Fundamentální analýza se zaměřuje na rozpoznání, analyzování a pochopení základních sil, které ovlivňují ekonomiku, průmyslový sektor nebo konkrétní firmu. Fundamentální analýza zahrnuje nástroje, které nám umožní vytvořit předpověď, na jejímž základě můžeme investovat. Jinými slovy: fundamentální analýza chápe cenu a hodnotu společnosti jako odraz ekonomických sil.
Prvním krokem fundamentální analýzy je pochopení společnosti a její hlavní činnosti. Není celkem od věci vědět, odkud firma bere tržby. Někdy je to v zásadě očividné – McDonald’s prodává fast food, Volkswagen prodává auta. Jindy je to ale složitější, obzvláště u firem z nových oborů. Jak například generuje služby společnost Twitter? To už musíme jít víc do hloubky, abychom zjistili, že hlavním složkami je příjem z reklamy (prostřednictvím takzdaných promoted účtů, tweetů a trendů) a nabízení licencí k přístupu k datům.
Účetnictví uniknout při fundamentální analýze nelze. Pro její potřeby je užitečné každý výkaz rozdělit podle toho, kde zachycuje provozní složku společnosti a kde její finanční složku. Děláme to, protože nás zajímá hlavně obchodní model společnosti – investujeme do společnosti proto, že vyrábí dobrý produkt, a ne proto, že se dobře stará o svůj dluh a neodkládá daně.
Začneme u výsledovky. Zde jsou provozní a finanční složka rozděleny provozním ziskem (v angličtině operating profit anebo EBIT – earning before taxes and interest, neboli zisk před úrokem a daní). To, co je nad, reflektuje obchodní model společnosti, to, co je pod, jsou už spíše finanční záležitosti.
Pokud pokračujeme s výkazem cash flow, je tu už přímo provozní část a finanční část. Taky je tu ale i investiční část, která může zahrnovat obě složky, nejčastěji je však blíže provozní složce z důvodu reinvestic do společnosti.
U rozvahy můžeme velmi hrubě vzít aktiva jako provozní a závazky a vlastní kapitál jako finanční složku. Je to ale opravdu hrubé rozdělení, neboť firma má také finanční aktiva (nejčastěji hotovost anebo cenné papíry) a také provozní závazky (obchodní pohledávky vůči firmě).
Když jsme pochopili obchodní model společnosti, je načase se podívat na historický vývoj a porovnat firmu s konkurencí. Pokud jsme se nedostali do výročních zpráv v minulém kroku, nyní tomu už neunikneme – v první řadě pracujeme s finančními výkazy společnosti. Dva ukazatele, na které bychom se měli zvlášť zaměřit, jsou růst společnosti a její ziskovost. Právě tyto dva ukazatele vytvářejí měřítko hodnoty pro investory. Když firma hodně roste nebo je velmi zisková, pak pro investory zbývá více peněz.
Neměli bychom ale zapomínat ani na další ukazatele. Musíme věnovat pozornost dluhu firmy, jestli je schopna ho krýt a financovat. Také nás může zajímat, jak firma nakládá se svým kapitálem a podobně.
Pro nové firmy jako například Facebook je důležitější růst, zatímco dospělejší firmy se už zaměřují víc na ziskovost. Mezi těmito dvěma ukazateli panuje většinou negativní vztah – pokud firma chce být ziskovější a například zvedne ceny, nenaláká tolik nových zákazníků a naopak, agresivní tvorbou cen sice firma vezme zákazníky konkurentům, ale stlačuje své marže.
Na jaké klíčové ukazatele růstu a ziskovosti se dívat? Začneme-li s růstem, nabízí se růst tržeb. Ten ale ovlivňuje celá řada různých činitelů (například pohyby měnových kurzů, které firma nemůže ovlivnit), proto se sledují konkrétnější ukazatele, které se často liší sektor od sektoru. U již zmíněného Twitteru a Facebooku sledujeme růst uživatelské báze (např. růst MAUs – monthly active users, aktivní uživatele na měsíční bázi). U McDonaldu se díváme na dvě složky růstu – růst pobočkové sítě a růst tržeb ze stávající pobočkové sítě (same stores sales – sss). Rozlišujeme proto, že tyto dva typy růstu jsou hodně odlišné. Zatímco o růstu pobočkové sítě rozhoduje hlavně management, růst same stores sales nám ukazuje, jak se daří stávající pobočkám v konkurenčním boji. Můžeme ale v analýze jít ještě houběji, jak ukazuje schéma.
Kapitálově náročné (capital intensive) firmy či obory jsou takové, které k produkci kvalitního zboží nebo služeb a dosahování zisku vyžadují značné množství investic, například do strojů a infrastruktury. Mezi tradiční kapitálově náročná odvětví patří například energetika, těžební průmysl nebo telekomunikace.
U ziskovosti nás zajímají především provozní marže. Hlavně proto, že se zaměřujeme na obchodní model firmy. Někdy, například u kapitálově náročných firem s velkou mírou amortizace je lepší se zaměřit na marži provozního zisku před amortizací (EBITDA marži, tj. earnings before interest, taxes, depreciation and amortization neboli zisk před úrokem, daní a amortizací – angličtina rozlišuje mezi amortizací hmotných a nehmotných aktiv). Dále se také ziskovost může vyjadřovat jako návratnost kapitálu, nejčastěji jak návratnost vlastního kapitálu (return on equity – ROE), investovaného kapitálu (return on invested capital – ROIC) a podobně. Takovým případem jsou například banky, kde se investoři zaměřují především na ROE z důvodu, že u bank lze těžko rozlišit mezi provozní a finanční části výsledovky a rozvahy.
Kromě fundamentální analýzy se můžeme setkat ještě s několika dalšími přístupy.
Pasivní investování do určité míry „rezignuje“ na aktivní analyzování a prostřednictvím indexových fondů kopíruje celkový trh. Technická analýza pracuje hlavně s cenou, například s cenou akcie společnosti a na rozdíl od fundamentální analýzy se nezaměřuje na ekonomické síly. Stále populárnější je také behaviorální investování, které se zaměřuje na psychologické stránky finančních trhů.
Když jsme porozuměli obchodnímu modelu společnosti a víme, jak se jí dařilo v historii a v porovnání s konkurenty, můžeme se začít dívat do budoucnosti. Vytvoříme určitý scénář pro firmu, který poté oceníme valuačními nástroji jako je například diskontování dividend. Čeština tady není docela přesná – mluvíme sice o oceňování, ale to, čeho se chceme dobrat, není cena, ale hodnota. Tato hodnota se také nazývá férová nebo vnitřní hodnota (v angličtině fair nebo intrinsic value). Tu porovnáme se současnou tržní cenou. V případě, že je hodnota vyšší, je firma podceněná a můžeme zvažovat investici. Pokud hodnota zhruba odpovídá současné tržní ceně, je společnost férově ohodnocena, a pokud je hodnota nižší, pak je společnost příliš drahá.
Fundamentální analýza s Klubem investorů volně navazuje na sérii Pražská burza očima Klubu investorů. Nyní se zaměříme na fundamentální analýzu světových firem. Profily jednotlivých firem připravují členové akciového kroužku Klubu investorů.
Klub investorů je nezisková organizace zaměřující se na kapitálové trhy: investování, trading a private equity. Jeho členové jsou aktivní účastníci trhů nebo studenti se silným zájmem o zmíněné oblasti. Klub je založen na třech hlavních pilířích: vzdělání, komunita a praktické uplatnění.
Akciový kroužek je skupina v rámci Klubu investorů, která se zaměřuje na investování a analyzování společností. Kroužek navázal na práci Kroužku Burzy cenných papíru Praha.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
