Finanční rezerva
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Michal Jirák
podnikatel, Miton
Jaroslav Havel
advokát
0,00 %
z 0 duelů
0,00 %
z 0 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Nabrala slovenská reforma penzí správný kurz?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 1. 2005 22:18, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
To teoreticky ano, ano, musíte však počítat také s nějakými těmi parazitismy a šumy odkoukanými ze života, třeba:
1. Čím budete dnes šetřit více s vodou, o to více budete za vodu, nakonec, platit :-)
2. Čím budete tady více pracovat a ke svémi drobnému podnikání si vezmete ještě další a další vedlejšáky, tím budete mít, nakonec, méně, a budete fyzicky a duševně odepsaný o pár let dříve :-)
Poznámka pro body 1 a 2: tím tzv. nakonec myšleno, až se tak začne chovat většina populace, což není pod tlakem událostí zase takový problém, že. Proto za jakýsi domácí úkol ode mne máte si (a jen pro sebe) zdůvodnit, proč tomu asi tak je a jaké to má obecnější příčiny a důsledky, v mnoha rozměrech, třeba nakonec i v té rozdílnosti úrovně mzdy za stejnou práci :-))
Jo, a k těm bažantům, vlastně k nám, neboť asi z nás také budou jednou důchodci. Tak čím bude postupně o něco menší a menší pytel se zrním pro uměle odchovávané bažanty (mluvím o nich příhodně jinde), tak přece tím, že když je nějakým způsobem přesvědčím (cha, chááá) ať spolu závodí ve spurtu ke krmítku a v rychlosti zobání, tak se přece líp mít nebudou: tím ten pytel přece nenaroste! Pravda, pokud mezitím nesáhnu do jiného pytle se zrním (určeného pro kohosi či cosi jiného). A pokud tyjátr se "závoděním" bažantů neberu jako chytrácký způsob jak si zajistit, aby byl mezi bažanty ještě nějakou chvíli klid. Tedy než půjdou pod nůž, pardón a opravuji, před tu brokovnici, jak píšu jinde.
Takto nějak mi začíná a čím dál tím více připadat ta pravá a skutečná podstata přístupů politiků a ekonomů k diskutované důchodové reformě: má to totiž být reforma pro bažanty a ne pro ten pytel se zrním.
A jen tak na okraj, já třeba nad tím oranžovým Juščenkem nijak nejásám. Na rozdíl od jiných. Je mi jasný, že jedna opravdu z posledních větších fabrik tady, právě ode mne z kraje, pošupajdí pěkně a brzo na Ukrajinu :-((
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 1. 2005 8:28, Jirka
K těm mzdám: Já jsem sice venku nebyl, ale podle toho, co jsem slyšel od těch, co si tu práci tam zkusili, tak se absolutně nedá říci, že by svůj výdělek v cizině měli za stejnou práci jako doma. A pokud ten výdělek nevymění za koruny a neutrácí doma, ale tam, kde jej vydělali, tak z něho nemají o moc víc, než doma za výdělek domácí. Je docela možné, že poměr mezd u nás a v cizině neodpovídá poměru ekonomických výsledků. Také se situace bude lišit podle oboru té práce a kvalifikace jedince. Stejně tak nevěřím, že poměr EUR/CZK odpovídá skutečnosti. Skutečnost by se ukázala, pokud by se do výše mezd i mnoha cen na trhu nepletli politici. Možná máte i pravdu, že by si našinci zasloužili vyšší mzdy. Někteří určitě. Ale dokud budou jejich zaměstnavatelům vytvářeny překážky pro tvorbu odpovídajících ekonomických výsledků, tak je prostě nebude z čeho platit. Když musí zaměstnavatel lidem, které potřebuje k zajištění nekvalifikované práce platit neodpovídající minimální mzdu, musí ošidit ty kvalifikované. Umělé zvyšování mezd brzdí rozvoj firem a tím i samotných mezd. PAYG je jedním z nástrojů, který politikům ulehčuje deformace mezd a důchodů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 98 komentářů)
3. 1. 2005 16:58 | ruck
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 16:05 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 15:58 | Kateřina
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 15:47 | Fredy
Někdo děti mít může, ale nechce, jiný by je zase chtěl až moc, ale má smůlu. To může být první problém. A druhý hned následuje. Někdo vychová více dětí, ale moc se nepovedou a společnost to stojí další nemalé prostředky (léčení drogově závislých, alkohol a trestná činnost), jiní naopak jen jedno, ale úspěšné, které se rodině i společnosti, lidově řečeno "vyplatí". Pak jsou ale i případy, kdy rodina a společnost vynaloží slušné prostředky na vzdělání některých dětí a ty pak odejdou svůj um zúročovat do jiných zemí. Jak byste stanovoval kritéria pro tyto případy? Nebylo by lepší, aby si to "vyříkali" v rámci rodiny? Co do toho tahat stát?
Něco jiného je jistý stimul zlepšení demografického vývoje naší společnosti třeba pomocí zajímavé odpočitatelné položky, jak na dítě, tak na manželku, pokud je doma a nemá jiný příjem do určité výše. Jako na Slovensku, viz tento kalkulátor:
http://www.finance.gov.sk/mfsr/mfsr.nsf/DanovaKalkulacka.html
Osobně bych stejně na tuto notu „rodí se málo dětí“ moc nesázel. Žádné velké stimuly, půjčky, dotace a podobné levicové úplatky situaci nezmění. Jednak je to celosvětový trend u vyspělých národů a pak problém je částečně jinde. A to v prosperující ekonomice.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 15:03 | ruck
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 14:48 | ruck
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 13:43 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 13:11 | Fredy
Problém je vlastně jinde. V osvětě a v jasných, srozumitelných, kontrolovatelných a poctivých postupech politiků a vlády. Už jsem to psal několikrát. Penzijní reforma je zboží, které musí, kompetentní politici a úředníci, umět lidem prodat. Jen tak má svoji cenu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 12:51 | ruck
3. 1. 2005 12:49 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 12:34 | jkl
3. 1. 2005 12:30 | r2d2
Mezi námi - povinný systém je i levnější, neutratí se tolik na provizích. To by jistě pan Fredy ocenil.
3. 1. 2005 12:30 | r2d2
Mezi námi - povinný systém je i levnější, neutratí se tolik na provizích. To by jistě pan Fredy ocenil.
3. 1. 2005 12:19 | Fredy
Budou si lidé odkládat část ušetřených odvodů na sociální pojištění na stáří a nebo je „probendí“? Tahle polemika má stejný rozměr, jako cokoliv podobného. Viz regulace nájemného. Přitom nejjednodušší a nejlevnější řešení je právě v té svobodě rozhodování a volném trhu. Všechny možné ale.... vedou právě jen k omezování osobní svobody. Dokud to nezkusíme v reále, tak o tom můžeme diskutovat do aleluja. Můžeme na to vytvářet jednu komisi za druhou, nebo ještě lépe nějakou (dobře placenou) zahraniční poradenskou společnost.
Proč by si měli lidé jen spořit a to přes zprostředkovatele? Vždyť těch možností, jak naložit s volnými prostředky, je daleko více. Třeba to občas skloňované vzdělání. Velké šance skýtají nemovitosti. Asi hlavně do bydlení, ale nejen vlastní. Třeba i do podnikání. Právě, že to podnikání by mohlo získat nový rozměr. Pokud bychom snížili cenu práce (nemá nic společného se snížením čisté mzdy, právě naopak), tak věřím v oživení ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a hlavně k znovu "objevení" malého a středního stavu.
Pokud bude v naší republice zaveden nějaký povinný systém, ať už přes současné a nebo nějaké nové lovce našich financí, tak navrhuji přidat do zákona možnost se z tohoto někde odhlásit. A to včetně všech dopadů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 12:04 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 11:10 | Kateřina
Při dobrovolném spoření buď lidé spořit budou - pak stejně půjde většina přes zprostředkovatele. Nebo lidi spořit nebudou a pak to bude průšvih.
Doufám, že i kdyby zvítězila varianta povinné, bude to nejen u penzijních fondů, ale bude možné zvolit si jakýkoli produkt, vázaný na nákup anuity.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
3. 1. 2005 9:22 | Fredy
Ale ......
Obecně mám jakýsi odstup až obavu z něčeho, co je povinné. A zrovna tak prskám, když si stát „přivlastňuje“ právo rozhodovat a organizovat náš život. Na Slovensku vzniklo 8 nových finančních žraloků. I když jsou zatím v jakési kleci relativních jistot pro klienty, tak to na jejich dravosti a síle moc neubere. Jednou, třeba později, ukáží své zuby, třeba právě pomocí běžných poplatků a nebo za správu. Ovšem klobouk dolů před tím, že tamní politici nepodlehli nátlaku pojišťoven a penzijních fondů. Což si myslím, že se u nás nepovede. Neznám žádnou komisi, kde by nebyl zástupce lovců našich financí. Ani ta poslední a nejvíce medializovaná tzv. Bezděkova. Je tam údajně vysoký představitel České pojišťovny i když pod pláštíkem KDU-ČSL.
Ano poplatky, to je fenomén naší doby. Co by si například naše banky a pojišťovny počaly bez poplatků? Ale ani stát nezůstává pozadu, zvýšil některé (často používané) poplatky, aby v té státní pokladně alespoň chvilku něco bylo.
Na druhou stranu, když odhlédnu od možných rizik a budu si trochu protiřečit, tak přece jenom má Slovenská reforma jednu výhodu. Mladší lidé mají legální a státem kontrolovanou možnost získat vyšší výnosy v případě Růstového fondu, než je průměrná výše inflace a průměrný nárůst mezd. Nebo-li jejich část povinných odvodů má šanci na vyšší výnosy. To by v případě instalování penzijních fondů do povinného pilíře nikdy nenastalo.
I přes to všechno si myslím, že lepší reformu navrhuje ODS. I když k její realizaci asi nedostane jednotný mandát. Opírá se o svobodné rozhodnutí každého jedince. Tuto svobodu si málo která vláda dovolí pustit daleko od těla. A ty naše doposud nebyly jiné.
Každopádně Slovensku a jejich obyvatelům přeji, aby se jim penzijní reforma vyplatila.
3. 1. 2005 8:57 | Bolzano Bernard
Náklady DSS jsou minimální - nemusejí zaměstnávat pojisné matematiky, protože doživotní důchody budeou kupovány u životních pojišťoven. Náklad, na který by si měli ale tvořit rezervu, je kombinované výplatní schéma.
2) Souhlasím s názorem, že benchmarking zabudiovaný v zákoně je špatný. Slovensko se inspirovalo v Polsku - viz jejich reforma.
3) Větší chyba ale je - v jednom okamžiku může být člověk pouze u jedné DSS. To je velká chyba, nevím, proč to tak je.
4) Pro mne hodně zajímavé - vyšachovali doplňkové dochodkové společnosti, nepoužili k transformaci na druhý pilíř, ale vytvořili ho nový. DDS nechali ve třetím. Pokud by u nás postupovali politici stejně - penzijní fondy by ostrouhali i když si nyní brousí zuby, že se z nich stane povinný druhý pilíř.
... Těch zajíémavých věcí je tam dost, plusy i mínusy. Obecně si myslím, že v celku je to dobrá reforma.
Stránka 5/5
Následující