Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

| rubrika: Co se děje | 10. 11. 2010 | 7 komentářů
Podílové fondy zažily po finanční krizi a následné recesi velký odliv peněz. Postupně se sice zastavil, v nejisté době ale mnozí investoři dál sázejí spíše na úspory v bankách. Nebo začali investovat sami. Změní na tom něco pokles úrokových sazeb a případná nabídka nových fondů? Třeba realitních či komoditních?

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 11. 2010 12:23

Dlouhodobě posilující koruna fondy, vedené v jiné, než české, měně znevýhodňuje a někdy je problém získat aktuální či aktuálnější data. Nikoliv o korunových, ale často spíše o zahraničních fondech. Jsme malý trh a správcům těchto fondů to za to nestojí... To porovnání je ale samozřejmě možné. Třeba nakonec nevyzní pro české podílové fondy tak lze, jak si myslíte. Což neznamená, že je hájím. Pokud vím, mají korunové fondy obvykle dražší manažerské poplatky. Některé zahraniční fondy zato mají vyšší vstupní či výstupní poplatek. Ten je, pravda, obvykle jednorázový.

Pokud jde o fondy peněžního trhu, problém spočívá v tom, že u nás mohou mít průměrnou duraci (dobu do splatnosti investice) jeden rok. Jde tak vlastně nikoliv o fondy peněžního trhu, ale spíše o dluhopisové fondy s kratší durací. V praxi je to totiž tak, že mohou díky průměrné roční duraci investovat do rizikovějších instrumentů s delší dobou splatnosti, třeba i islandských dluhopisů a protože je "vyvažují" instrumenty peněžního trhu, splní podmínku průměrné roční durace. Místo toho, aby měly všechny instrumenty, které koupili roční (někde je dokonce půlroční) duraci, jak je běžné v některých zemích.

Proč průměrná durace? Správci některých fondů ve snaze zvýšit jejich výnos, přistupují na větší rizika a nakoupili třeba i "bezpečné" islandské dluhopisy. Fakt je, že se na toto téma několikrát diskutovalo. Někteří správci fondů mají striktně odděleny skutečné fondy peněžního trhu od těch defakto "dluhopisových". Pokud jde ale o ony diskuse, nejsem si jist, že se něco změnilo. Několikrát jsem kdysi na toto téma psal, investory to ovšem tenkrát (před Lehmany a obávám se, že i po Lehmanech) příliš nezajímalo.
Jinak informace o fondech považuji rovněž za nedostatečné. A to myslím vím, kde a jak je hledat.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Bouček Antonín 10. 11. 2010 11:17)

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

10. 11. 2010 7:28 | PatrikChrz

No nevim, jestli zrovna realitni fondy jsou tim spravnym doporucenim. www.e15.cz/burzy-a-trhy/podilove-fondy/realitni-fond-degi-konci-kvuli-propadu-hodnoty
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

10. 11. 2010 8:39 | Cohen

Německé fondy nelze s těmi našimi srovnávat. Zahraniční fondy (zejména maďarské a neměcké) jsou v trochu jiném postavení. V důsledku krize a následné paniky investorů neměly fondy dostatek likvidity na vyplacení všech podílníků, kteří zažádali o dokup, a musely proto zastavit odkupování podílových listů. U nás nic podobného i přes obdobný propad trhu nenastalo a fondy dál fungují a pomalu vymazávají ztráty z posledních dvou let.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (PatrikChrz 10. 11. 2010 07:28)

10. 11. 2010 8:47

Dobrý den, ten článek jsem (samozřejmě) četl.
V souvislosti s nemovitostními (a komoditními) fondy píši o rizikově orientovaných investorech. Je to tak trochu paradox, protože nemovitosti byly donedávna, někdy možná až moc, vnímány jako poměrně bezpečná investice. Ale k věci. Je to samozřejmě spekulace, ale nejsem si jist, že by byla situace u nás (pominu trh s byty), tak problematická. I když se samozřejmě snažím odfiltrovat si informace od lidí, působících na realitním trhu, kteří mohou jeho stav přikrášlovat. Navíc, pokud by začala růst inflace, může být pohled na nemovitosti, nebo nemovitostní fondy, jiný. Určitě bych je tedy měl dále v merku. Samostatnou kapitolou, i když nepopírám, že je to dosti riskantní investice, jsou pak akciové fondy investující do akcií nemovitostních či developerských firem. Tam pokud vím z Bloombergu, ale i jiných zdrojů, to je v řadě zemí docela zajímavé. Jistě, rizika zde stále existují, nicméně příležitost to určitě je.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

10. 11. 2010 9:36 | Škodolibka domácí

A nebude to spíš tak, že peníze z podílových fondů a bank od ledna odlákají kampeličky? Zdvojnásobí se pojištěný limit a už teď vím o spoustě nadržených konzervativců, kteří se chystají peníze v družstevních záložnách zdvojnásobit.
Jenom by mě zajímalo, jaký vliv to bude mít na úrokové sazby v záložnách. Můj názor je takový, že budou muset jít se sazbami dolů, protože těch peněz budou mít najednou "moc" a nebudou je stíhat půjčovat - nebo se mýlím ???
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

10. 11. 2010 11:17 | Bouček Antonín

Možná by se někdo mohl věnovat srovnání českých podílových fondů se zahraničními. Co já vím, tak jsou poplatkově předražené a jejich investiční politika bývá rizikovější. Jsou také daleko neprůhlednější. Typický příklad - problémy peněžních fondů po krachu Lehman Brothers (málokteré peněžní fondy tolik investovaly do dluhopisů islandských bank jako ty české). Pamatuji se, jak v novinách otiskly portfolio největšího českého peněžního fondu jako "who is who" ve světě krachujících financí. Reakce portfoliomanažerské společnosti: přestala zveřejňovat své portfolio.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

10. 11. 2010 12:23

Dlouhodobě posilující koruna fondy, vedené v jiné, než české, měně znevýhodňuje a někdy je problém získat aktuální či aktuálnější data. Nikoliv o korunových, ale často spíše o zahraničních fondech. Jsme malý trh a správcům těchto fondů to za to nestojí... To porovnání je ale samozřejmě možné. Třeba nakonec nevyzní pro české podílové fondy tak lze, jak si myslíte. Což neznamená, že je hájím. Pokud vím, mají korunové fondy obvykle dražší manažerské poplatky. Některé zahraniční fondy zato mají vyšší vstupní či výstupní poplatek. Ten je, pravda, obvykle jednorázový.
Pokud jde o fondy peněžního trhu, problém spočívá v tom, že u nás mohou mít průměrnou duraci (dobu do splatnosti investice) jeden rok. Jde tak vlastně nikoliv o fondy peněžního trhu, ale spíše o dluhopisové fondy s kratší durací. V praxi je to totiž tak, že mohou díky průměrné roční duraci investovat do rizikovějších instrumentů s delší dobou splatnosti, třeba i islandských dluhopisů a protože je "vyvažují" instrumenty peněžního trhu, splní podmínku průměrné roční durace. Místo toho, aby měly všechny instrumenty, které koupili roční (někde je dokonce půlroční) duraci, jak je běžné v některých zemích.
Proč průměrná durace? Správci některých fondů ve snaze zvýšit jejich výnos, přistupují na větší rizika a nakoupili třeba i "bezpečné" islandské dluhopisy. Fakt je, že se na toto téma několikrát diskutovalo. Někteří správci fondů mají striktně odděleny skutečné fondy peněžního trhu od těch defakto "dluhopisových". Pokud jde ale o ony diskuse, nejsem si jist, že se něco změnilo. Několikrát jsem kdysi na toto téma psal, investory to ovšem tenkrát (před Lehmany a obávám se, že i po Lehmanech) příliš nezajímalo. Jinak informace o fondech považuji rovněž za nedostatečné. A to myslím vím, kde a jak je hledat.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Bouček Antonín 10. 11. 2010 11:17)

10. 11. 2010 12:25 | frantisek.masek

Článek byl aktualizován a doplněn o tabulku s údaji o aktivech podílových fondů členů AKAT ke konci září.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Petr Toman

advokát

Stanislav Bernard

podnikatel, pivovar Bernard

Petr Toman
ÚSPĚŠNOST
41,67 %

z 12 duelů
×
Stanislav Bernard
ÚSPĚŠNOST
91,11 %

z 45 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Hrubý národní produkt (HNP), Teorie lokálního očekávání, Objekt úvěru, daně, školkovné, invalidní důchod, banky, miroslav kalousek, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Skill, infolimit, stahování souborů, bond, Maďarsko, investiční rating, ceny akcií, tenis, Arnika

MK7R7777, 1P07110, 1P07110, 1P07110, 3Z86595

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK