Lepší už to nebude

Zainvestovat na začátku nový fond - rozhodně dobrá věc. Mít v portfoliu fondu podílové listy fondu jiného (pokud to není fond fondů) - otazník. Používat peníze investorů nikoliv k co nejlepšímu zhodnocení, ale jako podporu nepovedených produktů - hodně velký problém. Nikoliv nelegální, samozřejmě, ale eticky určitě pochybný. Zvlášť když by IKS globální mohl nakoupit zahraniční dluhopisy jinde a jinak, než přes trvale ztrátový eurobondový fond.

Nepisete tak uplne pravdu. V nekterych pripadech sice plati to, co pisete, ale je tady i druha vec. Klidne bych pro to pouzil slovo financovani, protoze pokud jeden fond (treba IKS globalni) kupuje do portfolia podilove listy jineho fondu ze skupiny (IKS eurobondovy), je to prinejmensim podivne, protoze jde o fond dlouhodobe velmi spatny. Navic pokud zjistim, ze z 85 milionu ve fondu je 30 milionu korun investovano jinym fondem ze skupiny, bude mi to signalizovat pomerne velke riziko, protoze to znamena, ze fon neni schopen shanet investory jinde. IKS eurobondovy pritom existuje jiz dlouho, takze neni mozne mluvit o "pocatecni bratrske vypomoci". Tohle je jediny mozny zpusob, jak svuj neuspesny fond drzi IKS nad vodou - a možná taky trochu mate investory.

Každé takové porušení musí depozitář fondu nahlásit Komisi pro cenné papíry, která žádá po fondu vysvětlení, návrh nápravy a případně zahajuje správní řízení.

Jenomže i ty limity jsou v českých statutech velmi široké, takže se pod ně schová téměř všechno. Chtělo by to poněkud přísnější pravidla. Co se vůbec stane, když fond investuje jinak, než je napsáno ve statutu?

Zkrácené statuty jsou všude ve světě dobrým zvykem a místní asociace nebo dokonce zákon obvykle přesně definují jejich formu. Určitě by něco podobného prospělo i u nás a bylo by dobré, kdyby se toho Komise nebo UNIS ujaly.

Nemějte obavy, určitě jsem Vás pochopil. Taky jsem se několikrát jen tak ze zvědavosti chtěl něco dozvědět o investování do podílových fondů na přepážkách bank, kde podílové listy těchto fondů nabízeli "odborní" přepážkoví pracovníci (i když i mezi nimi se, byť velmi zřídka, našli opravdu odborní pracovníci). Upřímně jsem litoval lidi, kteří k těm "odborným" přišli pro radu. Jinak odborní poradci se nemusí nutně rekrutovat z řad zaměstnanců investičních společností.

Pro WhatNext - Možná jste mě nepochopil.Zastával jsem se investičních poradců a lidí s odbornými znalostmi přímo v investičních společnostech oproti často kritizované kvalitě poradenství např.na přepážkách Spořitelny.

Základní zkušenosti s investováním mám,přesto bych diskuzi s odborníkem zabývajícím se investováním do cenných papírů či investičním poradenstvím předem nezatracoval.Může být zajímavá (ne -li poučná )pro ty,jenž zkušenosti s investováním mají a určitě poučná pro ty,jenž nemají zkušenosti žádné nebo jen minimální.(Nikdo z nás asi nemá "patent" na rozum).Osobně jsem nedávno takovou diskuzi podstoupil(s p.Šimčákem ze spol.MONECO)a vůbec nepochybuji o jejím smyslu,byť jsem před schůzkou trochu váhal. Kdybych měl větší finanční hotovost připravenou k zainvestování a minimální zkušenosti,jen na základě tel.rozhovoru nebo software bych neinvestoval ale představoval bych si invest.servis úměrný k velikosti investice.

PLÁC, PLÁC, PLÁC!!! Škoda, že je to jediný způsob jak Vám a panu Kubátovi (doufám, že jsem Vám nezkomolil jméno) v této diskusi zatleskat. Takový finanční poradce si taky doma netrhá sám zuby jenom proto, že si koupil kleště, ale jde samozřejmě k dentistovi a ještě se na něj přeptá u známých jestli je opravdu dobrý. A naopak je to to samé.

Že lidi občas míchají hrušky s jablky? No ale o tom přece tyto diskuse jsou, aby lidi z branže, kteří alespoň trochu problému rozumějí (nebo by alespoň měli), pomohli a vysvětlili těm, kterým se občas ještě nějaké pojmy pletou, o čem to je. Vždyť je to jedna z možností, jak lidem ukázat, že doba různých Trendů a C.S.Fondů a jim podobných je pryč (doufám) a že jsou podílové fondy opravdu odborně spravovány.

Musím Vás upozornit na dvě nepřesnosti, které jsou ve Vašem příspěvku: i - podílové fondy se nefinancují - do podílových fondů můžete prostředky pouze investovat tím, že si koupíte podílové listy toho kterého fondu; ii - vzájemné "vlastnictví" fondů je nemožné - podílový fond nemá žádnou právní subjektivitu, majetek fondu je tvořen pouze z peněz za prodané podílové listy, jenž jsou dále spravovány danou investiční společností v souladu se schváleným statutem fondu. To co máte na mysli Vy, je situace, kdy si sama investiční společnost (či jiná společnost ze skupiny) nakoupí podílové listy vlastního fondu. Toto se občas používá při samotném rozjezdu fondu, kdy v něm ještě není dostatek majetku, aby mohl portfoliomanažer fond odborně spravovat bez porušení všech možných limitů pro investice či k omezení rizika. Po získání dostatečného množství klientů a majetku do fondu většinou společnost držené podílové listy nabídne ke zpětnému odkupu.

Pozor, to, že si fond do názvu či statutu napíše, že je smíšený v podstatě ještě nic neznamená a není to téměř vůbec pro portfoliomanažera závazné (pokud neuvažuji závazek minimální slušnosti k investorům). Ve statutu je třeba hledat procentní limity pro zastoupení jednotlivých druhů cenných papírů, zahraničních cenných papírů atd.. Ještě ke zkráceným statutům. Jistě je to pro investory velmi užitečná věc a UNIS měl jednu dobu dokonce i snahu něco podobného zavést, jenže to u nich skončilo nějak na mrtvém bodě. Dotaz je třeba směřovat na UNIS, třeba se znovu rozhýbají.

Pokud člověk nemá chuť ani čas navštívit takového poradce a zároveň má nulové znalosti o investování, tak dobře mu tak. Myslím, že by se všichni, kteří chtějí investovat, měli nejprve seznámit alespoň se základy. Když lidé věnují spoustu času výběru té správné pračky či videa, proč by nemohli věnovat též nějaký ten večer obeznámení se s investováním a výběru finančního poradce. Vždyť jde často jenom o jejich celoživotní úspory. Já osobně bych nikdy investičního poradce nevyhledal a už vůbec bych si nenechal poradit na infolince či přepážce. Pokud finanční poradce nebude zainteresován na počtu prodaných produktů, ale kvalitě jeho rad, tak si myslím, že bude možné, aby se vyprofilovali ti nejlepší (referencemi, publikováním,.....). Navíc si myslím, že každý člověk, který má alespoň základní přehled, vůbec nemusí takové služby vyhledávat. Ale každý svého štěstí strůjcem.

Mám osobní zkušenost s kvalitou poradenství na přepážkách (např.Spořitelny)a odborně vyškolených pracovníků přímo v invest.společnostech či specialistů zabývajících se investičním poradenstvím a ve prospěch přepážek to rozhodně není.

Statuty? A proč? Ne, uznávám, některé jsou i užitečné (i když by bylo dobré, aby existovala nějaká kratší verze, protože ty dlouhé nikdo nečte), ale spousta statutů je strašně gumových. Jsou fondy, které si napíšou, že jsou smíšené, ale můžou až 100% investovat, kam je napadne. Jaký to pak má smysl? Co se z toho chudák investor dozví?

Jsou ale lidé, kteří nemají na poradce čas ani chuť. A navíc - copak poradce tlačí něco jiného než produkty, které má nasmlouvané? Jaký je v tom rozdíl? Poradce i člověk na přepážce projde školením, kde mu řeknou, jak na co reagovat. Pokud bude mít někdo na přepážce dost času, tak může poradit stejně jako poradce doma u kávy.

Musím opakovat, že proces investování logicky nelze odbýt telefonátem nebo konzultací na přepážce. Je to trvalý proces, který nekončí sestavením (modelového portfolia). Neumím si představit, že by řadový zaměstnanci (promiňte mi ten výraz) mohli citlivě interpretovat podobné výsledky. Á propos, ona informace o tom, jak poměrně alokovat prostředky je zhola neužitečná, pokud není ve vztahu s odpovědí na otázku: kam alokovat (investovat) tyto prostředky, protože výběr investičních nástrojů může velmi ovlivnit nabídnutou strategii (70% akcie- jaké akcie? malých či velkých podniků? české či uruguayské? investovat do růstových či hodnotových akcií? akcie podniků vyplácejících vyšší dividendy nebo naopak žádné?....). Bojím se, že by to skončilo tak, že personál by nepokrytě tlačil zákazníků své produkty, bez ohledu na skutečnost, zda to je v souladu s jejich strategií nebo ne. Nemluvě o tom, že klient má jistě lepší pocit z toho, když přijde za finančním poradcem do jeho kanceláře a on ten mu věnuje nějaký čas, než když na něho operátor(ka) vychrlí něco po telefonu.

Problém těchto diskusí je zejm. přečasté míchání hrušek s jablky a mnohdy diametrálně rozdílná kvalifikovanost příspěvků. Občas na některý konkrétnější příspěvek lze zareagovat, leč s konkrétními věcmi se raději obraťte přímo - domluvíme si třeba i schůzku. Uvažte např. co říci na předchozí názor (řadě lidí nemusí líbit noví majitelé spořitelny a že Rakušani nebudou v konkurenci s jinými bankami dostatečně rychlí)??? Udělat obrázek si lze např. z odpovědí Jacka Stacka v pondělních LN.

Křížení portfolií jistě není ideální, ačkoli bezesporu lze nalézt situace, kdy to může být z operativních aj. důvodů "výhodné". Problém však zejména ukazuje na to, jak je důležité dobře si přečíst statut - a ten IKS Globálního nákup podílových listů OPF umožňuje. Je to tedy "skoro" fond fondů??? Manažer má víc volnosti a investor ať si zvolí. Sice obecně platí omezení 10 % hodnoty portfolia na cenné papíry jednoho emitenta, ale opakuji - čtěte statuty!! (Např. Eurotrend SISky podobné křížení nedovoluje)

Souhlasím, že Sporoinvest ztratí. Jednak kvůli klesající výkonnosti, jednak kvůli změně preferencí lidí a jednak kvůli tomu, že se řadě lidí nemusí líbit noví majitelé spořitelny a že Rakušani nebudou v konkurenci s jinými bankami dostatečně rychlí.