Diskuze: Rostislav Trávníček: Ministerstvo financí rozmělňuje stavební spoření

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 18. 2. 2012 | 21 komentářů
Se šéfem komunikace Českomoravské stavební spořitelny o chystaných změnách ve stavebním spoření. Bude stavební spoření hrát nějakou roli v důchodovém systému? Co by znamenalo, kdyby stavební spoření mohly nabízet i běžné banky? Jde ministerstvo financí stavebnímu spoření po krku?

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 2. 2012 7:53, Vít Suchý

Dobrý den, pánové,

promiňte, ale zahrnout stavební spoření do systému spoření na penzi má logiku pouze v případě, pokud by na sebe stavební spořitelny vzaly také závazek pro klienta - t.j. poskytování doživotní penze z naspořených peněz klienta.

Převádět naspořené prostředky do penzijních fondů jakéhokoli druhu ?

A teď perla - cituji p.Trávníčka :" Navíc neexistují žádné záruky, že peníze, které si do něj (doplňuji -penzijní fondy ve II.pilíři) bude člověk dvacet či třicet let posílat, v důchodu vůbec uvidí..."

A jaké má klient záruky, že uvidí své peníze v nových typech penzijních fondů ve III pilíří ? Žádné jsem v zák. 427/2011Sb.nenalezl.

A stávající systém penzijního připojištění ? Pseudogarance "černé nuly" je příliš málo. Jinou ochranu prostředků klient v penzijních fondech nenajde. Vklady nejsou pojištěny, klient nemá žádný závazek státu, že mu bude po celou dobu jeho spoření přispívat, klienti nemají žádné plusové garantované zhodnocení, natož doživotní důchod.

A se změnou legislativy penzijních fondů (obou pilířů) se jasně vyprofilovalo, co jsou vlastně penzijní fondy ve své podstatě - investiční fondy, které vůči klientovi nemají absolutně žádný závazek, natož nějakou doživotní penzi...

Pokud to pro snazší pochopení zjednoduším - klienti nově koncipovaných penzijních fondů si budou "bona fide" posílat své peníze do nějakých penzijních fondů, které s jejich prostředky budou hospodařit a na konci cyklu to, co tam zbyde (nikdo neví ani negarantuje kolik) si klient vezme a koupí si za to doživotní penzi u nějaké životní pojišťovny...

Tohle je důchodová reforma ? Vyvázat toho, kdo hospodaří s prostředky klientů z odpovědnosti ? Kdyby penzijní fondy měly za povinnost vyplácet doživotní penzi klientům, asi by se do reformy nijak zvlášť nehrnuly...

Co je to tedy z mého pohledu za systém ? Promiňte otevřenost - velmi dobře vylobbovaný byznys penzijních fondů, na kterém se nyní ještě chtějí přiživit stavební spořitelny...

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 4. 2012 15:47, hejníček

...vidím, že se jedná o finanční poradkyni stavební spořitelny, jinak by jste nemohla mluvit o garancích a jistotách tímto způsobem. Otázka zní:" z jakých prostředků chcete hradit vklady klientů v případě, že vaše banka(stavební spořitelna)padne?" Snad ne z FONDU ZAJIŠTĚNÍ, kde není ani desetina vkladů průměrné banky v ČR? Nebo vám snad pan Kalousek uvolní stovky miliard k pokrytí uložených částek? V USA Před čtyřmi lety padlo 2000 bank,kde berete záruku, že se to samé nemůže stát zrovna vaší stavební spořitelně?Žijeme v 21.století...nějaké zkušenosti si mi věřitelé už máme možnost získat.Proč se neřídíme zkušeností z jiných zemí, kde fungující systém využívají? Proč se vše háže na představitele státu, jsme snad nesoběstačný?Začněme už přemýšlet a starat se o sebe více. Stát není dojná kráva a banky fungují jako překupníci. Proč ukládat peníze do tohoto systému, pak zjistit, že nás odřou o výnos a nám zbyde jen ten odpad? Lžou a drží v nevědomosti, viz úrok v reklamách.Kolik občanů se zamyslí, odečte inflaci, poplatky za vedení a založení účtu...výsledek je silný úrok pod nulou.Probuďte se a nevnucujte nám vaše představy. Díky!

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 21 komentářů)

2. 5. 2012 16:08 | Petr

Nejde o FOND ZAJIŠTĚNÍ, ale o Fond pojištění vkladů (FPV). V případě že ve FPV není dostatek prostředků pro výplatu náhrad, existuje mechanismus jak takovou situaci řešit (FPV si půjčí na trhu a zároveň zvýší všem bankám povinné příspěvky kterými se tato půjčka umořuje). Kdyby to nebylo nějak řešené, bylo by to hodně špatné. Jen nevím proč je o tom diskuse pod článkem který se týká stavebních spořitelen. U stavebních spořitelen je riziko krachu menší než u bank (viz též výše odvodů do FPV).
Výše výnosu ze stavebního spoření může být záporná v prípadech, kdy je produkt špatně používán (například když klient založí smlouvu a předčasně - např. po roce - ji vypoví). Běžně se však dá dosáhnout čistého výnosu (tj. po zdanění) 3-4 % p.a.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 4. 2012 15:47 | hejníček

...vidím, že se jedná o finanční poradkyni stavební spořitelny, jinak by jste nemohla mluvit o garancích a jistotách tímto způsobem. Otázka zní:" z jakých prostředků chcete hradit vklady klientů v případě, že vaše banka(stavební spořitelna)padne?" Snad ne z FONDU ZAJIŠTĚNÍ, kde není ani desetina vkladů průměrné banky v ČR? Nebo vám snad pan Kalousek uvolní stovky miliard k pokrytí uložených částek? V USA Před čtyřmi lety padlo 2000 bank,kde berete záruku, že se to samé nemůže stát zrovna vaší stavební spořitelně?Žijeme v 21.století...nějaké zkušenosti si mi věřitelé už máme možnost získat.Proč se neřídíme zkušeností z jiných zemí, kde fungující systém využívají? Proč se vše háže na představitele státu, jsme snad nesoběstačný?Začněme už přemýšlet a starat se o sebe více. Stát není dojná kráva a banky fungují jako překupníci. Proč ukládat peníze do tohoto systému, pak zjistit, že nás odřou o výnos a nám zbyde jen ten odpad? Lžou a drží v nevědomosti, viz úrok v reklamách.Kolik občanů se zamyslí, odečte inflaci, poplatky za vedení a založení účtu...výsledek je silný úrok pod nulou.Probuďte se a nevnucujte nám vaše představy. Díky!
-4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 3. 2012 10:29 | Radmila Stříbrná

Doufejme v konzolidaci poměrů i rozumu a že pro novou vládu a nové politiky bude pojem zabezpečení na stáří nikoliv jen příležitostí k nařízení občanům dávat své jednou již zdaněné peníze do jimi nařízených firem svých známých,ze kterých udělají na čas finanční kapsáře,se kterými potom někdo zmizí nebo je ,jak je zde dobrým zvykem, vytuneluje. Stavební spořitelna vždy znamenala pro občana záruku solidnosti, jistotu že o své peníze nepřijde.A dosud ještě nebyly stavební spořitelny v tomto tunely prošpikovaném státě doceněny.Nebyly doceněny ve složité transformaci v uplynulých desetiletích ,nebyly doceněny ani v době krize.Nikomu asi ještě nedošlo jak velký podíl na stabilitě zde v ČR stavební spořitelny měly a mají.
Nastane -li normální čas se slušnými lidmi v čele státu,tak bude pro každého občana nabíledni, že se mu vyplatí spořit ve stavební spořitelně a to ať už pro bydlení pro své děti nebo vnuky,kteří se pak o své prarodiče,až nebudou moci sami, postarají.A jestli budou mít naspořeno ve stavební spořitelně nebo v penzijním fondu - to může být vládě ukradené - do toho jí nic není.A nebude ani nařizovat za kolik let a kolik a kam si občan má úsory dát.
O tom snad i žertovat může jen totální blbec.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

31. 3. 2012 9:53 | Zdeněk Janovský

Nejde o to,pane Trávníčku, zda stavební spořitelna něco ustojí či nikoliv.Tady jde o viditelné poškozování občanů naší země vládou.Kdyby státní kasu spravoval erudovaný ekonom, nedělal by takové hrubé chyby,aby bořil co funguje, kvůli pár miliardám,které by mohl získat zrušením úřadů,které zřídily ministerstva a na ně transformovaly své povinnosti buď z lajdáctví nebo proto že tam jsou lidiu,kteří nedokáží plnit úkoly,za které jsou honorováni. I za zločince v naplněných českých věznicích dávají daňoví poplatníci více než stát získal rozbořením tohoto pevného pilíře úspor na stáří,jakým stavební spořitelna dosud byla. A jen někdo........ uvažuje o dokládání použití státní podpory na bydlení.Tihle duševní mrzáci kdyby ve státní správě nebyli,tak by mandatorní výdaje poklesly natolik, že by nebylo nutno bourat to jediné co v tomto státě bezvadně fungovalo. Každý normální člověk ročně investuje 2tis.do bydlení,tedy za 6roků 12 tisíc.A aby se na to zřídila kontrolní místa a tato částka se dokládala - no to musí vymyslet..... A aby někdo chudý na duchu ve státní správě uvažoval o event.nařízení spořícímu kam má dát své úspory ?........ Jen se divím,proč stavební spořitelny dosud nežalovaly stát o pár miliard,vždyť škoda na SW, HW i na lidských zdrojích musela být obrovská.
Umí si někdo z těch,kteří přijímají nezákonně náhrady na výdaje,aniž by je prokazovali, spojené s výkonem jejich funkce v desetitisících měsíčně vůbec představit, co pro občana znamená vlastní bydlení v důchodovém věku? Navíc ocitne-li se na všechny výdaje spojené s bydlením sám, bez partnera - vždyť obvykle vždy jeden odejde dříve? Když se podaří mít vlastní bydlení, nchodí důchodce prosit o příspěvek na bydlení,na topení apod.
Od změny režimu uběhla pro pořízení vlastního bydlení krátká doba na to,aby se tak zajistili na stáří všichni nebo alespoň většina.Pořídit si vlastní bydlení je běh na delší trať, přesto stavební spořitelny vykonaly pro občany v tomto smyslu neuvěřitelně mnoho. A každý , kdo jen někdy předtím - než šel za peníze daňových poplatníků řídit stát řídil alespoň - řečeno slovy Jiřího Paroubka - DVOREČEK SE SLEPICEMA měl vědět,že podpora stavebního spoření v podobě do roku 2003 měla běžet ještě minimálně 15 roků beze změny.Odpadlo by vybírání popelnic, státní příspěvky na bydlení,topení atd.,protože lidé by na stáří stihli bydlet ve svém. V roce 2003 počal někdo bořit,protože neuměl přijít s ničím jiným novým a teď ............ A proč? Že máme mnoho vězňů?Kolik nás stojí ročně?Že hlupáci ve vedení státu způsobili rozkrádání stovek miliard na DPH v LTO a v průběhu tvorby mnoha dalších podobných příležitostí..........
Stavební spoření dávalo příležitost stavebním firmám, byla větší kupní síla, rodiny se stmelovaly a vyplatilo se na každé rodné číslo spořit. Teď?Rodiny hledají podobné příležitosti v cizích firmách,které mjí sídla Bůhvíkde.Co z toho má naše země?
Jsem zvědav, zda se z toho všeho bude jednou někdo zpovídat?Zda budou bořitelé voláni k odpovědnosti? Zda se jim a jejich rodinám vezmou jejich majetky?
Zda už konečně povedou náš stát slušní lidé,kteří si nebudou politiku plést s byznysem,nebudou krást a nepůjdou do politiky proto,aby si obstarali statisícové měsíční platy někde v evropských bankách a úřadech.
Takové lidi už opravdu nechceme zrovna tak jako současné politické strany.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

25. 2. 2012 12:52 | Vít Suchý

Vážený, nebo vážená liško,
zapomínáme na to, že ona "výhodnost" SS je postavena jen a pouze na to, že do systému prozatím ještě stát přisypává "státní podporu". A státní podpora není ze strany klientů nijak vymahatelnou položkou, stejně tak jako u penzijních fondů se přiděluje pouze v souladu s aktuálně platnou legislativou. To pro mne žádná garance dlouhodobosti není.
A trochu opravím vaši informaci o tom, že současní účastníci penzijních fondů mají nějaké zásadní garance, že o naspořené peníze nepřijdou...Je to na delší diskuzi, ale na úvod stačí - máte ve své smlouvě s penzijním fondem (kromě vašeho závazku, co musíte platit) uvedeno nějaké konkrétní číslo garantované výplaty ? Nebo snad číslo, jakou budete dostávat doživotní penzi ?...Ani náhodou...
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

22. 2. 2012 16:32 | liška

Tak si čtu,a musím reagovat.Co takhle přistoupit na to,že pomocí stavebního spoření si koupím/zabezpečím,opravím/vlas tníbydlení a tímto způsobem si vlastně do budoucna ochráním 1/3 /1/5/ svého budoucího důchodu.Nedám šanci,žádnému pomu domácímu /z nájemního bydlení/ aby mi v budoucnu zvýšil nájem na sumu,která je pro mně nepřijatelná.Nejlépe přece šetřím,když nepřipustím aby vznikaly nepřijatélné náklady.A proto již teď mám pohled na stavební spoření jako mé částečné zabezpečení na důchod.A mezi námi,stavební spoření je na 6 let,důchodové do 60 ti let,co je delší,coje pro mne dostupnější,když vývoj by šel jiným směrem než chci já.Stavebko si vypovím za 3 měsíce a dál rozhoduju já co s penězi,ale penzijko až v 60-ti letech.V současné formě penzijka je alespoň jakáž,takáž záruka,že mé peníze na konci najdu.Ale to co bude spuštěno od nového roku- soukromé fondy-na to budou čekat jen velmi naivní a velmi důvěřiví lidé.Tady u nás se již rozkradlo všechno,snad nedubu dávat šanci aby rozkradli i mé naspořené peníze.Proto mám již tento stávající produk a od nového roku využiji rozumný státní příspěvek,mám své bydlení a chci ještě mít byt na pronájem.To budou mé malé zdroje na alespoň část mého důchodu.Ne všichni jsou ochotni převzít zodpovědnost za své zdroje na stáří.Liška
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

21. 2. 2012 12:34 | Rosťa Trávníček

Vstupní poplatek je typicky jedno(!) procento z cílové částky(!!!) - tzn. jeho "výhodnost" je úplně jinde, než chybně uvádíš!
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2012 21:52 | Karel Marz

Nejhorší je horlivý blbec, který de touží zapsat do dějin. Jedno jak.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

19. 2. 2012 20:57 | Rada

Svým příspěvkem jsem chtěl říct to, že stávající smlouvy by mohly být pro mnoho spořících klientů výhodné i kdyby byla státní podpora zcela zrušena. Zakládat nové stavební spoření jen kvůli spoření už dnes opravdu moc smysl nedává. První peníze, které klient vloží, mu jsou bez sankcí k dispozici až po šesti letech, tzn. peníze vložené na počátku dává klient v podstatě na šestiletý termínovaný vklad. A tak dlouhý termínovaný vklad by se jistě dal najít výhodnější i u tradičních bank.
Na poplatek jsem nezapomněl, u vyšších částek ale není tolik znát...zanedbatelný ale není, to je pravda. Na vložených 100 tis. dělá poplatek +-0,3%., tzn. úrok u této částky není třeba 2% ale 1,7%. I to je podle mě pro mnoho lidí zajímavé zhodnocení. Pochybuji, že kterákoliv ze tří tradičních bank u nás nabízí výnosnější spořící účet nebo výnosnější tříměsíční termínovaný vklad.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2012 14:39 | TVK

SS je dnes jiz prezity financni produkt, ktery postrada realne ekonomicke opodstatneni vuci konkurencnim produktum, protoze jeho prinos pro stat je ciste negativni. Kladny prinos ma pouze pro Ssporitelny (poplatky) a castecne pro spratelene klienty (vynosy vyssi nez trzni sporici produkty, i kdyz nyni jiz je rozdil casto temer zanedbatelny). Naopak pro klienty, kteri si berou uver jiz zadnou vyhodu roky nenabizi, protoze radne uvery jsou podminkami a naklady srovnatelne s hypotekami a u preklenovaku (tvori 82% objemu pujcenych penez !) jsou naklady uz davno jednoznacne nad hypotekami, ktere funguji na trzni bazi a bez statni podpory.

I tento clanek jen potvrzuje, ze cely system SS je postaven na statni podpore a jeji omezeni mu proste lame vaz, protoze pragmaticka vyhodnost pro sporitele se ztraci, tak system zacinaji masivne opoustet. Jen za prvni pololeti 2011 to bylo vic nez 2x tolik lidi nez za cely rok 2010. A naopak pocet ciste novych smluv (bez navyseni CC) mezirocne klesa o desitky procent.

SS je naproste mrhani statnimi prostredky a lze to dokazat na tvrdych datech, ktere sama ACSS zverejnuje na svych strankach. Mj. zde uvadi, ze od zacatku SS sporitelny poskytly uvery za 530 mld. Vyplacena statni podpora v letech '99 - '11 byla cca. 155 mld., takze od zacatku fungovani SS se bude jednat o nejakych 180 mld. To znamena, ze vice jak 1/3 pujcenych penez do systemu vrazil stat a opakuji proto, aby tyto dotovane subjekty penize pujcovaly za stejnych nebo nebo horsich podminek nez subjekty trzni a nedotovane.
Podobne je to, kdyz se podivame na pomer spratelenych klientu a klientu, kteri si berou uver. Napr. v letech '02 a '03 byl tento pomer temer 8:1, pricemz prumerna velikost beziciho uveru se pohybovala okolo 90tKc. Dava ekonomicky smysl davat 9 lidem rocni dotaci az 4500 Kc (realne byl prumer okolo 3200, tzn. 29tKc rocne), aby si pak jeden z nich pujcil 90tKc? Jak zminuje i mluvci v clanku, dnes je tento pomer nekde okolo 5:1 a prumerna vyse uveru se vysplhala na cca. 300tKc. Takze kazdy takovy uver dnes stat dotuje stale nejakymi 12tKc ROCNE! Ve srovnani s tim je mj. nejaky 15% odpocet uroku smesna castka.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

19. 2. 2012 13:58 | mhas

Nějak jste, pane rado, zapoměl při Vaší úvaze o výhodnosti SS na roční poplatek za vedení účtu a hlavně na vstupní poplatek. Ten dokáže "výhodnost" SS zlikvidovat. Z vláště když nepoučenéno klienta navštíví odborně proškolený poradce ze stavební spořitelny a napáli mu cílovou částku na nesmyslnou výšku.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2012 11:13 | Rada

Pro mnoho lidí je SS výhodný spořící produkt i bez státní podpory. Po skončení vázací doby je SS v podstatě tříměsíční termínovaný vklad. Úrok na SS je většinou v rozmezí 2-3%, někdo má na starých smlouvách i 4,5% (3% + 50% bonus pokud si nevezme úvěr). Jsem si celkem jistý, že mnoho lidí si neumí sehnat produkt ani se zhodnocením 2%, natož 3% nebo více. Mnoho lidí vyžaduje pobočku finančního ústavu v místě bydliště. Pro tyto lidi by bylo SS výhodné i kdyby byla státní podpora zcela zrušena. Je to samozřejmě dané velmi nízkým úrokem na spořících účtech a termínovaných vkladech. Pamatuji si dobu kdy byl na nových smlouvách SS úrok 2% a spořící účet třeba u ING měl přes 3%. Dnes ale má ING spořící účet jen 1,7% a tradiční banky (Česká Spořitelna, KB, ČSOB), které mají hustou síť poboček, mají zhodnocení ještě menší. Nebo se pletu?
Nejsem skalní příznivec SS a osobně raději budu mít peníze na spořícím účtu v MSD s úrokem 2,8% než na SS s úrokem 2%, na druhou stranu jsem přesvědčený, že pro mnoho lidí SS mrtvola není a je pro ně stále atraktivním spořícím produktem.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2012 9:18 | Vít Suchý

Dobrý den, vážený anonyme,
ono "přiživení" chápu jako budoucí výsledek současného lobbyngu SS, protože pokud by vláda zapojení stavebního spoření v navrhovaném poněkud diskutabilním modelu přijala,asi by do budoucna ze SS neodcházelo rychle tolik klientů .
Myslím si, že záměr MF otevřít stavební spoření bankám a spořitelnám otevírá recipročně i možnost stavebním spořitelnám poskytovat bankovní služby. A nebyla by tato změna pak výrazem rozšíření konkurenčního prostředí ? A není široké konkurenční prostředí vždy výhodou pro klienty ???
A jestli se vám, milý anonyme zdá za příliš extatické vyjádření návrh, aby každý klient vyžadoval odpovědnost za svěřené prostředky na penzi od protistrany ( a je jedno, zda je tou protistranou penzijní fond jakéhokoli typu, pojišťovna, banka, či evtl.SS), tak k tomu nemám více co dodat.
Doživotní penze je právě oním kvalitativně nejvyšším závazkem a výrazem odpovědnosti této protistrany a troufnu si říci že naplňuje i smysl důchodové reformy : doplnění pravidelného měsíčního státního příjmu penzisty po jeho zbytek života doživotní penzí (získanou od nějakého fondu, spořitelny či klidně banky) - a jak jsem psal - každé rozšíření konkurenčního prostředí je nesporně i výhodou pro klienta.
A nová penzijní a důchodová legislativa tomuto rozšíření konkurenčního prostředí bohužel nakloněná vůbec není...
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 2. 2012 16:15 | i'm ceo

tak at krachnou jestli neumi snizit, kazdopadadne vyssi chytroline nebudou maximalne stejne, o pomerne castce nebyla rec:-)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 2. 2012 15:57 | Limonáda

Kdo je autor a kde říká svůj názor na SS?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 2. 2012 13:46 | Pavel

Na rozdíl od autora soudím, že stavební spoření se stává postupně mrtvolou. Je atraktivní pro příjemce úvěru, ale naprosto nekonkurenceschopné pro přátelské klienty. Pokud se SS nevzdají vstupního poplatku, nezlepší úroky a nepřehodnotí poplatky nemohou se běžnému termínovanému účtu rovnat.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

18. 2. 2012 13:44

To je vcelku jasné, proč zvýšené, neztrapňujte se.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

18. 2. 2012 12:49 | i'm ceo

"zvýšené administrativní náklady" jednak proc zvysene, ale hlavne si ty naklady snizte treba na ober platech, managere
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

18. 2. 2012 10:01 | Ro

Když něco fungule, tak je to potřeba předělat nebo zničit! :-(
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

18. 2. 2012 9:10

Váš názor je jistě platný, ač poněkud bičovaný k extatickému tónu vaším vlastním penzijním byznysem. Ovšem nedomnívám se, že by stavební spořitelny, jak píšete, měly zájem se na reformě přiživit. Ostatně tam pro ně žádné plus nevidím, vidím jen rozkolísání, zamlžování či rozmělňování, jak pravil ten pán léta nějak nastaveného produktu. Což mu prospět nemůže. Spíš bych za tím viděl ministerskou strategii „rozmaž, znechuť, znič“, že SS leží Kalouskovi v žaludku, je ostatně známá věc.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Spočítejte si

Kolik musíte spořit na?

let
%

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Jakou kartu dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Jakou kartu dostanete? Podívejte se na přehled podle bank

Galerie platebních karet, které banky v Česku nabízejí k účtům. Chtěli byste raději vesmírně...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Lidl spustí obří výprodej, nabídne zboží ze skladů. Má ale podmínku

Lidl spustí obří výprodej, nabídne zboží ze skladů. Má ale podmínku

Obchodní řetězec Lidl uvolňuje místo ve svých skladech, od 12. do 21. prosince nabídne...více

Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků

Takhle vám vysajou účet. Podívejte se na triky podvodníků

Přijde e-mail, SMS, zpráva na Facebooku. Píše banka, doručovací služba nebo i finanční...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jiří Dienstbier

politik

Ludmila Müllerová

politička

Jiří Dienstbier
ÚSPĚŠNOST
53,13 %

z 32 duelů
×
Ludmila Müllerová
ÚSPĚŠNOST
50,00 %

z 28 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services