Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Slovensko spěchá za eurem

| rubrika: Měny | 11. 6. 2007 | 86 komentářů
Slovensko spěchá za eurem
Členy OECD se Česko stalo o pět let dříve, do Evropské unie vstoupilo společně, euro ale zavede později než Slovensko. Mělo by nás to trápit?

Neoficiální souboj mezi Čechy a Slováky má od rozdělení federace několik podob. V minulosti Česko dominovalo v hokeji i ekonomice. V poslední době se východní sousedé v obou těchto disciplínách na Čechy mohutně dotahují a v dílčích výsledcích jsou často úspěšnější. Jedním z nich je i přijetí eura (profil, názory).

Zatímco česká vláda žádný oficiální termín vstupu do eurozóny stále nemá, na Slovensku je již dlouho jasno. Společná evropská měna nahradí slovenskou korunu od ledna 2009. Nic na tom nezměnilo ani loňské povolební střídání vlád, kdy pravicovou koalici nahradila vláda v čele s levicovým Smerem.

Členská země EU, která chce vstoupit do eurozóny, musí splnit tzv. maastrichtská kritéria. Zatím se zdá, že s tím Slováci nebudou mít nepřekonatelné problémy.

Z pěti kritérií zatím neplní dvě. Schodek veřejných rozpočtů byl loni o 0,4 procentního bodu vyšší, než dovoluje „Maastricht“. Podle prognózy Evropské komise by se však od letošního roku měl dostat pod povolenou hranici tří procent HDP. Rizikem je i vývoj spotřebitelských cen. Slovensko cenové kritérium překračuje o necelé procento, uspokojivý pokles inflace od začátku roku však slibuje jeho naplnění. Budoucí hrozbou zůstává nevyzpytatelný vývoj světových cen ropy.

Slovensko a Česko ve světle Maastrichtských kritérií
Referenční hodnota Slovensko Česko
Cenové kritérium 1) 3,0 % 3,8 % 1,9 %
Úrokové kritérium 1) 6,4 % 4,5 % 3,9 %
Kurzové kritérium přísnější ERM2 plní neplní
Kritérium veřejného rozpočtu (saldo k HDP) -3,0 % -3,4 % -2,9 %3)
Kritérium veřejného dluhu (k HDP) 60,0 % 30,7 % 30,4 %
Zdroj: ECB, Eurostat, kalkulace autora
Pozn.: 1) za období 04/2006 až 03/2007, 2) v roce 2006, 3) v letošním roce by měl schodek veřejných rozpočtů podle odhadu Komise činit –3,9%

Vstupem do eurozóny se Slovensko vzdá vlastní měnové politiky. Domácí měna nebude moci posílit či oslabit, Národní banka nebude moci stanovovat výši základních úrokových sazeb dle potřeb slovenské ekonomiky. To bude v pravomoci Evropské centrální banky, která určuje výši základních úroků pro celou eurozónu. Je pochopitelné, že ECB bude více dbát na ekonomické potřeby největších členů měnové unie - Německa, Francie či Itálie - než těch nejmenších, jako je Slovensko.

To by nevadilo, kdyby se slovenská ekonomika výrazně podobala ekonomice eurozóny jako celku či jejích největších členů. Jednotná měnová politika pro celou eurozónu by se v takovém případě shodovala s ideální měnovou politikou zaměřenou pouze na Slovensko. Jenže slovenské hospodářství se od toho v západní Evropě značně liší.

Růst HDP na Slovensku loni i letos přesahuje osm procent. Eurozóna je ráda, když se přiblíží ke třem procentům. Na Slovensku také hraje podstatně větší roli průmysl. Závislost na něm, zejména na výrobě automobilů, se do budoucna dále zvýší.

Země eurozóny jsou podstatně ekonomicky vyspělejší. Slovenský hrubý domácí produkt (v přepočtu na obyvatele) je pouze na 57 procent průměru zemí, kde se platí eurem. Cenová hladina je na 55 procentech průměru eurozóny. Ekonomické dohánění EU/EMU se odráží v tlaku na vyrovnávání cenových hladin. Dosud k tomu docházelo jak prostřednictvím vyšší inflace na Slovensku, tak posilování slovenské koruny. Důkazem je březnové rozhodnutí slovenské centrální banky revalvovat korunu o 8,5 procenta v rámci mechanismu ERM II. V něm je slovenská koruna pevně svázána s eurem a musí se vůči předem stanovenému střednímu kurzu – paritě – pohybovat bez nadměrných výkyvů (většinou se tato podmínka vykládá jako maximální povolený pokles o 2,25 % a posílení o 15 %). Po přijetí eura tak zůstane pro přizpůsobování cen pouze cesta vyšší inflace.

I přesto výhody přijetí eura tento nedostatek převyšují. Eliminace kurzového rizika či snížení transakčních nákladů hrají pro malou otevřenou ekonomiku, kterou Slovensko je, klíčovou roli. Jednotnou měnovou politiku zase může korigovat a doplňovat samostatná efektivní fiskální politika.

Nicméně přijímání eura nejsou dostihy. To, že ČR přijme euro o pár let později, není tragédie. Naopak, dodatečný čas lze využít na provedení reforem veřejných financí, zdravotního systému, či na zefektivnění trhu práce, které mají Slováci většinou za sebou. Za pár let bude česká ekonomika blíže té celoevropské, a přijetí eura tak bude výhodnější.

Autor pracuje v EU Office České spořitelny.

Kdy by mělo podle vás vstoupit Česko do eurozóny?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 6. 2007 20:32, AAA

Já to beru, klidně za měsíc může být situace s kurzem úplně jiná, dnešní finanční trhy jsou v tendencích neuvěřitelně rychlé, zlaté staré časy. Třeba je zatím vším opravdu růst 10-ti letého bondu USA a nic víc. Každopádně vycházím z faktu, že s rostoucí úrokovou sazbou v ekonomice rostou i zisky bank, to je hotová věc. Každopádně Patria je dost silný manipulátor s informacemi, teď nemyslím konkrétní článek na který odkazujete.

Reagovat

 

+75
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal Kára 15. 06. 2007 20:18)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 6. 2007 17:36, AAA

To že jim klesají zisky při klesající koruně je naopak jediné s čím se dá souhlasit u tebe. Já taky netvrdím, že ten pokles bude trvat déle než např. 1 rok, hypotéky jsou otázka 20 let. V jaké situaci jsou banky: samozřejmě, že jim doposud vyhovovala posilující měna, která držela inflaci nízko díky vlivu na dovozové věci a tím i úrokové sazby. To umožnilo uzavřít spoustu hypoúvěrů. Momentálně bych situaci typoval na to, že kdo si chtěl tento úvěr vzít už tak učinil a další zájemci se nehrnou. Má to ovšem i další pro banky nevýhodný efekt lidé si ve velké míře volí 1. roční fixy a sázejí na to, že další rok získají opět nízký roční fix tamtéž, nebo to zkusí u jiné banky, což musí být pro jejich cacheflov tragédie. Tak ti chytří klicí vymysleli, že dočasně (očekávám 1. rok ) vyplaší ČNB růstem kurzu. Tím zvýší inflaci a zároveň úrokové sazby, 1. roční fix se přiblíží 5. ročnímu i delšímu, no a tupé stádo ještě rádo bude fixovat i na 10. let. Už je Ti to jasný.

Reagovat

 

-15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal Kára 14. 06. 2007 22:39)

Další příspěvky v diskuzi (86 komentářů)

16. 6. 2007 | 18:33 | janasv

Obdivuji Vasi trpelivost, ja uz snahy vytahnout z vymitace mozku jakekoliv racionalni argumenty vzdala - s hlaskami bez obsahu, ktere sem hazi, se neda polemizovat... více

16. 6. 2007 | 17:06 | Neználek

Proč se nevyjadřuješ přesně, at můžem argumentovat? Co znamená tvrzení, že "úspory nejsou o inflaci"? Já tvrdím, že euro nepřinese inflaci. Argumentačně mi dokaž opak a nestřílej pojmy, kterým nerozumíš (co je to "měnová...více

15. 6. 2007 | 20:32 | AAA

Já to beru, klidně za měsíc může být situace s kurzem úplně jiná, dnešní finanční trhy jsou v tendencích neuvěřitelně rychlé, zlaté staré časy. Třeba je zatím vším opravdu růst 10-ti letého bondu USA a nic víc. Každopádně...více

15. 6. 2007 | 20:18 | Michal Kára

Jo, tohle jsem chtel rict: Misto cteni konspiracnich romanu si prectete zpravu o platebni bilanci za duben, co prave vysla. Zadne cachry bank, jen proste pomalu konci obdobi investic (ktere zpusobovalo posilovani koruny)...více

15. 6. 2007 | 20:16 | Michal Kára

Neni mi jasny, proc kdyz by se banky byly schopne domluvit na nasypani miliard (spis IMHO desitek nebo stovek miliard) do ovlivnovani kursu koruny, tak proc se nejsou schopne domluvit na ne-dumpingovych cenach rocnich fixu,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ex post, Platební bilance, Demokracie, vodafone, start-up, brno, daň z příjmů, fayn, padělání, rok 2011, nemovitá zástava, výběrové řízení, portály, hmotná odpovědnost, bolestné, bankovní domy, zvyšování nájemného, kolaudace

2P67598, 4P65678, 3AE3677, 8T32021, 5M33339

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK