Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zajištěné fondy: víte, do čeho investujete?

Zajištěné fondy: víte, do čeho investujete?
Zájem o zajištěné fondy sice kvůli nižším výnosům poklesl, někteří drobní investoři však na ně nedají dopustit. Láká je hlavně garance, že jim fond i při nejhorším vývoji na trzích vrátí původně investovanou částku. Vědí ale, do čeho investují, jaký je jejich reálný výnos a jakou daň za zajištění zaplatí?

Přestože Češi s oblibou sázejí na jistotu, objem peněz, které jim spravují zajištěné fondy členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) , se v roce 2010 snížil o desetinu na 55 miliard korun. Mohou za to hlavně klesající výnosy těchto fondů. Mnohé drobné investory přesto dál láká garance vrácení investované částky, pokud se nebude zajištěným fondům dařit. A možnost vydělat něco navíc, když se budou naopak finanční trhy vyvíjet příznivě.

V Česku je největším distributorem zajištěných fondů ČSOB. Zjistit jejich průměrné výnosy k datu, kdy ukončily činnost, je obtížné. Průměrný výnos všech splacených struktur delších než pět let činí nicméně podle Miloslava Doubravy z Investiční společnosti ČSOB 2,93 % ročně, což odpovídá 3,44 % na depozitech před zdaněním. Výnosy jednotlivých zajištěných fondů se přitom liší a ukazují, že zajištěné fondy, které byly splatné v roce 2006, dosáhly v průměru za rok výnosu od 0,01 do 11,52 % ročně. O rok později se pohyboval průměrný roční výnos zajištěných fondů téhož správce od nuly do 7,73 %, v roce 2008 to bylo od -1,96 % do 5,49 %, předloni nula až 4,77 %, loni od nuly po 4,47 %. Výnosy letos splatných zajištěných fondů ČSOB jsou ještě nižší a pohybují se od nuly do 3,61 % v průměru za rok.

Porovnání průměrných ročních výnosů zajištěných fondů ČSOB, splatných v roce 2006 a 2011
Název fonduMěnaSplatnostDélka investice (v letech)Průměrný roční výnos (v %)
ČSOB Světové akcie 2koruna28. 2. 20065,236,19
ČSOB Světové investice 1koruna28. 2.2006 5,230,01
ČSOB Světové akcie 7koruna28. 4.20063,133,39
ČSOB Reverzní click 1koruna31.5. 20062,5611,52
ČSOB Světové akcie 5koruna29.12. 20064,476,48
ČSOB Světový strom 3koruna31.1. 20116,072,11
ČSOB Světový click+ Eur 4 euro31.1. 20115,070,78
ČSOB Světového růstu+ 12koruna31.1. 2011 4,070,97
ČSOB Světového růstu+ Eur 1 euro31.1. 20113,810,00
ČSOB Růstu USD 1 dolar31.1. 2011 3,580,00
ČSOB Krátkodobého evropského růstu 1koruna28. 2. 20112,81-1,81
ČSOB Světový click+ 19koruna28. 2. 20115,591,65
ČSOB Světový click+ USD 6dolar28. 2. 20114,403,61
Pramen: ČSOB Investiční společnost

Jak to funguje

Zajištěné fondy se snaží přilákat investory hlavně tím, že jim při nepříznivém vývoji na trzích alespoň vrátí zpět peníze, které do fondu vložili. Není to žádná habaďura, ale ani zázrak – zmíněný příslib vychází z principu, na kterém jsou tyto fondy založeny.

Správce fondu koupí za většinu peněz, které získal v upisovacím období, kvalitní dluhopisy minimálně s investičním ratingem a za zbylé peníze opce na rizikové investiční instrumenty. Jde obvykle o akciové indexy, vybraný koš akcií nebo třeba opce na komoditní indexy, případně vývoj kurzů vybraných měn.

Zajištěné fondy vznikají na předem danou dobu, obvykle pět či šest let. Výnosy dluhopisů za tak dlouhé období umožňují fondu vydělat a vrátit investorovi peníze, i když není situace na trzích růžová.

Garanci vyplacení minimálně vloženého vkladu neohrozí ani případný krach emitenta, jehož dluhopisy má fond v portfoliu. Správce fondu totiž rozkládá toto riziko nákupem dluhopisů od většího počtu emitentů. Kdyby některý zkrachoval, což se může teoreticky týkat i některé země, která vydala státní dluhopis, fond sice zaznamená ztrátu, ostatní dluhopisové investice ji ale prakticky vyrovnají.

Kdyby zkrachoval správce fondu, nic se vzhledem k oddělení majetku fondu a majetku jeho obhospodařovatele rovněž neděje. Fond by pak na základě rozhodnutí regulátora (v Česku je to ČNB) převzal někdo jiný.

Jistota rozhodně není zadarmo

Zajištěné fondy mají mnoho možností, kam investovat, a víceméně dva základní způsoby výpočtu, jak se spočítá jejich výnos. Obvykle se sčítají výnosy akcií, akciových indexů nebo koše akcií či jiných instrumentů za určité období nebo se posuzuje výsledek fondu za celou dobu jeho existence. Někdy se oba způsoby výpočtu kombinují. Při opatrnickém apetitu českých investorů preferuje většina z nich první způsob výpočtu. Co je doma, to se přece počítá!

Jaký jste investor?

Pro někoho je důležitější koruna, kterou neprodělá, než koruna, kterou by mohl vydělat. A pro vás?

Anketa

Investujete do zajištěných fondů?

Za garanci, že fond investorovi minimálně vrátí vložené peníze, se ale platí nižším výnosem než při přímé investici do stejných investičních instrumentů, například akcií či akciových indexů. Zajištěný fond totiž obvykle neparticipuje na růstu vybraných akciových či jiných trhů sto procenty, jako je tomu u přímé investice, ale často jen například ze 70, 80, nebo 90 procent. Do výnosu zajištěného fondu se navíc nepočítají dividendy.

Kupujete zajištěný fond?

I když hrajete na jistotu, nedůvěřujte slepě, prověřte si určitě:

  • Dobu trvání investice
  • Do čeho fond investuje
  • Minimální a maximální výnos
  • Způsob výpočtu výnosu
  • Vstupní, výstupní a manažerský poplatek
  • Měnové zajištění v případě investice do zahraničí
  • Důvěryhodnost prodejce fondu

Při nepříznivém vývoji na trhu sice investoři obdrží zpět původně investovanou částku, zároveň ovšem za pět či šest let existence fondu nic nevydělají. A jejich peníze přitom znehodnotí inflace. Je také třeba počítat se vstupním poplatkem, v konstrukci fondu je zahrnut také „skrytý“ poplatek za správu fondu. Pokud si někdo obstaral zajištěný fond v jiné měně než v korunách, musí navíc počítat s tím, že ho může dlouhodobé posilování české měny připravit o část výnosu.

Ze zajištěných fondů lze předčasně vystoupit, pak ovšem neplatí garance vrácení investované částky. Část investorů takto postupuje, když je aktuální výnos fondu atraktivní a bojí se, že můžou o část výnosu přijít. Vždy je však třeba vzít v úvahu, zda se to vyplatí, tedy jak vysoké jsou poplatky za předčasný odkup podílových listů fondu.

Kolik stojí zajištění?

Náklady investora na zajištění původní investice nelze ovšem jednoduše vyčíslit. Jak uvedl Aleš Vocílka z časopisu Fondshop, spočívají mj. v (již zmíněném) nižším výkonnostním potenciálu. Výnos řady zajištěných fondů nedosahuje 100 % růstu vybraného trhu, ale jen předem stanovené části této hodnoty, třeba 80 %.

ABC investora

Chcete investovat a přemýšlíte, co všechno byste měli zvážit? Podívejte se, co všechno ovlivňuje výsledky podílových fondů, a naučte se rozumět tomu, co vám portfolio manažeři fondů říkají. Projděte Kurzy investování a Investiční univerzitou serveru Peníze.cz.

O kolik peněz tak investor přijde, závisí na délce trvání zajištěného fondu a výnosech nejbonitnějších dluhopisů do splatnosti v tzv. zajišťovací složce portfolia. Čím je splatnost fondu delší a výnosy do splatnosti „bezrizikových“ dluhopisů větší, tím více může zajištěný fond participovat na růstu podkladového aktiva a naopak.

Zajišťovací složka, tedy dluhopisy, která slouží ke krytí původní výše investice, se podle Vocílky podílí na majetku zajištěného fondu v době jeho vzniku zpravidla alespoň 85 %. Když fond investuje v jiné měně, než v korunách, může být zajištěn proti měnovému riziku, což opět něco stojí.

Celkové výnosy této zajišťovací složky by měly být v době splatnosti fondu takové, aby pokryly celou hodnotu jeho majetku. Zbytek (v citovaném případě tedy asi 15 %), tvoří výnosová složka, zpravidla opce na akcie či akciové indexy. Na té pak záleží, kolik investor vydělá.

V době nízkých úrokových sazeb a poměrně drahých opcí, jako je ta současná, nejsou přitom výnosy zajištěných fondů nijak vysoké. Konstrukce výnosu některých zajištěných fondů je navíc poměrně složitá, a přitom jsou paradoxně nabízeny méně zkušeným investorům. Vědí tedy, co si skutečně kupují, nebo jim stačí příslib, že nepřijdou o investovanou částku, a navíc mohou něco vydělat?

Čtěte také: Zajištěné fondy, loterie, které laici musí jen věřit.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 3. 2011 15:11, chk

uprimne, nebavi me se tady s vami prit.
objem penez v ekonomice ridi CNB. dusledky zvysovani penez v ekonomice jsou hlavne tlak na inflaci. nema to primarne se zadluzovanim statu nic spolecneho, liti penez (nikoli dluhopisu) do ekonomiky je jedno z moznych reseni jak se zbavit zadluzeni zeme. nejedna se o ekvivalenci, pouze implikaci.

pokud se bavite o statnich dluhopisech, ty zvysuji zadluzeni zeme, ale nevypovida to nic o dojeni. tyto dluhopisy kupujou investori, vetsinou institucionalove. statni dluhopisy maji sve opodstatneni. v praxi to zjednodusene funguje tak, ze pokud skonci bilance statu v minusu, stat vydava behem roku kratkodobe pokladnicni poukazky. nasledne po schvaleni parlamentem stat vyda dluhopisy v takovem objemu, jakem potrebuje, aby ziskal od investoru cash na zalepeni deficitu. dluhopisy muze samozrejme vydavat i z jinych duvodu, ale to sem nepatri.


zajistene fondy ale pracuji na principu zerokupon bondu, ktere vydavaji banky, nikoli stat.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 3. 2011 9:21, frantisek.masek

Díky za odpověd i částečné doplnění toho, co jsem teď napsal. Fondy ČSOB mají ale dvouprocentní vstupní poplatek v době úpisu a tříprocentní po něm.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (chk 16. 03. 2011 09:13)

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

21. 3. 2011 | 12:10 | Lukáš

Tento příspěvek není k obsahu článku! Proč se mi v RSS kanálu dnes objevují znova některé články z minulého týdne?!?! Není to poprvé. To nemáte žádné nové články že mě musíte opakovaně upozorňovat na ty staré? více

17. 3. 2011 | 15:11 | chk

uprimne, nebavi me se tady s vami prit. objem penez v ekonomice ridi CNB. dusledky zvysovani penez v ekonomice jsou hlavne tlak na inflaci. nema to primarne se zadluzovanim statu nic spolecneho, liti penez (nikoli dluhopisu)...více

17. 3. 2011 | 14:21 | eďa

Nestačím žasnout nad Vaší finanční gramotností o tom, že bankovky tiskne stát. Proč tedy existují dluhopisy? Zadruhé podle vás fin. systém funguje tak, že se všichni donekonečna a stále víc a rychleji dojíme a přitom nikomu...více

17. 3. 2011 | 13:59 | chk

stat netiskne dluhopisy, tiskne penize. aby stat dluhopis prodal, musi ho nekdo koupit. to zaprve. a za druhe, staty riskuji to, ze pokud vydaji mnoho dluhopisu, zvysuji dluhovou sluzbu statu, ktera muze vest k vyssim urokum...více

17. 3. 2011 | 9:07 | eďa

Vy jste fakt srandovní defaulista. Co tedy riskují státy, jako emitenti dluhopisů, kteří je tisknou 24 hodin denně stejně jako centrální banky a kde se tedy berou stále nové mega dávky oběživa? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

    Obchodní rejstřík

    Osoby v obchodním rejstříku

    Části obce

    Městské části

    Obce

    Okresy

    Témata

    Cena při zpětném prodeji, Depreciace, Optimální portfolio, miroslav kalousek, zaměstnavatel, invalidita, daňový bonus, zdravotně postižení, cestovní pas, žena v práci, udice, tapiserie, fred bergsten, nájemné místně obvyklé, OHLC, 15/1998 Sb., Všeobecná zdravotní pojišťovna, rodičovská

    1E36002, 9A61396, 4Z26697, 4AR2414, 3M64875

    Přihlášení

    Jméno

    Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

    Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

    ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
    Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
    Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

    Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK