Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dokážou fondy odlákat peníze z bank?

| rubrika: Co se děje | 10. 11. 2010 | 7 komentářů
Dokážou fondy odlákat peníze z bank?
Podílové fondy zažily po finanční krizi a následné recesi velký odliv peněz. Postupně se sice zastavil, v nejisté době ale mnozí investoři dál sázejí spíše na úspory v bankách. Nebo začali investovat sami. Změní na tom něco pokles úrokových sazeb a případná nabídka nových fondů? Třeba realitních či komoditních?

Panika po pádu americké investiční banky Lehman Brothers se dotkla i drobných českých investorů, patřících většinou mezi konzervativní, či velmi konzervativní. Pocítily ji totiž i oblíbené fondy peněžního trhu , které mnozí investoři považovali za stejně bezpečné, jako jsou úspory v bankách. Když ale jejich aktiva v panice kolem Lehman Brothers klesla, vyděšení domácí investoři je často - někdy s dalšími fondy– prodali. Nedočkali se tak doby, kdy se kurz podílových listů řady peněžních fondů vrátil na původní výši, nebo ji i překonal.

Vzhledem k obavám z dalšího vývoje světové ekonomiky a finančních trhů tak mnozí drobní investoři nevyužili příznivý vývoj cen  akcií,  dluhopisů, nebo komoditv minulém a částečně i v tomto roce a stále vyčkávají. Naznačují to i výsledky členů Asociace pro kapitálový trh(AKAT), kteří spravují většinu fondů, nabízených v ČR.

Objem majetku, který tyto fondy spravovaly, klesl z 315 miliard korun koncem roku 2007 na 213 miliard korun v 1. čtvrtletí 2009. Pak se víceméně stabilizoval. Koncem září spravovaly tyto fondy aktiva za 243 95 miliardy korun, prakticky stejně jako v závěru června. Část investorů, keří se bojí přímých investic, by si možná koupila fondy znovu, mají však v živé paměti výkyvy na finančních trzích. Když navíc některé banky ještě relativně nedávno nabízely spořicí účtys úrokemněkde mezi 2-3 procenty, nebylo v jejich případě co řešit.

Podle statistik AKAT klesl od konce roku 2007 do závěru letošního září objem majetku ve fondech peněžního trhu ze 107,85 na 71,84 miliard korun. Dluhopisové fondysi pohoršily ze 36,23 na 32,95 miliardy korun, zajištěné fondy ze 64,72 na 56,90 miliard korun, akciové fondyze 48,03 na 36,60 miliardy korun. I smíšené fondyzaznamenaly odliv majetku, a to z 38,53 na 30,74 miliardy korun, zatímco fondy fondůpřišly zhruba o čtyři miliardy korun. Jediným vítězem jsou nemovitostní fondy. Jejich majetek mírně vzrostl, činí ale jen 1,42 miliardy korun.  

Aktiva jednotlivých typů fondů k 30. září 2010

Typ fonduCelkem k 30. 9. 2010 (Kč)Celkem k 30. 6. 2010(Kč)Čtvrtletní změna (%)Čtvrtletní změna (v korunách)
Fondy peněžního trhu71 836 153 26076 390 995 136-5,96-4 554 841 876
Zajištěné fondy56 288 576 23758 895 391 434-4,43-2 606 815 197
Akciové fondy36 596 154 19536 466 670 5230,36129 483 672
Dluhopisové fondy32 945 944 275 28 110 786 16717,204 835 158 107
Fondy smíšené30 740 266 28729 357 155 3636,30837 568 606
Fondy fondů14 123 282 29013 285 713 6846,30837 568 606
Fondy nemovitostní1 418 856 0921 426 045 200-0,50 -7 189 109
Fondy celkem243 949 232 635243 932 757 5070,0116 475 128
Poznámka: Jde o fondy členů Asociace pro kapitálový trh, kteří na českém trhu spravují drtivou většinu majetku individuálně i ve fondech. Statistiky zahrnují fondy, určené pro drobné, nikoliv kvalifikované investory.
Pramen: Asociace pro kapitálový trh ČR

Na trzích dál panují obavy, nahrávající spořicím produktům. Nízké úrokové sazby a spekulace, že v řadě vyspělých zemí nějakou dobu zůstanou dole, vedou ovšem k tomu, že úročení spořicích a jiných účtů v bankách klesají.

Řada investorů zvažuje, co dál. Je oživení globální ekonomikytrvalejší, nebo přijde, jak varují skeptici, druhé dno recese? Správná odpověď na tuto otázku by přinesla i radu, zda investovat do odvětví, těžících z růstu ekonomiky, nebo naopak defenzivnějších.

Často se hovoří o tzv. novém normálu, situaci, kdy vyspělé ekonomiky porostou kvůli vysokým dluhůmpomaleji než dosud, přičemž jedno z řešení, jak odmazat dluh, může být růst inflace. Jedním z doporučení je proto investovat do akcií kvalitních firem se silným postavením na trhu a zajímavými dividendami. Případně fondů, zaměřených na akcie těchto firem.

Pozor na silnou korunu!

České investory přitom nezvýhodňuje dlouhodobě posilující koruna. Málokterá investice v cizí měně je pak totiž při přepočtu na českou měnu v plusu, zajistit se proti měnovému rizikumá smysl až od určité částky. Češi jsou tak silně odkázáni na korunové fondy či jiné investice v české měně. 

Někteří správci aktiv začali letos na jaře nabízet fondy, které mohou investovat do širokého spektra aktiv a rozložit tak možná investiční rizika. Některé navíc garantují, že při neúspěšné investici vrátí investorům původně investovanou částku. Jde o podobnou strategii jako u zajištěných fondů– možná i proto, že pro klasické zajištěné fondy není kvůli nízkým úrokům a poměrně drahým opcím – nejvhodnější doba. (Jiné, jako fondy peněžního trhu, nebo dluhopisové, nejsou v době, kdy se dříve nebo později čeká růst úrokových sazeb, ideální volbou).

Fond ING Multifond Aktiv V5může investovat do akcií, dluhopisů, komodit, ale i hedgeových fondů. Jeho prozatímní výsledek za půl roku – 0,81 procenta, není příliš povzbudivý. Z podobného principu, smí ale investovat jen do akcií a dluhopisů, vychází i fond ČSOB 1-2-3 Invest. Ani jeho půlroční výnos (0,23 procenta) zatím investora nenadchne.

Je tu čas realitních a komoditních fondů?

Rizikověji orientovaní investoři mohou sázet na jiná aktiva. Zajímavé z hlediska současných výnosů (nemusí se opakovat) jsou nemovitostní a komoditní fondy. Navíc jde o reálná aktiva, která mohou investora chránit před inflací .

Korunový investor má k dispozici nemovitostní korunové fondy - IS České spořitelny , Consequ Investment Management nebo Bridge nemovitostí fond Fineska, které samy nakupují reality. Až na poslední fond, který za rok vydělává 5,70 procenta, nenabízejí nijak zvláštní zhodnocení. Aktiva fondu Fineska zase činí jen 36 milionů korun. V době inflace nicméně mohou být tyto fondy, těžící hlavně z pronájmu vybraných realit, díky inflační doložce zajímavé.

Daleko vyšších výnosů dosáhly v posledních dvou letech korunové akciové fondy, které investují do realitních či podobně zaměřených společností a nabízí je ČP Invest, ČSOB, nebo Komerční banka. Bude se realitám dál dařit?

Jinou protiinflační strategií je sázka na komodity. Komoditních korunových fondů je ovšem nedostatek. V podstatě ho nabízí jen ČSOB, další fondy, zaměřené na ropu a hlavně zlato, ČP Invest, jiné jsou určeny pro kvalifikované investory jako třeba fond Atlantik Advanced Commodity, nebo jsou denominovány v jiné měně. Podobně jako u přímých investic do komodit má i u těchto fondů smysl včas si zjistit, zda či jak si zajišťují měnové riziko a co z toho pro investora vyplývá.

Co si o vývoji globální ekonomiky a zajímavých investicích, ať již prostřednictvím fondů, nebo bez nich, myslíte vy? Napište nám o tom!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-8
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 11. 2010 12:23

Dlouhodobě posilující koruna fondy, vedené v jiné, než české, měně znevýhodňuje a někdy je problém získat aktuální či aktuálnější data. Nikoliv o korunových, ale často spíše o zahraničních fondech. Jsme malý trh a správcům těchto fondů to za to nestojí... To porovnání je ale samozřejmě možné. Třeba nakonec nevyzní pro české podílové fondy tak lze, jak si myslíte. Což neznamená, že je hájím. Pokud vím, mají korunové fondy obvykle dražší manažerské poplatky. Některé zahraniční fondy zato mají vyšší vstupní či výstupní poplatek. Ten je, pravda, obvykle jednorázový.

Pokud jde o fondy peněžního trhu, problém spočívá v tom, že u nás mohou mít průměrnou duraci (dobu do splatnosti investice) jeden rok. Jde tak vlastně nikoliv o fondy peněžního trhu, ale spíše o dluhopisové fondy s kratší durací. V praxi je to totiž tak, že mohou díky průměrné roční duraci investovat do rizikovějších instrumentů s delší dobou splatnosti, třeba i islandských dluhopisů a protože je "vyvažují" instrumenty peněžního trhu, splní podmínku průměrné roční durace. Místo toho, aby měly všechny instrumenty, které koupili roční (někde je dokonce půlroční) duraci, jak je běžné v některých zemích.

Proč průměrná durace? Správci některých fondů ve snaze zvýšit jejich výnos, přistupují na větší rizika a nakoupili třeba i "bezpečné" islandské dluhopisy. Fakt je, že se na toto téma několikrát diskutovalo. Někteří správci fondů mají striktně odděleny skutečné fondy peněžního trhu od těch defakto "dluhopisových". Pokud jde ale o ony diskuse, nejsem si jist, že se něco změnilo. Několikrát jsem kdysi na toto téma psal, investory to ovšem tenkrát (před Lehmany a obávám se, že i po Lehmanech) příliš nezajímalo.
Jinak informace o fondech považuji rovněž za nedostatečné. A to myslím vím, kde a jak je hledat.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Bouček Antonín 10. 11. 2010 11:17)

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

10. 11. 2010 | 12:25 | frantisek.masek

Článek byl aktualizován a doplněn o tabulku s údaji o aktivech podílových fondů členů AKAT ke konci září. více

10. 11. 2010 | 12:23

Dlouhodobě posilující koruna fondy, vedené v jiné, než české, měně znevýhodňuje a někdy je problém získat aktuální či aktuálnější data. Nikoliv o korunových, ale často spíše o zahraničních fondech. Jsme malý trh a správcům...více

10. 11. 2010 | 11:17 | Bouček Antonín

Možná by se někdo mohl věnovat srovnání českých podílových fondů se zahraničními. Co já vím, tak jsou poplatkově předražené a jejich investiční politika bývá rizikovější. Jsou také daleko neprůhlednější. Typický příklad...více

10. 11. 2010 | 9:36 | Škodolibka domácí

A nebude to spíš tak, že peníze z podílových fondů a bank od ledna odlákají kampeličky? Zdvojnásobí se pojištěný limit a už teď vím o spoustě nadržených konzervativců, kteří se chystají peníze v družstevních záložnách zdvojnásobit....více

10. 11. 2010 | 8:47

Dobrý den, ten článek jsem (samozřejmě) četl.
V souvislosti s nemovitostními (a komoditními) fondy píši o rizikově orientovaných investorech. Je to tak trochu paradox, protože nemovitosti byly donedávna, někdy možná...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Frikční nezaměstnanost, Blue chips, Charge karta, architektura, euro, martin stára, zbyněk stanjura, itálie, složená daňová kvóta, moře, focení, Dun&Bradstreet, odbornost, kurzovní lístek, internetová aukce, hypobanky, gap, mimořádná životní situace

TRUSTN01, 5AA2278, KTH6989, 3AJ6375, 3AJ6375

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK