Dokážou fondy odlákat peníze z bank?

No nevim, jestli zrovna realitni fondy jsou tim spravnym doporucenim.
www.e15.cz/bur zy-a-trhy/podilove-fondy/reali tni-fond-degi-konci-kvuli-prop adu-hodnoty

Německé fondy nelze s těmi našimi srovnávat. Zahraniční fondy (zejména maďarské a neměcké) jsou v trochu jiném postavení. V důsledku krize a následné paniky investorů neměly fondy dostatek likvidity na vyplacení všech podílníků, kteří zažádali o dokup, a musely proto zastavit odkupování podílových listů. U nás nic podobného i přes obdobný propad trhu nenastalo a fondy dál fungují a pomalu vymazávají ztráty z posledních dvou let.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (PatrikChrz 10.11.2010 07:28)

Dobrý den,
ten článek jsem (samozřejmě) četl.

V souvislosti s nemovitostními (a komoditními) fondy píši o rizikově orientovaných investorech. Je to tak trochu paradox, protože nemovitosti byly donedávna, někdy možná až moc, vnímány jako poměrně bezpečná investice.
Ale k věci. Je to samozřejmě spekulace, ale nejsem si jist, že by byla situace u nás (pominu trh s byty), tak problematická. I když se samozřejmě snažím odfiltrovat si informace od lidí, působících na realitním trhu, kteří mohou jeho stav přikrášlovat.
Navíc, pokud by začala růst inflace, může být pohled na nemovitosti, nebo nemovitostní fondy, jiný. Určitě bych je tedy měl dále v merku.
Samostatnou kapitolou, i když nepopírám, že je to dosti riskantní investice, jsou pak akciové fondy investující do akcií nemovitostních či developerských firem. Tam pokud vím z Bloombergu, ale i jiných zdrojů, to je v řadě zemí docela zajímavé. Jistě, rizika zde stále existují, nicméně příležitost to určitě je.

A nebude to spíš tak, že peníze z podílových fondů a bank od ledna odlákají kampeličky? Zdvojnásobí se pojištěný limit a už teď vím o spoustě nadržených konzervativců, kteří se chystají peníze v družstevních záložnách zdvojnásobit.

Jenom by mě zajímalo, jaký vliv to bude mít na úrokové sazby v záložnách. Můj názor je takový, že budou muset jít se sazbami dolů, protože těch peněz budou mít najednou "moc" a nebudou je stíhat půjčovat - nebo se mýlím ???

Možná by se někdo mohl věnovat srovnání českých podílových fondů se zahraničními. Co já vím, tak jsou poplatkově předražené a jejich investiční politika bývá rizikovější. Jsou také daleko neprůhlednější.
Typický příklad - problémy peněžních fondů po krachu Lehman Brothers (málokteré peněžní fondy tolik investovaly do dluhopisů islandských bank jako ty české). Pamatuji se, jak v novinách otiskly portfolio největšího českého peněžního fondu jako "who is who" ve světě krachujících financí. Reakce portfoliomanažerské společnosti: přestala zveřejňovat své portfolio.

Dlouhodobě posilující koruna fondy, vedené v jiné, než české, měně znevýhodňuje a někdy je problém získat aktuální či aktuálnější data. Nikoliv o korunových, ale často spíše o zahraničních fondech. Jsme malý trh a správcům těchto fondů to za to nestojí... To porovnání je ale samozřejmě možné. Třeba nakonec nevyzní pro české podílové fondy tak lze, jak si myslíte. Což neznamená, že je hájím. Pokud vím, mají korunové fondy obvykle dražší manažerské poplatky. Některé zahraniční fondy zato mají vyšší vstupní či výstupní poplatek. Ten je, pravda, obvykle jednorázový.

Pokud jde o fondy peněžního trhu, problém spočívá v tom, že u nás mohou mít průměrnou duraci (dobu do splatnosti investice) jeden rok. Jde tak vlastně nikoliv o fondy peněžního trhu, ale spíše o dluhopisové fondy s kratší durací. V praxi je to totiž tak, že mohou díky průměrné roční duraci investovat do rizikovějších instrumentů s delší dobou splatnosti, třeba i islandských dluhopisů a protože je "vyvažují" instrumenty peněžního trhu, splní podmínku průměrné roční durace. Místo toho, aby měly všechny instrumenty, které koupili roční (někde je dokonce půlroční) duraci, jak je běžné v některých zemích.

Proč průměrná durace? Správci některých fondů ve snaze zvýšit jejich výnos, přistupují na větší rizika a nakoupili třeba i "bezpečné" islandské dluhopisy. Fakt je, že se na toto téma několikrát diskutovalo. Někteří správci fondů mají striktně odděleny skutečné fondy peněžního trhu od těch defakto "dluhopisových". Pokud jde ale o ony diskuse, nejsem si jist, že se něco změnilo. Několikrát jsem kdysi na toto téma psal, investory to ovšem tenkrát (před Lehmany a obávám se, že i po Lehmanech) příliš nezajímalo.
Jinak informace o fondech považuji rovněž za nedostatečné. A to myslím vím, kde a jak je hledat.

Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu (Bouček Antonín 10.11.2010 11:17)

Článek byl aktualizován a doplněn o tabulku s údaji o aktivech podílových fondů členů AKAT ke konci září.