Jak výnosné mohou být fondy životního cyklu

Základní problémy těchto druhů fondů: 1. O své budoucnosti vědí investoři naprosté houby. Jak proboha mohou tedy vědět, že budou peníze potřebovat zrovna v roce 2040 (například) a ne třeba v roce 2023 anebo 2056? Pokud je z x různých důvodů bude potřebovat v roce 2023, je prostě namydlený a investoval daleko rizikověji, než měl. Pokud později, tak si mezi lety 2040 a 2056 koupil velmi drahý peněžní fond. 2. Ač se složení fondu mění, management fee zůstává stejné. Na konci období tak investor vlastní fond peněžního trhu, za který platí jak za akciový (což je jeden z hlavních důvodů, proč jsou u portfoliomanažerů "fondy stále populárnější"). 3. Celá konstrukce je založena na historických časových řadách (často začínajících po roce 1980), které se v budoucnu prostě nebudou opakovat. Fond Vás tak z akcií vyprodá, i když byste třeba nechtěli. Co víc, pokud váha těchto fondů mezi podílovými fondy vzroste, určitě se objeví hedge fondy, které v okamžiku, kdy budete muset podle konstrukce prodávat, budou na trhu zrovna Vaše akcie prodávat short (tj. krátkými prodeji spekulovat na pokles a jejich cenu strhávat níž).

Pro lidi, kteří investování moc nerozumí a nechtějí se tím v průběhu spoření zaobírat, jsou fondy životního cyklu dobrým řešením - potvrzují to statistiky ze zahraničí, kde jsou tyto fondy stále populárnější ...
Ten kdo dokáže udržet investiční disciplnínu a umí si investice řídit sám, může dosáhnout i podstatně lepšího zhodnocení.