Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kontinentální blokáda a velká panika v Anglii (1806-1811)

Kontinentální blokáda a velká panika v Anglii (1806-1811)
Tak jako již před několika lety v Hamburku, vyvolal mezinárodní politický vývoj další hospodářskou krizi, tentokrát v celé Evropě. Zatímco evropský kontinent trpěl následky Napoleonovy blokády, stala se Anglie v roce 1811 dějištěm tzv. "velké paniky".

Počátek 19. století nesliboval Evropě klidné časy. Politická situace byla velice spletitá a stále docházelo k dalším mocenským konfliktům. V ohnisku všeho dění stál na jedné straně Napoleon Bonaparte, který stoupal na vrchol své kariéry, na straně druhé britské království, jeho největší a nejmocnější nepřítel. Dne 21. října 1805 porazil admirál Nelson francouzské a španělské loďstvo u Trafalgaru. Tomuto vítězství však musel přinést oběť nejvyšší – svůj život. Anglie vítězila na moři, na souši však zůstával Bonaparte neporazitelný. Když pak 14. října 1806 porazil na hlavu Prusy i Sasy u Jeny a Auerstedtu, rozhodl se Napoleon zničit anglický obchod tím, že zakáže anglickým lodím vjezd do kontinentálních přístavů. Dne 21. listopadu vydal "berlínský dekret", kterým vyhlásil kontinentální blokádu a zakázal spojencům Francie i neutrálním státům obchodovat s Anglií a jejími koloniemi. Anglie kontrovala blokádou francouzských přístavů a zastavila veškerý námořní obchod, který neprocházel jejími přístavy, včetně obchodu Spojených států.

Následky kontinentální blokády byly pro Evropu nedozírné. Napoleon chtěl Anglii srazit na kolena, blokáda však uškodila více francouzským spojencům a vazalům než houževnaté paní moří a oceánů. Aby byla blokáda co nejúčinnější, nepodléhaly zákazu dovozu jen anglické výrobky, ale konfiskovány byly také produkty kontinentální Evropy, které se anglickému zboží podobaly (např. textilie a ocelářské výrobky). Dřívější čilý obchodní ruch s Anglií a Spojenými státy ustal a ceny vystřelily do výše. Protože se Evropa nemohla obejít bez anglických a koloniálních výrobků, rozkvetlo všude podloudnictví, které však nemohlo nahradit přerušené obchodní vztahy. Pevninský průmysl se bez dovážených surovin dostal na mizinu, zatímco Anglii se podařilo udržet obchodní vztahy s Portugalskem a na některých místech Španělska (Cádiz).

V roce 1807 přistoupilo k blokádě také Rusko a ukončilo obchodní vztahy s britským impériem. Anglie ovšem nepřihlížela nečinně. Aby zabránila Dánsku přistoupit k francouzské blokádě, přepadla v září téhož roku britská flotila Kodaň, kterou bombardovala a dánské loďstvo bylo odvlečeno do anglických přístavů. Na jihu Evropy pak zůstávalo jediné Portugalsko, které se nepřipojilo k blokádě. Aby dostala Francie celý kontinent pod svou kontrolu, rozhodl se Napoleon Portugalsko obsadit. Když silné francouzské oddíly vtáhly do země, podařilo se portugalskému králi Janu VI. za pomoci Anglie uprchnout s rodinou do Brazílie.

V Brazílii prováděl vypuzený král hluboké hospodářské a politické reformy a zavedl státní vzdělávací systém. Díky těmto reformám se rychle pozvedlo hospodářství dosud zaostalé portugalské kolonie. Angličtí obchodníci, zbaveni možnosti obchodovat s Evropou, vycítili novou příležitost a začali hromadně vyvážet zboží na rostoucí brazilský trh. Nová odbytiště v Jižní Americe kompenzovala ztrátu evropského obchodního prostoru a významně zlepšila hospodářské klima na britských ostrovech.

Situace v Evropě se však dále vyhrocovala. 5. srpna 1810 vydal Napoleon "dekret trianonský", kterým zatížil všechno koloniální zboží – samozřejmě s výjimkou francouzského – clem ve výši až 50%. Další dekret z 19. října téhož roku pak nařizoval veřejně pálit zabavené britské zboží a zvláštní soudy začaly tvrději postupovat proti pašerákům. Protože však mnoho kontinentálních podniků bylo závislých na anglických surovinách a polotovarech, vedla tato zpřísněná opatření k masové nezaměstnanosti a velkému počtu krachů firem a obchodních domů.

Zostření kontinentální blokády postihlo nyní i anglické obchodníky. Jestliže se dosud mnoho produktů dostávalo na pevninu různými oklikami, tak po přísných opatření francouzských úřadů obchod s kontinentem zcela ustal. Účinnost blokády můžeme dobře posoudit z údajů amsterodamského přístavu. Když ještě v roce 1807 přivezlo 192 lodí do Amsterodamu zboží v hodnotě 11 miliónů guldenů, tak v roce 1808 připlulo se zbožím jen 44 lodí a v roce 1809 pouhých 21 obchodních plavidel. V roce 1810 našlo cestu do přístavu již jen 5 lodí a konečně v roce 1811 žádná. Teprve v roce 1814 připluly do Amsterodamu první tři americké lodě a mezinárodní obchod začal opět ožívat.

Současně s přitvrzením blokády se začaly objevovat další problémy. Následkem přemístění anglického exportu z Evropy do Jižní Ameriky bylo zaplavení mladého brazilského trhu anglickými produkty. V době největšího vývozního boomu se dostalo během několika týdnů do Brazílie více anglického zboží, než mohlo být za 20 (!) let spotřebováno. Vyvážely se i takové výrobky, jako například brusle, které stěží našly ve žhavé Brazílii kupce. Došlo tak přesycení jihoamerických trhů a situace dosud vysoce ziskových anglických obchodních společností i výrobních podniků se začala zhoršovat.

Hrozící recesi nemohlo už zastavit ani vystoupení Ruska ze systému kontinentální blokády v roce 1810. Podobně jako ostatní evropské země, tak i Rusko trpělo blokádou a zoufale potřebovalo dovážet anglické zboží. Proto se car Alexandr I. odvrátil od Napoleona a zakázal dokonce dovoz francouzského luxusního zboží. Našlo se však jen málo anglických vývozců, kteří riskovali přepadení francouzskými námořními hlídkami a vydávali se na nebezpečnou plavbu do baltských přístavů.

Listopad roku 1810 byl nešťastným měsícem pro dosud úspěšně vzdorující britské impérium. V tuto dobu propukla u krále Jiřího III. naplno duševní choroba, když některé její příznaky se projevovaly již dříve. Jeho syn (pozdější Jiří IV.) však nemohl oficiálně převzít vladařské povinnosti, dokud jeho otec žil. Ve Velké Británii byla nyní nálada na bodu mrazu. Export do Brazílie se zhroutil a Evropa zůstávala pro britské obchodníky neprodyšně uzavřená. V zemi navíc narůstaly obavy z francouzské invaze. Začátkem roku 1811 se situace vyhrotila – ve Velké Británii vypukla hospodářská krize, v historii známá jako "velká panika" ("great panic").

Ztráta trhů přivedla mnoho obchodních domů do platební neschopnosti a protože již nikdo nechtěl poskytovat nové úvěry, zaklepaly na dveře první konkurzy. Nastala řetězová reakce a lavina bankrotů se dala do pohybu. Krize zachvátila postupně celou Anglii a její vír stáhl mnoho továren, bank a obchodních společností ke dnu. Anglické hospodářské zemětřesení pocítili také obchodníci na druhé straně Atlantiku, kteří udržovali s Británií úzké obchodní vztahy. Zlepšení nastalo již v únoru roku 1811, když na základě výnosu anglického parlamentu převzal vládu Jiří IV. a situace se postupně zklidnila.

Napoleonova blokáda, která způsobila mnoho škod na všech stranách, přinesla evropské pevnině také jednu pozitivní skutečnost. Vyloučení, do té doby vedoucí průmyslové mocnosti – Anglie, z evropského obchodního dění, urychlilo hospodářský rozvoj v kontinentální Evropě. Evropské země a města, které se dříve spoléhaly na dovoz, byly v době blokády odkázány jen na sebe a snažily se chybějící produkty samy vyrábět. Již brzy po zavedení blokády vyrostlo "na zelené louce" mnoho nových podniků a vznikala také celá nová průmyslová odvětví. Tak průmyslová revoluce ovládla se zpožděním evropský kontinent.

Násilně oddělené trhy (Anglie a evropská pevnina) se nakonec naučily žít samostatně a obejít se jeden bez druhého. Tato skutečnost však vedla, po pádu kontinentální blokády a obnovení mezinárodního obchodu, k hospodářské nerovnováze a následně k další těžké hospodářské krizi v letech 1816/17.

Co říkáte velké panice? Myslíte, že urychlila nebo zpozdila nástup průmyslové revoluce? Podlehli jste někdy nějaké investiční horečce? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1009
Ano
Ne

Diskuze

8. 12. 2008 | 19:18 | jaja

good více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Bankrot, Administrativní cena, Připojištění, jan sedláček, doplňkové penzijní spoření, aleš poklop, operátoři, příspěvek zaměstnavatele, hlavička zákona, vw, Hang Seng Bank, boj proti korupci, gold eagle, vývoj v ČR, Ústí nad Labem, výpočet, vchodové dveře, fér konsolidace

5AA2608, 2SK0238, 2L74312, 1C37501, 1AS0431

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK