Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Komisaře může mít každý. Jak v Bruselu, tak na nudapláži

| rubrika: Když se řekne | 21. 7. 2014
Víte, že evropský komisař nemůže od vlády domovského státu přijímat instrukce? Zato však smí chodit s asistentkou na nudistickou pláž.
Komisaře může mít každý. Jak v Bruselu, tak na nudapláži

Koalice se dnes chystá udělat tečku za výběrem evropského komisaře. O to, koho vyšlou do Evropské komise, se vládní strany přetahují týdny. V sázce je pověst Česka jako spolehlivého partnera, kterému by taková banalita, jakou je výběr eurokomisaře, neměla dělat problém. A také dobré bydlo pro některého z politiků.

Ztraceni v Bruselu

Evropská komise nepatří mezi instituce, které se těší dobré pověsti. V mnoha evropských zemích se stala symbolem byrokratizace a také marnotratnosti.

V Česku je instituce sídlící v bruselském paláci Berlaymont spojována se zbytečnými nebo v horších případech hloupými regulacemi. Když se řekne Evropská komise, vytanou našinci na mysli především žárovky, daně na plenky nebo takové prkotiny jako pomazánkové máslo či rum (tuzemák).

„Palác“ Berlaymont

Renomé komise se přirozeně přenáší na její členy, tedy komisaře. Šéfové komisariátů doma mezi oblíbené politiky nepatří. Pokud o nich ovšem doma vůbec někdo ví.

Funkce evropského komisaře bývá pro většinu politiků konečná. V Bruselu se stávají odrodilci, v domovském státě jsou zpravidla zapomenuti. Vrátka do domácí politiky se pro ně v belgickém vyhnanství uzavírají.

Pro mnoho politiků je přesto sesle v komisi vysněným cílem.

Aktualizováno!

Vládní strany už dopoledne ohlásily, že se shodly na tom, že českou eurokomisařkou bude nynější ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO.

Naši Evropané. Co stojí

Není důležité vyhrát… I bez křesla v europarlamentu můžou být evropské volby snadným zdrojem státních dotací. A za zápis na start se platí pakatel.

Evropská unie může našincům připadat jako mimozemská civilizace a její instituce jako kulturní výtvory jejichž význam a funkce Pozemšťan nemůže pochopit.

Na jednu misku vah dejte europoslance, na druhou, kolik nás stojí jeho provoz. Ve zlatě. Za rok. Jazýčky se ustálí proti sobě.

Řemeslo? Kdepak, zlaté dno má politika

Evropský komisař je štace, pro kterou platí, že „politika má zlaté dno“: limuzína se šoférem, sekretářky, poradci, mluvčí a především skvělý plat, který převyšuje příjmy ministrů v národních vládách.

Základní plat eurokomisaře je 20 800 eur měsíčně. Předseda komise bere 25 500, vysoký představitel (představitelka) pro zahraniční politiku 24 100 a místopředsedové 23 100 eur. K tomu se však přičítají příspěvky na dopravu, bydlení, reprezentaci a na kdovíco ještě.

Největší vychytávka je nicméně nachystána až pro komisaře, který v úřadu končí: Tři roky po odchodu z funkce dostává dvě třetiny evropského platu, aby z bruselské bonanzy do národní reality přistál co nejjemněji, jako do peřinky.

Nemluvě o báječných penzích, které komisaře čekají po pětašedesátce – dosahují až 70 procent základního platu. Takže jděte k šípku s nějakým penzijním připojištěním!

Komisariáty se množí jako prvoci

Komisař v Bruselu přitom nemusí žít v pracovním stresu, není vystaven stálému tlaku jako ministr v domácí politice. Evropský parlament nebývá komisařům nakloněn, avšak není v něm vyhraněná opozice, a tak se komisaři před poslanci nemusí třást.

Eurokomisař patří mezi stabilní místa. Evropská politika nezná předčasné volby a komisaři se během pětiletého volebního období až na výjimky nemění. Sama komise podala demisi pouze jednou. Bylo to pro před patnácti lety pro šlendrián v hospodaření.

Komisař v Evropské unii se proto může hodit jako teplé místo pro kamarády (kamarádky), kterým se chcete odměnit nebo zavděčit, případně jako luxusní vyhnanství z domácí politiky, pro ty, jichž se chcete zbavit.

Možnost vyslat svého člověka do čela některé z komisí má každá z osmadvaceti vlád společenství. Rada moudrých přitom před lety navrhla omezit počet komisí na patnáct a vykolíkovala pro ně kompetence. Komisaři se měli střídat podle rotačního principu. Malé země si však z obav před převahou velkých vymodlily zásadu „ jeden stát, jeden komisař“.

A tak se po rozšiřování vždy vymýšlejí nové komisariáty. Většinou vznikají jako prvoci – dělením těch existujících. Co na tom, že náklady na komisaře (bez institucionálního zázemí) dosahují dvou milionů eur ročně.

Anketa

Vybavíte si, co ve své funkci dělali čeští dosavadní eurokomisaři?

Svoboda jen na nudapláži

Andrej Babiš a jeho pobočník Jaroslav Faltýnek opakují, že hledají komisaře (komisařku), který (která) bude hájit české zájmy v Bruselu. Pokud se to donese ke sluchu Jeana-Claude Junckera, pak si tento příští šéf Evropské komise českého delegáta pořádně vyzpovídá a dá si na něj pozor.

Komisaři totiž mají zapovězeno přijímat pokyny od národních vlád, potažmo pracovat na jejich zakázku. Skládají slib, ve kterém se zavazují, že budou hájit zájmy Unie, nikoli zájmy států.

Jejich prací je především hlídat, jak státy zavádějí či plní evropské předpisy a připravovat nové. Nevymýšlejí je ale z plezíru. Dostávají je úkolem od ministrů zasedajících v Radě Evropy a zadávají legislativcům, kteří formulují předpisy. Návrhy legislativy putují zpátky ke státům, odkud se vracejí s horou připomínek a žádostí o výjimky. Poslední slovo mají zástupci vlád a Evropský parlament, kteří se musí shodnout na konečné verzi.

Z toho je zjevné, že funkce evropského komisaře nemůže vyhovovat idealistům nebo kreativním a vůdcovským typům. Je to místo pro úřednické nátury s citem pro kompromis, které v práci nepotřebují svobodu v rozhodování.

Svobodu mají komisaři pouze mimo úřad. Ovšem i ta byla před osmi lety na vážkách poté, co německý komisař Günther Verheugen a ředitelka jeho úřadu Petra Erlerová dováděli na nudistické pláži. Ona úplně byla úplně „bez“, decentnější komisař měl aspoň na hlavě kšiltovku.

Moralisté v Evropském parlamentu spustili povyk. Tvrdili, že politik porušil etický kodex Evropské komise a požadovali, aby byl odvolán. S Verheugenem to bylo nahnuté. Předseda komise José Manuel Barroso ho však zachránil: křesťanský konzervativec z Portugalska rozhodl, že sociální demokrat z Německa se proti kodexu neprovinil.

Tento precedenční verdikt nemusí být komisařům v parném létě k zahození.

Potřebujeme ho?

Na závěr si můžeme položit otázku, kterou by leckterý z českých politiků pokládal za svatokrádežnou: Potřebujeme vlastního evropského komisaře?

Jsem přesvědčený, že nepotřebujeme. S patnáctkou komisařů a komisariátů by evropská osmadvacítka nefungovala o nic hůř a české zájmy v unii s českým komisařem nestojí a nepadají. Ostatně, jaký národní zájem v Bruselu prosadili či aspoň prosazovali Pavel Telička, Vladimír Špidla nebo Štefan Fülle?

Jenže eurokomisaře může mít každý. Takže bychom toho měli využít. Tím spíš, že nám Evropská unie (z našich peněz) komisaře zaplatí.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Čtenáři také navštívili

14. 7. 2014 |  | 3 komentáře

Kovaná ekonomie: Vzniká největší obchodní dohoda dějin, prý tajně. Prověříme

Má jít o největší dohodu o volném obchodu v dějinách. Přesto (právě proto?) je z Transatlantického obchodního a investičního partnerství mnohým nevolno. Cosi zásadního pro EU a USA se prý dohaduje za zavřenými...

27. 5. 2014 |  | 3 komentáře

Podojte stát. Přihlaste se do eurovoleb!

Pokud bych byl finančním poradcem některé z malých stran, patrně bych jí doporučil účast ve volbách do Evropského parlamentu. Důvod je nasnadě: Tato politická soutěž pro ni může být snadným zdrojem státních...

23. 5. 2014 |  | 1 komentář

Test odborné způsobilosti eurovoliče

Vážení čtenáři, předkládáme vám test odborné způsobilosti voliče Evropského parlamentu. Pokud v něm uspějete, získáte od nás velké bezvýznamné plus a především – můžete jít dnes s klidem volit.

20. 5. 2014 |  | 2 komentáře

Planeta Evropa. Vítejte mezi mimozemšťany

Evropská unie může našincům připadat jako svět sci-fi a její instituce jako mimozemské civilizace. Nejspíš i proto jich tak málo volí poslance Evropského parlamentu.

6. 5. 2014 |

Volíme europoslance. Dají se vyvažovat zlatem!

Poslanci Evropského parlamentu se dají vyvážit zlatem. Jenže i (nebo zvlášť?) v jejich případě platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Pamatujte na to při volbách.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Tick, Poplatek za správu, Nabídkové šoky, psd2, roklenfx, banky, koruna, směnárny, Cena leasingu, veletrh CHINA 2007, vymáhání peněz, příjem domácností, , životní minimum, realitní kancelář, proporcionalita, světelný řetěz, rok Zajíce

4J38229, 2AE8889, 7A01824, 6B01982, 6B01982

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK