Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zájem o zajištěné fondy sice kvůli nižším výnosům poklesl, někteří drobní investoři však na ně nedají dopustit. Láká je hlavně garance, že jim fond i při nejhorším vývoji na trzích vrátí původně investovanou částku. Vědí ale, do čeho investují, jaký je jejich reálný výnos a jakou daň za zajištění zaplatí?

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 3. 2011 15:11, chk

uprimne, nebavi me se tady s vami prit.
objem penez v ekonomice ridi CNB. dusledky zvysovani penez v ekonomice jsou hlavne tlak na inflaci. nema to primarne se zadluzovanim statu nic spolecneho, liti penez (nikoli dluhopisu) do ekonomiky je jedno z moznych reseni jak se zbavit zadluzeni zeme. nejedna se o ekvivalenci, pouze implikaci.

pokud se bavite o statnich dluhopisech, ty zvysuji zadluzeni zeme, ale nevypovida to nic o dojeni. tyto dluhopisy kupujou investori, vetsinou institucionalove. statni dluhopisy maji sve opodstatneni. v praxi to zjednodusene funguje tak, ze pokud skonci bilance statu v minusu, stat vydava behem roku kratkodobe pokladnicni poukazky. nasledne po schvaleni parlamentem stat vyda dluhopisy v takovem objemu, jakem potrebuje, aby ziskal od investoru cash na zalepeni deficitu. dluhopisy muze samozrejme vydavat i z jinych duvodu, ale to sem nepatri.


zajistene fondy ale pracuji na principu zerokupon bondu, ktere vydavaji banky, nikoli stat.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 3. 2011 9:21, frantisek.masek

Díky za odpověd i částečné doplnění toho, co jsem teď napsal. Fondy ČSOB mají ale dvouprocentní vstupní poplatek v době úpisu a tříprocentní po něm.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (chk 16. 03. 2011 09:13)

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

16. 3. 2011 6:49 | chk

haha. takova jedna ficura, na kterou se moc neupozornuje. jedna se o fond, pritom zisky podlehaji zdaneni i po 5 letech. zajisteny fondy nedavaji smysl. nic klientovi neprinesou, jen plati bance
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

16. 3. 2011 7:48 | Marek Polacek

Pane redaktore, víte, kolik na průměrném zajištěném fondu vydělá sama banka? Tušíte vůbec, jak ziskový produkt to pro ni je?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

16. 3. 2011 8:02 | eďa

Dovolím si lehce nesouhlasit s termínem nakupování kvalitních dluhopisů. O dluhopisech obecně je v posledním období víc než známo, že jsou spíš toxickými aktivy = nafouknutými bublinami, které prasknou. Takže, kdo chce přijít o úspory a o reálnou hodnotu spoření, nakupuje dluhopisy, např. prostřednictvím fondů.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

16. 3. 2011 8:20 | frantisek.masek

Ty příspěvky vypadají, jako bych byl zastáncem zajištěných fondů. Nejsem a myslím, že to z článku jasně vyplývá. I když chápu, že pro leckoho mohou být atraktivní...
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Marek Polacek 16. 03. 2011 07:48)

16. 3. 2011 8:39 | Marek Polacek

Dobrý den, položil jsem jen jednoduchou otázku - víte, kolik na průměrném zajištěném fondu vydělá sama banka? To přece není nijak složitý dotaz?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (frantisek.masek 16. 03. 2011 08:20)

16. 3. 2011 9:13 | chk

cca 1% na poplatku, plus spread cca 3%. sumasumarum zhruba 4% na objemu investovane castky:)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Marek Polacek 16. 03. 2011 08:39)

16. 3. 2011 9:18 | chk

nejedna se o sekuritizovane dluhopisy, nybrz o zero kupon bondy zpravidla bankovnich domu. takze vase obava o toxicka aktiva je trochu usmevna. riziko defaultu´rovna se riziku emitenta.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (eďa 16. 03. 2011 08:02)

16. 3. 2011 9:19

Dobrý den, omlouvám se, ta reakce se všeobecně vztahuje i k dalším příspěvkům. Otázka, kterou jste položil, mne samozřejmě zajímá. V každém případě jsou tady vstupní poplatky. I když někteří správci zajištněých fondů (HSBC) je nevybírají s odůvodněním, že si na ně fond vydělá. Snažil jsem se zjistit, jak je to s dalšími poplatky, například manažerskými, které jsou defacto skryté, ale nebyl jsem úspěšný.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

16. 3. 2011 9:21 | frantisek.masek

Díky za odpověd i částečné doplnění toho, co jsem teď napsal. Fondy ČSOB mají ale dvouprocentní vstupní poplatek v době úpisu a tříprocentní po něm.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (chk 16. 03. 2011 09:13)

16. 3. 2011 10:08 | Tomáš Pavelka

A já jen pro pořádek doplním, že to 1% navíc za nákup fondu po úpisu nebo za výstup v průběhu fondu už nejde bance, ale zůstává ve fondu. Je určeno na pokrytí transakčních nákladů vzniklých při dokupování nebo odprodeji části aktiv fondu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (frantisek.masek 16. 03. 2011 09:21)

16. 3. 2011 12:33 | kuo

to je krásný, jak si všichni ukrajují procenta z příjmů. Ale spíš by mě zajímalo, jak se dělíte o procenta ztrát ?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Tomáš Pavelka 16. 03. 2011 10:08)

16. 3. 2011 13:22 | Tomáš Pavelka

Jakých ztrát ??? Banka má z fondu předem známý zisk ať už fond dopadne jakkoli - je úplně jedno jestli zajištěný fond něco vydělá nebo bude pouze vracet vklad - zisk banky z fondu to nijak neovlivní. Výnos fondu závisí na vývoji trhů stejně jako v případě otevřených podílových fondů a je dopředu neodhadnutelný. V zajištěném fondu se 100 ochranou vložené částky klient v nejhorším případě tratí vstupní poplatek (v případě ČSOB 2%). S tímto vědomím do toho fondu klient vstupuje a tudíž se s ním o tuto ztrátu nikdo dělit nebude - proč by měl ??? V ostatních fondech vám zpětně poplatky také nikdo nevrací ....
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (kuo 16. 03. 2011 12:33)

16. 3. 2011 13:56

Co se takhle vrátit na základku a naučit se číst? Fakt by ti to prospělo, mudrlante.
"Jak to funguje Zajištěné fondy se snaží přilákat investory hlavně tím, že jim při nepříznivém vývoji na trzích alespoň vrátí zpět peníze, které do fondu vložili. Není to žádná habaďura, ale ani zázrak – zmíněný příslib vychází z principu, na kterém jsou tyto fondy založeny."
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (kuo 16. 03. 2011 12:33)

17. 3. 2011 8:36 | kuo

Mylím, že je tu používáno mnoho silných, ale i zbytečně komlikovaných slov, že většína lidí ani nechápe, co znamenají. Jde téměř o vědomé matení a přitom jsou věci tak jednoduché. Ekonomika je o tom, jakým způsobem si lidé vydělávají na chleba a finance jsou proces, kde se rozhoduje, co budou lidé dělat příště a vy se pokoušíte, abychom to nechápali se základkou. A to je klíč ke světovým problémům.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

17. 3. 2011 9:07 | eďa

Vy jste fakt srandovní defaulista. Co tedy riskují státy, jako emitenti dluhopisů, kteří je tisknou 24 hodin denně stejně jako centrální banky a kde se tedy berou stále nové mega dávky oběživa?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (chk 16. 03. 2011 09:18)

17. 3. 2011 13:59 | chk

stat netiskne dluhopisy, tiskne penize. aby stat dluhopis prodal, musi ho nekdo koupit. to zaprve. a za druhe, staty riskuji to, ze pokud vydaji mnoho dluhopisu, zvysuji dluhovou sluzbu statu, ktera muze vest k vyssim urokum novych vydanych dluhopisu, snizeni ratingu, zvyseni uverovani firem v danem statu a v neposledni rade snizuji objem penez, ktere by misto dluhove sluzby mohli vrazit treba do infrastruktury. to, kdo tu je srandovni, at posoudi nekdo jinej:)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (eďa 17. 03. 2011 09:07)

17. 3. 2011 14:21 | eďa

Nestačím žasnout nad Vaší finanční gramotností o tom, že bankovky tiskne stát. Proč tedy existují dluhopisy? Zadruhé podle vás fin. systém funguje tak, že se všichni donekonečna a stále víc a rychleji dojíme a přitom nikomu nic nechybí.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (chk 17. 03. 2011 13:59)

17. 3. 2011 15:11 | chk

uprimne, nebavi me se tady s vami prit. objem penez v ekonomice ridi CNB. dusledky zvysovani penez v ekonomice jsou hlavne tlak na inflaci. nema to primarne se zadluzovanim statu nic spolecneho, liti penez (nikoli dluhopisu) do ekonomiky je jedno z moznych reseni jak se zbavit zadluzeni zeme. nejedna se o ekvivalenci, pouze implikaci.
pokud se bavite o statnich dluhopisech, ty zvysuji zadluzeni zeme, ale nevypovida to nic o dojeni. tyto dluhopisy kupujou investori, vetsinou institucionalove. statni dluhopisy maji sve opodstatneni. v praxi to zjednodusene funguje tak, ze pokud skonci bilance statu v minusu, stat vydava behem roku kratkodobe pokladnicni poukazky. nasledne po schvaleni parlamentem stat vyda dluhopisy v takovem objemu, jakem potrebuje, aby ziskal od investoru cash na zalepeni deficitu. dluhopisy muze samozrejme vydavat i z jinych duvodu, ale to sem nepatri.

zajistene fondy ale pracuji na principu zerokupon bondu, ktere vydavaji banky, nikoli stat.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

21. 3. 2011 12:10 | Lukáš

Tento příspěvek není k obsahu článku! Proč se mi v RSS kanálu dnes objevují znova některé články z minulého týdne?!?! Není to poprvé. To nemáte žádné nové články že mě musíte opakovaně upozorňovat na ty staré?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Ilona Švihlíková

ekonomka

Jaroslav Vostatek

ekonom

Ilona Švihlíková
ÚSPĚŠNOST
1,11 %

z 181 duelů
×
Jaroslav Vostatek
ÚSPĚŠNOST
1,60 %

z 125 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Basket certifikát, Reálná veličina, Absolutní hodnota, státní podpora, daň z příjmů, penzijní připojištění, daňové odpočty, doplňkové penzijní spoření, likvidní složka fondu, daňový rozpočet, Konto Komplet, daňové paušály, není co závidět, zamrzlé, andrej kiska mladší, konvergenční program, Stanislav Fiala, cece eur

1HCVERVA, 1HCVERVA, 4E16485, 6C20415, 7T77760

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK