Kolik letos zaplatíme za plyn a elektřinu?

Zdá se vám, že platba za spotřebovanou energii vaší domácností spolkne příliš mnoho z rozpočtu? Nechápete, proč se elektřina pořád zdražuje, zatímco plyn už podruhé zlevnil? Považujete ČEZ za štědrý zdroj peněz pro státní rozpočet? Na tyto a další otázky se vám pokusí odpovědět náš článek.

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 2. 2007 10:30, Jirka

100MW? Tak to už by bylo zajímavé. Ale spíš jen pro krátkodobé vyrovnávání výkyvů v soustavě. Nepamatujete si kapacitu? U těch setrvačníků, co jsem uváděl, to vychází na zásobu energie na 1,5 minuty při maximálním odběru. Je třeba počítat i s tím, že setrvačník brzdí vlivem tření ložisek. Má-li točit 100MW generátorem, musí mít pořádnou hmotnost. Na vyrovnání denního a nočního odběru to nebude. Ale jeden takový setrvačník pro větrnou farmu je lepší, než nic nebo soustava malých setrvačníků. Regulaci sítě by to určitě prospělo.

Zobrazit celé vlákno

+64
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 2. 2007 12:09, Jirka

Ty setrvačníky vyrábí třeba firma, která vyrobila větrníky pro Jindřichovice (www.enercon.de). Používají se na místech, kde není k dispozici elektrická síť. Větrník má výkon vyšší, než je průměrná spotřeba a roztáčí elektromotorem setrvačník. Ten pohání generátor, z něhož měnič bere jen tolik, kolik je třeba. Pokud vítr nemá delší výpadky, jako lokální zdroj je to soběstačné. To je ovšem řešení pro turbíny v řádu jednotek megawatt. Setrvačník dokáže vstřebat energii 5kWh a odevzdávat max. výkon 200kW. Na noční vyrovnávání velké sítě to nebude úplně ideální řešení. Ale něco v tomto směru hledat musíme.
Turbíny Enercon snižují výkon při rychlostech větru 28-34m/s, až do odstavení. Vyrábět začínají od cca 2m/s. Momentálně vyrábějí turbíny 330kW až 2MW a pracují na 8MW prototypu. Větrník 500W je podstatně menší, takže může snášet i prudší vítr.

Zobrazit celé vlákno

-15
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 28 komentářů)

26. 5. 2010 18:57 | test

test
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

20. 2. 2007 15:11 | Jirka

Ještě doplním k bodu 2: Uvažoval jsem, co užitečného by se dalo pohánět elektřinou a to i při nerovnoměrné dodávce. Napadly mne třeba: a) elektrolýza vody (výroba vodíku jako novodobého paliva a kyslíku - třeba na svařování), b) elektrolytická těžba kovů z roztoků, c) výroba destilované vody, apod. Takové výrobny by mohly podléhat zvláštní regulaci a odebírat proud hlavně v době, kdy pro elektřinu není dostatek využití. Případně by mohly být přímo napojeny na vlastní čistý zdroj energie (větrnou nebo solární elektrárnu). Jednak by se využila noční kapacita zdrojů a současně by se odlehčilo denní zátěži.
+12
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

17. 2. 2007 12:03 | Jirka

Možná v tom určitou roli sehrál příliv zahraničních investorů, kteří tu staví fabriky s 3-směnným provozem. Po sametovce u nás došlo k likvidaci mnoha průmyslových podniků, takže se rozdíl mezi denní a noční spotřebou zvětšoval. A s obsazováním průmyslových zón se ten poměr upravuje zpět ve prospěch rovnováhy. Takže potřeba udat noční elektřinu se o něco snížila a noční tarify jsou tedy méně výhodné. Pak mne napadá ještě jedna možnost. Zatímco ještě poměrně nedávno byly tarify přepínány běžně pomocí přepínacích hodin, dnes je v mnoha případech změna tarifu řízena na dálku podle skutečné momentální zátěže. Poměr doby nízkého a vysokého tarifu při takovémto přepínání se možná znatelně liší od pevného poměru daného hodinami a ceny jsou tomu přizpůsobeny.
+48
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2007 18:37 | ddo

Mě především zaráží ta změna, ještě někdy v roce 2004 byl u dvoutarifových sazeb výrazně větší rozdíl mezi tarify.
Dnes je to tak, že např. u přímotopné sazby je rozdíl v podstatě zanedbatelný. Ceny jsou natolik postavené na hlavu, že např. při D02d (velmi častý jednotarif pro domácnosti s vyšší spotřebou) bude už u běžné domácnosti účet vždy dražší, než při využití přímotopného tarifu, a to i když vezmeme v úvahu vyšší stálé platby a spotřebu budeme počítat pouze za cenu "vysokého" tarifu.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2007 12:13 | Jirka

Když se dívám na stránkách ČEZu na ceny (např. produktová řada Comfort, tarif D Akumulace 8), cena silové elektřiny při vysokém tarifu je o 58% vyšší, než při nízkém tarifu. Čím je spotřeba nižší, tím více celkovou cenu ovlivní pevná měsíční sazba, která po započtení k ceně spotřebované energie sníží rozdíl mezi VT a NT.
Druhou složkou ceny je distribuční sazba. Zde je možno volit ze dvou sazeb: D25d nebo D26d. Rozdíl mezi nimi je v tom, že první má nízký měsíční paušál a drahý vysoký tarif. Druhá sazba má vysoký paušál a levný vysoký tarif. Bez zohlednění paušálu a dalších poplatků za ostatní služby (které jsou stejně vysoké u obou sazeb) je rozdíl mezi VT a NT: D25d: 2062,91/30,61 = 6639% D26d: 39,29/16,02 = 145%
Tedy u tohoto tarifu (ostatní jsem nezkoumal) je možno výrazně ušetřit, máte-li celkově vysokou spotřebu volbou D26d. Máte-li nižší spotřebu, může být pro Vás paušál u D26d drahý a zvolíte D25d s výrazně vyšším rozdílem mezi VT a NT. Je tu vidět vliv obchodnické strategie distributorů(množstevní slevy), která potlačuje rozdíl mezi cenou v době vysoké a nízké zátěže sítě u vyšších odběrů - bohužel v rozporu se zájmem výrobců energie, kterým by s ohledem na regulaci výkonu elektráren více vyhovovalo výraznější zlevnění noční energie u vyšších odběrů. Tedy méně významný odběratel má tarif, který by lépe přispěl k vyrovnání denní a noční zátěže, ale jeho odběr nás nespasí. Větší odběratel nemá tak velkou motivaci přesouvat spotřebu do nízkého nočního tarifu, přitom má větší vliv na rovnováhu výroby. Distribuční složku ovlivňuje ERÚ. Ovšem netuším, do jaké míry má zásluhu na tomto stavu.
+27
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2007 11:11 | Jirka

Odpojení by asi stěží prošlo. Už proto, že na dodávkách energie má zájem jak každý občan, tak i jiná organizace, než výrobce energie, který má zájem stavět místní elektrárnu se zaručeným odkupem energie ze zákona. To jsem uvedl spíš kvůli principu. Kdo chce odebírat, musí připustit i výrobu. Za lepší řešení bych považoval kompenzace ve formě nižší sazby za energii pro obyvatele obcí v určité vzdálenosti od určitého typu elektrárny. Ale určitě ne referenda nebo petice proti výstavbě elektráren. Představte si, že by takové referendum vyhlásili obyvatelé v blízkosti stávajících elektráren nebo dolů a žádali jejich likvidaci, protože jejich přítomnost ohrožuje jejich zdraví, nemluvě o vlivu na ráz krajiny a cenu nemovitostí. To bychom byli bez elektřiny všichni a většina i bez tepla.
Podobně to bude s uložišti jaderného odpadu. Kdekdo tvrdí, že budoucnost patří jednoznačně jaderným elektrárnám, ale uložistě za barákem nikdo nechce. Vidím to tak, že nakonec žádná referenda nebudou nic platná. Dopadne to stejně jako s obcemi na okrajích těžebních jam povrchových dolů nebo v plánovaných trasách dálnic. Jen o to líp, že se lidi nebudou muset odstěhovat a loučit se se svým domem.
Určitě by ale prospělo věci, kdyby někdo začal výstavbu alternativních zdrojů organizovat. Nejedna větrná elektrárna byla postavena na místě, kde byly větrné podmínky "měřeny" jen nasliněným prstem a vrtule stojí bez šance na návratnost investice. Jiná místa bohatá na vítr byla zastavěna zbytečně slabými turbínami, takže není využit potenciál těchto míst. Málokdo hledá vhodné místo v průmyslové zástavbě. Přitom je spousta míst, kde často a silně fouká, ačkoli nejsou na hřebenech hor. Např. v zúžených místech údolí, která jsou otevřena ze dvou stran a obklopena kopci se vítr zrychluje.
+33
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2007 10:30 | Jirka

100MW? Tak to už by bylo zajímavé. Ale spíš jen pro krátkodobé vyrovnávání výkyvů v soustavě. Nepamatujete si kapacitu? U těch setrvačníků, co jsem uváděl, to vychází na zásobu energie na 1,5 minuty při maximálním odběru. Je třeba počítat i s tím, že setrvačník brzdí vlivem tření ložisek. Má-li točit 100MW generátorem, musí mít pořádnou hmotnost. Na vyrovnání denního a nočního odběru to nebude. Ale jeden takový setrvačník pro větrnou farmu je lepší, než nic nebo soustava malých setrvačníků. Regulaci sítě by to určitě prospělo.
+64
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2007 9:32 | Larus

Děkuji za osvětu. Ty setrvačníky, o nichž jsem četl, dávaly výkony řádu 100 MW, proto bylo možné uvažovat o tom, že budou balancovat celou síť. Už je to dlouho a zdroj nedohledám, bohužel.
+9
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

16. 2. 2007 8:52 | Fana

S tím odpojením bych s Vámi souhlasil, kdyby nebyla výroba elektřiny provozována za účelem dosažení zisku. Jako majitel nemovitosti v blízkosti plánované výstavby zdroje elektřiny ale musím zase hájit svoje zájmy. Nelíbilo by se mi draze platit za elelktřinu a ještě snášet sníženou hodnotu baráku, kvůli tomu, že kus od něho stojí elektrárna, jedno jestli větrná nebo atomová. Pokud se budu bránit, můžu si vyjednat aspoň nějakou kompenzaci. Třeba na Dukovanech je vidět, že nemusí obecní zastupitelstvo moc šetřit penězi.
+15
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2007 16:27 | ddo

Velice by mě zajímalo, proč se v případě dvoutarifových (zejména AKU) sazeb v posledních letech tak výrazně přiblížily ceny nízkého a vysokého tarifu, přestože rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší denní spotřebou spíše roste. "Noční proud" je problém udat, přitom je však neustále dražší a už dávno není cena nízkého tarifu (ani u AKU tarifů s NT 8h denně) srovnatelná s cenou plynu. Naopak dražší "vysoký" tarif byl v případě sazby D26D (AKU pro větší odběry) dokonce zlevněn. Stejný vývoj je u sazby přímotopné. Hlava mi to nebere. Je to selhání regulátora nebo celkového nastavení systému obchodů s elektřinou?
-11
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

15. 2. 2007 12:39 | Jirka

Na toto téma jsem nedávno poměrně vzrušeně debatoval. Když chtějí v nějaké obci řešit referendem větrníky nebo jinou elektrárnu (velmi populární v poslední době), měla by negativní odpověď v referendu znít: "Nepřeji si výstavbu elektrárny na území obce a současně souhlasím s ukončením odběru elektřiny z veřejné sítě (resp. s příplatkem za její spotřebu, který poslouží jako kompenzace těm, kteří na svém území elektrárnu trpí)." Do výstavby elektráren by měli mluvit odborníci. Tedy jednak energetici a jednak ekologové. Ne všude je vhodné stavět zdroje z technického hlediska a ne všude je to vhodné z hlediska ochrany přírody. Není důvod nacpat větrníky do těžko přístupného terénu v lese, kde ještě budou plašit vzácné živočišné druhy. Chce-li ale člověk elektřinu spotřebovávat, musí strpět i její výrobu. A myslím, že je dostatek míst, kde je natolik hlučno a zastavěno, že tam nějaká větrná farma vadit nemůže. Nehledě na to, že se v těch referendech lidi často rozhodují o věcech, které v životě na vlastní oči neviděli a nebo jen ze vzdálenosti několika kilometrů při výletu na hřebeny našich pohraničních hor. Pak stačí jeden šiřitel fám a babky už mají děs v očích, jak jim vrtule sekají hlavy a jak to dělá rámus jako startující letadlo. Politika má řešit věci etické, právní a ne technické nebo vědecké.
+54
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2007 12:09 | Jirka

Ty setrvačníky vyrábí třeba firma, která vyrobila větrníky pro Jindřichovice (www.enercon.de). Používají se na místech, kde není k dispozici elektrická síť. Větrník má výkon vyšší, než je průměrná spotřeba a roztáčí elektromotorem setrvačník. Ten pohání generátor, z něhož měnič bere jen tolik, kolik je třeba. Pokud vítr nemá delší výpadky, jako lokální zdroj je to soběstačné. To je ovšem řešení pro turbíny v řádu jednotek megawatt. Setrvačník dokáže vstřebat energii 5kWh a odevzdávat max. výkon 200kW. Na noční vyrovnávání velké sítě to nebude úplně ideální řešení. Ale něco v tomto směru hledat musíme. Turbíny Enercon snižují výkon při rychlostech větru 28-34m/s, až do odstavení. Vyrábět začínají od cca 2m/s. Momentálně vyrábějí turbíny 330kW až 2MW a pracují na 8MW prototypu. Větrník 500W je podstatně menší, takže může snášet i prudší vítr.
-15
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2007 11:18 | Jirka

Máte pravdu. Jak o odborných věcech rozhodují politici, zavání to pokaždé průšvihem. Každý průměrně inteligentní šimpanz asi chápe, že vyrábět elektřinu, když není zrovna potřeba je k ničemu. I tomu větrníku prospěje, když nechá ložiska odpočinout a prodlouží si životnost. Kdyby politici mysleli systémově a skutečné odborníky poslouchali, zváží v těchto případech všechna pro a proti. Je snad ekologičtější odstavovat třetinu uhelných elektráren na noc a pak je roztápět mazutem, a současně častěji opravovat větrníky, což se neobejde bez pálení nafty v těžkých jeřábech nebo leteckého benzínu ve vrtulnících? Podobně "odborný" byl projev předsedy KSČM Filipa, který by řešil problém s vyhořelým jaderným palivem ukládáním do meziskladu elektráren. Kdyby si jen početl na webu ČEZu, jakou ty mezisklady mají kapacitu, hned by mu muselo být jasné, že nestačí ani zdaleka na všechno palivo, které elektrárna za dobu své životnosti vyprodukuje.
+52
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2007 10:31 | Energetik

A Jihočeskou matku "numero uno" máme ve vládě:-( Blokády česko-rakouských hranic vesele pokračují a naše vláda s tím nic nedělá, ačkoliv se jedná o porušení jednoho ze základních práv EU (volný pohyb zboží a osob). Perspektiva jederné energetiky v ČR je s touto vládou mizivá, ačkoliv postavit ještě dva plánované bloky Temelína se přímo nabízí.
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

15. 2. 2007 8:19 | Jarmila

Temelín je dobře, Jihočeské matky jsou placeny rakouskou protiatomovou lobby. V době, kdy se Temelín stavěl, se uvažovalo, že se v okolí postaví rozsáhlé skleníky, které budou vytápěné z odpadního tepla, popř. se odpadním teplem budou vytápět České Budějovice. Není nic, teplo letí pánubohu do oken.
+24
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 2. 2007 14:48 | Larus

ještě k té estetice větrných elektráren: hrozně mě štve, jak si lidi myslí, že mají něco dostávat zadarmo. Cena elektřiny je vysoká - buďto vám nevadí bydlet mezi dolem na uhlí a elektrárnou, nebo vám nevadí bydlet vedle Dukovan a nebo vám nevadí mít za barákem les vrtulí, ale každý si jedno z toho musí vybrat. Přál bych si, aby každý odpůrce jaderné energetiky strávil alespoň deset let života na Mostecku. Štve mě, když si uvědomím, že jsem celé mládí dýchal vzduch, ve kterém po 30 minutách uschne zdravý smrk a nějaká jihočeská kráva mi potom vysvětluje, že Temelín je špatně. Zní to ublíženě, ale lidi si prostě neuvědomují souvislosti. Sorry za emotivní příspěvek :-).
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 2. 2007 14:40 | Larus

no jéje, o tom by se dalo povídat... Došlo mi, že přidání větrníků vlastně zvýší účinnost využití paliva. Takže logicky by bylo nejlepší strčit ty větrníky rovnou do komína a chladicích věží - tam je největší "tah". Jenže tím se ten tah určitě sníží a tím se sníží účinnost té tradiční části elektrárny. Jinými slovy - příroda nám nic nedá zadarmo. Jinak ten tepelný výkon je vyšší, než jsem psal, na webu ČEZ je, že teplo z Temelína je 4GW (při max. zatížení). K tomu řešení elektrické sítě (výkyvy atd.). Pořád se mi zdá, že většina odborníků uvažuje v kolejích 19. století. Tohle je ale 21. století. Máme, xakru, počítače, internet a spoustu jiných věcí. Energii z větru nemusíme používat na pohon vysavače a soustruhu. Tam to vadí, ale můžeme z nich napájet třeba mrazírny (akumulují chlad a nevadí jim, že potom půl dne nefouká), nebo ty elektromobily. Existují prototypy setrvačníků, do kterých se v malém objemu vejde spousta energie. Mají náběh za řádově sekundy, takže jejich celková kapacita může být menší než nynější plynové a jiné "špičkové" zdroje (když chytnete špičku včas, nebude tak velká). Překvapivě malé množství takových setrvačníků by pomohlo mnohem lépe balancovat síť (viděl jsem výpočty pro Kalifornii) než se to dělá dnes. Snad je to i ekonomicky smysluplné (možná to není úplně připravené pro velkovýrobu, nevím). A k síle větru - nedávno jsem viděl malou větrnou elektrárnu (~500W) s limitem 60m/s. To je víc, než byl Kyrill v ČR (doufám, že to byla max. provozní rychlost, ne rychlost větru, při níž se ta věc rozpadne :-).
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 2. 2007 14:24 | Pavel

Ad 1) To samozřejmě technicky problém není, bohužel je to zakázané zákonem. Zhruba před třemi lety taky v Německu nesměli odstavit větrníky, přestože měli přebytek elektříny a ta jim tak žhavila dráty, až se poškodily, čímž se zbytek drátů začal žhavit ještě víc, atd., ale větrníky odstavit nesměli, i kdyby to zničilo celou rozvodnou soustavu. U nás je ten zákon stejně deb... ehm, hloupý.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 2. 2007 14:16 | Jirka

Je fakt, že když se přižene vítr zrovna na noc, kdy elektárny jedou na minimum a ještě dávají přebytky do přečerpávaček (přece jen nějaké flašky na elektriku máme, ale málo :)), je elektřina z větrníků spíš na obtíž. Problém vidím v tom, že ty větrníky nejsou ovládané z nějakého centrálního dispečinku, který by je mohl dálkově odstavit (příp. jen část), když zrovna nejsou třeba. Nakousl jste problém, o němž se málo v těchto souvislostech mluví. Rozdíl mezi denní a noční spotřebou je příliš velký. Celkový výkon soustavy se pořád navyšuje, aby pokryl špičky s dostatečnou rezervou. Jelikož odstavení a opětovné najíždění bloku tepelné elektrárny je záležitost nákladná a dlouhá, narůstající kapacita znamená i nárůst problému s nočním odběrem. Kapacita přečerpávacích elektráren je čím dál zanedbatelnější. I bez účasti alternativních zdrojů může být brzy problém s udržením celé kapacity v teplém chodu. Řešení můžeme hledat v těchto oblastech:
1) Odstavování alternativních zdrojů - řešitelný technický problém. Tyto zdroje mají společnou vlastnost: snadné a rychlé odstavení i najíždění. Jen je třeba dostat je pod kontrolu dispečinků. 2) Vyrovnávání denní a noční spotřeby. Tady by bylo více možností: a) Kombinovaná topidla - teplárny by měly v noci jet na elektřinu. Místo kotlů na plyn a tuhá paliva používat kotle s dvojím ohřevem: elektřina na noc, palivo na den. Tepelná čerpadla přes den čerpat, v noci přímý ohřev. b) Co největší rozšíření dvoutarifních měřičů, c) zainteresovat spotřebitele na noční spotřebě nejen elektřiny, ale i vody - pojedou více čerpadla vodáren a čističky, v případě TUV i teplárny. d) Elektromobily - ušetří nejen benzín a životní prostředí, ale mohou "tankovat" hlavně v noci z přípojky v garáži. e) (trochu sci-fi?) Propojit kontinenty supravodivými kabely, které by umožňovaly přenášet noční výrobu k vyrovnání denní spotřeby na opačné polokouli. Toto by dokonce znamenalo velkou úsporu zdrojů, protože by nebylo třeba na každém kontinentu budovat kapacitu na pokrytí špiček. 3) Úschova energie - přečerpávací elektrárny jsou prostorově náročným řešením s malým efektem. Bude třeba hledat jiné možnosti.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

14. 2. 2007 12:55 | Jirka

K té cirkulaci: Zřejmě hodně záleží na vzdálenosti od elektrárny a výšce. U kotlů musí být permanentně průvan, jinak by vyhasly. Jde o to, v jaké vzdálenosti k nim přichází vzduch vodorovně a při zemi, resp. ve vhodné výšce pro větrníky. Poměrně nedaleko elektrárny se dokáže válet mlha z nízkých chladících věží po zemi. Rychlost vzduchu proudícího k elektrárně navíc klesá s druhou mocninou vzdálenosti. I kdyby to neutáhlo alespoň několik blízkých větrníků trvale, určitě to přispěje k výkonu za slabšího větru. Účinnost elektrárny by se tak mohla zvýšit. A ještě jedna věc se mi na tom líbí: U elektrárny nikomu nebudou vrtule připadat neestetické a do lesa nepatřící. Průmyslová zástavba je pro ně celkem ideální prostředí.
Ten tepelný výkon jsem odhadoval nižší s ohledem na to, že prakticky skoro nikdy nejede elektrárna naplno. Rozdíl mezi instalovaným a dodávaným výkonem je velký.
Silný vítr může znamenat i opak. Větrníky umí při překročení rychlosti větru za určitou bezpečnou mez vypraporovat vrtuli, aby se listy nezlomily a snížila se i horizontální zátěž věže. Pak se vrtule zastaví. To může při vichřici způsobit dost náhlé výpadky jejich výkonu.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  11 952 667 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

l / 100km
l / 100km
Kč / l
Kč / l
km

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Poradna

Tým odborných poradců je tu pro vás.

Poslední dotaz: Reklamace televizoru
Poradna > Spotřebitelská poradna

Otázka: Dobrý den, mám dotaz na délku lhůty určenou na reklamaci. Vím, že když produkt reklamuji u prodejce, tak je lhůta na reklamaci 30 dní. Já jsem však výrobek reklamoval na speciální telefonní lince určené... více

Spotřebitelská poradna

Články na Heroine.cz

Deník zdravotní sestry v době pandemie 3: Pohodové dny v nás vzbuzují nervozitu

Deník zdravotní sestry v době pandemie 3: Pohodové dny v nás vzbuzují nervozitu

Pandemie koronaviru a s ní spojená globální krize dopadla nejrychleji a nejhůře na zdravotnictví....více

Ubavit se v karanténě. Seriálové tipy pro neurotiky i masochisty

Ubavit se v karanténě. Seriálové tipy pro neurotiky i masochisty

V době nucené izolace zkrátka koukáme na seriály, a to hodně. Máme ovšem k dispozici tak...více

Karanténa s babičkou je náhlá a tvrdá příprava na důchod

Karanténa s babičkou je náhlá a tvrdá příprava na důchod

Možná teď trávíte většinu času s někým, s kým na kontakt v režimu 24/7 nejste zvyklí....více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Tomáš Paclík

podnikatel, Viktoria Plzeň a Dočista

Lenka Bradáčová

vrchní státní zástupkyně

Tomáš Paclík
ÚSPĚŠNOST
30,00 %

z 30 duelů
×
Lenka Bradáčová
ÚSPĚŠNOST
82,98 %

z 47 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.