Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vize budoucnosti: Krachující centrální banky

| rubrika: Sloupek | 12. 5. 2010 | 5 komentářů
Evropská centrální banka rozhodla, že bude půjčovat bankám, i když ty jí do zástavy dají řecké státní dluhopisy. Nově hodlá státní dluhopisy problémových zemí přímo nakupovat. Už ale neříká, co by se stalo, kdyby některá z těchto zemí zbankrotovala a dluhopisy ztratily většinu své hodnoty.
Vize budoucnosti: Krachující centrální banky

Kvůli tomu, co se děje v Řecku a jiných státech Evropy, nyní ECB poskytuje půjčky proti kolaterálu – tedy vládním dluhopisům, jehož kvalita z hlediska rizika určitě není taková, s jakou se původně počítalo. Bezesporu přitom platí, že čím rizikovější se stává moje rozvaha, tím relevantnější jsou úvahy i o mém riziku a případném krachu. Centrální banky z této úvahy ani přes jejich specifickou pozici nelze vyjmout a jak již bylo naznačeno, nebavíme v současné situaci o Zimbabwe, ale o Fedu, BoE, či zmiňované ECB.

První co nás asi napadne je to, že pokud centrální banka realizuje velkou ztrátu, dotiskne si potřebné peníze a vše jede dál. Rychle a nevyhnutelně se tak ale dostáváme k diskusi o tom, zda by v případě velkých ztrát realizovaných centrálními bankami padly hlavní a základní principy jejich fungování – tedy zejména udržování cenové stability. Teoreticky si lze představit spirálu anarchie (bez přehánění), kdy by postupně banky, či vlády „restrukturalizovaly“ své dluhy (za jedno zapůjčené euro/dolar/korunu ... by platily jen zlomek hodnoty), centrální banky by realizovaly ztráty, tiskly by nové peníze na svou rekapitalizaci a obratem by za ně přijímaly/nakupovaly nové vládní dluhopisy; to vše bez ohledu na inflační očekávaní. V takovém scénáři, který je i přes některé mediálně profláknuté věrozvěsty zkázy stále velice nepravděpodobný (neříkám, že nemožný), ale většinu populace již detaily jako je rekapitalizace centrálních bank a stav vládních financí stejně nebudou dlouho zajímat. Centrem jejích aktivit se stane (sebe)zajištění základních životních potřeb – vody, potravin, úkrytu, ohně a bezpečnosti.

Zpět k centrálním bankám. V případě velkých ztrát je druhou a jedinou smysluplnou alternativou rekapitalizace centrální banky ze strany státní pokladny. Samozřejmě zde ihned do očí udeří paradox – subjekt, který by centrální banky do problémů pravděpodobně přímo, či nepřímo přivedl a sám by byl na mizině, by je měl zachraňovat. Pokud zůstaneme u technické stránky věci, stojí za povšimnutí, že v eurozóně je v tomto ohledu situace komplikovaná díky tomu, že neexistuje nastavená vazba mezi jednotlivými zeměmi (jejich ministerstvy financí) a ECB, která by tak v případě rekapitalizace měla asi problémy i technického rázu. Na to nyní poukazuje několik ekonomů (například Willem Buiter, či Richard Baldwin) s tím, že absence jasné rekapitalizační vazby u ECB vede k větší váhavosti ohledně přijímání rizikovějšího kolaterálu a následně k méně efektivnímu kvantitativnímu uvolnění.

Na problém se ale dá dívat přesně opačně. ECB má těžší pozici ohledně případné rekapitalizace, je proto váhavější v přijímání braku do své rozvahy. Dojde proto k menší penetraci tohoto braku do systému, který se tak od něj rychleji vyčistí. Nebo ho naopak do své rozvahy bude stejně ochotně přijímat a nemožnost rekapitalizace ji pak donutí tisknout ještě více. V našich úvahách se tak i zde můžeme pouštět od konzervativního a pohodlného „to se přece nemůže stát“, až po bombastické „já vím, že to krachne“. A nejlepším stále zůstává ono „nečekej nic a buď připraven na vše“.

Další sloupky autora naleznete na stránkách www.patria.cz

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

21. 1. 2011 | 22:28 | Jan Kraus

Vážený pane Soustružníku, soudě dle Vašich článků jste vzdělaný a velmi inteligentní člověk. Doporučuji Vám přečíst si Bibli a hledět na na světovou ekonomiku jako na kvazistabilní systém, který nezadržitelně spěje k zániku...více

13. 5. 2010 | 8:15 | expert na krize

Tady se především zapomíná na mechaniku peněz. Vezměme příklad. Stát potřebuje 500 mld.Kč. Osloví banku např. centrální a dojednají směnu. Banka dotiskne 500 mld. Kč samozřejmě z ničeho ( bez existence protihodnoty)...více

13. 5. 2010 | 0:56 | vladislav skalicky

Selský rozum říká že v případě toho že státní dluhopisy problémových zemí budou neprodejné - a tak je centrální banka bude nucena vykoupit a dotisknout peníze. Tím vysvobodí stát jenž tyto dluhopisy nebude schopen vyplatit...více

12. 5. 2010 | 13:09 | evžen chochol

Pan Bouček není jediný, kdo autorovi nerozumí. Já také ne. Ale spíše mi to připadá, že autor příliš nerozumí roli centrálních bank (nehledě na fakt, že v případě ČNB nezná ani zákon o ní. - A jistě v řadě států bude pravidla...více

12. 5. 2010 | 8:23 | Bouček Antonín

Nějak panu autorovi nerozumím. Pokud vím, alespoň za posledních sto let centrální banky kupovaly státní dluhopisy zemí vlastních (v rámci určování výše úrokových sazeb) i cizích (v rámci investic devizových rezerv), jakož...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Státní podpora ke stavebnímu spoření, Kupní smlouva, Investiční společnost, vojenská služba, vojna, jiří čunek, branná povinnost, odbor ochrany spotřebitele, riy, časová zaneprázdněnost, Interbrand, asistence, asociace občanských poraden, www.rozpocetobce.cz, PIAS fond majetku, Jan Mihelko, náhradní vozidlo

1AX9410, 9B12204, 1AX9410, 1AX9140, 8B12204

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK