Jak rozmrazit regulované nájmy

Jak rozmrazit regulované nájmy
Že musí dojít k uvolnění nájmů, je zřejmé. Otázka tedy nezní, proč deregulovat, ale jak, a to po stránce cenové i právní. Nájemní vztahy jsou deformované a důsledkem je situace, kdy místo dvou rovnoprávných obchodních partnerů, pronajímatelů a nájemníků, máme dva nepřátelské tábory.

Důsledkem deregulace by měla být zvýšená dostupnost bydlení, a to díky uvolnění trhu zvýšením nabídky bytů za snížené ceny. Pro oblast nájemního bydlení by mělo platit jedno základní pravidlo - svobodně uzavřená dohoda smluvních stran má přednost před jakoukoli zákonnou úpravou. Ustanovení zákona by tedy řešilo pouze případy přechodné, nedošlo-li k dohodě smluvních stran, případně situace, které konkrétní smlouva neupravuje.

Deregulace v současné době podle práva neexistuje. Příčinou se stala absurdní situace vzniklá tím, že příslušnou vyhlášku Ústavní soud zrušil, ale vláda a parlament nepřijaly jiné zákonné opatření. Dostali jsme se tím do stavu nejtužší možné regulace, faktického zmrazení výše nájmů, které už trvá třetí rok.
Čím déle tento stav trvá, tím větší je nebezpečí, že bude muset stát, tedy daňoví poplatníci, za protiústavní stav zaplatit odškodnění (viz sloupek), nemluvě o morální a zákonné stránce věci.

Kde jsme a kde bychom měli být

Vyšlápla polská regulace cestu české deregulaci?

Polská regulace nájemného se zdála Evropskému soudu pro lidská práva tak rigidní, že pronajímatelům neumožňovala pokrýt ani "náklady na údržbu". Pokud čeští majitelé domů doloží, že regulované nájemné je pro ně obdobně ztrátové, vítězství ve sporu s ČR by je nemělo minout. Čtěte zde.

Podle komentáře k nálezu Ústavního soudu, stejně jako podle štrasburského Evropského soudu pro lidská práva, má majitel právo na nájemné minimálně ve výši vynaložených nákladů a na přiměřený zisk. Stát totiž není oprávněn přenášet povinnost postarat se o sociálně slabé občany na soukromé osoby, v tomto případě majitele domů. Podle brněnského Ústavu soudního inženýrství je nákladová cena nájemného 49 Kč za m2 měsíčně. Pokud bychom tedy chtěli jednat v souladu s ústavou, první zvýšení nájemného by mělo být na těchto 49 Kč.

V současné době se nájemné za m2 v bytě I. kategorie pohybuje od 16 do 37 Kč, podle velikosti obce. To by znamenalo nárazové zvýšení o 30 až 200 %. Pokud by se bylo pokračovalo v deregulaci i po roce 2002 tak jako mezi lety 1989 a 2002, rostlo by regulované nájemné v průměru o 20 % ročně (z původních 2,50 na 16 až 37 Kč v bytě I. kategorie), nebyli bychom v takto nemožné situaci. Bohužel jsme a je potřeba to řešit. Zvýšení by mělo být postupné, zároveň ale dostatečně razantní. Deregulace by také měla dát lidem čas k dohodě nebo, v případech kdy k dohodě nedojde, k nalezení jiného bydlení.

Řešení je nasnadě

Takovou možnost by dávala deregulace až o 15 % plus inflaci ročně, ovšem za každý rok od posledního zvýšení nájemného. Tím by se majitelům kompenzoval onen tři roky trvající protiústavní stav. Aby ale nedošlo k příliš vysokému nárazu, byla by obecně možnost změny nájemného omezena, a to provždy na nanejvýš 25 % ročně. V případě, že by toto maximální roční zvýšení bylo nižší než to, na které má pronajímatel nárok, mohl by si majitel tuto zbývající část přesunout do následujících let.

Podstatné je, že možnost jednostranného zvyšování nájemného z důvodu deregulace by skončila v okamžiku, kdy by mezi pronajímatelem a nájemcem došlo k uzavření smlouvy dohodou. Tím by byl příslušný byt vyřazen z regulace a dále by se vztahy mezi smluvními stranami řídily pouze uzavřenou smlouvou. Cílem samozřejmě je převedení všech nájemních vztahů na bázi dohody.

Ke změnám nájemného může docházet i z jiných příčin, a to i v neregulovaných bytech. V této oblasti není potřeba stávající pravidla příliš měnit. Zvýšení nájemného v případě zvýšení kvality bydlení či naopak snížení, pokud se kvalita bytu zhorší, je samozřejmé, stejně jako slevy v případě nefungujících služeb spojených s užíváním bytu. I tady by ovšem platil výše zmíněný strop.

K datu počátku deregulace by měl být zaveden nástroj, který je ve vyspělých zemích na ochranu sociálně slabých běžně používán, tzv. adresný příspěvek na nájemné. Určen by byl především těm, kteří se sami o sebe postarat mohou obtížně, tedy zejména invalidům, starým lidem, některým rodinám s dětmi nebo dětem z dětských domovů po dosažení dospělosti. Vzhledem k tomu, že razantní deregulace je velký zásah do financí běžné domácnosti, bylo by vhodné na přechodnou dobu šesti let příspěvek poskytovat i domácnostem ostatním, jejichž jistá (předem stanovená) procentuální část čistého příjmu rodiny nepostačuje na nájem.

Jak konkrétně by vypadaly výpočet a výše adresného příspěvku na nájemné a jakým konkrétním způsobem by deregulace mohla proběhnout, si přečtete příště.

Autor je senátorem za ODS.

Kdy se opět začne nájemné deregulovat? Kdy se s regulací zcela skoncuje? Jaký postup by vám vyhovoval nejvíce?

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 33 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 3. 2005 18:05, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

To neposlouchání přece je už jen pokročilá, další fáze polarizace názorů, to už není o nějakém přemýšlení a může být daleko, daleko hůř. Až trpělivost přeteče. Do toho nefunkční soudy na kolik let dopředu a policie, která si obyvkle nechce pálit prsty, jedno jestli v oprávněný prospěch nájemníka, kterému majitel domu nad hlavou odkryl střechu se stropem a zastavil vodu aby ho vyštval, nebo ve prospěch majitele domu, kterému nájemník zase vytrhává v bytě parkety a rozebírá krovy, aby měl v zimě čím topit.

Zobrazit celé vlákno

+32
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 7. 2006 16:07, Kotva

V bytech s regulovaým nájemným je doposud dodržovaná kategorizace z doby realného socializmu. Pkud nájemník požádal Bytový podnik o další topidlo, okamžitě mu byla zvýšena kategorie bytu a topidlo splácel, v položce vybavení bytu. Movitější nájemník si v tichosti pořídil topidla za hotové a nižší kategorie bytu mu byla zachovaná. A to dodnes. Oba nájemníci se ale na vybavení bytu finančně podíleli stejně ! Je tu paradox: dva stejně luxusní byty, ale jeden nájemník platí méně. Jsem toho názoru, že tento šlendrián by měla odstranit vládní vyhláška o kategorizaci bytů, pokud ovšem vláda nechce dal poškozovat majitele domů a to za každou cenu , jako doposud.

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (33 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.