Reformovaný systém zjednodušeně řečeno vypadá následovně. Slováci, kterým je v současnosti 16 let a méně, automaticky vstoupí do druhého, spořícího pilíře. Jejich odvody se rozdělí následovně: z hrubé mzdy půjde do průběžného pilíře půjde 9 %, do spořícího také 9 %, další 4,7 % budou směřovat do nově vytvořeného rezervního fondu, který má sloužit k financování nákladů důchodové reformy, a 6 % do Sociální pojišťovny na invalidní důchody. Lidé, kterým je více než 16 let, se mohou rozhodnout, zda vstoupí do druhého pilíře či zůstanou pouze v pilíři prvním. Do druhého pilíře mohou teoreticky vstoupit i ti, kteří mají jen několik málo let do důchodu, ovšem nárok na důchod z něj získají jen v případě, že do něj spořili minimálně 10 let. A pro starobní důchodce je již vstup do 2. pilíře bezpředmětný. Mohou nicméně nově bez omezení pobírat důchod a zároveň pracovat. (Lidé, kteří zůstanou v prvním pilíři, do něj budou přispívat 18 %, platby do rezervního fondu a na invalidní důchody jsou pro všechny stejné). A nelze samozřejmě opomenout pilíř 3., který nabízí možnost dobrovolného připojištění na důchod.
Je třeba také dodat, že slovenská penzijní reforma zdaleka neznamená "jen" zavedení druhého, spořícího pilíře. Zásadními změnami totiž prošly i průběžný a dobrovolný pilíř.
Slováci hledají důvod, proč přecházet do spořícího pilíře
Změny průběžného pilíře platí již od 1. ledna 2004. Byl zvýšen věk pro odchod do důchodu na 62 let, ale především byl systém posílen o prvky zásluhovosti. Výše důchodů tedy bude věrněji kopírovat plat, který člověk po celý život pobíral, což prakticky to znamená jejich zvýšení. Lidem s nízkými příjmy ovšem úprava přinese naopak pokles penzí.
A tak Slováci, kteří se rozhodují, zda vstoupit do 2. pilíře či zůstat v prvním, nejsou v jednoduché situaci. Předpokládané výše důchodu si totiž mohou spočítat na internetových důchodových kalkulačkách, např. na stránkách Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR. A na těchto výpočtech názorně uvidí, co způsobily úpravy průběžného pilíře. Například třicátník, který se chystá na odchod do penze v 64 letech, by ke svému překvapení z prvního i z druhého pilíře pobíral prakticky stejný důchod. Podle odhadů námi oslovených odborníků se 2. pilíř občanovi vyplatí nejdříve po 30 letech účasti.
| Kolik na Slovensku? |
|
Chcete si spočítat, jaký důchod byste měli po penzijní reformě na Slovensku? Máte možnost. |
Zvýšení důchodů? Odsunutí problémů na budoucí generace
Jak bylo řečeno výše, průběžný pilíř byl nastavený poměrně štědře. "Řada lidí si dnes proto klade otázku ´proč riskovat a ukládat své peníze do kapitalizačního pilíře´, říká Peter Bero, ředitel brokerské společnosti AFS. Náhradový poměr v průběžném pilíři totiž má dosahovat téměř 50 %. Průběžný systém by ale měl fungovat především jako pojistka pro ty nejchudší, tedy garantovat jakýsi minimální důchod, tvrdí někteří ekonomové a z tohoto důvodu slovenské úpravy kritizují. Podle Ivana Švejny a Martina Chrena ze slovenské Nadácie F. A. Hayeka, je faktické zvýšení průměrných důchodů pouze odsunutím současných problémů na budoucí generace. "Zvýšení náhradového poměru se projeví i v celkovém nárůstu výdajového zatížení v budoucnosti, což povede k růstu přerozdělování ve slovenské ekonomice," píší Chren a Švejna v publikaci Důchodová reforma slovensky.
Pokud vás zajímá, jak chtějí naši političtí představitelé ozdravit český penzijní systém a co si o jejich plánech myslí odborníci, podívejte se na stránku http://reforma.penize.cz
Názory politických stran i odborníků
Je ovšem třeba také dodat, že ani slovenské ministerstvo práce netvrdí, že průběžný pilíř bude za těchto podmínek fungovat věčně. Jeden z jejich argumentů hovoří o tom, že 1. pilíř má sloužit jako přechodné zvýšení životní úrovně důchodců do roku 2010. "Uvažujeme o tom, že pak by systém přešel na valorizaci podle inflace," říká Marek Lendacký, generální ředitel sekce sociálního pojištění a důchodového spoření Ministerstva práce SR. A navíc, podle ministra práce Ĺudovíta Kaníka v zájmu vlády není, aby na nový systém přešlo příliš mnoho lidí, kvůli výpadku příjmů Sociální pojišťovny.
DSS: opravdu konkurence?
Licenci na provozování důchodové správcovské společnosti získaly společnosti Credit Suisse, ING Allianz, ČSOB, Aegon, VÚB Generali (Banca Intesa), Prvá dochodková sporitelna (Erste Group) a Sympatia - Pohoda.
Důchodové správcovské společnosti
Při prvním pohledu se zdá být všechno v pořádku: vklady slovenských občanů se budou snažit DSS co nejlépe zhodnotit na kapitálových trzích, přičemž si budou vzájemně konkurovat. Jenže už na ten druhý to vypadá trochu jinak. Pro klienty totiž mezi jednotlivými DSS prakticky není rozdíl, což je způsobeno především ustanovením zákona. Podle něj mají správci důchodových fondů povinnost garantovat výnosy vůči konkurenci. Pokud výkonnost nejrizikovějšího fondu bude o více než polovinu horší než průměrná výkonnost konkurence, musí DSS sáhnout do svého majetku a peníze dorovnat. Podobné limity platí i pro fondy smíšené (70 % výkonnosti konkurence) a konzervativní (90 %). "Povede to buď ke kartelizaci, a to takové, že všechny DSS budou mít prakticky totožná portfolia, anebo ke zcela konzervativnímu investování," myslí si Martin Thomay.
Další problematickou částí reformy jsou poplatky. Ty jsou prakticky jediným zdrojem příjmů správcovských společností, majetek klientů je od majetku firmy oddělen (je uložen u depozitáře). Martin Thomay ovšem tvrdí, že poplatky jsou i vzhledem ke srovnání s jinými zeměmi (viz tabulku) nereálně nízké a že lobbing DSS časem prosadí jejich zvýšení. Což by ovšem prakticky znamenalo snížení důchodů z 2. pilíře. Jeho slova může potvrzovat i fakt, že návratnost investic DSS dnes odborníci odhadují na 9 - 15 let (společnosti kromě jiného masivně investovaly do reklamy, do agentů, kteří pro ně sjednávali smlouvy s klienty apod.).
| Poplatky ve světě jako % z příspěvků | |
| Argentína | 23 % |
| Bolívie | 5,5 % |
| Kolumbie | 14,1 % |
| Chile | 15,6 % |
| Peru | 19 % |
| Mexiko | 22,1 % |
| Polsko | 8 - 10 % |
| Slovensko | 1 % |
| Zdroj dat: Světová banka, KNUiFE | |
Ví někdo, jak se budou vyplácet důchody?
| Kolik bude váš důchod po reformě? |
|
Víte, jaký důchod vám dá stát? Budete na tom po plánované reformě lépe nebo hůře? Spočítejte si, co vás čeká! |
Úspěšná, či neúspěšná reforma?
Už to, že se Slováci k důchodové reformě odhodlali a skutečně ji provedli, je pro nás při současné míře zodpovědnosti našich politických představitelů jako příběh z oblasti sci-fi. Nový systém bezpochyby obsahuje řadu pozitivních prvků, jenomže mnoho našich východních sousedů pochybuje o tom, zda je zvolený model celkově skutečně dobrý. "I když nelze ´slovenské cestě´upřít jisté plusy, při hodnocení podle většiny klíčových ukazatelů úspěšnosti reforem, jako jsou snížení státního přerozdělování, posun k vlastnickým právům, odvrácení hrozící krize či odklon od státní závislosti k osobní zodpovědnosti, by neuspěla," tvrdí Ivan Švejna a Martin Chren.
Není v možnostech tohoto článku postihnout všechny důležité aspekty slovenské penzijní reformy. Protože se domníváme, že pro ČR je nový systém našich sousedů mimořádně zajímavý, budeme se mu věnovat i v dalších článcích. Zaměříme se v nich např. na to, zda reforma může vyřešit deficity penzijního systému, jak bude nově fungovat třetí pilíř, podrobněji rozebereme fungování DSS a tak dále.
Co si o Slovenské reformě myslíte? Co bychom měli převzít i my? Čeho se naopak vyvarovat?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 1. 2005 22:18, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
To teoreticky ano, ano, musíte však počítat také s nějakými těmi parazitismy a šumy odkoukanými ze života, třeba:
1. Čím budete dnes šetřit více s vodou, o to více budete za vodu, nakonec, platit :-)
2. Čím budete tady více pracovat a ke svémi drobnému podnikání si vezmete ještě další a další vedlejšáky, tím budete mít, nakonec, méně, a budete fyzicky a duševně odepsaný o pár let dříve :-)
Poznámka pro body 1 a 2: tím tzv. nakonec myšleno, až se tak začne chovat většina populace, což není pod tlakem událostí zase takový problém, že. Proto za jakýsi domácí úkol ode mne máte si (a jen pro sebe) zdůvodnit, proč tomu asi tak je a jaké to má obecnější příčiny a důsledky, v mnoha rozměrech, třeba nakonec i v té rozdílnosti úrovně mzdy za stejnou práci :-))
Jo, a k těm bažantům, vlastně k nám, neboť asi z nás také budou jednou důchodci. Tak čím bude postupně o něco menší a menší pytel se zrním pro uměle odchovávané bažanty (mluvím o nich příhodně jinde), tak přece tím, že když je nějakým způsobem přesvědčím (cha, chááá) ať spolu závodí ve spurtu ke krmítku a v rychlosti zobání, tak se přece líp mít nebudou: tím ten pytel přece nenaroste! Pravda, pokud mezitím nesáhnu do jiného pytle se zrním (určeného pro kohosi či cosi jiného). A pokud tyjátr se "závoděním" bažantů neberu jako chytrácký způsob jak si zajistit, aby byl mezi bažanty ještě nějakou chvíli klid. Tedy než půjdou pod nůž, pardón a opravuji, před tu brokovnici, jak píšu jinde.
Takto nějak mi začíná a čím dál tím více připadat ta pravá a skutečná podstata přístupů politiků a ekonomů k diskutované důchodové reformě: má to totiž být reforma pro bažanty a ne pro ten pytel se zrním.
A jen tak na okraj, já třeba nad tím oranžovým Juščenkem nijak nejásám. Na rozdíl od jiných. Je mi jasný, že jedna opravdu z posledních větších fabrik tady, právě ode mne z kraje, pošupajdí pěkně a brzo na Ukrajinu :-((
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 1. 2005 8:28, Jirka
K těm mzdám: Já jsem sice venku nebyl, ale podle toho, co jsem slyšel od těch, co si tu práci tam zkusili, tak se absolutně nedá říci, že by svůj výdělek v cizině měli za stejnou práci jako doma. A pokud ten výdělek nevymění za koruny a neutrácí doma, ale tam, kde jej vydělali, tak z něho nemají o moc víc, než doma za výdělek domácí. Je docela možné, že poměr mezd u nás a v cizině neodpovídá poměru ekonomických výsledků. Také se situace bude lišit podle oboru té práce a kvalifikace jedince. Stejně tak nevěřím, že poměr EUR/CZK odpovídá skutečnosti. Skutečnost by se ukázala, pokud by se do výše mezd i mnoha cen na trhu nepletli politici. Možná máte i pravdu, že by si našinci zasloužili vyšší mzdy. Někteří určitě. Ale dokud budou jejich zaměstnavatelům vytvářeny překážky pro tvorbu odpovídajících ekonomických výsledků, tak je prostě nebude z čeho platit. Když musí zaměstnavatel lidem, které potřebuje k zajištění nekvalifikované práce platit neodpovídající minimální mzdu, musí ošidit ty kvalifikované. Umělé zvyšování mezd brzdí rozvoj firem a tím i samotných mezd. PAYG je jedním z nástrojů, který politikům ulehčuje deformace mezd a důchodů.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (98 komentářů) příspěvků.