Horory z pojišťoven II aneb Je libo investiční životní pojištění?

Prozradim Vam tajemstvi vysokych poplatku. Jako pojistnik totiz hradite provize a naklady techto subjektu: dealerske site pojistovny, pojistovny, ceskeho prodejce fondu (vetsina nabizenych fondu je zahranicnich), custodiana pojistovny (na zahranicni cenne papiry se vede zvlastni ucet) a zahranicniho spravce fondu. Ve vynosech se Vam pak odrazi jeste poplatky portfoliomanazera za spravu a jedna-li se o fondy fondu (hodne casto se o ne jedna) dalsich portfoliomanazeru. Schvalne - jaky vynos Vam zbyde?

Berte to tak, ze si pri pojisteni kupujete opci na nahradu v pripade, ze se Vam neco stane. No a pak muzeme otazku rozsirit - jestli nema smysl se zajistit napriklad proti pozaru, ma vubec smysl zajistovat se proti takovym rizikum jako je pohyb devizovych ci akciovych kurzu nebo urokovych mer?

1. Podle dlouhodobých statistik jsou dlouhodobé investice do akcií (akciových indexů) bezpečnější než investice do dluhopisů. Takže nestrašte se 100% ztrátou. Ta nastane pokud všechny společnosti z indexu zkrachují a jejich majetek zmizí. Nebo je prošustruje obchodník typu PI. Ale to snad u Winterthuru nenastane.
2. Očekával jsem například nižší vstupní poplatky než 5% v případě Winterthuru, ale jinde to bude podobné.

Nemáte pravdu. Mimořádný odkup (výběr) je jen z kapitálové části. Riziková část se nemění. V podstatě si vyberete něco z toho, co by jste u KŽP dostal až při dožití. Pořádně si přečtěte smluvní ujednání jednotlivých pojišťoven. Něco jiného je když Vy sám chcete změnit výši rizikové části, což je možné.

Ovšem pokud během pojistné doby neprovedu mimořádný odkup (výběr).

Vy jste, možná nechtěně, nastínil zjednodušeně dva typy "abonentů". Jedni jsou schopni a ochotni více riskovat a pro ně je asi nejlepší varianta rizikové pojištění (100% ztrátové), které kompenzují pomocí výnosů z akcií či akciových fondů. Je to ale běh na dlouhou trať. A na konci při dožití (a to asi chce každý) to může být pěkný propadák. Z rizikovky nic, a pokud trefíte akciový "sešup", tak budete vděčný za státní almužnu (pardon důchod). Druzí jsou opatrnější s minimální mírou rizika a pro ně je zase IŽP celkem dobré řešení. Nevím jaké výhody "v rámci balíčku" jste si představoval?

Možná jste to napsal ostře, ale pravdivě. Mám spoustu klientů (mladých), kteří za stejným účelem platí ŽKP svým rodičům, či prarodičům. I když v rámci rodiny to vysvětlují asi jinak. Já na tom nic špatného nevidím. Pokud je s tím současně nějaká úrazovka, denní odškodné, nebo náhrada za pobyt v nemocnici, tak proč ne.

Člověče Vy asi nemáte lehký život, že? Všechno znáte, všechno víte, všude jste byl ... To jste tak zarytý "turbo-pesimista", nebo to jen hrajete? Nejste takhle náhodou z nějaké sekty? Ani bych se nedivil.

Slibuji, že se další článek o investičním životním pojištěním bude obsahovat přesný výpočet výhodnosti/nevýhodnosti.

Osobně nemám kapitálové pojištění příliš v oblibě a s argumenty pana Boučka ve většině bodů musím souhlasit. Ovšem musím ho v něčem doplnit. Pojišťovny umí nabídnout fondy s minimálním garantovaným výnosem, to se ale samozřejmě projeví na výši zhodnocení. Co je pro mě ale nepochopitelní je to, jak vysokými poplatky zatěžují pojišťovny v ČR nákupy podílových listů (PL). Při jejich objemu prostředků, které předávají do správy, by měli být poplatky mnohem nižší, než u retailových klientů. Přesto není nákup PL pro jejich pojištěnce levnější?! Já vidím hlavní přínos ve třech věcech. První, chci-li být pojištěn a chci-li si o pojistné snížit daňový základ, musí být součástí pojistky spořící složka. Když už mám mít v pojistce spořící složku, ať mohu rozhodnout o jejím způsobu investování. Ale zvolím spíše tzv. ochranou variantu pojištění. (V této variantě se minimálně spoří a většina pojistného jde na krytí rizika smrti.) Druhá věc, mohu mít přístup ke špičkovým fondům s poměrně nízkou částkou, min. pojistné je např. 250 Kč/měs. (Při přímé investici bych potřeboval min. 45 000 Kč.) A třetí situace nastane ve chvíli, kdy Vám chce přispívat, nebo celé pojištění platit zaměstnavatel.

Nerozumím, mohl byste Vaše konstatování rozvést, resp. u které pojišťovny jste se s tím setkal?

U většiny moderních pojistek, ať již variabilních, univerzálních, či je jejich kombinací – unit-linked, můžete čerpat z kapitálové hodnoty je-li kladná. Tedy, jednoduše řečeno, ve chvíli, kdy jste si „něco“ naspořila. Obvykle si pojišťovny dávají ještě nějaké podmínky pro čerpání, např. minimální výběr 3 000 Kč a na Vašem individuálním účtu musí zůstat min. 10 000 Kč. Zda však bude čerpat za 1 rok, za 10, nebo v 60 je Vaše věc. (Pokud si o pojistné nesnižujete základ daně z příjmu, ale to je jiná kapitola:-) )

Přímo na stránkách pojišťoven. Spíše bych se ale podíval na stránky správců, na nich jsou portfolia mnohem podrobnější. CU – www.privilege.lu, ING Nat –Ned - www.ingfondy.cz, správce fondů Winterhuru dělá Credit Suisse Asset Management, jedná se však o institucionální službu, ne o retailovou. O tom, že by podrobné portfolio bylo na webové prezentaci bohužel nevím. My ho dostáváme v papírové podobě.

Nezbývá mi než s panem baronem souhlasit. Pojištěný vždy musí na pojištění prodělat. První možnost je, že se mu za celý život nic nestane a pojišťovna nad ním „vyhraje“. Druhá možnost je taková, že v průběhu pojištění zemře a po smrti mu budou peníze již k ničemu, že? Ale co rodina? Jistě, můžete namítnout, že nezbude rodině než se uskrovnit. To je pravda, ale to nejde ihned. A co vzdělaní dětí, věci na leasing či na splátky atd., to vše pošlete k čertu? A Texmen má pravdu, majetkové pojištění je o tom samém, platí pro něj stejná pravidla!

Můžete poměr investovaných prostředků mezi fondy měnit, prakticky kdykoliv. Jedenkrát za rok je to obvykle „v ceně“. Chcete-li však měnit investiční strategii po druhé v jednom roce, či po n-té, budou po Vás chtít pojišťovny určitý poplatek.

problém s výběrěm je jeden. Pokud si vyberete paníze a pak se něco stane, tak poté je pojistné plnění sníženo o tyto vybrané peníze.

Ne, oni ho vyplatí, kdy bude klient chtít, ale tím také pojištění končí. Je to chytrá konstrukce. Sázejí na úvahu - co kyž se mi zítra něco stane?.

To ano, priznavam a omlouvam se. Ale tak to svym zpusobem je. Pokud vidim, jake duchody se dnes vyplaceji, pokud odhadnu, jake se vyplacet budou tak za 20 let (bude-li duchodovy system alespon trochu fungovat) a jake naroky budou mit tri rodiny duchodcu, tak opravdu jako jediny vnuk nejsem prilis stastny a budu velmi vdecny za kazdou tisicikorunu, kterou si nasetri. Predtim jsem to vyjadril trochu expresivne, je mi lito, pokud se to nekoho dotklo.

To jo. Dost cynické.

Jako vnuk se třemi sadami prarodičů budu raději, když umřou bohatí než když umřou v chudobě. To asi pochopíte, ne?