Diskuze: Evropa nebo Amerika?

Nesoouhlasím ani v nejmenším. Hlavní americké akciové indexy nejsou předražené, odpovídají zhruba fundamentální "fair value". Srovnání s jihovýchodní Asií je totálně mimo, vůbec nebere v úvahu radikálně jinou kvalitu bankovních systémů v USA a v Asii. Navíc v Asii byly spouštěcím mechanismem krize nadhodnocené měny s pevným kursem. Amerika zkrátka NENÍ Asie.

Myslím, že rozpory v našich názorech jsou hlubší. Např. já odmítám, že by hospodářský růst vytvářel inflační tlaky, inflace je podle mě především monetární fenomén lépe řečeno měnový (kursový) fenomén. Ekonomika může růst v závistlosti na svobodě, zákonech, technologi a vůli lidí vytvářet bohatsví bez inflace, je- li měna silná. Inflace se historicky stala problémem až tehdy, kdy měna přestala být vázána na zlato. Např. v 19. století, kdy svět zažil dramatický hospodářský růst známý jako Průmyslová revoluce, inflace de facto neexistivala. Naopak sedmdesátá léta, kdy se devalvace staly častou záležitostí, vešla ve známost jako období Velké inflace. Budu psát ekonomické komentáře na tomto serveru, takže se těším na Vaše případně polemické reakce. Krátce k zplošťování výnosové křivky: Samozřejmě souhlasím s tím, že dlouhé obligace budou rate hikes zasaženy méně a zůstane-li dolar silný, tak v období, kdy Fed alespoň načas přestane se svým aktivismem budou mít prostor k posílení. Když Fed začne zvyšovat sazby aby "ochladil" ekonomiku a dolar zůstává silný, tak se výnosová křivka zplošťuje, zvýšý-li je dramaticky, tak že způsobí nejen zpomalení ale i možnou recesi, tak výnosová křívka může být inverted, protože investoři vědí, že Fed bude muset sazby zase dramaticky snížit (aby nedošlo k recesi), nikoliv proto, že by Fed svým aktivismem snížil inflační očekávání. I kdyby rate hikes snižovaly inflaci, tak by dlouhé obligace při výnosu řekněmě 6 procent "nikdo" nekupoval, pokud by T-bills nesly 6 procent a nikdo by v blízké budooucnosti nečekal, že se to změní. Dlouhé obligace v takové situaci posilují proto, že investoři vědí, že krátké sazby se brzy podstatně sníží ( aniž by to ovlivnilo inflaci) a dlouhé obligace, tak relativně získávají na hodnotě.

Zeptat se můžete, ale nevím jestli jsme ten pravý na fundovanou odpověď co se terminologie Fedu týče... spíš se jedná o hantýrku trhu než o oficiální názvosloví; myslím, že opak neexistuje, ale jako kontrtast mě napadá právě zmiňované Emergency cuts... změna úrokových sazeb v poslední době snížení, jestliže došlo k nějaké nálehavé situaci v ekonomice: v 80-letech krach na Wall Streetu, 1997 Asijská krize, Credit-crunch, pád důležitého fondu v USA nebo 2001 a teroristické útoky na Ameriku - ve všech případech Fed zřejmě moudře zásobil trhg likviditou aby nedošlo k zastavení funkce trhu, tvorby nabídky a poptávky... takové případy asi nelze označit jako fine-tunning; rovněž tento rok, jak začne fed zvyšovat úrokové sazby aby předešel nebezpečí inflace a připravil ekonomiku na její oživení bude zamýšleno jako výraznější dorovnání předchozích škrtů v ceně peněz - půjde o graduální proces zatím neznámé intenzity a všeobecně se počítá s tím, že tento proces bude několikanásobný; tak velké zvýšení úrokových sazeb zřejmě nejde udělat najednou; myslím že i tento proce není fine-tunningem,... i když i tak bude Fed pravidelně vyhodnoicovat jak se mění ekonomická situace a předpoklady, vážit své komentáře... jsou to jiné situace než jak jsem psal o ČNB a SCB právě v těchto měsících...

No a co se týče první části příspěvky - ano sazby jsou předstihovým ukazatelem inflace; jenže.. Fed může svou monetární politiku modifikovat i jiným parametrům ekonomiky než je inflace, třeba deficitu zahraničního obchodu, státního rozpočtu, produktivitě práce, zajištění likvidity na trhu, atd. no a právě v případě dlouhých bondů platí, že ty apsorbují vše co se týká inflace (když pominu šachy kolem výlkupu dluhu a stahování obligací z trhu tím jak má Amerika přebytky rozpočtu), čili v tom je drobný rozdíl... že ne všechny sazby jsou jen inflace, ale možná jste to tak myslel... kupříkladu vzpomínám si na květen 2000 - Fed věděl, že se dostávají první signály oslabení ekonomiky, ale pořád měly obavu z napjatých trhů práce a inflace; řada lidí tehdy říkala, už nezvyšujte sazby, zastavíte růst; v reakci na poslední zvýšení sazeb tehdejšího expanzivního cyklu dvojky oslabily v solidaritě s Fedem, ale výnosy 30-tek šly dolů; proto platí, že i když Fed zvýší sazby (to je jeden z příkladů) nemusí se jednat o adekvátní nárůst inflace v budoucnu, ale pouze o fine-tunning, doladění, či zvýšení sazeb pro jistotu, že se nebezpečné stavy jednoho extrému nevrátí; podobně i teď Fed bude vyčkávat až do léta než zvýší sazby aby měl jistotu, že nezhatí růst ekonomiky; tím vám i odpovídám na polemiku v části první, totiž že to květnové zvýšení sazeb katapultovalo dlouhé sazby dolů... ale to se nejdná jen o konec monetárního cyklu Fedu, viz. jak už jsmje psal, když Fed zvyšuje úr. sazby, dlouhé sazby po určitém čase přestávají růst a jsou neutrální nebo mírně klesají.. a ještě mě napadá jiný příklad.. k té druhé části vašeho příspěvku, kdy dlouhé sazby nerostou když Fed zvyšuje sazby - ono je to často tím, že ty dlouhé sazby to započítají nějaký ten měsíc předtím, takže až se skutečně stane, výnosy naopak poklesnou a obchodníci si řeknou - můžeme být klidní, Fed koná jak jsmre čekali a jak potřebuje ekonomika, aby inflace v budoucnu klesala - ten růst inflace tak již byl započítán dopředu

Do jisté míry ano, aby vám rádio dobře hrálo, musíte knoflíkem dobře vyladit stanici; podobně i když v náročnější podobě řeší centrální banka problém, jaká výše úrokové sazby bude vyhovovat ekonomice, aby dobře fungovala; historie ukazuje, že někdy centrální banka potřebuje velmi rychle dupnout na brzdy a sazby zvýšit, jestliže se realita vyvíjíznačně odlišně od jejích představ a nebezpečí inflace je velké; naopak někdy je centrální banka v situaci, kdy pouze dolaďuje své parametry monetární politiky, tedy je v situaci která není tak jednoznačná, např. současná politika ČNB nebo Slovenská centrální banka - má se ještě úroková sazba snížit? o kolik?...

když Fed zvýší svou hlavní sazbu, dlouhé sazby jdou naopak dolů, ceteris paRIBUS, protoze trh věří že centrální banka má situaci pod kontrolou; dlouhé sazby jdou nahoru jen a jedině kvůli nebezpečí vyšší inflace - tedy vyšší CPI, vyšší růst HDP, pomalá reakce Fedu (se zvyšováním sazeb); determinace kursu a inflace je vzájemná a jejich vzájemné působení se liší ekonomika od ekonomiky

Fed funds rate ovlivňují inflační očekávání ,ale spíše jinak než naznačujete, když Fed zvýší sazby, dlouhé sazby jdou skoro vždy nahoru, což je paradoxní, pokud zvýšení krátkých sazeb má snižovat inflační očekávání. Podle mého názoru měnový kurs determinuje inflaci a ne vice versa, proto říkám, že síla měny ovlivňuje inflační očekávání, ale vazba mezi nimi není přímá: slabý dolar vede k posílení mezinárodně obchodovaných komodit a ty vedou k vyšším dlouhým sazbám.

Prominte, vim, ze tu v nazorech pisete o Americe, ale mohli byste, prosim, psat cesky? Co je to naprikad "fine tunning"? Ma to neco spolecneho s ladenim radia ci magnetofonu?

To co vám píšu je dílem založeno na znalosti teorie, ale z 90% z praxe amerických trhů; nejprve k druhé části vašeho příspěvku: výnosová křivka amerických vládních dluhopisů má dva okraje 2Y Note a 30Y Bond... ještě před posledními daty v březnu byla křivka velmi strmá, neboť zatímco inflační výhled byl velmi mírný, docházelo k poklesu inflace a ekonomika zápasila se stagnací - spread mezi dvouletkami a třicítkami byl nějakých 240bp. mimochodem nejvíc za poslední roky; krátké sazby byly dole protože jsou v silné závislosti s Federal Funds rate, zatímco 30-ky v podstatě v době stagnace držely pásmo 5,2-5,5% ( i když u nich je to složitější, viz. zprávy o jejich zrušení, přebytky státního rozpočtu v perspektivě desítek let apod.., takže se doporučuje pro analýzu monetárních poměrů spíše využívat 10-ky); nyní když dochází k obratu hospodářského cyklu dochází k procesu ..yield curve flattening až do doby, kdy 2Y=30Y - vyplývá to právě z toho, co jsem psal v posledních příspěvcích; vy máte pravdu v tom, že v reakci na Fed se zvyšuje sazba 2Y, užívaná jako predikátor této sazby, nicméně podívejte na výnosy 30-letých bondů - nyní také oslabují ale ne tolik jako 2Y, nicméně tento proces nebude trvat dlouho - uvidíte, že jakmile Fed zahákuje nějakých 100bp., výnosy třicítek přestanou růst a budou se držet v užším pásmu; proč? protože zatímco výnosová křivka bude dále strmnější tím jak výnosy 2Y porostou, 30-ky budou apsorbovat zprávy v dlouhodobějším horizontu - tedy to že Fed podle očekávání tento tightening cyclus zvládne, že dlouhodobý funfdament ekonomiky (silný růlst produktivity práce) trvá což také přispívá ke stabilní inflaci; maximum výnosů 30-tek v roce 2000 bylo začátklem roku 2000, tedy dobrých 3-6 měsíců předtím, než ekonomika šla do poklesu a než svoje maximum zaznamenaly dvouletky; resumé - na Fed jsou navázány krátké obligace, ty delší naopak na inflaci a celkový fundament ekonomiky v dlouhém horizontu; samozřejmě i ty delší zpočátku rostou když Fed hákuje ale jen v určitém rozsahu, jako dorovnání poklsů předchozího hospodářského cyklu, kvůli tomu, že není jasné jak bude silné oživení ekonomiky a tedy inflační rizika; takže zčásti máte pravdu, ale v principu bych měl mít pravdu já:-)

rozumíte tomu dobře - samozřejmě v dnešním kursovém systému; ono ani nejde o sílu měny, dnes dolar ovlivňuje dlouhé sazby jen okrajově, ale je to přredevším inflační očekávání a tedy i to, jak Fed dobře načasuje svou monetární politiku; to že Amerika užívala nízkých krátkých sazeb v době o které mluvíte nesouvisí jen s kurzy ale s celkovým měnovým systémem a odpovědnější hospodářskou politikou, která to vše umožňovala... v dnešním světě, věřím, že Fed effective/fund rate silně ovlivňuje inflační očekávání a tedy i sazby dlouhých dluhopisů...

Tady nejde o merkantilismus, ale o praktickou obchodní politiku, koneckonců řada krizí v historii vyplynula právě v nadměrném spoléhání na zahraniční úspory; řešení přišlo buď v podobě změny hodnoty kursu nebo v tvrdé reakci hospodářské politiky; nízká spořivost v USA je bolehlavem FOMC, doporučuju přečíst si některé zápisy či prohlášení; s čím souhlasím je problém definice úspor - růst hodnoty majetku, jenže jakého; akcií? dluhopisů? vkladů nebo nemovitostí? co třeba Američané, kteří žádný majetek nemají a žijí jen ze svých příjmů? - já s Vámi celkově ohledné té složitosti souhlasím, jenže jestliže se míra úspor pohybuje dlouhodobě kolem 1-2%, je to problém... potenciální..

To co vám píšu je dílem založeno na znalosti teorie, ale z 90% z praxe amerických trhů; nejprve k druhé části vašeho příspěvku: výnosová křivka amerických vládních dluhopisů má dva okraje 2Y Note a 30Y Bond... ještě před posledními daty v březnu byla křivka velmi strmá, neboť zatímco inflační výhled byl velmi mírný, docházelo k poklesu inflace a ekonomika zápasila se stagnací - spread mezi dvouletkami a třicítkami byl nějakých 240bp. mimochodem nejvíc za poslední roky; krátké sazby byly dole protože jsou v silné závislosti s Federal Funds rate, zatímco 30-ky v podstatě v době stagnace držely pásmo 5,2-5,5% ( i když u nich je to složitější, viz. zprávy o jejich zrušení, přebytky státního rozpočtu v perspektivě desítek let apod.., takže se doporučuje pro analýzu monetárních poměrů spíše využívat 10-ky); nyní když dochází k obratu hospodářského cyklu dochází k procesu ..yield curve flattening až do doby, kdy 2Y=30Y - vyplývá to právě z toho, co jsem psal v posledních příspěvcích; vy máte pravdu v tom, že v reakci na Fed se zvyšuje sazba 2Y, užívaná jako predikátor této sazby, nicméně podívejte na výnosy 30-letých bondů - nyní také oslabují ale ne tolik jako 2Y, nicméně tento proces nebude trvat dlouho - uvidíte, že jakmile Fed zahákuje nějakých 100bp., výnosy třicítek přestanou růst a budou se držet v užším pásmu; proč? protože zatímco výnosová křivka bude dále strmnější tím jak výnosy 2Y porostou, 30-ky budou apsorbovat zprávy v dlouhodobějším horizontu - tedy to že Fed podle očekávání tento tightening cyclus zvládne, že dlouhodobý funfdament ekonomiky (silný růlst produktivity práce) trvá což také přispívá ke stabilní inflaci; maximum výnosů 30-tek v roce 2000 bylo začátklem roku 2000, tedy dobrých 3-6 měsíců předtím, než ekonomika šla do poklesu a než svoje maximum zaznamenaly dvouletky; resumé - na Fed jsou navázány krátké obligace, ty delší naopak na inflaci a celkový fundament ekonomiky v dlouhém horizontu; samozřejmě i ty delší zpočátku rostou když Fed hákuje ale jen v určitém rozsahu, jako dorovnání poklsů předchozího hospodářského cyklu, kvůli tomu, že není jasné jak bude silné oživení ekonomiky a tedy inflační rizika; takže zčásti máte pravdu, ale v principu bych měl mít pravdu já:-)

Nemám teď v hlavě přesná data, ale vím z vlastní empirické analýzi, že zvýšení fed funds rate znamená v průměru zhruba v horizontu roku zvýšení inflace a snížení fed funds rate znamená v průměru snížení inflace, reakce dlouhých sazeb to potvrzují. Forecasterské firmy, od kterých jsem se tento princip naučil, používají růst sazeb jako pozitivní indikátor inflace. V učebnicích se to jistě říká jinak, ale principy by měly vycházet z poznání faktů, nikoliv jako v učebnicích -z modelů jejichž základní charakteristikou je, že jejich předpoklady je vzdalují realitě a číní z nich neužitečné světy fantazie. Obligace se nedávno "vykoupaly v krvavé lázni", jak jste napsal, protože z přísunem dobrých ekonomických zpráv vzrostla šance na větší a dřívější rate hikes, nikoliv proto že by hospodořáský růst byl inflační. Za posledních pár dní dramaticky vzrostla podle fed fund futures pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby již na květnovém zasedání asi na 60%.

Dekuji, z Vasi rozsahle odpovedi jsem vyvodil, ze se pravdepodobne jedna o ovlivnovani ekonomiky pomoci urokovych sazeb. Mohu se jeste zeptat, co je v originale opakem tohoto slovniho spojeni ("fine tuning" - ma-li to neco spolecneho s ladenim, asi se pise jen s jednim n)? Bad tuning?

"naopak pokud Fed bude dlouho otálet se zvýšením sazeb, dlouhý konec oslabí, s nepříznivým dopadem na hypoteční úrokové sazby navázané na dlouhé sazby" Pokud tomu dobře rozumím, tak říkáte, že nízké krátkodobé sazby jsou inflační? Nejsou. V padesátých a a do poloviny šedesátých let fed fund rate málokdy dosáhly hodnoty 4 procent a desetileté T-bonds 4,5 procent, protože dolar byl alespoň částečně napojen na zlato. Především "síla měny" ovlivňuje inflační očekávání na dlouhém konci výnosové křivky.

Nízká spořivost Američanů není problém z několika důvodů: 1)Dokud USA zachovají strong dollar policy, nezačnou více regulovat nová odvětví a Fed bude provádět minimum fine-tunning, tak do USA bude přicházet zahraniční kapitál. 2)Oficiální definice úspor z nichž se odvíjejí statistiky, jsou dosti špatným měřítkem skutečných úspor -např. vynechávají růst hodnoty majetku!- proto není možné na jejich podkladě dělat dobrou analýzu. Deficit zahr. obchodu je pozitivní: firmy a spotřebitelé více využívají levnější či lepší zahr. produkty, a bude růst dokud do USA bude proudit kapitál. Nechme už merkantelismus jednou provždy spát!

O konkrétní slovník FOMC až bude měnit bias ani tolik nejde, třeba právě spojí obě formule na jednom zasedání; fine tuning a zároveň vyrovní emergency cuts.. trhůmy půjde hlavně o to aby to nepřepískly... inflace vypadá, že nebude v dalších měsících problémem, rovněž a hlavně kvůli dobrému růstu produktivity práce; pokud budeme pracovat s predikcí, že ekonomika bude svižně růst od druhé poloviny roku, Fed se potřebuje ujistit, aby nezačal zvyšovat sazby ještě dříve než se ujistí, že trhy práce opět začínají stabilně vytvářet pracovní místa, která nacházejí své zájemce.. a taky aby se dostatečně vzchopily investice amerických firem (viz. Greenspanovo testimony začátkem března); ve druhé polovině roku uvidíme sérii zvyšování úrokových sazeb, skutečným oříškem pro prognostiky však bude odhad, jaké tempo Fed zvolí... Vzhledem ke slabosti uvedených segmentů a slabé inflaci vše svědí o graduaci 25bp. kroků, nicméně současná čísla svcědčí o tom, že skutečná stabilizace trhů práce je otázkou času, Fed musí provádět i nyní "fine-tunning" i když musí korigovat výrazné snížení úrokových sazeb z konce roku: proč? podívejte se na T-bills/T-Notes/T-bond: obligace se v posledních dnech vykoupaly v krvavé lázni posledních dobrých makroekonomických čísel a započítaly zvýšení úrokových sazeb Fedem; pokud Fed zvýší sazby příliš ostře aniž by měl některé sektory pood kontrolou, dlouhý konec výnosové křivky výrazně posílí, ale za cenu ohrožení růstových vyhlídek ekonomiky; naopak pokud Fed bude dlouho otálet se zvýšením sazeb, dlouhý konec oslabí, s nepříznivým dopadem na hypoteční úrokové sazby navázané na dlouhé sazby no a oslabí tak i dlouhodobé investice, což může zakroutit krkem současnému vzestupu ekonomiky: proto je preferován scénář, kdy Fed začně zvyšovat úrokové sazby mírně o 25bp. s potvrzneým vzestupem indexu nákupních manažerů a reálné ekonomiky (průmyslová výroba), s tím, že jakmile bude hrozit Labour market tightening, oblíbená fráze FOMC z dob expanze a oživení firemních investic, Fed přepne na ostřejší mód zvyšování sazeb 50bp.; do konce roku to vychází nějakých 150bp. navýšení hlavní úrokové sazby ze současných 1,75%.

O konkrétní slovník FOMC až bude měnit bias ani tolik nejde, třeba právě spojí obě formule na jednom zasedání; fine tuning a zároveň vyrovní emergency cuts.. trhůmy půjde hlavně o to aby to nepřepískly... inflace vypadá, že nebude v dalších měsících problémem, rovněž a hlavně kvůli dobrému růstu produktivity práce; pokud budeme pracovat s predikcí, že ekonomika bude svižně růst od druhé poloviny roku, Fed se potřebuje ujistit, aby nezačal zvyšovat sazby ještě dříve než se ujistí, že trhy práce opět začínají stabilně vytvářet pracovní místa, která nacházejí své zájemce.. a taky aby se dostatečně vzchopily investice amerických firem (viz. Greenspanovo testimony začátkem března); ve druhé polovině roku uvidíme sérii zvyšování úrokových sazeb, skutečným oříškem pro prognostiky však bude odhad, jaké tempo Fed zvolí... Vzhledem ke slabosti uvedených segmentů a slabé inflaci vše svědí o graduaci 25bp. kroků, nicméně současná čísla svcědčí o tom, že skutečná stabilizace trhů práce je otázkou času, Fed musí provádět i nyní "fine-tunning" i když musí korigovat výrazné snížení úrokových sazeb z konce roku: proč? podívejte se na T-bills/T-Notes/T-bond: obligace se v posledních dnech vykoupaly v krvavé lázni posledních dobrých makroekonomických čísel a započítaly zvýšení úrokových sazeb Fedem; pokud Fed zvýší sazby příliš ostře aniž by měl některé sektory pood kontrolou, dlouhý konec výnosové křivky výrazně posílí, ale za cenu ohrožení růstových vyhlídek ekonomiky; naopak pokud Fed bude dlouho otálet se zvýšením sazeb, dlouhý konec oslabí, s nepříznivým dopadem na hypoteční úrokové sazby navázané na dlouhé sazby no a oslabí tak i dlouhodobé investice, což může zakroutit krkem současnému vzestupu ekonomiky: proto je preferován scénář, kdy Fed začně zvyšovat úrokové sazby mírně o 25bp. s potvrzneým vzestupem indexu nákupních manažerů a reálné ekonomiky (průmyslová výroba), s tím, že jakmile bude hrozit Labour market tightening, oblíbená fráze FOMC z dob expanze a oživení firemních investic, Fed přepne na ostřejší mód zvyšování sazeb 50bp.; do konce roku to vychází nějakých 150bp. navýšení hlavní úrokové sazby ze současných 1,75%.

Je pravda, že Americe hropí dlouhodobě potenciálně tři největší nebezpečí: -nízká spořivost Američanů straší FOMC aniž to přiznají, ale to jsou nebezpečí platná přesahující hosp. cykly, pro dalších několik ale třeba i deset let - nicméně s JV Asií bych Ameriku nesrovnával; zadlužení nemá v relativní komparaci takové rozměry jaklo v případě nestabilních rychle rostoucích ekonomiky kdysi asijských tygrů... - druhé nebezpečí opět spočívá v deficitu zahraničního obchodu - Greenspan toto téma několikrát zmínil na Testimony v Kongresu, že deficit nemůže růst donekonečna nicméně domnívám se, že americké firmy úspory jiných zemí investovaly rozumně, což dokládá dynmaický růst produktivity práce, a trvalost uložení některých FDI z jiných koutů světa - svět tak tyto peníze nebude v každém cyklickém poklesu žádat zpět a vyvolávat tak měnovou krizi - třetí nejnebezpečnější nebezpečí, které v dobách hosp. expanze zmiňoval starý, ale moudrý pán v dříve Humhrey-Hawkins Testimony: nasycenost domácností nadměrnou produkcí firem, nadvýroba, tvorba značných zásob v souvislosti s Y2K atd. - měl pravdu, neboť firmy právě zeštíhlováním svých produkčních programů spustily vlnu krátké hosp. stagnace v posledních letech; otázka je, jestli tento efekt nevniznikne jednou v budoucnosti znovu a nevyvolá tak zrhoucení pilíře růstu americké ekonomiky, růstu spotřebitelských výdajů - tento faktor a silný růst produktivity práce drží vzhůru prapor amerického zázraku; trvalý pokles růstu spotřebitelských výdajů by způsobil pád Ameriky třeba dlouhodobě na úroveň současné výkonnosti japonské ekonomiky a vlastně celého světa, který by tím utrpěl značnou ránu; o kursové volatilitě nemluvě... Jednou tato nebezpečí mohou propuknout naplno, ale zda-li a kdy se tak stane, je v předstihu vzhledem k lavinovému efektu téměř nemožné určit...jedno je ale jasné: bude-li v ohrožení Amerika, dolar oslabí proti euru, ale hlavní profit ponesou vnější měny, jako je CHF nebo GBP; doplatila by však nato celá světová ekonomika

Souvislost zavedení cel a USD/EUR bych neviděl - americký protekcionismus není nic nového - naopak to může být výměna americkým průmyslníkům zato, že OŃeillovi nebudou mluvit do politiky silného dolaru; pro ameriku je dolar výhodný vzhledme k tomu, že potřebuje investice a ani větší deficit zahraničního obchodu, či nízké spořivosti američanů tento fakt nezpochybňuje; navíc oživením ekonomiky prozatím padá argument průmyslové lobby, že bez slabšího dolaru se ekonomice nepovede dobře - vláfda taky dobře ví, že hlavní trh mají firmy doma a tam kursy nerozhodují...