Stavební spoření není výhodné pro každého

Velice trefne vyjadrene. Pocitam-li spravne, tak zvyseni poplatku sporitelen od roku 1997 cini 680%. To je skoro 20x vic nez inflace od te doby (cca 35%)!! A skoro nikomu to nevadi, vcetne ochrancu verejnych financi, ze kterych je to nota bene placeno.
Jen pro uplnost bych dodal k tomu statnimu organu (MF), ze je rizeno nasimi zvolenymi zastupci. Coz zajiste mnohe vysvetluje.

Dovoluji si poznamenat, že se mýlíte. Udávané hodnoty jsou o řád níže. Tedy pololetní a kvartální. Ročně to bylo 100,-.
1997 100 1998 100 1999 115 2000 140 2001 160 2002 180 2003 290 2004 290

V r. 1997 byl poplatek u ČMSS 50,- Kč ročně (25,- pololetně). V r. 2003, tedy za 6 let, to bylo 390,- tedy téměř osminásobek. Podle vyjádření MF ČR je to naprosto v pohodě. Nevidím jediný důvod, proč by spořitelny nemohly zdražovat poplatky dosavadním tempem, mají k tomu požehnání státního orgánu.

V názoru na úvěrování se vůbec nelišíme! Asi jsem se špatně vyjádřil. Můj názor není v žádném případě "úvěr za každou cenu". Naopak. Jen si myslím, že stavební spoření vzniklo právě pro ty, pro které je rozumný úvěr jedinou možnou cestou k rychlému řešení bytových potřeb. Proto jeho těžiště opravdu vidím v úvěrování bytových potřeb, nikoliv ve spoření na bytové potřeby. To ale v žádném případě neznamená, že úvěr by si měl brát každý!

Zas tak moc se mě to nedotklo :-), ale jen mám jiný názor na úvěrování. Myslím, že úvěr má přijít na řadu teprve po vyčerpání zdrojů vlastních, což samozřejmě mnoho lidí odmítá. Je to jakási míra osobní ochoty k zadlužování se. A chápu Váš argument směrem k blokaci peněz jednoho ve prospěch jiného. Nelíbí se mi však státní participace při nízkém poměru úvěrů, protože pak je evidentně státní podpora málo cílená. Jinak historii německého a tím i světového STS máte evidetně zvládnutou :-)

Přestože jsem za zvýšení poplatku spořitelny dost ostře, alespoň myslím, kritizoval, tak se domnívám, že zvýšení hrozí, ale již ne dramaticky. Osobně myslím, že v řádu několika málo desítek procent za šest let.
To však nemění nic na naznačené ztrátovosti stokorunového spoření v případě jakéhokoliv růstu poplatků.

To auto si ze stavebního spoření klidně můžete koupit i v tak civilizované zemi, jako je Německo. Jenže tam Vám k němu státní příspěvek přidali jen v případě, že Váš zdanitelný příjem byl menší než 50 000 DM (nebo 100 000 v případě manželů).

To "vydělání" je pustá teorie, ve skutečnosti spořitelna za 5 let poplatky zvýší nejméně na pětinásobek, takže budete v hlubokém mínusu.

Omlouvám se, pokud se Vás dotkla formulace "nepochopení ....", nebylo to myšleno tak osobně, jak jste to vzal. Moje zamyšlení vychází z historie stavebního spoření, které, pokud se nepletu, prapůvodně fungovalo na principu sdružování prostředků spořitelů a losování "účastníka", kterému pak bylo zafinancováno bydlení. Posléze bylo toto losování nahrazeno poskytováním úvěrů na základě stanovených pravidel. Z toho vyplývá i můj názor na to, že základním principem stavebního spoření není si výhodně naspořit, ale výhodně si minimálně 50% (dnes již většinou 60%) půjčit. A aby bylo z čeho, musím se smířit s tím, že někdo si koupí se státní podporou auto. Proč ne, když jeho úspory byly 5 let blokovány a někdo jiný tak mohl financovat své bytové potřeby...

Děkuji za označení "nepochopení stavebního spoření". V nějakém vztahu se stavebním spořením zabývám cca 8 let. A vězte, že z několika možných stran. Není to mnoho, ale na alespoň určité pochopení by to stačit mohlo. Teď k věci.
ciuji: ...například úpravu bytu či domku - výměnu střechy, oken, atd., což se ze stavebního spoření reálně pořídit dá), by neměl pouze spořit, ale měl by následně využít i úvěr od stavební spořitelny...
Proč by si "měl" někdo brát úvěr a platiti úroky, zvládne-li to utáhnout ze své smlouvy (případně více členů rodiny)? Na druhou stranu ano. Pokud nezvládne, potřebuje úvěr a je to mnohdy jediná cesta k dostatku peněz na větší investici do bydlení. V současnosti mají stavební spořitelny spíše příliš peněz na účtech klientů a málo úvěrů. Poměr se naštěstí z tohoto pohledu každoročně vylepšuje (tj. rostou úvěry). Ano, systém st. spoření potřebuje tzv. přátelské klienty, ale český jich má zatím dost, až příliš. Osobně jsem napadal fakt, který mi je znám, a to skutečnost, kdy si rodina spoří na děti a sebe, a následně si koupí nové auto se státní podporou. Navíc podle výpočtů, které uvádí tabulka, státní podpora často financuje právě poplatky a !!!nikoliv přímo bydlení!!!!.
Alternativa ke 100 Kč? Bez nadsázky: prasátko, polštář, matrace, hrneček. Jsou to varianty jen zanedbatelně horší. Navíc v "ostatních" spořitelnách je poplatek vyšší (pak je prasátko i ekonomičtější). Npočítaje s tradičním zvýšením poplatku během spořícího cyklu. K tomu odpadá administrativa a případné poplatky za převod z účtů, případně měsíční návštěva spořitelní pokladny.
Stavební spoření, jako produkt, mám velmi v oblibě, ale nebudu jej bránit v době, kdy slouží stále méně svému účelu. Nicméně, Vámi předložené argumenty rozhodně k diskuzi jsou. Takže děkujeme za ně.

Článek je velmi zajímavý. Zvláště mě pobavilo 28 Kč "vydělaných" po celé době spoření a ukládání 100,-- Kč měsíčně po dobu 5 let.

Opět se musím omluvit, ale zjišťuji, že pokud jsem první přispěvatel, systém na některé klávesy vkládá rozepsaný příspěvek!!! Tak tedy znovu: Dovolte mi zamyšlení nad touto větou z článku: "Otázkou zůstává, zda je státní podpora zajímavá spíše pro spekulanty, nebo pro skutečně podporypotřebné spořitele na bydlení." Podle mého názoru ukazuje nepochopení systému stavebního spoření. Ten, kdo chce použít tento produkt na bydlení (čímž nemyslím zrovna pořízení bytu 3+1 v Praze, ale například úpravu bytu či domku - výměnu střechy, oken, atd., což se ze stavebního spoření reálně pořídit dá)by neměl pouze spořit, ale měl by následně využít i úvěr od stavební spořitelny. Aby ovšem bylo z čeho půjčovat, musí být v systému dostatek peněz. A ty tam nepřinesou pouze ti, kteří chtějí využít úspory na bydlení, ale z podstatné části právě ti, které láká státní podpora a (zatím) nedaněný úrok, tedy ti, které autor nazývá "spekulanty". Pokud by systém nebyl dostatečně atraktivní pro pouhé střadatele (tedy podle autora spekulanty), měli by smůlu i oni autorem zmínění "podporypotřební spořitelé na bydlení", protože zdroje na jejich úvěrování by byly velmi omezené... Pokud jde o hodnocení výhodnosti, myslím, že by autor měl uvést srovnání s nějakou reálnou alternativou, tedy ukázat, kam výhodněji ukládat 100,- měsíčně. Myslím tím opravdu reálnou alternativu, tedy nikoliv třeba fond, který 100,- Kč investici nepřijme. Já takovou alternativu vidím pouze v penzijním připojištění, ovšem až od věku 55 let, kdy je minimální doba spoření rovněž 5 let. Kam by si ale měl tuto stokorunu ukládat mladší člověk?

Dovolte mi zamyšlení nad touto větou z článku: "Otázkou zůstává, zda je státní podpora zajímavá spíše pro spekulanty, nebo pro skutečně podporypotřebné spořitele na bydlení." Podle mého názoru ukazuje nepochopení systému stavebního spoření. Ten, kdo chce použít tento produkt na bydlení (čímž nemyslím zrovna pořízení bytu 3+1 v Praze, ale například úpravu bytu či domku - výměnu střechy, oken, atd., což se ze stavebního spoření reálně pořídit dá)by neměl pouze spořit, ale měl by následně využít i úvěr od stavební spořitelny. Aby ovšem bylo z čeho půjčovat, musí být v systému dostatek peněz. A ty tam nepřinesou pouze ti, kteří chtějí využít úspory na bydlení, ale z podstatné části právě ti, které láká státní podpora a (zatím) nedaněný úrok, tedy ti, které autor nazývá "spekulanty". Pokud by systém nebyl dostatečně atraktivní pro pouhé střadatele (tedy podle autora spekulanty), měli by smůlu i oni autorem zmínění "podporypotřební spořitelé na bydlení", protože zdroje na jejich úvěrování by byly velmi omezené... Pokud jde o hodnocení výhodnosti, myslím, že by autor měl uvést srovnání s nějakou reálnou alternativou, tedy ukázat, kam výhodněji ukládat 100,- měsíčně