Evropa nebo Amerika?

Autor prezentuje v zásadě správnou analýzu ale dopustil se dvou nepřesností 1.) Říkejme raději zpomalení e. růstu než stagnace západoevrospké ekonomiky (tento rok expektace růstu EMU 1-2% yy, což lze označit za podprůměrný dlouhodobý růst ekonomiky); toto zpomalení růstu ekonomiky lze však označit nikoliv za srtukrurální ale stejně jako v případě USA cyklické . všimněte si průběhy hospodářských cyklů obou hlavních ekonomik - Evropa navzdory očekávání analytiků v roce 2000 (včetně mě) velmi těsně reflektovala propad americké ekonomiky a podobně bude reflektovat vzestup americké ekonomiky jak tomu nasvědčují ukazatele z Q1 2002 - důvodem je závislost evrospké ekonomiky na americké vzhledem k vysokému podílu čistých exportů na HDP v případě Eurozóny; tato závislost neplatí naštěstí opačně; autor článku má pravdu v tom, že produktivita práce v USA je vyšší než v Evropě, že v době poslední hosp. stagnace americké firmy pružným trhem práce zajistila svižný růst produktivity práce, což není obyklé: je to znamením dvou faktů: a) Americké trhy jsou efektivnější b) stále probíhají technologické změny, které posunují hranice růstu potenciálního HDP, byť po desetinách procenta oba tyto důvody pak zajistí trvale kvalitnější fundament pro uložení dlouhodobých investic, neotřesitelný cykličností reálného HDP, vyvolaného v posledním případě nadměrnými zásobami a kapacitami a výrobou; Zpomalení evropské ekonomiky je tedy cyklické stejně jako v případě ameriky; bude-li se dařit ameriuce, bude se dařit Evropě, která má v poslední době hospodářské cykly synchronizované s USA a pokud se nebude dařit americe nebude se dařit ani Evropě; strukturální zaostávání Evropy za Amerikou se projevuje v tom, že i když v době hospodářského útlumu obou regionů EMU předstihne USA v růstu HDP o nějaou desetinu procenta, desetiletí hospodářské expanze USA v 90-letech a věřme, že i řadu let po roce 2002 se vyznačovalo rychlejším růstem HDP USA než Evropy o cca 1-2%. 2) Druhá nepřesnost článku - nevím, odkud bere autor přesvědčení, že Eurozóna má vyšší růst inflace - jerstli tím myslí lednový růst způsobený mimořádnými faktory jako deregulacemi některých cen, růstem cen potravin nebo zdražováním některých firem služeb vzhledem k zaokrouhlování marek, lir, peset a jiných měn na silnější jedotky vyjádřené v eurech, pak je tento názor nesprávný - analytici se sice liší v názorech, jestli ECB bude snižovat své sazby tento hospodářský cyklus (70% ne - 30% ano včetně mě), nicméně panuje konsensus, že současný růst inflace je dočasný a CPI v meziročním vyjádření se do poloviny roku podívá na 1,5% (cíl ECB růst CPI 2%), je dost možné, že i níže, což ECB, pokud odhlédne od solidních růstových perspektiv své ekonomiky v závislosti na americké může ještě reflektovat svou monetární politikou; rovněž předstihové ukazatele Eurozóny naznačují zpomalování disinflace v Eurozóně, ale ceny stále vzhledem k pomalému růstu Eurozóny rostou pomaleji, jinými slovy inflace se snižuje! -

Dolar reaguje velmi negativně na Bushovy tarify, zdá se, že to obchdníci berou jako signál, že Bushova administrativa je přeci jen vstřícnější protekcionismu -že by konec "strong dollar policy"?

Nevim co nazýváte tou bublinou. Bublina byly urcite nerealisticka ocekavani ohledne budouciho vyvoje zisku a trzeb u "internetovych" i jinych technologickych spolecnosti, kde analytici tvrdili ze spolecnost ma sice aktualni P/E treba 300, ale to prece nevadi, protoze dalsich 10 let ji poroste zisk kazdy rok 60%. Pote co se ukazalo ze takovy rust je nemozny, tak bublina v roce 2000 praskla. Od te doby ale trhy prosly vyraznymi korekcemi cen akcii, musely se vyrovnat s propady zisku, bankroty, spatnymi makroekonomickymi daty a nakonec i s utoky teroristu. Nedomnivam se proto, ze by v soucasnosti existovala na americkem trhu nejaka bublina v podobe nadhodnoceni celeho trhu, nebo jiz zminenych technologii. Samozrejme ze je mozne najit jednotlive spolecnosti kde lze povazovat jejich cenu za nadhodnocenou, ale takove firmy existovaly a budou existovat na trzich vzdy. Tvrzeni nekterych analytiku ze akcie jsou stale predrazene (mimochodem tech samych kteri je jeste na konci roku 1999 vehementne doporucovali k nakupum), protoze hodnoty soucasnych P/E ukazatelu jsou vysoke jsou dost kuriozni, protoze po roce velmi vyraznych propadu zisku (nekdy i takovych ktere nemely v historii firem obdoby) asi tezko budou P/E na nizke urovni. Rada firem ale jiz vidi zlepseni svych vysledku a pokud to opravdu nastane, tak budou zase zisky na uplne jinych hodnotach nez dnes. Rychla reakce na hrozbu recese v podobe snizovani urokovych sazeb na makroekonomicke urovni, zestihlovani a snizovani nakladu na urovni spolecnosti, vytvorila dobre predpoklady k opetovnemu obnoveni rustu US ekonomiky, coz ostatne v posledni dobe potvrzuji zverejnovana data. Nemyslim si ani ze by US ekonomika byla ve stejnem stavu jako JV Asie pred krizi, nebo ze by duvera americkych spotrebitelu a investoru byla natolik otresena ze by to ohrozilo dalsi vyvoj ekonomiky. To je asi ale na delsi povidani...

S tím lze určitě více než souhlasit. Pokud ovšem dojde ke skutečně silnému zlomu důvěry amerických investorů bude efekt dalekosáhlý a jistě zasahne nejen Ameriku, ale i Evropu. Přesto budou stále existovat akcioví investoři a budou hledat nové příležitosti. Jako již mnohokrát v historii. Pak by mohlo jít zpočátku o velmi obezřetný a selektivní výběr některých "nových" trhů. Bohužel jsou mi trhy typu "Čína" momentálně příliš vzdáleny.

Tak to je fakt síla...

Za sladkým snem portfoliomanažerů, že technologie nemohou jít špatně, protože jsou o něčem jiném, byl klasický stádový efekt vyvolaný minulými výnosy. Podobně je tomu s americkým snem. Aby bylo jasno, nečekám, že nutně bublina praskne zítra nebo pozítří. Jen bych dal pozor na přecenění růstového potenciálu americké ekonomiky. Amerika se nachází v mnohém v podobné situaci jako JV Asie před asijskou krizí. Předražené akcie, několik let obrovských přílivů kapitálu hledajících růstovou oblast stůj co stůj. Co s těmi penězi udělala Amerika je jasné, financovaly (netto) soukromou spotřebu. Tedy klasický efekt letadla, nebo chcete-li cyklický efekt - jenže s velmi dlouhým poločasem. Oddych v růstu na krátkou dobu nevadí, případný zlom důvěry může mít ale dalekosáhlý efekt.

Myslím, že zaměňujete příčinu a následek, např. od srpna71 do června 73 dolar oslabil proti jenu o 25%, přestože amerciká ekonomika zrychlilia z 3,2% v r. 1971 na 5,4% v roce 73, nebo v roce 1982 Amerika zažila pokles -2,3% (Japonsko rostlo o 3,4%) přesto dolar posílil o více 10%. Ekonomický růst ovlivňuje měnu spíše sekundárně, skutečné "turning points" spíše způsobují změny v oficiální monetární (kursové) politice a jejich vnímání trhem.

Působení měnového rizika je samozřejmě velmi důležitým aspektem. Goldman Sachs publikoval analýzu, že se euro dostane až někam nad paritu. Posílení eura je však úzce spojeno s tím, že evropská ekonomika nabere dech, zatímco Amerika bude stagnovat. Pokud se tak nestane, nelze asi očekávat výraznější posílení eura vůči dolaru.

Aniž bych o oné transakci něco konkrétního věděl, tak toto je mnohem důvěryhodnější reakce než Jerryho prapodivný výlev. Ale k věci - myslím, že Evropa je prostě další módní vlnou, která zachvátila naše milé portfolio manažery. Já osobně nemám důvod, proč bych měl peníze v evropských titulech nějak výrazně mít, možná jedině jako protiváhu dolaru - investice v euru jsou přeci jen z hlediska kurzového rizika bezpečnější.

Nezklamal jste mě. Čekal jsem podobnou reakci. Máte pravdu, že jsem byl přímým nadřízeným dvou lidí, kteří teď dřepí ve vyšetřovací vazbě a čekají na soud. Dovolím si dodat, že jsem přijal přímou zodpovědnost za to, co provedli, a nabídl jsem svou rezignaci, ale trochu nechápu, jakou to má souvislost s vývojem světové ekonomiky. Jestli se mnou máte nějaký problém, tak se přestaňte schovávat za svůj nick. I když lidé jako Vy k tomu obvykle nemají dost odvahy.

Když to říká pan Burjánek, tak to má váhu. Patří totiž mezi několik lidí, kteří museli odejít z ČSOB kvůli přímé zodpovědnosti za skandál při obchodech s americkými obligacemi, na nichž v roce 2000 ČSOB prodělala 2,5 miliardy Kč. Trochu drahé školení...

To sice ano, ale musíte si uvědomit, že penzijní systém v USA je ve srovnání s Evropou či Japonskem pořád relativně nejzdravější. Samozřejmě, pokud by USA prošlo nějakým šokem, může se i relativně zdravý systém zhroutit, ale to je možno vždy a všude...

Myslím, že potenciálním problémem pro Ameriku může být větší cykličnost úrokových sazeb v blízké budoucnosti. Fed snížil sazby výrazně více než ECB, což povede k vyššímu ekonomickému růstu v roce 2002, ale také to znamená, že je dokonce roku a příští rok asi zvýší výrazně více. Nezapomeňme také, že Fed věří, nebo alespoň tak jedná, jako kdyby věřil ve Philipsovu křivku, což znamená, že na vysoký růst, který Ameriku letos čeká, velmi pravděpodobně zareaguje zvýšením sazeb. Pokud Fed zvýší sazby jednorázově a doprovodí to komentářem, že pouze stahuje zpět "emergecny rate cuts" po 11. září, tak to trhy bez problémů zvládnou a výhled pro USA je velmi pozitivní. Pokud se však sazbami bude opět snažit o "fine tunning" a "ochlazování" ekonomiky, trhy to pravděpodobně příští rok budou snášet velmi špatně.

Ameriku možná čeká jeden problém, který ještě nedávno nemusela řešit - penzijní reforma. To, co jsme viděli na příkladu Enronu (lidé přišli o své úspory na důchod, protože byly z velké části investovány do akcií mateřeské firmy), je jen vršek ledovce, který by v případě velkých problémů mohl americkou ekonomiku slušně ohrozit.

Velmi dobrá analýza, děkuji. Jen bych asi nebyl tak jednoznačný v prvním bodě - cyklická vs. necyklická recese. I USA má spoustu strukturálních problémů, které je potřeba řešit, ale uznávám, že jich je méně než v Evropě.