Ptejte se Stanislava Křečka!

Ptejte se Stanislava Křečka!
"Chceme zaplatitelné bydlení," říká a oprávněnost požadavku dokládá na příkladu důchodců, kteří vydávají až 80 % svých příjmů na bydlení. V očích nemalé části veřejnosti je znám jako odpůrce uvolnění nájmů, ačkoliv sám se za něj rozhodně nepovažuje. Řeč je o Stanislavu Křečkovi, který je připraven odpovídat na vaše otázky.

Hovoříme-li o bydlení, jeho kvalitě a vývoji nájemného, pak snad nenajdeme v posledních letech kontroverznějšího politika a představitele zájmového sdružení, než je Stanislav Křeček. Je to také muž, který se prezentuje jako ochránce nájemníků a jejich práv a jehož "hlavu" by mnozí majitelé domů rádi viděli minimálně na politickém špalku. A možná nejen na tom politickém. Stanislav Křeček totiž v únoru 2004 obdržel i přes bezpečnostní opatření v parlamentu výhrůžný dopis s kulkou. "Obávám se, že tento dopis je výsledkem atmosféry obecné nenávisti, která se v souvislosti s bydlením rozšiřuje a prosakuje do vystupování řady lidí," uvedl tehdy Křeček.

foto

JUDr. Stanislav Křeček se narodil 20. 5. 1938 v Praze. Pracoval jako horník, dělník, geolog, výtvarník a od roku 1990 působí jako advokát. Vystudoval Průmyslovou školu geologickou, výtvarnou školu v Praze a Právnickou fakultu UK. V roce 1990 byl spoluzakladatelem Sdružení nájemníků ČR, jehož je v současné době předsedou. Od roku 1998 je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za ČSSD.

SON: Bydlení za odpovídající cenu

Co je to SON?
Sdružení nájemníků ČR (SON), jemuž Stanislav Křeček předsedá, je  občanským sdružením, které se podle svých představitelů snaží zastupovat práva nájemců bytů v ČR. Prosazuje nájemní bydlení a usiluje o to, aby práva nájemců bytů byla respektována. Organizuje rovněž síť právních poraden pro své členy.
Ač si řada lidí myslí, že Sdružení nájemníků ČR (SON) patří mezi odpůrce deregulace, jeho představitelé tvrdí opak a říkají, že současná regulace nájemného v ČR ztratila svoji sociální funkci. Proto SON deklaruje podporu všem snahám o nápravu tohoto stavu. Na druhé straně se však podle slov svých představitelů zasazuje o to, aby bydlení bylo pojímáno jako sociální právo. A to tak, že stát je oprávněn činit kroky k tomu, aby přiměřené bydlení bylo dostupné každému bez ohledu na jeho ekonomickou úspěšnost.
Bydlení musí být zaplatitelné, říkají představitelé sdružení. Poukazují na sociální situaci zejména důchodců, z nichž mnozí musejí 60-80 % svých příjmů vydávat na bydlení, přičemž tento stav prý nemá v Evropě obdoby. I ostatní nájemci bytů podle SON vydávají na bydlení částku, která převyšuje náklady na bydlení, vydávané srovnatelnými rodinami v zemích EU.
SON bychom asi měli o něco více vnímat jako orgán, kde mohou nájemníci hledat pomocnou ruku v případě problémů nebo otázek týkajících se nájemního bydlení. Dnes je tato problematika často poněkud zužována na problém "regulace nájemného". Pravda, jde o peníze, a tak není divu, že se diskuze ubírá právě tímto směrem. Podle SON by se mělo nájemné v budoucnu ustálit na úrovni "místně obyklé".

Kontroverzní kritiky všech a všemi

Zajímavý spor se v roce 2004 rozhořel mezi Stanislavem Křečkem na straně jedné a příznivci deregulace nájmů na straně druhé. Sociální dávky by podle výpočtů odborníků ze Sociologického ústavu Akademie věd přišly asi na 5 mld. Kč. Dostal by je každý, komu by bydlení spolklo víc než 30 % rodinného rozpočtu. Tomu se však podle tvrzení zmíněných odborníků ČSSD brání. "Stát nemá na to, aby platil sociální dávky a zvyšoval důchody lidem, kteří by na nájem neměli," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Položit otázky Stanislavu Křečkovi můžete zde.
Stanislav Křeček pak kontroval takto: "Naprostou lží a výmyslem je tvrzení, že ČSSD brání sociálním dávkám pro lidi, kteří by na volné nájmy nedosáhli. Těmto dávkám se ČSSD nikdy nebránila. Považuje jejich platbu za jednoznačnou podmínku jakékoliv další regulace nájmu. Ale každému, kdo má jen trochu ponětí o realitě veřejných financí a stavu státního rozpočtu, musí být zřejmé, že v současné době není prostor pro vyplácení těchto dávek, zejména za situace, kdy jejich výše není známa a neexistuje žádný seriozní průzkum, který by jejich výši potvrzoval."
Tvrzení, že podle výpočtů odborníků ze Sociologického ústavu Akademie věd by na tyto dávky bylo zapotřebí asi 5 mld. Kč, není žádným výpočtem, neboť čísla, která by mohla vést k takovému výpočtu, neexistují, pokračuje Křeček. A dodává: "Jde jen o odhad těch ´odborníků´, kteří se jinak velmi zasazují o deregulaci nájemného. Dočteme-li se dále, že podle těchto ´odborníků´ by měly být náklady na bydlení hrazeny každému, komu by bydlení ´spolklo´ více než 30 % rodinného rozpočtu, snadno si každý, kdo má o věci jen minimální znalost, spočítá, že by v takovém případě tyto dávky činily u domácností důchodců několik tisíc korun měsíčně."

Konkrétní příklad

V lednu 2005 dokládá Stanislav Křeček svá tvrzení příkladem z magazínu Práva. Zde byl uveřejněn rozhovor nazvaný S Martou Kubišovou o dceři, mužích a zvířatech. Zpěvačka svou současnou situaci popsala takto: "Penzi mi vyměřili na 8 400 Kč, za bydlení platím přes 7 000 Kč, takže není těžké si spočítat, že musím do smrti pracovat".
"Nemohu nevyslovit obavu," napsal tehdy Stanislav Křeček, "že ani ČSSD v této věci příliš jasno nemá, a její kroky jsou obtížně předvídatelné. Ministr Paroubek představuje nový návrh zákona o nájmu. A když pominu, že tento návrh je zveřejňován před tím, než jej projednala bytová komise ČSSD, předtím, než jej projednala sobotní programová konference ČSSD a poté, co jeho náměstek Ivan Přikryl vyjádřil v tisku názory zcela jiné, nemohu nevidět nereálnost a snad i malou promyšlenost této koncepce. Pokud totiž tisk cituje ministra Paroubka, že ´u lidí, jejichž náklady na bydlení přesáhnout 30 % z jejich čistých příjmů, by měl stát uhradit jejich výdaje, které přesahují oněch 30 %´, obávám se, že pan ministr sotva ví, o čem mluví. Vždyť vezmeme-li uvedený příklad Marty Kubišové, jejíž čistý příjem je 8 400 Kč, 30% z této částky představuje 2 520 Kč. Jestliže náklady na bydlení u ní činí 7 000 Kč, pak by jí stát každý měsíc doplácel, jestli dobře počítám, 4 480 Kč. Pevně doufám, že se Jirkovi Paroubkovi podařilo tyto záměry utajit před ministrem financí..."

Rozhovory na Peníze.CZ
Které osobnosti (nejen) finančního světa jste už vyzpovídali? Podívejte se na Rozhovory Penize.CZ

Máte-li tip na zajímavou osobnost, která by neměla v našem seriálu rozhovorů chybět, nebo téma, kterého by se měl rozhovor týkat, pište nám své náměty sem.

Děkujeme všem našim čtenářům za jakkoli tvrdé, ale korektní otázky týkající se osoby Stanislava Křečka, problematiky bydlení a její právní regulace. Zároveň si dovolujeme požádat, abyste nekladli otázky na téma "současná vládní krize", neboť tento politický problém, byť sebezávažnější, do této diskuze nepatří. Zmíněné dotazy budou ignorovány. Děkujeme za respektování.

Zdají se vám některé názory nekonzistentní, podivné nebo ne zcela jasné? Chtěli byste něco z koncepce SON od Stanislava Křečka vysvětlit? Máte se ho na co zeptat? U nás máte možnost. Pokud se nepřihodí nic závažného, naleznete váš rozhovor s předsedou SON ve středu 30. března.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 88 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 10. 2007 15:25, filipova

Dobrý den,
Jsme družstvo dvou malých bytových domů. V jednom 12 bytů, v našem menším 8 bytů. Nás všech 8 družstevníků v zákonném termínu jak v roce 1992 tak v červnu 1995 požádalo bytové družstvo o převod bytů do osobního vlastnictví. Někteří v roce 1998 dokonce podali na družstvo žaloby, které pak vzali zpět. Bohužel poměr bytů 12:8 se ukázal velmi nešťastným a druhý dům nám dělá s převodem neustálé potíže. Takže doposud k převodu nedošlo, výmluvy na odkup pozemků, apod. Nyní jsme jako družstvo již pozemky od magistrátu odkoupili a definitivně celý náš dům – 8 bytových jednotek jsme družstvo vyzvali k převodu bytů do vlastnictví k datumu 31.7.2008. S dostatečným předstihem, aby vše šlo uskutečnit a také s tím, že na zařízení všech věcí se rádi budeme podílet. Na členské schůzi však družstevníci z druhého domu /celkem 12 bytů/ navrhly hlasovat o vyčlenění kotelny v našem domě jako samostatné jednotky – a toto zapracovat do prohlášení vlastníka a to i přesto, že všichni družstevníci našeho domu, kde je kotelna jako společný prostor umístěna písemně nesouhlasili s tímto vyčleněním. Bohužel na členské schůzi nás ve všem přehlasují, poměr je 12:8 hlasů. Dále nám poslali dopis, kde píší, že domy jsou družstevní a při převodu našich bytů do osobního vlastnictví v našem domě budou společné prostory v podílovém spoluvlastnictví všech družstevníků, tedy i těch 12, kteří v našem domě nebydlía ani nežádají k 31.7.2008 o převod bytů do vlastnictví.. Pro nás z toho vyplývá opětovná nadvláda 12 družstevníků z horního domu. A s tím v žádném případě nemůžeme souhlasit, vždyť z toho právě chceme utéct. Prosím pomozte nám jak z toho ven. Nikdo mi zatím nedokázal poradit.Děkuji.
S přáním všeho dobrého. Andrea Filipová, tel. 606269009, e-mail: andrea.filipova@tisca li.cz

+51
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 3. 2006 22:35

Zdravím Vás pane předsedo ; svým dotazem se záměrně vyhnu polemikám o de/regulaci nájemného ... Co by mě z hlediska blízké budoucnosti ovšem zajímalo je žádoucí úprava užívacího práva k nájemnímu bytu tak , abychom jsme se nestali , my co žijeme v nájemních domech v soukromém vlastnictví , pouze rukojmím pro vymahání vyšších zisků , ale při vyrovnávání rodílů mezi reg. a smluvním nájmem získali zpět ztacené právo na společné prostory . Tím myslím dvorky sušárny prádla i sklepy . Majitelé nyní argumentují tím , že tyto prostory nejsou zahrnuty do práva k užívání bytu . Myslím , že se mýlí , ale tuto skutečnost nemám právně ověřenou.
Velmi Vás proto prosím o solidní výklad této problematiky , případně o citaci zákona a případnou konzultaci , kdykoliv a kdekoliv , neboť se cítíme majitelem diskriminováni
a nebudeme-li se bránit včas , může být i hůře !!!

-18
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (88 komentářů) příspěvků.

Zjistěte tržní cenu nemovisti i výši nájmu

online | rychle | zdarma

Odborným garantem této služby je Quantum reality - realitní kancelář Praha

A tohle už jste četli?

Legislativní posun v oblasti nájemného?

3. 2. 2005 | Jiří Šedivý

Legislativní posun v oblasti nájemného?

Vymizí legislativní díra ve vztazích mezi majiteli bytů a jejich nájemníky? Zákon o nájemném má podobu věcného záměru a připomínkové diskuze. I nájemníkům chybí úprava řady oblastí... celý článek

Že by deregulace nájmu nebyla potřeba?

27. 1. 2005 | Jiří Šedivý

Že by deregulace nájmu nebyla potřeba?

To, že je současná podoba regulace nájmů brzdou normálního fungování hospodářství a společnosti v naší zemi, už dnes přiznává kdekdo, dokonce i Sdružení nájemníků. Situace v ČR ovšem... celý článek

Skutečné a oprávněné nájemné: málo známé veličiny

1. 12. 2004 | Jiří Šedivý

Skutečné a oprávněné nájemné: málo známé veličiny

Názory dvou odborníků směřují k deregulaci nájemného. Argumenty jsou nejen ekonomické, ale dokonce i sociální a poukazují na to, jak dnešní bytová situace nekopíruje základní zásady... celý článek

Lisabonské 'řešení' regulovaných nájmů

22. 10. 2004 | Petr Vykoukal

Lisabonské 'řešení' regulovaných nájmů

V českých médiích se nedávno objevila zdánlivě fádní zpráva o tom, že se v Lisabonu zřítil obytný dům. Událost se může zdát nezajímavá jen do okamžiku, kdy zjistíte, že všichni obyvatelé... celý článek

Špičky koalice budou hledat shodu o nájmech

10. 12. 2003 | Jaroslav Lenert

Špičky koalice budou hledat shodu o nájmech

Ministr pro místní rozvoj požádal o jednání nejvyšších představitelů koalice kvůli zákonu o nájemném, na němž nabídne kompromis. Pravice a levice se dosud nedokázaly shodnout na roční... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.