Dokážou fondy odlákat peníze z bank?

Panika po pádu americké investiční banky Lehman Brothers se dotkla i drobných českých investorů, patřících většinou mezi konzervativní, či velmi konzervativní. Pocítily ji totiž i oblíbené fondy peněžního trhu , které mnozí investoři považovali za stejně bezpečné, jako jsou úspory v bankách. Když ale jejich aktiva v panice kolem Lehman Brothers klesla, vyděšení domácí investoři je často - někdy s dalšími fondy – prodali. Nedočkali se tak doby, kdy se kurz podílových listů řady peněžních fondů vrátil na původní výši, nebo ji i překonal.

Vzhledem k obavám z dalšího vývoje světové ekonomiky a finančních trhů tak mnozí drobní investoři nevyužili příznivý vývoj cen  akcií,   dluhopisů , nebo komodit v minulém a částečně i v tomto roce a stále vyčkávají. Naznačují to i výsledky členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT), kteří spravují většinu fondů, nabízených v ČR.

Objem majetku, který tyto fondy spravovaly, klesl z 315 miliard korun koncem roku 2007 na 213 miliard korun v 1. čtvrtletí 2009. Pak se víceméně stabilizoval. Koncem září spravovaly tyto fondy aktiva za 243 95 miliardy korun, prakticky stejně jako v závěru června. Část investorů, keří se bojí přímých investic, by si možná koupila fondy znovu, mají však v živé paměti výkyvy na finančních trzích. Když navíc některé banky ještě relativně nedávno nabízely spořicí účty s úrokem někde mezi 2-3 procenty, nebylo v jejich případě co řešit.

Podle statistik AKAT klesl od konce roku 2007 do závěru letošního září objem majetku ve fondech peněžního trhu ze 107,85 na 71,84 miliard korun. Dluhopisové fondy si pohoršily ze 36,23 na 32,95 miliardy korun, zajištěné fondy ze 64,72 na 56,90 miliard korun, akciové fondy ze 48,03 na 36,60 miliardy korun. I smíšené fondy zaznamenaly odliv majetku, a to z 38,53 na 30,74 miliardy korun, zatímco fondy fondů přišly zhruba o čtyři miliardy korun. Jediným vítězem jsou nemovitostní fondy. Jejich majetek mírně vzrostl, činí ale jen 1,42 miliardy korun.  

Na trzích dál panují obavy, nahrávající spořicím produktům . Nízké úrokové sazby a spekulace, že v řadě vyspělých zemí nějakou dobu zůstanou dole, vedou ovšem k tomu, že úročení spořicích a jiných účtů v bankách klesají.

Řada investorů zvažuje, co dál. Je oživení globální ekonomiky trvalejší, nebo přijde, jak varují skeptici, druhé dno recese? Správná odpověď na tuto otázku by přinesla i radu, zda investovat do odvětví, těžících z růstu ekonomiky, nebo naopak defenzivnějších.

Často se hovoří o tzv. novém normálu , situaci, kdy vyspělé ekonomiky porostou kvůli vysokým dluhům pomaleji než dosud, přičemž jedno z řešení, jak odmazat dluh, může být růst inflace. Jedním z doporučení je proto investovat do akcií kvalitních firem se silným postavením na trhu a zajímavými dividendami. Případně fondů, zaměřených na akcie těchto firem.

Pozor na silnou korunu!

České investory přitom nezvýhodňuje dlouhodobě posilující koruna. Málokterá investice v cizí měně je pak totiž při přepočtu na českou měnu v plusu, zajistit se proti měnovému riziku má smysl až od určité částky. Češi jsou tak silně odkázáni na korunové fondy či jiné investice v české měně. 

Někteří správci aktiv začali letos na jaře nabízet fondy, které mohou investovat do širokého spektra aktiv a rozložit tak možná investiční rizika. Některé navíc garantují, že při neúspěšné investici vrátí investorům původně investovanou částku. Jde o podobnou strategii jako u zajištěných fondů – možná i proto, že pro klasické zajištěné fondy není kvůli nízkým úrokům a poměrně drahým opcím – nejvhodnější doba. (Jiné, jako fondy peněžního trhu, nebo dluhopisové, nejsou v době, kdy se dříve nebo později čeká růst úrokových sazeb, ideální volbou).

Fond ING Multifond Aktiv V5 může investovat do akcií, dluhopisů, komodit, ale i hedgeových fondů. Jeho prozatímní výsledek za půl roku – 0,81 procenta, není příliš povzbudivý. Z podobného principu, smí ale investovat jen do akcií a dluhopisů, vychází i fond ČSOB 1-2-3 Invest . Ani jeho půlroční výnos (0,23 procenta) zatím investora nenadchne.

Je tu čas realitních a komoditních fondů?

Rizikověji orientovaní investoři mohou sázet na jiná aktiva. Zajímavé z hlediska současných výnosů (nemusí se opakovat) jsou nemovitostní a komoditní fondy. Navíc jde o reálná aktiva, která mohou investora chránit před inflací .

Korunový investor má k dispozici nemovitostní korunové fondy - IS České spořitelny , Consequ Investment Management nebo Bridge nemovitostí fond Fineska, které samy nakupují reality. Až na poslední fond, který za rok vydělává 5,70 procenta, nenabízejí nijak zvláštní zhodnocení. Aktiva fondu Fineska zase činí jen 36 milionů korun. V době inflace nicméně mohou být tyto fondy, těžící hlavně z pronájmu vybraných realit , díky inflační doložce zajímavé.

Daleko vyšších výnosů dosáhly v posledních dvou letech korunové akciové fondy, které investují do realitních či podobně zaměřených společností a nabízí je ČP Invest, ČSOB, nebo Komerční banka. Bude se realitám dál dařit?

Jinou protiinflační strategií je sázka na komodity. Komoditních korunových fondů je ovšem nedostatek. V podstatě ho nabízí jen ČSOB, další fondy, zaměřené na ropu a hlavně zlato , ČP Invest, jiné jsou určeny pro kvalifikované investory jako třeba fond Atlantik Advanced Commodity, nebo jsou denominovány v jiné měně. Podobně jako u přímých investic do komodit má i u těchto fondů smysl včas si zjistit, zda či jak si zajišťují měnové riziko a co z toho pro investora vyplývá.

Co si o vývoji globální ekonomiky a zajímavých investicích, ať již prostřednictvím fondů, nebo bez nich, myslíte vy? Napište nám o tom!