpronevěru investic (zainvestovaných peněz v akciích, dluhopisech, fondech, ETFkach atp.), takže broker či třetí osoba by musela tyto akcie ukrást majitelům, což je nejčernější a nejméně pravděpodobný scénář. Zbývající částka se pak bere jako pohledávka vůči brokerovi...Na klasický krach obchodníka/brokera o kterém píšete, kdy je neschopen plnit závazky a nezpronevěřil investice se nevztahuje garanční fond, jestliže jsou investice odděleny od aktiv brokera (například v případě Fio u správcovského účtu jsou akcie odděleny od aktiv brokera a v případě konkurzu nespadají do konkurzní podstaty).
U Fia na to můžete nahlížet jako hlavní Master účet a za tím jsou podúčty s majiteli investic na jméno. Takže v případě obyčejného krachu společnosti se akcie přesunou pod jiného brokera či účet všechny jelikož jsou odděleny. Pokud by ale broker lhal a podváděl o tom, že jsou investice oddělené a zpronevěřil tak pak je zde ten garanční fond a systém pohledávek. Jednou k něčemu podobnému došlo v historii a akcionáři akcie dostali do puntíku všechny zpátky (můžete najít na internetu).
Ve většině případech a u většiny brokerů jiný než správcovský účet možný není, zvlášt v zahraničí. Je třeba si pohlídat zda mají oddělené aktiva od investic klientů a v podstatě si pročíst podmínky ve smlouvách.
V připadě Fio jsem klidný jelikož je to česká banka regulována jak ČNB tak ECB a mají jasně napsány podmínky u obchodního účtu a jak je vedený.

Tak toho jsem se právě obával, že právní úprava bude "nejasná". To znamená, že i když se nakonec u soudu ukáže, že akcie patřily výhradně klientům, tak po dobu mnoha let, po kterou se to bude u soudu "vyjasňovat", klienti nebudou moci nakládat se svým majetkem. A to píšu o té lepší variantě. Zrovna v ČR nelze vůbec vyloučit, že to soud "vyjasní" opačně a klienti o svůj majetek přijdou.

RichardFuld: Ano, a proto je lepší u Fio nakupovat na vlastní účet ("standardní"), ne ten společný ("základní"). Akcie jsou pak napsané jasně na vás v CDCP. U toho společného účtu je právní úprava řekněme trochu nejasná...
Jinak: investiční instrumenty mohou být i podílové fondy, nejen přímo akcie...

Zajímavé jsou závěry, že u obchodníka je Garančním fondem "chráněn" veškerý majetek klienta, tedy i např. nakoupené akcie. Tedy pokud obchodník zkrachuje a vy máte přes něj nakoupeny akcie např. za 20 mil. Kč, tak Vám garanční fond vyplatí cca 500 tis. Kč a po mnoha letech dostanete možná ještě nějakou část peněz, které likvidátor získá rozprodáním zbylého majetku obchodníka!?


Tohle by myslím byl daleko větší problém, než to jestli a jak jsou u obchodníka chráněny neinvestované peníze.

Pokud se nemýlím, tak přes obchodníka můžete mít zřízeny dva druhy majetkových účtů, "vlastnický" a "správcovský".

Pokud máte zřízen vlastnický majetkový účet (v Centrálním depozitáři cenných papírů máte svůj vlastní individuální majetkový účet), pak na tomto účtu evidované investiční nástroje jsou výhradním majetkem klienta a případný krach obchodníka nemá na tento majetek žádný vliv. V takovém případě pouze uzavřete novou smlouvu s jiným obchodníkem a vaše investiční nástroje zůstanou na vašem majetkovém učtu nedotčeny a můžete s nimi dále disponovat prostřednictvím nového obchodníka.

Pokud máte ale zřízen "správcovský" majetkový účet, pak jsou vámi nakupované investiční nástroje připisovány na majetkový účet, který v CDCP vlastní obchodník. Jinými slovy investiční nástroje všech klientů, kteří je nakoupili přes daného obchodníka jsou na jednom majetkovém účtu zřízeném za tímto účelem obchodníkem. Zde se obávám, že by mohlo hrozit, že se na tento majetek bude pohlížet jako na svěřený obchodníkovi a tím pádem v případě krachu obchodníka by mohlo dojít k tomu, že klienti o tento majetek (nad rámec oněch 500 tis. Kč ) přijdou. Tohle je moje domněnka. Pokud někdo ví, že s oním "správcovským" majetkovým účtem je to jinak, pak mě prosím opravte. :-)


Je totiž možné (a doufám, že to tak je), že i pro "správcovský" účet platí, že investiční instrumenty na tomto majetkovém účtu evidované, patří pouze klientům a v případě krachu obchodníka klienti o tento majetek nemohou přijít. V takovém případě mi ale jaksi nesedí tvrzení, že pojištění Garančním fondem se vztahuje na veškerý majetek klienta, tedy i na investiční instrumenty nakoupené přes obchodníka. To by jaksi nedávalo žádný smysl.

Tohle je pěkná bramboračka.
Podle názoru ČNB a Garančního fondu tedy platí, že pokud si u obchodníka (který není bankou) zřídíte obchodní účet a na ten vložíte např. 2 mil. Kč a obchodník následně zkrachuje, tak Vám Garanční fond vyplatí pouze cca 500 000,-Kč a zbývajících 1,5 mil. Kč půjde na úhradu závazků zkrachovalého obchodníka. To je docela tristní "pojištění".

To znamená, že v případě krachu obchodníka je úplně jedno, zda obchodník drží svěřené peníze v bankách, nebo např. v hotovosti v trezoru. Klient o ně v případě krachu obchodníka přijde (tedy o tu část nad 500 000,-Kč).

Jestli uvedené platí, pak je třeba buď mít obchodní účet zřízen u obchodníka, který je zároveň bankou (typicky Fio Banka) a tam držet maximálně částku, která nepřekračuje limit pojištění vkladů nebo peníze jednoduše nedržet u obchodníka, ale držet je vždy v bankách tak, aby v jednotlivých bankách nepřekračoval limity pojištění vkladů.

A komu pripadne “zisk” z mych penez, kdyz ulozim 1M a pei krachu obchodnika dostanu 400k?
Sam advokat GF rika, ze dojde ke ztrate penez. Ale u banky je porad 1M a ke ztrate nedojde.
Ma Cyrrus tyto penize v rozvaze? :-)

Zajímavé.