Čeká dolar letos tvrdý pád?

K faktorům, díky nimž došlo v minulém roce k posílení dolaru (profil, názory), patří především tyto tři:

1. vyšší atraktivita amerických investic díky úrokovému diferenciálu,
2. vliv vysokých cen energií a poptávka po petrodolarech,
3. zpomalení propadu americké zahraniční obchodní bilance v roce 2005.

Amerika láká investory vyššími úroky

Americký FED zahájil v polovině roku 2004 sérii zvyšování úrokových sazeb. A protože se v průběhu minulého roku rozšířil úrokový diferenciál proti zemím eurozóny až na 2 %, nesly investice do amerických aktiv vyšší výnos, a přinesly zisky také americké měně.

V čem je tedy problém? Zatímco proces zvyšování sazeb v USA začal v polovině roku 2004 a bude zřejmě v nejbližší době vrcholit, Evropská centrální banka zvýšila sazby až na konci minulého roku po více než roční pauze. Konec zvyšování v USA a stírání rozdílů ve výnosech ve srovnání s Evropou, může působit na odliv prostředků z dolaru do eura (profil, názory) a pád USD.

Úvaha logická, realizace se ale stále odkládá, protože ECB zatím nevidí pádné důvody pro silnější utahování monetární politiky (nízká inflace, slabá domácí poptávka) a FED se zvedáním sazeb také nekončí (solidní ekonomický růst, inflační tlaky), polovina trhu již nyní počítá s růstem sazeb na 5,25 % ze současných 4,75 % na konci června tohoto roku. Také proto americký dolar stále drží své pozice.

Za ropu dolary

Dalším, nikoliv druhořadým faktorem, jehož vliv byl v roce 2005 podstatný, je poptávka po petrodolarech. Hurikány Rita a Katrina poslaly cenu ropy až 68 dolarům za barel. Vysoké ceny způsobily mnohem větší kapitálové transfery ze zemí převážně importujících ropu (eurozóna, Japonsko) do zemí, které ropu exportují (OPEC). Vyšší poptávka po dolarech (ropa je účtována v dolarech, odtud petrodolary) přispěla krátkodobě k posilování kurzu dolaru na světovém devizovém trhu.

Na druhou stranu manželky arabských šejků stejně jako arabské firmy si zvykly utrácet a investovat spíše v evropských zemích (až 30 % investic je realizováno v EU), což by v delším horizontu mohlo znamenat pro dolar velké ztráty.

Pohyb kurzu dolaru ovlivňují také instituce, v jejichž držení je velké množství americké měny - centrální banky a jejich rezervy. Když se minulý týden na trhu objevily spekulace týkající se konverze těchto rezerv u bank (především ze Středního východu), propadl se měnový kurz až ke svým letošním minimům (1,23 USD/EUR).

Čína a vnější nerovnováha Spojených států

Dominantní roli by měl hrát v příštím období třetí faktor, kterým je neudržitelný stav americké obchodní bilance. Dlouhodobě Spojené státy více dovezou než vyvezou jako důsledek faktu, že americký spotřebitel utrácí nad své možnosti (záporná míra úspor k disponibilnímu důchodu). Tento stav je dlouhodobě neudržitelný, zvláště když se většina deficitu obchodní bilance (-6,5 % HDP) děje v obchodu s Čínou.

Čínský vývoz těží z velmi silné domácí měny, která (i když byla centrální bankou devalvována na podzim roku 2005) je stále vysoce podhodnocena, a dotuje tak vysoký přebytek zahraničního obchodu s USA.

V kongresu Spojených států nyní leží na stole návrh uvalení jednotné 27,5% daně na čínské výrobky, jehož schválení by znamenalo prosazení silných protekcionistických tendencí ze strany některých senátorů. Izolovat domácí trh se však v průběhu 20. století nikomu nevyplatilo. Pro dolar existují velká rizika, neboť čínská produkce na vývoz ve skutečnosti příliš čínská není. Nízké pracovní náklady čínské ekonomiky přinutily v 90. letech mnoho amerických firem k přesunu jejich výroby právě do této země. Uvalení cla by v konečném důsledku ovlivnilo právě americké společnosti, jejich zisk, akciový trh a ve finále celou ekonomiku.

Růst vesměs všech kapitálových trhů od roku 2002 přinášel v minulosti výnosy americkým investorům, kteří pod dojmem silnější peněženky také více utráceli. Pokles akciového trhu (jako před čtrnácti dny pokles na trhu realitním) by mohl vést k efektu nižších spotřebních výdajů, které tvoří v současnosti až 70 % amerického domácího produktu. Ochlazení ekonomiky s sebou přináší další rizika pro dolar. 

Americký návrh zákona má své alternativy. Jednou z nich je zejména politický tlak na uvolnění kurzu čínského Juanu, jehož posílení by pomohlo zmírnit současnou nerovnováhu v zahraničním obchodu obou zemí.

Americký dolar je velmi významně podporován zahraničními investicemi do cenných papírů včetně investic čínských. Obrovské množství dolarů, které se v čínské ekonomice objeví z přebytku zahraničního obchodu je reinvestováno zpět především Čínskou centrální bankou do amerických cenných papírů (nebo měny). Stažení těchto prostředků z USA by rozpoutalo konflikt, který by nepochybně otřásl dolarovými základy světového měnového uspořádání.

Co tedy bude?

K oslabení amerického dolaru může tedy dojít díky mnoha faktorům. Vypadá to jednoduše. Jenže. Není důležité, že k tomu dojde, ale kdy k tomu dojde, jak velká a dlouhá bude intenzita zpomalení (recese) a co bude tou hlavní příčinou. Aktuálně se americká ekonomika nachází v závěrečné fázi ekonomického cyklu, vyznačuje se velmi pružným trhem práce a na povrchu prozatím jen tu a tam jeví známky budoucího utlumení.

Co si o budoucím vývoji dolaru myslíte? Jaký bude jeho kurz k euru a koruně v polovině roku a na konci roku? Co Irán a blížící se hurikánová sezóna? Ovlivní kurz dolaru a jak?