Zajištěné fondy: víte, do čeho investujete?

Přestože Češi s oblibou sázejí na jistotu, objem peněz, které jim spravují zajištěné fondy členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) , se v roce 2010 snížil o desetinu na 55 miliard korun. Mohou za to hlavně klesající výnosy těchto fondů. Mnohé drobné investory přesto dál láká garance vrácení investované částky, pokud se nebude zajištěným fondům dařit. A možnost vydělat něco navíc, když se budou naopak finanční trhy vyvíjet příznivě.

V Česku je největším distributorem zajištěných fondů ČSOB. Zjistit jejich průměrné výnosy k datu, kdy ukončily činnost, je obtížné. Průměrný výnos všech splacených struktur delších než pět let činí nicméně podle Miloslava Doubravy z Investiční společnosti ČSOB 2,93 % ročně, což odpovídá 3,44 % na depozitech před zdaněním. Výnosy jednotlivých zajištěných fondů se přitom liší a ukazují, že zajištěné fondy, které byly splatné v roce 2006, dosáhly v průměru za rok výnosu od 0,01 do 11,52 % ročně. O rok později se pohyboval průměrný roční výnos zajištěných fondů téhož správce od nuly do 7,73 %, v roce 2008 to bylo od -1,96 % do 5,49 %, předloni nula až 4,77 %, loni od nuly po 4,47 %. Výnosy letos splatných zajištěných fondů ČSOB jsou ještě nižší a pohybují se od nuly do 3,61 % v průměru za rok.

Jak to funguje

Zajištěné fondy se snaží přilákat investory hlavně tím, že jim při nepříznivém vývoji na trzích alespoň vrátí zpět peníze, které do fondu vložili. Není to žádná habaďura, ale ani zázrak – zmíněný příslib vychází z principu, na kterém jsou tyto fondy založeny.

Správce fondu koupí za většinu peněz, které získal v upisovacím období, kvalitní dluhopisy minimálně s investičním ratingem a za zbylé peníze opce na rizikové investiční instrumenty. Jde obvykle o akciové indexy, vybraný koš akcií nebo třeba opce na komoditní indexy, případně vývoj kurzů vybraných měn.

Zajištěné fondy vznikají na předem danou dobu, obvykle pět či šest let. Výnosy dluhopisů za tak dlouhé období umožňují fondu vydělat a vrátit investorovi peníze, i když není situace na trzích růžová.

Garanci vyplacení minimálně vloženého vkladu neohrozí ani případný krach emitenta, jehož dluhopisy má fond v portfoliu. Správce fondu totiž rozkládá toto riziko nákupem dluhopisů od většího počtu emitentů. Kdyby některý zkrachoval, což se může teoreticky týkat i některé země, která vydala státní dluhopis, fond sice zaznamená ztrátu, ostatní dluhopisové investice ji ale prakticky vyrovnají.

Kdyby zkrachoval správce fondu, nic se vzhledem k oddělení majetku fondu a majetku jeho obhospodařovatele rovněž neděje. Fond by pak na základě rozhodnutí regulátora (v Česku je to ČNB) převzal někdo jiný.

Jistota rozhodně není zadarmo

Zajištěné fondy mají mnoho možností, kam investovat, a víceméně dva základní způsoby výpočtu, jak se spočítá jejich výnos. Obvykle se sčítají výnosy akcií, akciových indexů nebo koše akcií či jiných instrumentů za určité období nebo se posuzuje výsledek fondu za celou dobu jeho existence. Někdy se oba způsoby výpočtu kombinují. Při opatrnickém apetitu českých investorů preferuje většina z nich první způsob výpočtu. Co je doma, to se přece počítá!

Za garanci, že fond investorovi minimálně vrátí vložené peníze, se ale platí nižším výnosem než při přímé investici do stejných investičních instrumentů, například akcií či akciových indexů. Zajištěný fond totiž obvykle neparticipuje na růstu vybraných akciových či jiných trhů sto procenty, jako je tomu u přímé investice, ale často jen například ze 70, 80, nebo 90 procent. Do výnosu zajištěného fondu se navíc nepočítají dividendy.

Při nepříznivém vývoji na trhu sice investoři obdrží zpět původně investovanou částku, zároveň ovšem za pět či šest let existence fondu nic nevydělají. A jejich peníze přitom znehodnotí inflace. Je také třeba počítat se vstupním poplatkem, v konstrukci fondu je zahrnut také „skrytý“ poplatek za správu fondu. Pokud si někdo obstaral zajištěný fond v jiné měně než v korunách, musí navíc počítat s tím, že ho může dlouhodobé posilování české měny připravit o část výnosu.

Ze zajištěných fondů lze předčasně vystoupit, pak ovšem neplatí garance vrácení investované částky. Část investorů takto postupuje, když je aktuální výnos fondu atraktivní a bojí se, že můžou o část výnosu přijít. Vždy je však třeba vzít v úvahu, zda se to vyplatí, tedy jak vysoké jsou poplatky za předčasný odkup podílových listů fondu.

Kolik stojí zajištění?

Náklady investora na zajištění původní investice nelze ovšem jednoduše vyčíslit. Jak uvedl Aleš Vocílka z časopisu Fondshop, spočívají mj. v (již zmíněném) nižším výkonnostním potenciálu. Výnos řady zajištěných fondů nedosahuje 100 % růstu vybraného trhu, ale jen předem stanovené části této hodnoty, třeba 80 %.

ABC investora

Chcete investovat a přemýšlíte, co všechno byste měli zvážit? Podívejte se, co všechno ovlivňuje výsledky podílových fondů, a naučte se rozumět tomu, co vám portfolio manažeři fondů říkají. Projděte Kurzy investování a Investiční univerzitou serveru Peníze.cz.

O kolik peněz tak investor přijde, závisí na délce trvání zajištěného fondu a výnosech nejbonitnějších dluhopisů do splatnosti v tzv. zajišťovací složce portfolia. Čím je splatnost fondu delší a výnosy do splatnosti „bezrizikových“ dluhopisů větší, tím více může zajištěný fond participovat na růstu podkladového aktiva a naopak.

Zajišťovací složka, tedy dluhopisy, která slouží ke krytí původní výše investice, se podle Vocílky podílí na majetku zajištěného fondu v době jeho vzniku zpravidla alespoň 85 %. Když fond investuje v jiné měně, než v korunách, může být zajištěn proti měnovému riziku, což opět něco stojí.

Celkové výnosy této zajišťovací složky by měly být v době splatnosti fondu takové, aby pokryly celou hodnotu jeho majetku. Zbytek (v citovaném případě tedy asi 15 %), tvoří výnosová složka, zpravidla opce na akcie či akciové indexy. Na té pak záleží, kolik investor vydělá.

V době nízkých úrokových sazeb a poměrně drahých opcí, jako je ta současná, nejsou přitom výnosy zajištěných fondů nijak vysoké. Konstrukce výnosu některých zajištěných fondů je navíc poměrně složitá, a přitom jsou paradoxně nabízeny méně zkušeným investorům. Vědí tedy, co si skutečně kupují, nebo jim stačí příslib, že nepřijdou o investovanou částku, a navíc mohou něco vydělat?

Čtěte také: Zajištěné fondy, loterie, které laici musí jen věřit.