Slovensko spěchá za eurem

Neoficiální souboj mezi Čechy a Slováky má od rozdělení federace několik podob. V minulosti Česko dominovalo v hokeji i ekonomice. V poslední době se východní sousedé v obou těchto disciplínách na Čechy mohutně dotahují a v dílčích výsledcích jsou často úspěšnější. Jedním z nich je i přijetí eura (profil, názory).

Zatímco česká vláda žádný oficiální termín vstupu do eurozóny stále nemá, na Slovensku je již dlouho jasno. Společná evropská měna nahradí slovenskou korunu od ledna 2009. Nic na tom nezměnilo ani loňské povolební střídání vlád, kdy pravicovou koalici nahradila vláda v čele s levicovým Smerem.

Členská země EU, která chce vstoupit do eurozóny, musí splnit tzv. maastrichtská kritéria. Zatím se zdá, že s tím Slováci nebudou mít nepřekonatelné problémy.

Z pěti kritérií zatím neplní dvě. Schodek veřejných rozpočtů byl loni o 0,4 procentního bodu vyšší, než dovoluje „Maastricht“. Podle prognózy Evropské komise by se však od letošního roku měl dostat pod povolenou hranici tří procent HDP. Rizikem je i vývoj spotřebitelských cen. Slovensko cenové kritérium překračuje o necelé procento, uspokojivý pokles inflace od začátku roku však slibuje jeho naplnění. Budoucí hrozbou zůstává nevyzpytatelný vývoj světových cen ropy.

Vstupem do eurozóny se Slovensko vzdá vlastní měnové politiky. Domácí měna nebude moci posílit či oslabit, Národní banka nebude moci stanovovat výši základních úrokových sazeb dle potřeb slovenské ekonomiky. To bude v pravomoci Evropské centrální banky, která určuje výši základních úroků pro celou eurozónu. Je pochopitelné, že ECB bude více dbát na ekonomické potřeby největších členů měnové unie - Německa, Francie či Itálie - než těch nejmenších, jako je Slovensko.

To by nevadilo, kdyby se slovenská ekonomika výrazně podobala ekonomice eurozóny jako celku či jejích největších členů. Jednotná měnová politika pro celou eurozónu by se v takovém případě shodovala s ideální měnovou politikou zaměřenou pouze na Slovensko. Jenže slovenské hospodářství se od toho v západní Evropě značně liší.

Růst HDP na Slovensku loni i letos přesahuje osm procent. Eurozóna je ráda, když se přiblíží ke třem procentům. Na Slovensku také hraje podstatně větší roli průmysl. Závislost na něm, zejména na výrobě automobilů, se do budoucna dále zvýší.

Země eurozóny jsou podstatně ekonomicky vyspělejší. Slovenský hrubý domácí produkt (v přepočtu na obyvatele) je pouze na 57 procent průměru zemí, kde se platí eurem. Cenová hladina je na 55 procentech průměru eurozóny. Ekonomické dohánění EU/EMU se odráží v tlaku na vyrovnávání cenových hladin. Dosud k tomu docházelo jak prostřednictvím vyšší inflace na Slovensku, tak posilování slovenské koruny. Důkazem je březnové rozhodnutí slovenské centrální banky revalvovat korunu o 8,5 procenta v rámci mechanismu ERM II. V něm je slovenská koruna pevně svázána s eurem a musí se vůči předem stanovenému střednímu kurzu – paritě – pohybovat bez nadměrných výkyvů (většinou se tato podmínka vykládá jako maximální povolený pokles o 2,25 % a posílení o 15 %). Po přijetí eura tak zůstane pro přizpůsobování cen pouze cesta vyšší inflace.

I přesto výhody přijetí eura tento nedostatek převyšují. Eliminace kurzového rizika či snížení transakčních nákladů hrají pro malou otevřenou ekonomiku, kterou Slovensko je, klíčovou roli. Jednotnou měnovou politiku zase může korigovat a doplňovat samostatná efektivní fiskální politika.

Nicméně přijímání eura nejsou dostihy. To, že ČR přijme euro o pár let později, není tragédie. Naopak, dodatečný čas lze využít na provedení reforem veřejných financí, zdravotního systému, či na zefektivnění trhu práce, které mají Slováci většinou za sebou. Za pár let bude česká ekonomika blíže té celoevropské, a přijetí eura tak bude výhodnější.

Autor pracuje v EU Office České spořitelny.

Kdy by mělo podle vás vstoupit Česko do eurozóny?